STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ Vzorová ustanovení

STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití,) pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití, popřípadě stanovení podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, charakteru a struktury zástavby, stanovení rozmezí výměry pro vymezování stavebních pozemků a intenzity jejich využití) Řešené území Územního plánu Příbram je členěno na jednotlivé polyfunkční plochy – plochy stabilizované a plochy změn. Pro jednotlivé plochy jsou stanoveny následující podmínky funkčního využití a prostorového uspořádání. Pro jednotlivé lokality (plochy zastavitelné, plochy přestavby) jsou uvedeny případné doplňující podmínky, které zpřesňují, případně upravují (mění) obecně platné podmínky. Definice používaných pojmů: Hrubá užitná plocha: hrubou užitnou plochou se rozumí součet ploch vymezených vnějším obrysem konstrukcí jednotlivých podlaží objektu; v podlažích se šikmými stěnami či šikmým stropem se započítává vnější obrys konstrukcí v úrovni 1,2 metru nad úrovní podlahy. Průměrná hladina upraveného terénu v půdorysu objektu: průměrnou hladinou upraveného terénu v půdorysu objektu se rozumí průměrná hodnota (nadmořská výška), která se stanoví pomocí vyrovnané bilance zemin v ploše vymezené vnějším obrysem konstrukce typického podlaží objektu. Maximální zastavěnost pozemku nadzemními objekty: týká se hlavních staveb na pozemku – nikoliv doplňkových staveb a zpevněných ploch. Výroba nerušící: výrobou nerušící se rozumí taková výroba, kdy negativní účinky a vlivy staveb a jejich zařízení nenarušují provoz a užívání staveb a zařízení ve svém okolí a nezhoršují životní prostředí ve stavbách a v okolí jejich dosahu nad přípustnou míru; míra negativních účinků a vlivů a způsob jejich omezení musí být přiměřeně prokázány v rámci dalších stupňů projektové přípravy. PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ – MĚSTSKÉHO JÁDRA (SM) Plochy smíšené obytné – městského jádra jsou zvláštním případem obytného území soustřeďujícího ve zvýšené míře a četnosti vysoce různorodé, ve více úrovních uspořádané a uskutečňované činnosti, děje a zařízení místního, celoměstského a nadměstského dosahu v rovnováze činností, dějů a zařízení obytných a podnikatelských. Území center respektive smíšená území centrálních částí města (hlavní centrum a vedlejší centra ve městě). Tato úze...
STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití,) pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití (včetně stanovení, ve kterých plochách je vyloučeno umísťování staveb, zařízení a jiných opatření pro účely uvedené v §18, odst.5 stavebního zákona), popřípadě stanovení podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, charakteru a struktury zástavby, stanovení rozmezí výměry pro vymezování stavebních pozemků a intenzity jejich využití) STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ Řešené území Územního plánu Tismice je členěno na jednotlivé polyfunkční plochy – stabilizované plochy a plochy změn. Pro jednotlivé plochy jsou stanoveny následující podmínky funkčního využití a prostorového uspořádání. Pro jednotlivé rozvojové lokality (plochy zastavitelné) jsou uvedeny případné doplňující podmínky.
STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ. Územní rozsah ploch s rozdílným způsobem využití je vymezen v grafické části dokumentace ve vý- krese č. 2 (Hlavní výkres – Využití území sídla a krajiny). Plochy zahrnující různorodou skladbu činností, dějů a zařízení občanského vybavení místního, celo- městského a nadměstského významu, dále zařízení podnikatelských aktivit a bydlení. – pozemky staveb a zařízení občanského vybavení, bytových domů, rodinných domů, související dopravní a technické infrastruktury, pozemky veřejných prostranství – pozemky sídelní zeleně (např. veřejná zeleň, zeleň vnitrobloků, zeleň zahrad, zeleň izolační) – činnosti, děje a zařízení, které narušují prostředí nebo takové důsledky vyvolávají druhotně – pozemky staveb a zařízení, které svým provozováním a technickým zařízením nenarušují užívání staveb a zařízení ve svém okolí a nesnižují kvalitu prostředí souvisejícího území (např. nerušící výroba a služby) a které svým charakterem a kapacitou nezvyšují dopravní zátěž v území o stabilizované území - max. 3 nadzemní podlaží o plochy změn - dle podmínek využití viz. kap. 3.2.1. Zastavitelné plochy

Related to STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ

  • Obecná ustanovení pro poskytnutí dotace v rámci Programu rozvoje venkova a) Dotaci lze poskytnout žadateli, který splňuje níže uvedené podmínky a podmínky uvedené u jednotlivých opatření/podopatření/záměrů ve specifických podmínkách Pravidel platných pro dané kolo příjmu žádostí,

  • Druhy podniků, které jsou brány v potaz při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot 1. „Nezávislé podniky“ jsou všechny podniky, které nejsou zařazeny mezi partnerské podniky ve smyslu odstavce 2 ani mezi propojené podniky ve smyslu odstavce 3.

  • CO NEPOVAŽUJEME ZA POJISTNOU UDÁLOST A ZA CO TEDY POJISTNÉ PLNĚNÍ VŮBEC NEPOSKYTNEME? Za pojistnou událost nepovažujeme hospitalizaci, ke které dojde v době: Příčina hospitalizace Doba úraz kdy na našem účtu není v okamžiku úrazu připsáno první běžné pojistné souvisí s těhotenstvím nebo porodem do 8 měsíců od počátku připojištění ostatní příčiny do 2 měsíců od počátku připojištění Za pojistnou událost nepovažujeme hospitalizaci z důvodu duševní choroby nebo změny psychického stavu (například diagnózy F10 až F19 nebo F21 až F99 podle MKN-10), pokud se nejedná: • o organickou duševní poruchu (diagnózy F00 až F09 podle MKN-10); • o schizofrenii (diagnóza F20 podle MKN-10), pokud si pojištěný neaplikoval omamné nebo psychotropní látky, nebo • o jakoukoli jinou duševní chorobu nebo změnu psychického stavu, která nastala poškozením mozku během trvání připojištění doloženým vyšetřením provedeným zobrazovacími vyšetřovacími metodami. V připojištění pro případ pobytu v nemocnici sjednaném pro dítě (N7) nepovažujeme za pojistnou událost hospitalizaci z důvodu vrozené vady či vrozené nemoci.

  • Rozsah díla a podmínky zadávání objednávek znaleckých posudků 1. Znalecké posudky, které budou prováděny při plnění díla:

  • Odstoupení v případě pojistných smluv uzavřených pojistníkem – spotřebitelem mimo obchodní prostory V případě, že jde o pojistnou smlouvu uzavřenou mimo obchodní prostory, tj. mimo prostory obvyklé pro podnikání, může pojistník, který je spotřebitelem, odstoupit od smlouvy do 14 dní ode dne jejího uzavření. Jestliže pojistník dal souhlas k začátku plnění služby před uplynutím lhůty pro odstoupení a tato služba byla splněna, nemůže již od smlouvy odstoupit. Pokud pojistník požádal, aby poskytování služeb začalo během lhůty pro odstoupení od smlouvy, může pojistitel požadovat zaplacení částky úměrné rozsahu poskytnutých služeb do okamžiku odstoupení, a to v porovnání s celkovým rozsahem služeb stanoveným ve smlouvě.

  • DOPLŇUJÍCÍ USTANOVENÍ O VYUŽÍVÁNÍ VÝSLEDKŮ (VČETNĚ PRÁV DUŠEVNÍHO A PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ) Vedle ustanovení článku II.9.3 platí, že pokud příjemce vytvoří v rámci projektu vzdělávací materiály, musí být takové materiály zpřístupněny prostřednictvím internetu zdarma a v rámci otevřených licencí3.

  • Dohoda o poskytnutí dotace v rámci Programu rozvoje venkova Níže uvedené povinnosti jsou doplněny označením typu sankce dle ustanovení kapitoly 14 těchto Pravidel.

  • Odstoupení od pojistných smluv uzavřených formou obchodu na dálku Byla-li smlouva uzavřena formou obchodu na dálku, má pojistník dále právo bez udání důvodu odstoupit od smlouvy ve lhůtě 14 dnů ode dne jejího uzavření nebo ode dne, kdy mu byly sděleny pojistné podmínky, pokud k tomuto sdělení dojde na jeho žádost po uzavření smlouvy. Poskytl-li pojistitel pojistníkovi, který je spotřebitelem, klamavý údaj, má pojistník právo odstoupit od smlouvy do 3 měsíců ode dne, kdy se o tom dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl. Odstoupí-li pojistník od pojistné smlouvy uzavřené formou obchodu na dálku, vrátí mu pojistitel bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů ode dne, kdy se odstoupení stane účinným, zaplacené pojistné; přitom má právo odečíst si, co již z pojištění plnil. Bylo-li však pojistné plnění vyplaceno ve výši přesahující výši zaplaceného pojistného, vrátí pojistník, popřípadě pojištěný, pojistiteli částku zaplaceného pojistného plnění, která přesahuje zaplacené pojistné. V případě neuplatnění shora uvedených práv na odstoupení od smlouvy, je pojistná smlouva platnou a účinnou a zavazuje strany k plnění závazků v ní obsažených. Odstoupení od pojistné smlouvy je nutno podat písemně a zaslat je na adresu: Česká pojišťovna ZDRAVÍ a.s., Na Pankráci 1720/123, 140 00 Praha 4. Formulář pro odstoupení naleznete na webových stránkách a obchodních místech ČP nebo můžete požádat o jeho doručení prostřednictvím pojišťovacího zprostředkovatele, příp. klientského servisu ČPZ.

  • Závazky zaměstnavatele a podmínky poskytnutí příspěvku Úřad práce poskytne zaměstnavateli příspěvek za těchto podmínek: „pracovní místa“) Druh práce Xxx.počet pracovních míst Týdenní pracovní doba v hod. (úvazek) pomocný dělník VPP 2 40 Celkem 2 „Vyúčtování mzdových nákladů – VPP“ za jednotlivé měsíce nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí vykazovaného měsíčního období. Připadne-li poslední den kalendářního měsíce na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem pro doložení nejbližší příští pracovní den. V případě, že výkaz „Vyúčtování mzdových nákladů – VPP“ nebude ve stanovené lhůtě doložen, příspěvek za příslušný měsíc nebude Úřadem práce poskytnut.

  • Kdo je osobou nabízející cenné papíry nebo osobou, která žádá o přijetí k obchodování? Popis osob nabízejících Dluhopisy Dluhopisy budou nabízeny Emitentem prostřednictvím Manažera, kterým je Banka CREDITAS a.s. Banka CREDITAS a.s. je akciovou společností založenou podle práva České republiky a registrovanou v České republice, se sídlem Sokolovská 675/9, Karlín, 186 00 Praha 8. Banka CREDITAS a.s. vznikla v roce 1996 jako spořitelní a úvěrní družstvo a od 1. 1. 2017 působí na českém trhu jako banka, na základě Rozhodnutí ČNB o udělení bankovní licence ze dne 18. 10. 2016, které nabylo právní moci 20. 10. 2016, čj. 2016/121266/CNB/570 a Rozhodnutí o rozšíření činnosti o poskytování investičních služeb ze dne 20. 9. 2018, které nabylo právní moci dne 20. 10. 2018, čj. 2018/111257/CNB/570. Banka se řídí primárně níže uvedenými právními předpisy a dále pak právním rámcem souvisejícím s jednotlivými činnostmi, a to jak v rámci s legislativou České republiky, tak s Nařízeními EU: - Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách (ZoB); Nařízení (EU) č. 575/2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky; Vyhláška 163/2014 Sb., o výkonu činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry; Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník; Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele; Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu; Zákon č. 262/2000 Sb., zákoník práce.