Akreditiv Vzorová ustanovení

Akreditiv. 22.1 Akreditiv je neodvolatelný a převoditelný, umožňuje částečné zásilky, nakládání na palubě, náložní list a překládky.
Akreditiv. Podstatou je závazek výstavce (zpravidla banky) vůči příkazci, že poskytne určité osobě na účet plnění, pokud oprávněný splní určité podmínky. Příkazce za to zaplatí výstavci odměnu. Výstavce je povinen bezodkladně písemně sdělit oprávněnému, že v jeho prospěch otevírá akreditiv a vydá akreditivní listinu, v níž je plnění, platnost a podmínky pro splnění.
Akreditiv. Banka otevře neodvolatelný dokumentární akreditiv (dále jen „Akreditiv“) ke splnění závazku Dlužníka. Akreditiv vzniká prohlášením Banky v Akreditivu o tom, že Banka poskytne oprávněnému (beneficientovi) plnění proti předložení Akreditivem stanovených dokumentů v rámci Akreditivem stanovených lhůt, a to až do částky stanovené v Akreditivu. Dojde-li k převodu práva jednat pod Akreditivem na jinou osobu (i opakovaně), rozumí se beneficientem i osoba, na kterou byla tato práva převedena. Ustanovení čl. 4.3 a 4.6 OP se přiměřeně použijí i na standby Akreditivy. Následující pojmy použité v OP, ve Smlouvě nebo v Žádosti o čerpání (čl. 3.2 OP) mají tento význam podle Občanského zákoníku (čl. 13.12 OP): ČS nebo Banka znamená výstavce, jmenovaná banka znamená pověřeného výstavce, potvrzující banka znamená potvrzujícího výstavce a avizující banka znamená oznamujícího výstavce.
Akreditiv. 2.3.1 Pojem a právní úprava
Akreditiv. 7.1. Akreditiv lze jako platební metodu použít pouze s psaným souhlasem Inno-Comp, který kupující obdržel dopředu. Kupující má povinnost uhradit veškeré náklady související s otevřením akreditivu, stejně jako všechny související náklady.
Akreditiv. V případě akreditivu jde dle legislativcova komentáře v podstatě o zvláštní platební nástroj (peněžní nebo platební dokument) vystavený zpravidla bankou, kterým se příkazce zavázal ve smlouvě o otevření akreditivu vyplatit osobě, v jejíž prospěch má být akreditiv otevřen a označované jako oprávněný nebo jako beneficient, peněžitý obnos až do ujednané výše. V souvislosti s akreditivem tedy vznikají vzájemná práva a povinnosti tří osob. Předně jde o práva a povinnosti mezi příkazcem a výstavcem akreditivu založené smlouvou o otevření akreditivu. Dále pak o práva a povinnosti mezi výstavcem akreditivu a oprávněným, pro které má význam oznámení výstavce akreditivu, že mu akreditiv otvírá a jaký je jeho obsah, označované jako akreditivní listina. Konečně je pravidlem, že věcný - nikoli právní - důvod k uzavření smlouvy o otevření akreditivu je obligační povinnost příkazce plnit oprávněnému, a že tedy i tyto osoby mají vůči sobě práva a povinnosti.5 Z hlediska obecné systematiky právních institutů lze akreditiv považovat za zvláštní typ příkazu. Jestliže se příkazem (příkazní smlouvou) příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce, akreditivem (smlouvou o otevření akreditivu) se výstavce akreditivu (příkazník) zavazuje obstarat placení dluhu oprávněnému na účet příkazce. Podstatou techniky akreditivu je, že příkazce (zpravidla kupující) dá příkaz své bance, aby poskytla platbu smluvnímu partnerovi (zpravidla prodávajícímu), jestliže ten splní stanovené podmínky.
Akreditiv. Zřízení akreditivu a jeho realizaci je možno charakterizovat jako proces, v němž vznikají tři různé na sobě nezávislé, ale podmiňující se právní vztahy. Samotnou smlouvou o otevření akreditivu je založen vztah, jehož účastníky jsou banka a příkazce. Předmětem vztahu je závazek banky vůči příkazci poskytnout na jeho žádost třetí osobě - oprávněnému určitá plnění, za předpokladu, že tato osoba splní podmínky akreditivu.26 K provedení dostatečné charakteristiky institutu akreditivu je třeba dle mého názoru nejprve provést základní historický exkurz akreditivu, neboť právě zcela jasně ozřejmí historické okolnosti vedoucí k jeho konstituování.
Akreditiv 

Related to Akreditiv

  • Komentář V daném případě se jedná o první rozhodnutí (alespoň dle zna- lostí autora rubriky), které ve svém odůvodnění rekapituluje způsob prodeje nemovitých věcí v rámci další činnosti soudního exekutora. Nejvyšší soud ČR se zde explicitně vyjadřuje k přimě- řenému použití některých pravidel aplikovaných při exekučním prodeji nemovitých věcí v případě, kdy je dražba prováděna na návrh soudního komisaře v rámci likvidace dědictví. Uvedené soud dále rozvádí následujícím způsobem: „Po právní moci usnesení o dědictví tu proto není nikdo, o kom by bylo mož- né mít důvodně za to, že je zůstavitelovým dědicem, i kdyby ně- kterým osobám (jinak) svědčilo dědění ze závěti nebo ze zákona, neboť je vyloučeno, aby kdokoliv z titulu dědického práva nabyl dědictví. Po pravomocném nařízení likvidace dědictví jsou tedy účastníky řízení pouze věřitelé, kteří soudu oznámili své pohle- dávky ve lhůtě určené v usnesení o nařízení likvidace dědictví, popřípadě též další osoby, o jejichž právech a povinnostech má být při likvidaci dědictví jednáno, a již z povahy jejich účasti na řízení vyplývá, že nemohou mít v dražbě prováděné soudním exekutorem podle ustanovení § 76 odst. 2 exekučního řádu po- stavení povinného.“ Otázkou tak zůstává, zda těmto osobám – věřitelům přihlá- šeným do likvidace dědictví – doručovat vydanou dražební vyhlášku, tedy zda tyto osoby považovat za „osoby, které již přihlásily své vymahatelné pohledávky nebo pohledávky za- jištěné zástavním právem“ ve smyslu ustanovení § 336c odst. 1 občanského soudního řádu. Pokud budeme vycházet z do- slovného textu odůvodnění rozhodnutí, má soudní exekutor doručit dražební vyhlášku „příslušnému katastrálnímu úřadu a do vlastních rukou notáři a osobám, o nichž je mu známo, že mají k nemovitým věcem předkupní právo, věcné právo nebo nájemní právo; současně postupuje (může postupovat) po- dle ustanovení § 336c odst. 3 a 4 občanského soudního řádu a § 124 odst. 1 exekučního řádu“. Věřitelé přihlášení do likvida- ce dědictví (byť z titulu zástavního práva váznoucího na ma- jetku zůstavitele) tedy dle publikovaného názoru soudu nejsou adresáty dražební vyhlášky. Z hlediska zmíněné „technologie" prodeje nemovitých věcí se soud zabýval otázkou, zda má soudní exekutor povinnost roz- hodnout o ceně dražených nemovitých věcí. V této věci dospěl k závěru, že usnesení o ceně se nevydává, pokud na nemovi- tých věcech neváznou „práva a závady uvedená v ustanoveních § 336a odst. 1 písm. b) a c) a § 336a odst. 2 občanského soud- Takto vyslovený právní názor si zasluhuje pozornost minimál- ně v tom směru, zda lze uvedené závěry přenést bez dalšího na provedení dražby dle právní úpravy účinné ode dne 1. 1. 2013 (přičemž rozhodné by mělo být z hlediska použité „techno- logie“ postupu datum učinění návrhu na provedení dražby). V řízení zahájených po uvedeném datu se již v rámci zjišťování ceny nemovitých věcí neoceňují práva a závady váznoucí na nemovitých věcech, ale účastníkům exekučního řízení je „pou- ze“ tlumočeno, zda na nemovité věci váznou věcná břemena, výměnky, nájemní a pachtovní práva, tedy závady, které stan- dardně provedením dražby nemovitých věcí nezanikají. Uvede- ná změna se sebou zcela logicky přinesla zrušení procesního postupu, kterým se v rámci rozvrhového jednání rozhodovalo o přiznání náhrady za zjištěnou závadu, respektive o zániku části zjištěných závad váznoucích na nemovitých věcech. Ab- sentuje-li toto rozhodování v rámci nové procesní úpravy, má hodnota závad vliv „jen“ na zjištění obvyklé ceny, a tedy na vý- sledky znaleckého zkoumání. Soud se dále v odůvodnění zabýval přípustností odročení dražeb- ního roku z důvodu doložení uplatnění práva, které nepřipouští zpeněžení majetku v rámci likvidace. Dle právního názoru sou- du musí dražební vyhláška obsahovat výzvu k doložení podání excindační žaloby, v tomto případě se „výzva podle ustanovení § 336b odst. 2 písm. k) občanského soudního řádu v dražební vyhlášce sice uvede, avšak nikoliv s poukazem na ustanovení § 267 občanského soudního řádu, ale na návrh podaný u sou- du, u něhož je vedeno příslušné řízení o dědictví, a požadavkem na rozhodnutí, že prodávaná nemovitá věc nepatří do likvidace dědictví.“ Nutno však připomenout, že nová právní úprava likvi- dace pozůstalosti přichází s jasnou úpravu excindačního řízení včetně propadné lhůty pro uplatnění práva, které nepřipouští zahrnutí majetku do likvidační podstaty. Najisto bylo též položeno, jaký soud je v tomto řízení příslušný k projednání odvolání proti usnesení o příklepu. Funkčně pří- slušným soudem k projednání odvolání je krajský soud, jehož místní příslušnost je dána obvodem dědického soudu (nyní dle ustanovení § 98 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních ří- zeních soudních).

  • Komunikace smluvních stran Má-li být dle této smlouvy doručeno oznámení, žádost či jiné sdělení druhé smluvní straně v písemné formě, zašle odesílající strana tuto zásilku doporučenou poštou, datovou schránkou, e-mailem nebo ji předá osobně oprávněnému zástupci druhé smluvní strany proti potvrzení o převzetí. V případě, že adresát zásilky odmítne tuto bezdůvodně převzít, má se za to, že zásilka byla doručena dnem, kdy byla bezdůvodně odmítnuta. V případě, že zásilka bude uložena pro adresáta u osoby pověřené jejím doručením, má se za to, že zásilka byla doručena třetí (3.) den po jejím uložení. Tímto ustanovením není nijak dotčen odst. 9.4. této smlouvy. Daňový poradce uvedl za účelem doručování ve smyslu odst. 11.1. této smlouvy následující kontaktní údaje: [doplnit název Daňového poradce] [doplnit ulici] [doplnit PSČ a město] [doplnit stát] [doplnit E-mail] [bude doplněno před podpisem smlouvy] Klient tímto jmenuje a pověřuje následující osoby oprávněné vzájemně jednat v záležitostech týkajících se účetních, daňových a jiných podkladů účetní jednotky: ……………………………………….…………….., IČO:……………………….., potřebných pro plnění dle této smlouvy: - - - [bude doplněno před podpisem smlouvy] V ostatních případech neupravených v odst. 11.1. této smlouvy či uvedených v jiných ustanoveních této smlouvy může komunikace mezi smluvními stranami (resp. jejich oprávněnými zástupci) probíhat též ústní formou (zejména též prostřednictvím telefonů) či elektronickou formou (e-mailová komunikace). Za jednání smluvních stran dle této smlouvy se vedle jednání statutárních orgánů smluvních stran rozumí ve smyslu ustanovení § 430 občanského zákoníku též jednání oprávněných zástupců pověřených smluvní stranou, aby za ni jednala v záležitostech týkajících se této smlouvy a jejího plnění. Smluvní strany se dohodly, že veškerá oznámení, žádosti či sdělení dle této smlouvy budou činěna v českém jazyce. V českém jazyce bude probíhat též jiná komunikace mezi smluvními stranami vedená v souvislosti s touto smlouvou. Smluvní strany se zavazují, že oznámí neprodleně druhé smluvní straně změnu jakéhokoliv z výše uvedených kontaktních údajů či změnu pověřených osob. Tyto změny nepodléhají schválení druhou smluvní stranou a nepovažují se za změnu této smlouvy.

  • Způsob zadávání znaleckých posudků Při zadávání znaleckých posudků objednatel využije tzv. princip „kaskády“. Objednatel písemně vyzve k akceptaci Objednávky (stačí formou e-mailové komunikace) vždy toho zhotovitele, který se při uzavírání Smlouvy umístil jako první v pořadí, odmítne-li tento zhotovitel Objednávku akceptovat, vyzývá objednatel další zhotovitele v pořadí, ve kterém se umístili při uzavírání Smlouvy. • Lhůta pro akceptaci objednávky je maximálně tři pracovní dny, pokud není v objednávce stanovena lhůta delší. Lhůtu pro akceptaci objednávky může objednatel na základě písemné žádosti zhotovitele prodloužit. Žádost o prodloužení lhůty musí být doručena před tím, než uplyne lhůta pro akceptaci. • Písemné potvrzení přijetí Objednávky zhotovitelem (stačí formou e-mailové komunikace) je považováno za její akceptaci a závazek plnění podle Smlouvy (uzavření prováděcí Smlouvy). • V případě, že vybraný zhotovitel nepotvrdí ve lhůtě pro akceptaci objednávku znaleckého posudku, má se za to, že jí odmítnul. Za odmítnutí se považuje také nečinnost - nereagování ve lhůtě pro akceptaci Objednatel následně vystaví písemnou Objednávku zhotoviteli, který se umístil jako další v pořadí. Obdobným způsobem postupuje objednatel až do doby oslovení zhotovitele, který se při uzavírání Xxxxxxx umístil jako poslední v pořadí. • V případě, že objednatel bude vyžadovat revizní znalecký posudek dle § 127 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, uvede tuto skutečnost v Objednávce. Objednávku revizního znaleckého posudku vystaví objednatel zhotoviteli, který se umístil jako další v pořadí po zhotoviteli, který vypracoval znalecký posudek, který je podkladem pro vypracování revizního znaleckého posudku.

  • Způsob platby Kupní cenu je možné uhradit bezhotovostně bankovním převodem na můj bankovní účet: pokyny k platbě, obdržíte v příloze e-mailu potvrzujícího přijetí objednávky. Při platbě, prosím, nezapomeňte uvést příslušný variabilní symbol, aby mohla být platba rychle spárována a produkt co nejdříve dodán či služba co nejdříve realizována. Bezhotovostně online platební kartou nebo tzv. rychlým online bankovním převodem prostřednictvím platebního portálu. Platební metody jsou napojeny na platební bránu společnosti ComGate Payments, a.s., která poskytuje zabezpečenou technologii přijímání platebních karet a online bankovních převodů. Čísla platebních karet, kreditních karet a hesla k elektronickému bankovnictví zadáváte pomocí zabezpečeného a důvěryhodného kanálu společnosti ComGate Payments, a.s. Tyto údaje se mnou uvedená společnost nesdílí a nemám k nim přístup. Případné další způsoby platby budou uvedeny na webovém rozhraní nebo mohou být mezi námi výslovně dohodnuty. Kupní cena se hradí v korunách českých.

  • Kontrola plnění sjednaných podmínek 1. Příspěvek se poskytuje ze státního rozpočtu České republiky a Evropského sociálního fondu. Úřad práce provádí kontrolu plnění závazků plynoucích z této dohody způsobem stanoveným v zákoně č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, včetně ověření výše skutečně vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance a částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu zaměstnance. Dále je zaměstnavatel povinen v souladu se zákonem o finanční kontrole a s dalšími právními předpisy ČR a EU, vytvořit podmínky k provedení kontroly všech dokladů vztahujících se k poskytnutí příspěvku. Kontrolu vykonávají Úřad práce a jím pověřené osoby, orgány finanční správy, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo financí, Nejvyšší kontrolní úřad, Evropská komise a Evropský účetní dvůr, případně další orgány pověřené k výkonu kontroly.

  • ZPŮSOB ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK NA ZÁKLADĚ TÉTO RÁMCOVÉ DOHODY 1. Dílčí veřejné zakázky budou zadávány Objednatelem Zhotoviteli postupem uvedeným v této Rámcové dohodě po dobu účinnosti této Rámcové dohody a v souladu se všemi jejími podmínkami a taktéž Obchodními podmínkami uvedenými v příloze č. 1 této Rámcové dohody (dále jen „dílčí zakázka“). V rámci dílčí zakázky bude mezi Objednatelem a Xxxxxxxxxxxx uzavřena smlouva na plnění dílčí veřejné zakázky (dále jen „dílčí smlouva“), na základě které Zhotovitel zhotoví pro Objednatele Xxxx podle jeho konkrétních potřeb. Dílčí smlouvy budou uzavírány postupem uvedeným v tomto článku této Rámcové dohody.

  • Doložení dalších podkladů 16.1. Poskytovatel si na základě ustanovení § 14k odst. 3 rozpočtových pravidel vyhrazuje, že může kdykoliv v průběhu řízení vyzvat žadatele k doložení dalších podkladů nebo údajů nezbytných pro vydání Rozhodnutí.

  • Jaké jsou hlavní finanční údaje o Emitentovi? Emitent vznikl ke dni 27.3.2020 a k datu vyhotovení těchto Konečných podmín pouze auditovanou mezitímní účetní závěrku za období od 27.3.2020 do 30.4.202 údaje z této auditované mezitímní účetní závěrky Emitenta jsou uvedeny níže, a CZK: ROZVAHA (vybrané údaje) ek proto vyhotovil 0. Základní finanční to v celých tisících k 30.4.2020 k 27.3.2020 AKTIVA CELKEM / PASIVA CELKEM 2.003 2.000 Vlastní kapitál 1.962 2.000 Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-) -38 0 Cizí zdroje 41 0 VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY (vybrané údaje) k 30.4.2020

  • Obchodní podmínky Dodání předmětu plnění smlouvy

  • Způsobilé výdaje Jedná se o ty výdaje projektu, které zakládají nárok na čerpání podpory, tj. mohou být spolufinancovány v rámci této výzvy z rozpočtu Fondu.