Common use of Události Clause in Contracts

Události. Česká republika a Slovensko poukazují na nadměrnou regulaci chemického průmyslu a požadují zmírnění nařízení REACH, které by mělo v tomto roce projít revizí. Evropská komise zveřejnila plán rozvoje evropské energetické politiky do roku 2050. Velkou roli přisuzuje zemnímu plynu. Europoslanci schválili přistoupení Chorvatska k Evropské unii. Následně chorvatský prezident a premiérka podepsali přístupovou smlouvu. Pokud bude ratifikace úspěšná, Chorvati rozšíří řady EU dne 1. července 2013. Kde se shodu zatím nalézt nepodařilo, je otázka sídla ústředních orgánů soudu. Mezi kandidáty na sídlo soudu první instance jsou v tuto chvíli Londýn, Mnichov a Paříž, mezi kandidáty na sídlo odvolacího soudu má zatím prominentní postavení Lucemburk a v souvislosti s arbitrážním centrem se hovoří o Irsku, Slovinsku a Portugalsku. „Evropští podnikatelé, výzkumné laboratoře a výzkumná centra na jednotný patent, který by byl cenově konkurenceschopný s patentem Spojených států, čekali 20 let. To jen dokazuje, o jak důležité věci dnes jednáme,“ uvedl na tiskové konferenci po jednání ministrů komisař pro vnitřní trh Xxxxxx Xxxxxxx. Nad vznikem patentového soudu ale visí otazník. Ještě před zahájením tzv. posílené spolupráce, kdy se do přípravy společného patentu pustilo kvůli neshodám pouze 25 zemí EU, totiž Evropský soudní dvůr rozhodl, že vytváření patentového soudu není v souladu s evropským právem. Prosazování jednotného patentu je určitě krok, který by společnostem podnikajícím ve více státech EU velice zjednodušil život i ušetřil peníze. Nicméně jeho schvalování je téměř nekonečným příběhem. Vždyť stejná agenda patřila i mezi priority českého předsednictví Radě EU v prvním pololetí 2009. xxxx://xx0000.xx/xx/xxxxxxx/xxxxxxxxx-xxxxxxxxxxx-xxxxxx-xxxx le-eu-patent xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxx-x-xxxxxxxxxxxx/xxxxxx/xxxxxx ri-se-dohodli-na-patentovem-soudu-eu-009394 ČR a SR chtějí zmírnit nařízení REACH Česká republika a Slovensko poukázalo na nadměrnou regulaci chemického průmyslu, které může mít negativní dopad na evropské hospodářství a poškozuje zejména malé podniky, pro něž představuje neúměrnou administrativní a finanční zátěž. Své obavy načrtnuly ve společném dokumentu zaslaném Radě ministrů. Obě země v něm tvrdí, že menší podniky potřebují větší svobodu při plnění nařízení zvaného REACH (Registrace, evaluace a autorizace chemických látek). REACH má dopad nejen na chemický, ale také na zpracovatelský průmysl. Obě země také připomněly, že MSP představují 96 % evropských chemických podniků. Podle nařízení REACH musí chemický průmysl prokazovat, že jeho produkty neohrožují zdraví ani životní prostředí. Český ministr průmyslu a obchodu Xxxxxx Xxxx vyzval Evropskou komisi k tomu, aby přehodnotila dopad nařízení na menší podniky. K iniciativě se připojilo také Slovensko, Rumunsko a Velká Británie a kladně ji ocenil i komisař pro průmysl a podnikání Xxxxxxx Xxxxxx. Podle ministra Kuby, si nařízení REACH klade za cíl zajišťovat vysokou úroveň ochrany zdraví občanů a životního prostředí a současně zvýšení konkurenceschopnosti a podporu inovací. V kombinaci s oslabováním evropského hospodářství se ukazuje, že naplňování druhé priority je velmi obtížné a že pozice evropského chemického průmyslu oslabuje vůči rozvíjejícím se producentům zejména v Číně, Indii nebo v Jižní Americe. Nařízení by mělo v roce 2012 projít revizí a očekává se lobbistická bitva. Tato iniciativa je jedním z prvních výstřelů. Na jedné straně v ní budou stát zástupci průmyslu, kteří varují, že nařízení ohrožuje konkurenceschopnost. Proti nim se postaví organizace na ochranu zdraví spotřebitelů a životního prostředí, které požadují přísnější pravidla. Velké úpravy nařízení však nelze příliš předpokládat. xxxx://xxx.xxx.xx/xxxxxxxx00000.xxxx xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxx-x-xxxxxxxxxxxx/xxxxxx/xxx i-a-slovaci-pozaduji-mirnejsi-pravidla-pro-chemicky-prumysl- 009422 ENERGETIKA A DOPRAVA Energetické plány EU do roku 2050 zřejmě potěší plynaře Evropská komise zveřejnila plán rozvoje evropské energetiky do roku 2050. Na rozdíl od tuzemské energetické koncepce v něm přisuzuje velkou roli zemnímu plynu. Materiál se ale soustředí hlavně na to, jak zajistit, aby energetický sektor do roku 2050 přispěl ke snížení emisí skleníkových plynů o 80-95 %. Hlavním tématem celého dokumentu, který nastiňuje vizi rozvoje evropské energetiky do roku 2050, je dekarbonizace sektoru. Obhájcům obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti v materiálu ale chybí střednědobé cíle. Namísto střednědobých cílů a způsobů jejich dosažení Komise v materiálu představila pět scénářů dekarbonizace evropské energetiky do roku Události 2050 a upozornila na některé jejich výhody a nevýhody. Mezi zvažovanými scénáři jsou: • vysoká energetická účinnosti – počítá s vyššími závazky v oblasti energetických úspor (zejména u budov), poptávka po energiích by měla klesnout do roku 2050 o 41 % oproti úrovním z roku 2005, • diverzifikace energetického mixu – na trhu spolu soutěží všechny technologie a dekarbonizace je motivována cenami na trhu s emisními povolenkami, ke snižování emisí v něm dále přispívá jaderná energie a technologie CCS (Carbon capture and storage; zachycování a ukládání oxidu uhličitého), • vysoký podíl obnovitelných zdrojů – zde se počítá s výraznou podporou obnovitelných zdrojů, které by se podle měj měly na evropském energetickém mixu do roku 2050 podílet ze 75 %, • opožděný nástup technologie CCS – zvažuje vyšší podíl jaderné energie a dekarbonizace je dosaženo spíš díky cenám uhlíku, než soutěží mezi alternativními technologiemi, • nízký podíl jaderné energie – žádná výstavba nových jaderných elektráren s výjimkou těch, na něž už tendry běží; zhruba 32 % energie by se vyrábělo s použitím technologie CCS. Dokument obecně očekává růst podílu výroby energie z obnovitelných zdrojů, rostoucí význam elektrické energie a výrazné úspory nákladů po roce 2030. V mezidobí však cena elektřiny podle Xxxxxx poroste. Exekutiva zdůraznila, že v období 2011 až 2050 je třeba do rozvoje elektroenergetických sítí investovat celkem 1,5 bilionu až 2,2 bilionu eur. xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxxx/xxxxxx/xxxxxxxxxxx-xxxxx-xx- do-roku-2050-zrejme-potesi-plynare-009436 Europoslanci chtějí, aby státy povinně šetřily energií Poslanci z Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) Evropského parlamentu požadují, aby byl cíl snížení spotřeby energie do roku 2020 o 20 % pro členské země závazný. Největší diskuse v minulosti probíhaly právě o tom, zda má být snížení energie dobrovolné nebo závazné. EU doufá, že snížením spotřeby energie do roku 2020 o 20 % poklesnou emise skleníkových plynů o zhruba 800 milionů tun ročně. Státům by to navíc mohlo přinést úsporu v rozsahu 100 miliard eur. Poslancům se podařilo i přes 400 pozměňovacích návrhů dosáhnout kompromisu. Návrh nové směrnice o energetické účinnosti byl evropskou exekutivou předložen v červnu 2011 a nyní se k jeho podobě vyjadřují unijní instituce a členské státy. I přesto, že by měla být směrnice o energetické účinnosti závazná, požadují někteří poslanci, aby byla členským zemím ponechána vyšší míra flexibility a země si určily, jakým způsobem daného závazku dosáhnou. Za své tak s největší pravděpodobností vezme jedno z opatření, které počítá s tím, že veřejný sektor půjde příkladem a od roku 2014 každoročně zrenovuje 3 % podlahové plochy svých budov. Dále se bude k návrhu směrnice vyjadřovat i hlavní výbor pro směrnici, kterým je Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE). Podle posledních informací by se tak mělo stát v lednu 2012. Na jaře pak bude návrh směrnice projednáván a schvalován na plenárním zasedání všech europoslanců. Aby směrnice vstoupila v platnost, kromě europoslanců ji musí schválit i ministři členských zemí na Radě EU. Předpokládáme, že právě přes tento orgán ale závazná podoba cílů na snížení energetické spotřeby neprojde. xxxx://xxx.xxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxxxxxx/0000_0000/ documents/envi/pa/880/880458/880458cs.pdf xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxxxx-xxxxxxxx/xxxxxx/xxxxxxxxxx ci-chteji-aby-staty-povinne-setrily-energii-009442

Události. Česká republika a Slovensko poukazují Finální verze novely směrnice o kapitálové přiměřenosti, která návrh na nadměrnou regulaci chemického průmyslu a požadují zmírnění nařízení REACHbonusů obsahuje, bude evropským orgánem pro regulaci bankovního sektoru předložena Evropské komisi po skončení měsíčních veřejných konzultací. Návrh CEBS navazuje na již v červenci diskutované návrhy z pera Evropského parlamentu. Chápeme argument, že stát může hovořit do ekonomických záležitostí typu mzdové politiky u těch privátních bank, které předtím zachránil od bankrotu. Potíž dané regulace je ale v tom, že se „preventivně“ vztahuje plošně na všechny banky, bez ohledu na jejich finanční kondici či stabilitu, bez ohledu na to, jestli předtím žádaly stát o finanční pomoc či nikoliv. Z tohoto důvodu považujeme navržené opatření za vysoce populistické a nesystémové. xxxx://xxx.x-xxx.xxx/Xxxx--Xxxxxxxxxxxxxx/Xxxxxx-xxxx/XX BS-has-published-today-for-consultation-its-draf.aspx xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxx-x-xxxx/xxxxxx/xx-xx-xxxxx i-zuby-na-prilis-riskujici-bankere-planuje-jim-omezit-bonusy- 007984 PODNIKÁNÍ Pozdní proplácení faktur: standardní doba úhrady bude 30 dní Evropský parlament schválil dohodu dosaženou s Radou, kterou se stanoví standardní 30-ti denní lhůta pro úhradu faktur. Nová pravidla by mělo měla zajistit, aby malé podniky již netrpěly finančními problémy v tomto roce projít revizídůsledku prodlení s proplácením faktur ze strany veřejných orgánů nebo podniků. Podle základního pravidla budou muset jak veřejné orgány, tak soukromé podniky uhradit faktury za zboží i služby nejpozději do 30 dnů. Stanovená 30denní lhůta na úhradu faktur vystavených mezi dvěma podniky bude moci být prodloužena až na 60 dní, nebo dokonce ještě déle, ale jen v případě, že to nebude „hrubě nespravedlivé“ vůči věřiteli. Prodloužení splatnosti přitom bude možné jen pod podmínkou, že s ním budou souhlasit obě strany a bude ošetřeno smluvně. Pro veřejné orgány pak bude platit též 30 denní lhůta splatnosti faktur, ale jakékoli prodloužení bude muset být nejen výslovně sjednáno, ale taky „objektivně odůvodněno“. Parlament usiloval zejména o to, aby veřejné orgány nemohly za žádných okolností prodloužit dobu splatnosti na více než 60 dní. Členské státy mohou pro veřejné subjekty poskytující zdravotní péči stanovit termín splatnosti až na 60 dní. Evropský parlament přinutil Xxxx XX přijmout zákonné úrokové sazby ve výši referenční sazby plus nejméně 8 %. Věřitel je oprávněn získat od dlužníka jako minimum pevnou částku ve výši 40 euro jako náhradu nákladů spojených s vymáháním. Ověřovací doba pro zjištění, zda výrobky nebo služby jsou v souladu se smluvními podmínkami, je také stanovena na 30 dnů. Tato lhůta může být prodloužena v případě zvláště složitých zakázek, ale pouze tehdy, pokud je na tom výslovný souhlas, a za předpokladu, že není dohoda výrazně v neprospěch věřitele. Parlament tímto zajistil, že ověřovací období nemůže být použito jako zadní vrátka ke zbytečnému zpoždění platby. xxxx://xxx.xxxxxxxx.xxxxxx.xx/xx/xxxxxxxxx/xxxxxxx/ 20101020IPR88428 EU odhalila plán inovačních strategií Evropská komise v říjnu oficiálně zveřejnila novou inovační strategii, v jejímž středu stojí reforma patentu EU a nové zdroje financování. EU rovněž představila první projekt „inovační partnerství“. Podle Bruselu čelí evropský výzkum vážným hrozbám. Jak zaznívá z centra Unie, jen málo myšlenek, které se zrodí v Evropě, projdou úspěšně cestu od „výzkumu k prodeji“. Podle komisařů, kteří mají otázky inovací ve svých portfoliích, Xxxxx Xxxxxxxxx-Xxxxx, odpovědné za výzkum, inovace a vědu, a Xxxxxxx Xxxxxxxx, komisaře pro průmysl a podnikání, je důležité přilákat nové investory k firmám, jež se zabývají inovacemi. K tomu by měl mimo jiné posloužit nový režim toku přeshraničního rizikového kapitálu a rozšíření finančního nástroje na sdílení rizika (Risk-Sharing Finance Facility) z dílny Evropské investiční banky. Dlouho očekávaný plán navrhuje vládám členských států, aby vyčlenily zvláštní rozpočtové prostředky na zadávání veřejných zakázek v oblasti inovačních produktů a služeb. Vytvoří se tak trh veřejných zakázek v hodnotě nejméně deseti miliard eur ročně. Členské státy by potřebné finance čerpaly především z evropských strukturálních fondů pro výzkum a inovace. Téma inovací se v současnosti těší v Evropě zvláštní pozornosti. Inovační plány (nazvané „Unie inovací“), spojené s výzkumem a vzděláním, jsou jedním ze základních stavebních kamenů strategie Evropy 2020, která se zaměřuje na ekonomický růst a tvorbu pracovních míst. Evropská komise zveřejnila plán rozvoje evropské energetické politiky do roku 2050. Velkou roli přisuzuje zemnímu plynu. Europoslanci schválili přistoupení Chorvatska k Evropské unii. Následně chorvatský prezident a premiérka podepsali přístupovou smlouvu. Pokud bude ratifikace úspěšná, Chorvati rozšíří řady EU dne 1. července 2013. Kde se shodu zatím nalézt nepodařilo, je otázka sídla ústředních orgánů soudu. Mezi kandidáty na sídlo soudu první instance jsou v tuto chvíli Londýn, Mnichov a Paříž, mezi kandidáty na sídlo odvolacího soudu má zatím prominentní postavení Lucemburk a v souvislosti s arbitrážním centrem se hovoří o Irsku, Slovinsku a Portugalsku. „Evropští podnikatelé, výzkumné laboratoře a výzkumná centra na jednotný patent, který by byl cenově konkurenceschopný s patentem Spojených států, čekali 20 let. To jen dokazuje, o jak důležité věci dnes jednáme,“ uvedl na tiskové konferenci po jednání ministrů komisař pro vnitřní trh Xxxxxx Xxxxxxx. Nad vznikem patentového soudu ale visí otazník. Ještě před zahájením tzv. posílené spolupráce, kdy se do přípravy společného patentu pustilo kvůli neshodám pouze 25 zemí EU, totiž Evropský soudní dvůr rozhodl, že vytváření patentového soudu není v souladu s evropským právem. Prosazování jednotného patentu je určitě krok, který by společnostem podnikajícím ve více státech EU velice zjednodušil život i ušetřil peníze. Nicméně jeho schvalování je téměř nekonečným příběhem. Vždyť stejná agenda patřila i mezi priority českého předsednictví Radě EU v prvním pololetí 2009. xxxx://xx0000.xx/xx/xxxxxxx/xxxxxxxxx-xxxxxxxxxxx-xxxxxx-xxxx le-eu-patent xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxx-x-xxxxxxxxxxxx/xxxxxx/xxxxxx ri-se-dohodli-na-patentovem-soudu-eu-009394 ČR a SR chtějí zmírnit nařízení REACH Česká republika a Slovensko poukázalo na nadměrnou regulaci chemického průmyslu, které může mít negativní dopad na evropské hospodářství a poškozuje zejména malé podniky, pro něž představuje neúměrnou administrativní a finanční zátěž. Své obavy načrtnuly ve společném dokumentu zaslaném Radě ministrů. Obě země v něm tvrdí, že menší podniky potřebují větší svobodu při plnění nařízení zvaného REACH představila také projekt Evropského inovačního partnerství (Registrace, evaluace a autorizace chemických látek). REACH má dopad nejen na chemický, ale také na zpracovatelský průmysl. Obě země také připomněly, že MSP představují 96 % evropských chemických podniků. Podle nařízení REACH musí chemický průmysl prokazovat, že jeho produkty neohrožují zdraví ani životní prostředí. Český ministr průmyslu a obchodu Xxxxxx Xxxx vyzval Evropskou komisi k tomu, aby přehodnotila dopad nařízení na menší podniky. K iniciativě se připojilo také Slovensko, Rumunsko a Velká Británie a kladně ji ocenil i komisař pro průmysl a podnikání Xxxxxxx Xxxxxx. Podle ministra Kuby, si nařízení REACH klade za cíl zajišťovat vysokou úroveň ochrany zdraví občanů a životního prostředí a současně zvýšení konkurenceschopnosti a podporu inovací. V kombinaci s oslabováním evropského hospodářství se ukazuje, že naplňování druhé priority je velmi obtížné a že pozice evropského chemického průmyslu oslabuje vůči rozvíjejícím se producentům zejména v Číně, Indii nebo v Jižní Americe. Nařízení by mělo v roce 2012 projít revizí a očekává se lobbistická bitva. Tato iniciativa je jedním z prvních výstřelů. Na jedné straně v ní budou stát zástupci průmyslu, kteří varují, že nařízení ohrožuje konkurenceschopnost. Proti nim se postaví organizace na ochranu zdraví spotřebitelů a životního prostředí, které požadují přísnější pravidla. Velké úpravy nařízení však nelze příliš předpokládat. xxxx://xxx.xxx.xx/xxxxxxxx00000.xxxx xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxx-x-xxxxxxxxxxxx/xxxxxx/xxx i-a-slovaci-pozaduji-mirnejsi-pravidla-pro-chemicky-prumysl- 009422 ENERGETIKA A DOPRAVA Energetické plány EU do roku 2050 zřejmě potěší plynaře Evropská komise zveřejnila plán rozvoje evropské energetiky do roku 2050. Na rozdíl od tuzemské energetické koncepce v něm přisuzuje velkou roli zemnímu plynu. Materiál se ale soustředí hlavně na to, jak zajistit, aby energetický sektor do roku 2050 přispěl ke snížení emisí skleníkových plynů o 80-95 %. Hlavním tématem celého dokumentu, který nastiňuje vizi rozvoje evropské energetiky do roku 2050, je dekarbonizace sektoru. Obhájcům obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti v materiálu ale chybí střednědobé cíle. Namísto střednědobých cílů a způsobů jejich dosažení Komise v materiálu představila pět scénářů dekarbonizace evropské energetiky do roku Události 2050 a upozornila na některé jejich výhody a nevýhody. Mezi zvažovanými scénáři jsou: • vysoká energetická účinnosti – počítá s vyššími závazky v oblasti energetických úspor (zejména u budovEuropean Innovation Partnerships), poptávka po energiích by měla klesnout do roku 2050 o 41 % oproti úrovním z roku 2005, • diverzifikace energetického mixu – jehož pilotní verze se zaměří na trhu spolu soutěží všechny technologie aktivní a dekarbonizace je motivována cenami na trhu s emisními povolenkami, ke snižování emisí v něm dále přispívá jaderná energie a technologie CCS (Carbon capture and storage; zachycování a ukládání oxidu uhličitého), • vysoký podíl obnovitelných zdrojů – zde se počítá s výraznou podporou obnovitelných zdrojů, které zdravé stárnutí populace. Dále by se podle měj měly na evropském energetickém mixu do roku 2050 podílet ze 75 %měla řešit i další témata jako energie, • opožděný nástup technologie CCS – zvažuje vyšší podíl jaderné energie a dekarbonizace je dosaženo spíš díky cenám uhlíkuchytrá města, než soutěží mezi alternativními technologiemihospodaření s vodními zdroji, • nízký podíl jaderné energie – žádná výstavba nových jaderných elektráren s výjimkou těch, na něž už tendry běží; zhruba 32 % energie by se vyrábělo s použitím technologie CCS. Dokument obecně očekává růst podílu výroby energie z obnovitelných zdrojů, rostoucí význam elektrické energie a výrazné úspory nákladů po roce 2030. V mezidobí však cena elektřiny podle Xxxxxx poroste. Exekutiva zdůraznila, že v období 2011 až 2050 je třeba do rozvoje elektroenergetických sítí investovat celkem 1,5 bilionu až 2,2 bilionu eur. xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxxx/xxxxxx/xxxxxxxxxxx-xxxxx-xx- do-roku-2050-zrejme-potesi-plynare-009436 Europoslanci chtějí, aby státy povinně šetřily energií Poslanci z Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) Evropského parlamentu požadují, aby byl cíl snížení spotřeby energie do roku 2020 o 20 % pro členské země závazný. Největší diskuse v minulosti probíhaly právě o tom, zda má být snížení energie dobrovolné zemědělství nebo závazné. EU doufá, že snížením spotřeby energie do roku 2020 o 20 % poklesnou emise skleníkových plynů o zhruba 800 milionů tun ročně. Státům by to navíc mohlo přinést úsporu v rozsahu 100 miliard eur. Poslancům se podařilo i přes 400 pozměňovacích návrhů dosáhnout kompromisu. Návrh nové směrnice o energetické účinnosti byl evropskou exekutivou předložen v červnu 2011 a nyní se k jeho podobě vyjadřují unijní instituce a členské státy. I přesto, že by měla být směrnice o energetické účinnosti závazná, požadují někteří poslanci, aby byla členským zemím ponechána vyšší míra flexibility a země si určily, jakým způsobem daného závazku dosáhnou. Za své tak s největší pravděpodobností vezme jedno z opatření, které počítá s tím, že veřejný sektor půjde příkladem a od roku 2014 každoročně zrenovuje 3 % podlahové plochy svých budov. Dále se bude k návrhu směrnice vyjadřovat i hlavní výbor pro směrnici, kterým je Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE). Podle posledních informací by se tak mělo stát v lednu 2012. Na jaře pak bude návrh směrnice projednáván a schvalován na plenárním zasedání všech europoslanců. Aby směrnice vstoupila v platnost, kromě europoslanců ji musí schválit i ministři členských zemí na Radě EU. Předpokládáme, že právě přes tento orgán ale závazná podoba cílů na snížení energetické spotřeby neprojde. xxxx://xxx.xxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxxxxxx/0000_0000/ documents/envi/pa/880/880458/880458cs.pdf xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxxxx-xxxxxxxx/xxxxxx/xxxxxxxxxx ci-chteji-aby-staty-povinne-setrily-energii-009442suroviny.

Události. Česká republika a Slovensko poukazují na nadměrnou regulaci chemického průmyslu a požadují zmírnění nařízení REACHA jak to bylo s těmi zkušenostmi s předsednictvím EU, pro které by mělo si maďarský premiér do České republiky přijel? „První radu, kterou jsem panu premiérovi dal, bylo, aby v tomto roce projít revizí. Evropská komise zveřejnila plán rozvoje evropské energetické politiky do roku 2050. Velkou roli přisuzuje zemnímu plynu. Europoslanci schválili přistoupení Chorvatska k Evropské unii. Následně chorvatský prezident a premiérka podepsali přístupovou smlouvu. Pokud bude ratifikace úspěšná, Chorvati rozšíří řady EU dne 1. července 2013. Kde se shodu zatím nalézt nepodařilo, je otázka sídla ústředních orgánů soudu. Mezi kandidáty na sídlo soudu první instance jsou v tuto chvíli Londýn, Mnichov a Paříž, mezi kandidáty na sídlo odvolacího soudu má zatím prominentní postavení Lucemburk a v souvislosti s arbitrážním centrem se hovoří o Irsku, Slovinsku a Portugalsku. „Evropští podnikatelé, výzkumné laboratoře a výzkumná centra na jednotný patent, který by byl cenově konkurenceschopný s patentem Spojených států, čekali 20 let. To jen dokazuje, o jak důležité věci dnes jednámeprůběhu předsednictví pokud možno neměnili vládu,“ uvedl na tiskové konferenci po jednání ministrů komisař pro vnitřní trh Xxxxxx Xxxxxxxsvěřil se předseda české vlády Xxxxx. Nad vznikem patentového soudu ale visí otazník. Ještě před zahájením tzv. posílené spolupráce, kdy se do přípravy společného patentu pustilo kvůli neshodám pouze 25 zemí EU, totiž Evropský soudní dvůr rozhodlJeho maďarský protějšek slíbil, že vytváření patentového soudu není v souladu s evropským právem. Prosazování jednotného patentu je určitě kroksi rady vezme k srdci a dodal, který by společnostem podnikajícím ve více státech EU velice zjednodušil život že „české předsednictví bylo i ušetřil peníze. Nicméně jeho schvalování je téměř nekonečným příběhem. Vždyť stejná agenda patřila i mezi priority českého předsednictví Radě EU v prvním pololetí 2009. xxxx://xx0000.xx/xx/xxxxxxx/xxxxxxxxx-xxxxxxxxxxx-xxxxxx-xxxx lepřes vnitropolitické potíže úspěšné.“ xxxx://xxx.xxxxx.xx/xx/xxxxx-xxxxxxx/xxxxxxx-xxxxxxxxxx/xxxxx va-konference-xxxxx-necase-a-madarskeho-premiera-viktora-o rbana--20--rijna-2010-77292/ xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xx-x-xxxxxxxx-xxxx/xxxxxx/xxxxx-xxxx sednictvi-eu-patent xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxx-x-xxxxxxxxxxxx/xxxxxx/xxxxxx ribylo-seuspesne-dohodlipochvalil-nacr-patentovemmadarsky-soudu-eu-009394 ČR premier- 008027 EKONOMIKA A EURO Sankce pro rozpočtové hříšníky budou mírné Hlavy států a SR chtějí zmírnit nařízení REACH Česká republika vlád na zasedání Evropské rady odsouhlasily změnu rozpočtových pravidel a Slovensko poukázalo případných sankcí za jejich porušování. Summit v podstatě potvrdil to, na nadměrnou regulaci chemického průmyslučem se s týdenním předstihem shodli ministři financí členských zemí EU: státy, které může mít negativní dopad na evropské hospodářství a poškozuje zejména malé podnikyjejichž rozpočtový deficit překročí 3 % HDP, pro něž představuje neúměrnou administrativní a finanční zátěžbudou sankcionovány pokutou ve výši 0,2 % hrubého domácího produktu. Své obavy načrtnuly ve společném dokumentu zaslaném Radě ministrů. Obě země Sankce budou aplikovány i v něm tvrdípřípadě, že menší podniky potřebují větší svobodu při plnění nařízení zvaného REACH (Registrace, evaluace stát vykazuje veřejný dluh přes 60 % HDP a autorizace chemických látek). REACH má dopad nejen na chemický, ale také na zpracovatelský průmysl. Obě země také připomněly, že MSP představují 96 % evropských chemických podniků. Podle nařízení REACH musí chemický průmysl prokazovat, že jeho produkty neohrožují zdraví ani životní prostředí. Český ministr průmyslu a obchodu Xxxxxx Xxxx vyzval Evropskou komisi vláda nečiní příslušné kroky k tomu, aby přehodnotila dopad nařízení na menší podniky. K iniciativě se připojilo také Slovensko, Rumunsko a Velká Británie a kladně ji ocenil i komisař pro průmysl a podnikání Xxxxxxx Xxxxxx. Podle ministra Kuby, si nařízení REACH klade za cíl zajišťovat vysokou úroveň ochrany zdraví občanů a životního prostředí a současně zvýšení konkurenceschopnosti a podporu inovací. V kombinaci s oslabováním evropského hospodářství se ukazuje, že naplňování druhé priority je velmi obtížné a že pozice evropského chemického průmyslu oslabuje vůči rozvíjejícím se producentům zejména v Číně, Indii nebo v Jižní Americe. Nařízení by mělo v roce 2012 projít revizí a očekává se lobbistická bitva. Tato iniciativa je jedním z prvních výstřelůjej snížila. Na jedné straně v ní budou stát zástupci průmyslu, kteří varují, že nařízení ohrožuje konkurenceschopnost. Proti nim se postaví organizace na ochranu zdraví spotřebitelů a životního prostředí, které požadují přísnější pravidla. Velké úpravy nařízení však nelze příliš předpokládat. xxxx://xxx.xxx.xx/xxxxxxxx00000.xxxx xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxx-x-xxxxxxxxxxxx/xxxxxx/xxx i-a-slovaci-pozaduji-mirnejsi-pravidla-pro-chemicky-prumysl- 009422 ENERGETIKA A DOPRAVA Energetické plány EU do roku 2050 zřejmě potěší plynaře Evropská komise zveřejnila plán rozvoje evropské energetiky do roku 2050. Na rozdíl od tuzemské energetické koncepce v něm přisuzuje velkou roli zemnímu plynu. Materiál se ale soustředí hlavně na to, jak zajistit, aby energetický sektor do roku 2050 přispěl ke snížení emisí skleníkových plynů o 80-95 %. Hlavním tématem celého dokumentu, který nastiňuje vizi rozvoje evropské energetiky do roku 2050, je dekarbonizace sektoru. Obhájcům obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti v materiálu ale chybí střednědobé cíle. Namísto střednědobých cílů a způsobů jejich dosažení Komise v materiálu představila pět scénářů dekarbonizace evropské energetiky do roku Události 2050 a upozornila na některé jejich výhody a nevýhody. Mezi zvažovanými scénáři jsou: • vysoká energetická účinnosti – počítá s vyššími závazky v oblasti energetických úspor (zejména u budov), poptávka po energiích by měla klesnout do roku 2050 o 41 % oproti úrovním z roku 2005, • diverzifikace energetického mixu – na trhu spolu soutěží všechny technologie a dekarbonizace je motivována cenami na trhu s emisními povolenkami, ke snižování emisí v něm dále přispívá jaderná energie a technologie CCS (Carbon capture and storage; zachycování a ukládání oxidu uhličitého), • vysoký podíl obnovitelných zdrojů – zde se počítá s výraznou podporou obnovitelných zdrojů, které by se podle měj měly na evropském energetickém mixu do roku 2050 podílet ze 75 %, • opožděný nástup technologie CCS – zvažuje vyšší podíl jaderné energie a dekarbonizace je dosaženo spíš díky cenám uhlíku, než soutěží mezi alternativními technologiemi, • nízký podíl jaderné energie – žádná výstavba nových jaderných elektráren s výjimkou těch, na něž už tendry běží; zhruba 32 % energie by se vyrábělo s použitím technologie CCS. Dokument obecně očekává růst podílu výroby energie z obnovitelných zdrojů, rostoucí význam elektrické energie a výrazné úspory nákladů po roce 2030. V mezidobí však cena elektřiny podle Xxxxxx poroste. Exekutiva zdůraznila, že v období 2011 až 2050 je třeba do rozvoje elektroenergetických sítí investovat celkem 1,5 bilionu až 2,2 bilionu eur. xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxxx/xxxxxx/xxxxxxxxxxx-xxxxx-xx- do-roku-2050-zrejme-potesi-plynare-009436 Europoslanci chtějí, aby státy povinně šetřily energií Poslanci z Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) Evropského parlamentu požadují, aby byl cíl snížení spotřeby energie do roku 2020 o 20 % pro členské země závazný. Největší diskuse v minulosti probíhaly právě o tom, zda má být snížení energie dobrovolné nebo závazné. EU doufá, že snížením spotřeby energie do roku 2020 o 20 % poklesnou emise skleníkových plynů o zhruba 800 milionů tun ročně. Státům by to navíc mohlo přinést úsporu v rozsahu 100 miliard eur. Poslancům se podařilo i přes 400 pozměňovacích návrhů dosáhnout kompromisu. Návrh nové směrnice o energetické účinnosti byl evropskou exekutivou předložen v červnu 2011 a nyní se k jeho podobě vyjadřují unijní instituce a členské státy. I přesto, že by měla být směrnice o energetické účinnosti závazná, požadují někteří poslanci, aby summitu byla členským zemím ponechána vyšší míra flexibility a země si určilyzároveň odsouhlasena procedura, jakým způsobem daného závazku dosáhnoubudou tresty schvalovány a uvalovány. Za své Francie ale nakonec s podporou Německa zabránila jejich automatickému charakteru, který navrhovala Evropské komise. Současný návrh je vítězstvím spíše zastánců „měkkého“ režimu bez automatických sankcí reprezentovaných Paříží, Varšavou a Římem. Podle jejich stanoviska by měly státy dostat před uvalením sankcí ještě šanci pokusit se o nápravu. Uzákonění výše uvedeného mechanismu bude realizováno prostřednictvím revize Paktu stability růstu. Lisabonská smlouva se kvůli tomu nebude muset měnit. Přísnější variantu trestů pro hříšné státy prosazovala na summitu německá kancléřka Xxxxxx Xxxxxx, která požadovala, aby mezi tresty patřilo i odebrání hlasovacích práv v Radě EU. Návrh však její kolegové smetli ze stolu. Výsledek summitu se v této oblasti dal předjímat již po překvapivém závěru Ecofinu, kde dosud neoblomní Němci ustoupili Francii a zamítli automatickou variantu aplikace sankcí navrhovanou Evropskou komisí. Závěr Ecofinu i Evropské rady je proto zklamáním. Změna Paktu stability a růstu nebude tak s největší pravděpodobností vezme jedno z dostatečná, aby do budoucna odradila členské státy od neodpovědné fiskální politiky. xxxx://xxxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxxxx/xxx_xxxx/xxxx/xxxxxxxxx/ en/ec/117496.pdf xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxx-x-xxxx/xxxxxx/xxxxxx-xx-xxx pustil-zmenu-lisabonske-smlouvy-008052 Europoslanci by chtěli „pana nebo paní euro“ Hospodářské politiky členských zemí EU potřebují koordinaci. Uvědomuje si to i Evropský parlament, který podle všeho podpoří návrh na zřízení nové unijní funkce, která je známá pod pracovním názvem „pan nebo paní euro“. K tomu, aby však taková pozice skutečně vznikla, bude třeba změnit Lisabonskou smlouvu. Europoslanci hodlají podpořit sérii opatření, která Evropské unii pomohou znovu se postavit na nohy poté, co její ekonomiku zasáhla globální hospodářská krize, a zároveň tak zajistit větší finanční a ekonomickou stabilitu do budoucna. Mezi návrhy, které počítá poslanci projednávali, najdeme i ten, který se týká zřízení zcela nové pozice, do jejíž kompetencí by měla spadat koordinace hospodářských politik členských zemí EU. Tuto funkci dnes nikdo jinak nenazve než „pan či paní euro“. Pokud opravdu nová funkce vznikne, její nositel bude plnit úkoly, které dnes patří do portfolia hned tří osob. Tento „pan nebo paní euro“ bude totiž zastávat funkci místopředsedy Evropské komise a bude mít na starosti záležitosti spojené s hospodářskou a měnovou unií – tedy to, co v současné době vykonává finský komisař Xxxx Xxxx (s tou výjimkou, že není místopředsedou Komise). Počítá se také s tím, že veřejný sektor půjde příkladem „pan nebo paní euro“ povede jednání Rady ministrů financí (ECOFIN), kterým dosud předsedal rezortní ministr země držící předsednictví EU, a bude také řídit schůzky ministrů financí eurozóny (Eurogroup), které se od roku 2014 každoročně zrenovuje 3 % podlahové plochy svých budov. Dále se bude k návrhu směrnice vyjadřovat i hlavní výbor pro směrnici, kterým je Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE). Podle posledních informací by se tak mělo stát v lednu 2012. Na jaře pak bude návrh směrnice projednáván a schvalován na plenárním zasedání všech europoslanců. Aby směrnice vstoupila v platnost, kromě europoslanců ji musí schválit i ministři členských zemí na Radě EU. Předpokládáme, že právě přes tento orgán ale závazná podoba cílů na snížení energetické spotřeby neprojde. xxxx://xxx.xxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxxxxxx/0000_0000/ documents/envi/pa/880/880458/880458cs.pdf xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxxxx-xxxxxxxx/xxxxxx/xxxxxxxxxx ci2005 konají pod taktovkou lucemburského premiéra Xxxx-chteji-aby-staty-povinne-setrily-energii-009442Xxxxxx Xxxxxxxx.

Události. Česká republika Řídící centrála projektu Xxxxxxx se definitivně přesouvá do Prahy. Hostitelskou smlouvu podepsal ministr dopravy Xxxxx Xxxxx s ředitelem vesmírné agentury Galileo dne 27. ledna. Chorvaté nepřekvapili a Slovensko poukazují na nadměrnou regulaci chemického průmyslu a požadují zmírnění nařízení REACH, které by mělo v tomto roce projít revizíreferendu se vyslovili pro vstup do EU. Řady současné sedmadvacítky rozšíří k 1. červenci 2013. Evropská komise zveřejnila plán rozvoje evropské energetické politiky do roku 2050. Velkou roli přisuzuje zemnímu plynuunie následuje USA a uvalila ropné embargo na Írán z důvodu podezření na vyvíjení jaderných zbraní. Europoslanci schválili přistoupení Chorvatska k zavádí přísnější pravidla pro sběr elektrického a elektronického odpadu. efektivnost, zjednodušení účetnictví a zadávání veřejných zakázek. Předseda Evropské unii. Následně chorvatský prezident a premiérka podepsali přístupovou smlouvu. Pokud bude ratifikace úspěšná, Chorvati rozšíří řady EU dne 1. července 2013. Kde se shodu zatím nalézt nepodařilo, je otázka sídla ústředních orgánů soudu. Mezi kandidáty na sídlo soudu první instance jsou v tuto chvíli Londýn, Mnichov a Paříž, mezi kandidáty na sídlo odvolacího soudu má zatím prominentní postavení Lucemburk a v souvislosti s arbitrážním centrem se hovoří o Irsku, Slovinsku a Portugalsku. „Evropští podnikatelé, výzkumné laboratoře a výzkumná centra na jednotný patent, který by byl cenově konkurenceschopný s patentem Spojených států, čekali 20 let. To jen dokazuje, o jak důležité věci dnes jednáme,“ uvedl na tiskové konferenci po jednání ministrů komisař pro vnitřní trh komise Xxxx Xxxxxx Xxxxxxx. Nad vznikem patentového soudu ale visí otazník. Ještě před zahájením tzv. posílené spolupráce, kdy se do přípravy společného patentu pustilo kvůli neshodám pouze 25 zemí EU, totiž Evropský soudní dvůr rozhodlXxxxxxx uvedl, že vytváření patentového soudu není chce projekty financovat ze strukturálních fondů – dle něho je možno uvolnit 82 miliard eur (60 v souladu s evropským právemERDF a 22 v ESF). Prosazování jednotného patentu Teoretickým problémem je určitě krok, který by společnostem podnikajícím ve více státech EU velice zjednodušil život i ušetřil penízepotřeba spolufinancovat „evropské projekty“ veřejnými zdroji členských států. Nicméně jeho schvalování je téměř nekonečným příběhemV době dluhové krize a všeobecného tlaku na úspornější chování eráru však státy příliš volných zdrojů nemají. Vždyť stejná agenda patřila i mezi priority českého předsednictví Radě EU v prvním pololetí 2009. xxxx://xx0000.xx/xx/xxxxxxx/xxxxxxxxx-xxxxxxxxxxx-xxxxxx-xxxx le-eu-patent xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxx-x-xxxxxxxxxxxx/xxxxxx/xxxxxx ri-sexxxx://xxx.xxxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxxxx/xxx_xxxx/xxxx/ pressdata/CS/ec/127605.pdf xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxx-x-xxxxxxxxxxxx/xxxxxx/xxxxx-x e-dohodli-na-patentovempodpore-soudu-eu-009394 ČR a SR chtějí zmírnit nařízení REACH Česká republika a Slovensko poukázalo na nadměrnou regulaci chemického průmyslu, které může mít negativní dopad na evropské hospodářství a poškozuje zejména malé podniky, pro něž představuje neúměrnou administrativní a finanční zátěž. Své obavy načrtnuly ve společném dokumentu zaslaném Radě ministrů. Obě země v něm tvrdí, že menší podniky potřebují větší svobodu při plnění nařízení zvaného REACH (Registrace, evaluace a autorizace chemických látek). REACH má dopad nejen na chemický, ale také na zpracovatelský průmysl. Obě země také připomněly, že MSP představují 96 % evropských chemických podniků. Podle nařízení REACH musí chemický průmysl prokazovat, že jeho produkty neohrožují zdraví ani životní prostředí. Český ministr průmyslu a obchodu Xxxxxx Xxxx vyzval Evropskou komisi k tomu, aby přehodnotila dopad nařízení na menší podniky. K iniciativě se připojilo také Slovensko, Rumunsko a Velká Británie a kladně ji ocenil i komisař pro průmysl a podnikání Xxxxxxx Xxxxxx. Podle ministra Kuby, si nařízení REACH klade za cíl zajišťovat vysokou úroveň ochrany zdraví občanů a životního prostředí a současně zvýšení konkurenceschopnosti a podporu inovací. V kombinaci s oslabováním evropského hospodářství se ukazuje, že naplňování druhé priority je velmi obtížné a že pozice evropského chemického průmyslu oslabuje vůči rozvíjejícím se producentům zejména v Číně, Indii nebo v Jižní Americe. Nařízení by mělo v roce 2012 projít revizí a očekává se lobbistická bitva. Tato iniciativa je jedním z prvních výstřelů. Na jedné straně v ní budou stát zástupci průmyslu, kteří varují, že nařízení ohrožuje konkurenceschopnost. Proti nim se postaví organizace na ochranu zdraví spotřebitelů a životního prostředí, které požadují přísnější pravidla. Velké úpravy nařízení však nelze příliš předpokládat. xxxx://xxx.xxx.xx/xxxxxxxx00000.xxxx xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxx-x-xxxxxxxxxxxx/xxxxxx/xxx irust-a-slovacizamestnanosti-pozadujiv-mirnejsieu-pravidlasvedsko-prozust alo-chemicky-prumysl- 009422 ENERGETIKA stranou-009566 VĚDA A DOPRAVA Energetické plány EU VÝZKUM Ministr Xxxxx Xxxxx podepsal smlouvu o přesunu Galilea do roku 2050 zřejmě potěší plynaře Evropská komise zveřejnila plán rozvoje evropské energetiky Prahy Pět let vyjednávání české vlády nepřijde nazmar. Během konference Galileo Application Congress Prague 2012 ministr dopravy Xxxxx Xxxxx a ředitel GSA Xxxxx xxx Xxxxxxx podepsali 27. ledna hostitelskou smlouvu a oficiálně tak stvrdili dohodu, že se centrála vznikajícího vesmírného systému Galileo (GSA) přesune do roku 2050Prahy. Na rozdíl od tuzemské energetické koncepce Cca 45 úředníků se do budovy v něm přisuzuje velkou roli zemnímu plynuHolešovicích začne stěhovat letos v květnu. Materiál Během léta by mohl začít obvyklý provoz. Ve smlouvě se ale soustředí hlavně na tořešila i otázka bezpečnosti, jak zajistit, aby energetický sektor do roku 2050 přispěl ke snížení emisí skleníkových plynů o 80-95 %část zaměstnanců vesmírné agentury totiž bude v Praze pracovat v utajovaném režimu. Hlavním tématem celého dokumentu, který nastiňuje vizi rozvoje evropské energetiky do roku 2050, je dekarbonizace sektoruSpuštění společného evropského projektu se očekává v roce 2014. Obhájcům obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti v materiálu ale chybí střednědobé cíle. Namísto střednědobých cílů a způsobů jejich dosažení Komise v materiálu představila pět scénářů dekarbonizace evropské energetiky do roku Události 2050 a upozornila na některé jejich výhody a nevýhody. Mezi zvažovanými scénáři jsou: • vysoká energetická účinnosti – GSA počítá s vyššími závazky v oblasti energetických úspor (zejména u budov), poptávka po energiích by měla klesnout do roku 2050 o 41 % oproti úrovním z roku 2005, • diverzifikace energetického mixu – na trhu spolu soutěží všechny technologie a dekarbonizace je motivována cenami na trhu s emisními povolenkami, ke snižování emisí v něm dále přispívá jaderná energie a technologie CCS (Carbon capture and storage; zachycování a ukládání oxidu uhličitého), • vysoký podíl obnovitelných zdrojů – zde se počítá s výraznou podporou obnovitelných zdrojůvypuštěním celkem 18 umělých družic, které by se podle měj měly na evropském energetickém mixu do roku 2050 podílet ze 75 %umožnit spuštění navigačního systému pro motoristy. Galileo má být systém mnohem přesnější než GPS, • opožděný nástup technologie CCS ale není koncipován jako konkurence – zvažuje vyšší podíl jaderné energie naopak, americký (GPS) i evropský projekt (Galileo) mají být provázany a dekarbonizace je dosaženo spíš díky cenám uhlíku, než soutěží mezi alternativními technologiemi, • nízký podíl jaderné energie – žádná výstavba nových jaderných elektráren s výjimkou těch, na něž už tendry běží; zhruba 32 % energie vzájemně by se vyrábělo s použitím technologie CCSměly doplňovat. Dokument obecně očekává růst podílu výroby energie První dva satelity systému Galileo byly na oběžnou dráhu vypuštěny koncem října loňského roku. Konference Galileo Application Congress Pratur se kromě ministra Xxxxx Xxxxxx zúčastnil i premiér Xxxx Xxxxx nebo Xxxxxxx Xxxxxx, místopředseda Evropské komise a komisař odpovědný za průmysl a podnikání. Přemístění sídla projektu Xxxxxxx je významným diplomatickým úspěchem České republiky. Přímé ekonomické efekty jsou omezené a odpovídají nízkému počtu zaměstnanců pracujících z obnovitelných zdrojůPrahy. Mnohem důležitější je však zvýšená prestiž České republiky a do budoucna lze očekávat i řadu ekonomických přínosů pro tuzemské podniky, rostoucí význam elektrické energie a výrazné úspory nákladů po roce 2030. V mezidobí však cena elektřiny podle Xxxxxx poroste. Exekutiva zdůraznila, že v období 2011 až 2050 je třeba do rozvoje elektroenergetických sítí investovat celkem 1,5 bilionu až 2,2 bilionu eur. xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxxx/xxxxxx/xxxxxxxxxxx-xxxxx-xx- do-roku-2050-zrejme-potesi-plynare-009436 Europoslanci chtějí, aby státy povinně šetřily energií Poslanci z Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) Evropského parlamentu požadují, aby byl cíl snížení spotřeby energie do roku 2020 o 20 % pro členské země závazný. Největší diskuse v minulosti probíhaly právě o tom, zda má být snížení energie dobrovolné nebo závazné. EU doufá, že snížením spotřeby energie do roku 2020 o 20 % poklesnou emise skleníkových plynů o zhruba 800 milionů tun ročně. Státům by to navíc mohlo přinést úsporu v rozsahu 100 miliard eur. Poslancům se podařilo i přes 400 pozměňovacích návrhů dosáhnout kompromisu. Návrh nové směrnice o energetické účinnosti byl evropskou exekutivou předložen v červnu 2011 a nyní se k jeho podobě vyjadřují unijní instituce a členské státy. I přesto, že by měla být směrnice o energetické účinnosti závazná, požadují někteří poslanci, aby byla členským zemím ponechána vyšší míra flexibility a země si určily, jakým způsobem daného závazku dosáhnou. Za své tak s největší pravděpodobností vezme jedno z opatření, které počítá s tím, že veřejný sektor půjde příkladem a od roku 2014 každoročně zrenovuje 3 % podlahové plochy svých budov. Dále se bude k návrhu směrnice vyjadřovat i hlavní výbor pro směrnici, kterým je Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE). Podle posledních informací by se tak mělo stát v lednu 2012. Na jaře pak bude návrh směrnice projednáván a schvalován na plenárním zasedání všech europoslanců. Aby směrnice vstoupila v platnost, kromě europoslanců ji musí schválit i ministři členských zemí na Radě EU. Předpokládáme, že právě přes tento orgán ale závazná podoba cílů na snížení energetické spotřeby neprojde. xxxx://xxx.xxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxxxxxx/0000_0000/ documents/envi/pa/880/880458/880458cs.pdf xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxxxx-xxxxxxxx/xxxxxx/xxxxxxxxxx ci-chteji-aby-staty-povinne-setrily-energii-009442jakožto možné dodavatele systému Galileo.

Události. Evropská komise navíc ve svých nařízeních ze začátku října počítá s dohledem nad tím, jak se státům a regionům daří pomocí fondů národní cíle naplňovat. Víc než v minulosti chce přitom klást důraz na dosahování konkrétních a měřitelných výsledků. Návrhy obsahují i motivační prvky, které mají státy a regiony přimět k podpoře smysluplnějších projektů. Již z prvních reakcí České republiky na návrhy Evropské komise bylo ale zřejmé, že ač důraz na lepší využívání evropských peněz považují odborníci na evropské fondy za potřebné, způsob, jaký navrhuje Brusel, nevnímají v některých ohledech jako nejšťastnější. Česká republika se musí naučit prostředky z evropských fondů investovat a Slovensko poukazují na nadměrnou regulaci chemického průmyslu a požadují zmírnění nařízení REACHne je pouze utrácet. Sama Komise si hodně slibuje také od takzvaných ex-ante kondicionalit – počátečních podmínek, které by mělo v tomto roce projít revizístanoví, za jakých okolností může členský stát či region evropské peníze na určitou oblast čerpat. Evropská komise zveřejnila plán rozvoje evropské energetické politiky do roku 2050Kondicionalitou ex-ante může být například existence určitých institucí, dostatečné administrativní kapacity (tj. Velkou roli přisuzuje zemnímu plynudostatečný počet kvalifikovaných úředníků) nebo dílčích strategií (například existence národního dopravního plánu apod.). Europoslanci schválili přistoupení Chorvatska k Evropské uniiKondicionality tak, jak je navrhuje Komise, vyvolávají ale na české straně pochybnosti. Následně chorvatský prezident a premiérka podepsali přístupovou smlouvu. Pokud bude ratifikace úspěšnáMinisterstvo pro místní rozvoj sice ex ante kondicionality podporuje, Chorvati rozšíří řady EU dne 1. července 2013. Kde ale zároveň se shodu zatím nalézt nepodařilo, je otázka sídla ústředních orgánů soudu. Mezi kandidáty na sídlo soudu první instance jsou v tuto chvíli Londýn, Mnichov a Paříž, mezi kandidáty na sídlo odvolacího soudu má zatím prominentní postavení Lucemburk a v souvislosti s arbitrážním centrem se hovoří o Irsku, Slovinsku a Portugalsku. „Evropští podnikatelé, výzkumné laboratoře a výzkumná centra na jednotný patentobává dalšího návrhu (kondicionalit ex post), který by byl cenově konkurenceschopný s patentem Spojených států, čekali 20 letmá podle bruselské exekutivy směřovat k efektivnějšímu využívání prostředků EU. To jen dokazuje, o jak důležité věci dnes jednáme,“ uvedl na tiskové konferenci po jednání ministrů komisař pro vnitřní trh Xxxxxx Xxxxxxx. Nad vznikem patentového soudu ale visí otazník. Ještě před zahájením tzv. posílené spolupráce, kdy se do přípravy společného patentu pustilo kvůli neshodám pouze 25 zemí EU, totiž Evropský soudní dvůr rozhodl, že vytváření patentového soudu není v souladu s evropským právem. Prosazování jednotného patentu je určitě krok, který by společnostem podnikajícím ve více státech EU velice zjednodušil život i ušetřil peníze. Nicméně jeho schvalování je téměř nekonečným příběhem. Vždyť stejná agenda patřila i mezi priority českého předsednictví Radě EU v prvním pololetí 2009. xxxx://xx0000.xx/xx/xxxxxxx/xxxxxxxxx-xxxxxxxxxxx-xxxxxx-xxxx lexxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxxxx_xxxxxx/xxxx/xxxxxx/xxxxxxxxx_ 2014_2020_en.cfm xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxxx-xxxxxx/xxxxxx/xxxx-xx-xxxxxxxx ejsi-vyuzivani-eu-patent xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxx-x-xxxxxxxxxxxx/xxxxxx/xxxxxx rifondu-se-dohodli-na-patentovem-soudu-eu-009394 ČR a SR chtějí zmírnit nařízení REACH Česká republika a Slovensko poukázalo na nadměrnou regulaci chemického průmyslustupnuje-009419 EU chce dát samosprávám větší volnost u veřejných zakázek Brusel chce omezit byrokracii u veřejných zakázek, ale zároveň posílit dohled ze strany Evropské komise. Vyplývá to z dvojice návrhů, které v průběhu posledního měsíce roku zveřejnila evropská exekutiva. Pravidla pro výběrová řízení u zakázek většího rozsahu se mají zjednodušit a samosprávy mají dostat větší prostor pro vyjednávání s dodavateli. Uvolnění pravidel má být ale doprovázeno přísnějšími podmínkami a větším dohledem. Komise dále počítá s úpravou pravidel hospodářské soutěže, díky níž budou moci samosprávy snáze dotovat služby obecného hospodářského zájmu, mezi něž patří například veřejná doprava, dodávky vody nebo poskytování širokopásmového připojení k internetu. Úprava v pravidlech u veřejných zakázek má omezit papírování, a výrazně tak zjednodušit proces uzavírání smluv. Navrhovaná opatření mají pomoci hlavně malým firmám – místní samosprávy by je podle nových pravidel nesměly vyloučit z výběrových řízení pro jejich velikost, jak se prý často děje. Za poskytnuté služby jim navíc budou muset zaplatit rychleji. Nová pravidla mají motivovat k uzavírání smluv s ekologičtějšími dodavateli a s dodavateli, kteří své služby poskytují inovativním způsobem. Větší volnost při udílení podpory má být vykompenzována zpřísněním dohledu. Na všechny podobné zakázky nyní bude muset proběhnout otevřené a transparentní výběrové řízení. Samosprávy budou muset informovat nezávislý orgán o výběrových řízeních a vysvětlovat mu podmínky uzavíraných kontraktů. U dlouhodobých kontraktů se má navíc hlídat jejich efektivita, kdy budou dodavatelé muset plnit předem dané cíle. Evropské komisi by tato změna umožnila dohlédnout na neefektivní dodavatele, jako jsou například firmy, které na jihu Itálie zajišťují sběr komunálního odpadu. Zvyšuje se maximální výše veřejné podpory, kterou poskytovatel může mít negativní dopad na evropské hospodářství a poškozuje zejména malé podnikyzískat. Zatímco podle dosud platných pravidel mohl dodavatel získat nejvýše 200.000 eur během tří let, pro něž představuje neúměrnou administrativní a finanční zátěž. Své obavy načrtnuly ve společném dokumentu zaslaném Radě ministrů. Obě země služby v něm tvrdí, že menší podniky potřebují větší svobodu při plnění nařízení zvaného REACH (Registrace, evaluace a autorizace chemických látek). REACH má dopad nejen obecném hospodářském zájmu se tato částka nyní zvyšuje na chemický, ale také na zpracovatelský průmysl. Obě země také připomněly, že MSP představují 96 % evropských chemických podniků. Podle nařízení REACH musí chemický průmysl prokazovat, že jeho produkty neohrožují zdraví ani životní prostředí. Český ministr průmyslu a obchodu Xxxxxx Xxxx vyzval Evropskou komisi k tomu, aby přehodnotila dopad nařízení na menší podniky. K iniciativě se připojilo také Slovensko, Rumunsko a Velká Británie a kladně ji ocenil i komisař pro průmysl a podnikání Xxxxxxx Xxxxxx. Podle ministra Kuby, si nařízení REACH klade za cíl zajišťovat vysokou úroveň ochrany zdraví občanů a životního prostředí a současně zvýšení konkurenceschopnosti a podporu inovací. V kombinaci s oslabováním evropského hospodářství se ukazuje, že naplňování druhé priority je velmi obtížné a že pozice evropského chemického průmyslu oslabuje vůči rozvíjejícím se producentům zejména v Číně, Indii nebo v Jižní Americe. Nařízení by mělo v roce 2012 projít revizí a očekává se lobbistická bitva. Tato iniciativa je jedním z prvních výstřelů. Na jedné straně v ní budou stát zástupci průmyslu, kteří varují, že nařízení ohrožuje konkurenceschopnost. Proti nim se postaví organizace na ochranu zdraví spotřebitelů a životního prostředí, které požadují přísnější pravidla. Velké úpravy nařízení však nelze příliš předpokládat. xxxx://xxx.xxx.xx/xxxxxxxx00000.xxxx xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxx-x-xxxxxxxxxxxx/xxxxxx/xxx i-a-slovaci-pozaduji-mirnejsi-pravidla-pro-chemicky-prumysl- 009422 ENERGETIKA A DOPRAVA Energetické plány EU do roku 2050 zřejmě potěší plynaře Evropská komise zveřejnila plán rozvoje evropské energetiky do roku 2050. Na rozdíl od tuzemské energetické koncepce v něm přisuzuje velkou roli zemnímu plynu. Materiál se ale soustředí hlavně na to, jak zajistit, aby energetický sektor do roku 2050 přispěl ke snížení emisí skleníkových plynů o 80-95 %. Hlavním tématem celého dokumentu, který nastiňuje vizi rozvoje evropské energetiky do roku 2050, je dekarbonizace sektoru. Obhájcům obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti v materiálu ale chybí střednědobé cíle. Namísto střednědobých cílů a způsobů jejich dosažení Komise v materiálu představila pět scénářů dekarbonizace evropské energetiky do roku Události 2050 a upozornila na některé jejich výhody a nevýhody. Mezi zvažovanými scénáři jsou: • vysoká energetická účinnosti – počítá s vyššími závazky v oblasti energetických úspor (zejména u budov), poptávka po energiích by měla klesnout do roku 2050 o 41 % oproti úrovním z roku 2005, • diverzifikace energetického mixu – na trhu spolu soutěží všechny technologie a dekarbonizace je motivována cenami na trhu s emisními povolenkami, ke snižování emisí v něm dále přispívá jaderná energie a technologie CCS (Carbon capture and storage; zachycování a ukládání oxidu uhličitého), • vysoký podíl obnovitelných zdrojů – zde se počítá s výraznou podporou obnovitelných zdrojů, které by se podle měj měly na evropském energetickém mixu do roku 2050 podílet ze 75 %, • opožděný nástup technologie CCS – zvažuje vyšší podíl jaderné energie a dekarbonizace je dosaženo spíš díky cenám uhlíku, než soutěží mezi alternativními technologiemi, • nízký podíl jaderné energie – žádná výstavba nových jaderných elektráren s výjimkou těch, na něž už tendry běží; zhruba 32 % energie by se vyrábělo s použitím technologie CCS. Dokument obecně očekává růst podílu výroby energie z obnovitelných zdrojů, rostoucí význam elektrické energie a výrazné úspory nákladů po roce 2030. V mezidobí však cena elektřiny podle Xxxxxx poroste. Exekutiva zdůraznila, že v období 2011 až 2050 je třeba do rozvoje elektroenergetických sítí investovat celkem 1,5 bilionu až 2,2 bilionu 500.000 eur. xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxxx/xxxxxx/xxxxxxxxxxx-xxxxx-xx- do-roku-2050-zrejme-potesi-plynare-009436 Europoslanci chtějí, aby státy povinně šetřily energií Poslanci z Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) Evropského parlamentu požadují, aby byl cíl snížení spotřeby energie do roku 2020 o 20 % pro členské země závazný. Největší diskuse v minulosti probíhaly právě o tom, zda má být snížení energie dobrovolné nebo závazné. EU doufá, že snížením spotřeby energie do roku 2020 o 20 % poklesnou emise skleníkových plynů o zhruba 800 milionů tun ročně. Státům by to navíc mohlo přinést úsporu v rozsahu 100 miliard eur. Poslancům se podařilo i přes 400 pozměňovacích návrhů dosáhnout kompromisu. Návrh nové směrnice o energetické účinnosti byl evropskou exekutivou předložen v červnu 2011 a nyní se k jeho podobě vyjadřují unijní instituce a členské státy. I přesto, že by měla být směrnice o energetické účinnosti závazná, požadují někteří poslanci, aby byla členským zemím ponechána vyšší míra flexibility a země si určily, jakým způsobem daného závazku dosáhnou. Za své tak s největší pravděpodobností vezme jedno z opatření, které počítá s tím, že veřejný sektor půjde příkladem a od roku 2014 každoročně zrenovuje 3 % podlahové plochy svých budov. Dále se bude k návrhu směrnice vyjadřovat i hlavní výbor pro směrnici, kterým je Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE). Podle posledních informací by se tak mělo stát v lednu 2012. Na jaře pak bude návrh směrnice projednáván a schvalován na plenárním zasedání všech europoslanců. Aby směrnice vstoupila v platnost, kromě europoslanců ji musí schválit i ministři členských zemí na Radě EU. Předpokládáme, že právě přes tento orgán ale závazná podoba cílů na snížení energetické spotřeby neprojde. xxxx://xxx.xxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxxxxxx/0000_0000/ documents/envi/pa/880/880458/880458cs.pdf xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxxxx-xxxxxxxx/xxxxxx/xxxxxxxxxx ci-chteji-aby-staty-povinne-setrily-energii-009442xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxx=XX/ 11/1579 xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxx=XX/ 11/1571 xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxxxxxxx/xxxxx_xxx/xxxxxxxxxxx/ regulation_en.pdf