Systematické zařazení. Směrnice byla ve slovenském právním řádu provedena do několika předpisů. Základním předpisem je zákon č. 40/1964 Zb, Občiansky zákonník, v znení neskorších predpisov (dále jen „SOZ“). Podobně jako u nás, i zde jsou ustanovení o spotřebitelských smlouvách zařazeny do hlavy páté obecné části (§ 52 až 60). Zde jsou upraveny spotřebitelské smlouvy obecně, zejména definice spotřebitelských smluv, spotřebitele, dodavatele, obecná výkladová pravidla, nepřijatelné podmínky spotř. smluv a timesharingové smlouvy. Distanční prodej je dále specielně upraven v zákoně č. 108/2000 Z.z., o ochrane spotrebiteľa pri podomovom predaji a zásielkovom predaji, v znení neskorších predpisov (dále jen „OSZP“). Tento zákon je speciální k SOZ a jednotlivá ustanovení SOZ se použijí, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 4 odst. 1 OSZP). OSZP upravuje zvláštní instituty distančního prodeje, jako jsou prostředky komunikace na dálku, informační povinnost, právo odstoupit od smlouvy apod.
Systematické zařazení. Polsko stejně jako Slovensko přijalo zvláštní zákon regulující ochranu spotřebitele. Distanční prodej, podomní prodej a smlouvy o finančních službách téměř výlučně upravuje zákon ze dne 2. března 2000, o ochraně některých práv spotřebitele a odpovědnosti za škodu způsobenou nebezpečnými výrobky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OPK“).139 Pouze obecné instituty (např. neplatnost nepřiměřených ujednání) a definici spotřebitele a podnikatele obsahuje zákon ze dne 23. května 1964, občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „KC“).140