Povinnost objednatele dílo převzít. Právní úprava možnost odmítnou převzetí vadného plnění výslovně neupravuje. X. Xxxxxxxxx však zastává názor, že tuto možnost lze dovodit především z § 1975 OZ, podle kterého se věřitel (objednatel) dostane do prodlení, nepřevzal-li řádně nabíd- nuté plnění. To samé platí i pro smlouvu o dílo z § 2628 OZ, podle kterého objed- natel nemá právo odmítnout převzetí stavby pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují. Ve všech ostatních případech a u ji- ných předmětů díla tedy převzetí díla odmítnout může. Má-li dílo vady, objednatel jej přijmout může, ale není to jeho povinností. Objednatel má možnost odmítnout 80 Rozsudek NS ze dne 22.4. 2009, sp. zn. 23 Cdo 799/2009.
Povinnost objednatele dílo převzít. Jak vyplývá z věty druhé § 2605 odst. 1 ObčZ, objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad. Nabízí se tak otázka, jestli je objednatel v souladu s tímto ustanovením povinen dílo převzít, přestože dílo nebude úplně bez vad. Dokončení díla totiž nemusí nutně znamenat, že dílo nevykazuje třeba jen drobnou vadu či nedodělek. Xxxxxxxxx k povinnosti dílo převzít uvádí, že pokud se nejedná o stavbu jako předmět díla, je pouze na objednateli, zdali dílo převezme či nikoli.134 Osobně jsem názoru, že by se povinnost objednatele dílo převzít měla vždy posuzovat k otázce, zda lze dílo považovat za dokončené. I movitá věc (pokud nebudeme brát v potaz ryze estetické dílo, kupř. obraz) může být způsobilá sloužit svému účelu, a je tedy dokončena, byť se při předání zjistí drobná vada či nedodělek. Větu druhou § 2605 odst. 1 ObčZ tak chápu jako zákonem stanovený imperativ za předpokladu splnění podmínky dokončení díla. To pochopitelně nezbavuje objednatele povinnosti odstranit případné vady a nedodělky díla. Rovněž se v souvislosti s převzetím díla dle současné právní úpravy nabízí otázka, kdy k tomuto právnímu jednání může dojít, tj. jestli i před samotným dokončením díla. Právní úprava obsažená v obchodním zákoníku totiž nepracovala s pojmem dokončení díla, nýbrž vycházela z řádného ukončení díla. Vznik práva zhotovitele na úhradu ceny díla byl tak odlišný od dnešního právního stavu, jelikož nebylo vyloučeno, že došlo k převzetí díla, ale dílo nebylo ještě ukončeno, tj. nebylo bezvadné. Jinými slovy, pokud mělo dílo vady, byť nebránící užívání díla, dílo nebylo řádně ukončeno, a zhotoviteli tak nemohlo vzniknout právo na zaplacení díla. Jak konstatoval opakovaně Nejvyššího soud ČR ve svých rozhodnutích, okamžik převzetí díla a jeho provedení, jakožto splnění závazku zhotovitele, nemuselo vždy spadat v jeden okamžik.135 Jsem názoru, že dnešní právní úprava je v tomto ohledu zavedením pojmu dokončení díla diametrálně odlišná. Zákonodárce v občanském zákoníku nepracuje s podmínkou bezvadného provedení díla jakožto nezbytnou podmínkou pro vznik práva na zaplacení ceny díla. Vymezením pojmu dokončení díla zákonodárce jasně stanovil, že po tomto okamžiku následuje fáze předání a převzetí díla, čímž dojde k naplnění podmínky pro vznik práva zhotovitele na zaplacení ceny díla. Není přitom vyloučeno, že dílo bude určité vady vykazovat, a ty objednatel vyhradí při jeho převzetí; nemůže však