Spoluvlastnictví. Družstevní podíl může být ve spoluvlastnictví. Spoluvlastnictví družstevního podílu se v takovém případě řídí obecnými ustanoveními OZ o spoluvlastnictví. Správu družstevního podílu ve spoluvlastnictví vykonávají spoluvlastníci prostřednictvím správce, kterým je jeden ze spoluvlastníků. Rozhodování o nakládání s družstevním podílem se řídí rozhodnutím většiny spoluvlastníků.
Spoluvlastnictví. Je pro toto pojištění skutečnost, že jednu věc vlastní dva nebo více vlastníků. Spoluvlastnictví pro toto pojištění není společné jmění manželů.
Spoluvlastnictví. NOZ se zabývá spoluvlastnictvím v § 1114 a následujících. Jedná se o společné vlastnické právo k společné věci a k vlastnickým právům. Každý spoluvlastník má právo k celé věci. Spoluvlastníku náleží vyúčtování i podíl z užitků ze společné věci. Základní formou spoluvlastnického vztahu je podílové spoluvlastnictví a důležitým pojmem ve spoluvlastnictví je podíl (§ 1121 NOZ). Spoluvlastnictví rozlišuje spoluvlastnictví podílové a bezpodílové.
Spoluvlastnictví. O spoluvlastnictví se hovoří tehdy, jestliže určitý předmět náleží více než jedné osobě. Věc může být obecně ve spoluvlastnictví více vlastníků, tzn. že věc, k níž existuje vlastnické právo, může patřit i více subjektům společně, a to i bez toho, aby byla mezi ně rozdělena. V těchto případech se jedná o spoluvlastnictví, přičemž se všichni spoluvlastníci pokládají za jediného vlastníka společné věci. Spoluvlastnické právo stejně jako právo vlastnické patří mezi věcná práva, má také absolutní charakter a předmětem je věc v právním smyslu, případně byt či nebytové prostory. Rozlišuje se několik druhů spoluvlastnictví - spoluvlastnictví podílové a bezpodílo- vé. Spoluvlastnictví podílové lze dále dělit na ideální, reálné a kombinované. Nutno po- dotknout, že v současnosti čistě reálné podílové spoluvlastnictví občanský zákoník nezná. Za kombinované podílové spoluvlastnictví lze považovat bytové spoluvlastnictví51, jedná se o kombinací reálného spoluvlastnictví k určité části budovy (bytu nebo nebytovému pro- storu) a ideálního podílového spoluvlastnictví společných částí budovy. Rozdíl mezi podílovým a bezpodílovým spoluvlastnictvím spočívá ve vyjádření podílu; ten je nejčastěji zlomkem, příp. procenty určen pouze u spoluvlastnictví podílové- ho. Oproti situaci, kdy každému z bezpodílových spoluvlastníků přísluší vlastnické právo k věci celé, když je současně omezeno vlastnickým právem dalšího bezpodílového spolu- vlastníka věci.