Vady faktické. Článek 35 Vídeňské úmluvy stanoví kritéria bezvadnosti zboží, kterými jsou předně množství, jakost, druh a balení určené ve smlouvě. Kromě smluvních ujednání jsou sekundárně určena také objektivní kritéria standardu kvality, kterými jsou zboží téhož provedení, zboží určené pro zvláštní účel, zboží dle vzorku či předlohy a obvyklý způsob balení. Tato objektivní kritéria mají doplňující charakter a jsou v poměru subsidiarity ke kritériím určeným ve smlouvě.220 Aby bylo dosaženo autonomního režimu, upouští Vídeňská úmluva od rozlišování nepatrných nebo zanedbatelných vad, které je typické pro národní právní řády. Všechny vady jsou tak posuzovány stejně a vztahuje se na ně stejný režim odpovědnosti.221 Rozsah vady ale bude mít vliv na posouzení, zda se jedná o podstatné či nepodstatné porušení smlouvy.222 Další výjimkou může být tolerance k nepatrným vadám založená na dohodě stran, zavedené praxi nebo 216 Faktické vady upravují články 35–40 Vídeňské úmluvy. Právní vady jsou upraveny v článcích 41–43 Vídeňské úmluvy. 217 Srov. např. článek 50 Vídeňské úmluvy a název oddílu II. v kapitole II. Vídeňské úmluvy. 218 Srov. např. článek 35 odst. 2 a článek 35 odst. 3 Vídeňské úmluvy. 219 TICHÝ. 2017. op. cit. s. 155. 220 XXXX, Xxxxx. The Conformity of the Goods to the Contract in International Sales. Pace International Law Review [online]. 2015, 27(1) [cit. 2022-10-24]. Dostupné z: <xxxxx://xxxxxxxxxxxxxx.xxxx.xxx/xxxx/xxx00/xxx0/0> s. 196.
Vady faktické. Vady faktické se dále člení na: