VEŘEJNÉ ZDRAVÍ. Článek 152
VEŘEJNÉ ZDRAVÍ. Článek 168 (bývalý článek 152 Smlouvy o ES)
VEŘEJNÉ ZDRAVÍ. 127) Článek 152 se mění takto:
VEŘEJNÉ ZDRAVÍ. 1. Strany se dohodly, že budou spolupracovat v oblastech společného zájmu, které se týkají zdravotnictví, a zejména vědeckého výzkumu, správy systému zdravotní péče, výživy, farmaceutických výrobků, prevence nemocí a sexuálního a reprodukčního zdraví, včetně prevence a kontroly přenosných nemocí, jako je HIV/AIDS, nepřenosných nemocí, jako jsou rakovina a kardiovaskulární onemocnění, a dalších významných zdravotních hrozeb, jako jsou například horečka dengue, chikungunya a xxxx. Strany se rovněž dohodly, že budou spolupracovat při podpoře provádění mezinárodních dohod v oblasti zdraví, jichž jsou stranami.
VEŘEJNÉ ZDRAVÍ. Východiskem pro strategie a zaměření intervencí v oblasti zvyšování konkurenceschopnosti lidských zdrojů v programovacím období 2007 - 2013 je také analýza úrovně vybavenosti stávající infrastruktury pro prevenci zdravotních rizik a zajištění péče o veřejné zdraví, provázanosti péče o veřejné zdraví a sociálních služeb, která je důležitá pro účinné a včasné předcházení sociálních vyloučení, a srovnávací analýza ekonomické situace v oblasti služeb veřejného zdraví; uvádíme výběr klíčových údajů identifikujících nejvážnější problémy, se kterými se ČR vyrovnává nebo je bude muset v následujícím období řešit. Z hlediska počtu obyvatel zaznamenávala ČR od roku 1994 až do roku 2002 kontinuální pokles. Klíčovou složkou přírůstku od roku 2003 je kladné migrační saldo, které vyvažuje záporný přirozený přírůstek. Věková struktura obyvatel ČR se mění - zejména propadem porodnosti a prodlužováním střední délky života. Růst střední délky života v ČR po roce 1990 byl v rámci Evropy mimořádný: v období 1990 - 2002 se zvýšil u mužů o 4,6 roku, u žen o 3,3 roku - přesto střední délka života obyvatel ČR stále nedosahuje ani nejnižší hodnoty průměru v zemích EU-15. Populace ČR stárne, což je charakteristickým rysem většiny evropských zemí. Počet osob starších 64 let na 100 dětí ve věku do 14 let je definovaný jako index stáří. ČR s podílem dětí ve výši 15,1% a podílem osob nad 64 let ve výši 14,0% se podle indexu stáří zatím řadí k evropskému průměru. Dalším společným rysem pro většinu Evropy je nízká porodnost. ČR, i přes nárůst v posledních čtyřech letech, patří hodnotou 9,6 v roce 2004 k zemím s nízkou úrovní porodnosti. Nadále přetrvává trend posunu rození dětí do vyššího věku ženy. Kojenecká úmrtnost je jedním z mála ukazatelů, jejichž nízkými hodnotami se ČR řadí k evropské i světové špičce. ženy muži průměr EU-muži / EU average-males průměr EU-ženy / EU average-females 84,0 82,0 80,0 78,0 76,0 74,0 72,0 IE ES NL LU IT AT GB GR DE FR FI DK PT BE CZ
VEŘEJNÉ ZDRAVÍ tradiční, obecně vysoká profesionální úroveň zdravotnických pracovníků, zvláště lékařů; • dostatečná dostupnost zdravotnických zařízení lůžkových i ambulantních, zařízení lékárenské péče; • stabilizace podílu výdajů na zdravotnictví na HDP; • základní vybavenost také regionálních zdravotnických zařízení zdravotnickými prostředky i informačními technologiemi; • vzrůstající střední délka života v důsledku poklesu celkové úmrtnosti a novorozenecké a kojenecké úmrtnosti a prevence infekčních chorob.
VEŘEJNÉ ZDRAVÍ obtížná ekonomická situace a vysoká úroveň zadluženosti zdravotnických zařízení, dlouhodobé podfinancování systému zdravotní péče (pod úrovní průměru EU 25); • používání zastaralých technologií; • nízká informovanost laické veřejnosti o problematice zdraví ve smyslu její motivace k odpovědnosti za své zdraví a zdravý životní styl; • vysoké hodnoty nemocnosti a úmrtnosti zvláště u chorob cév a srdce a u nádorových nemocí s jejich rostoucím výskytem a přetrváváním; • převaha zaměření na řešení poškození zdraví před zaměřením na prevenci nemocí; • neexistence plošného uplatnění standardních jednotných postupů pro hodnocení a řízení kvality a nákladovosti poskytované péče; • nedostatečné pokrytí a kvalita řízení komunitní péče o chronicky nemocné, invalidní občany a seniory. .
VEŘEJNÉ ZDRAVÍ zvyšování kvality poskytované péče s využitím moderních zobrazovacích a komunikačních technologií; • implementace systémů monitorování a hodnocení, kvality a efektivity řízení; • rozvoj a podpora preventivních programů, s aktivním zapojením jiných zainteresovaných resortů; • rozvoj péče o zdraví a motivace občanů k ochraně a podpoře zdraví v rámci rozvoje regionální zdravotní politiky; • zintenzivnění komunikace s laickou veřejností, prosazování modelů motivujících k aktivní participaci pacientů na svém zdraví.
VEŘEJNÉ ZDRAVÍ prohlubování finančního deficitu veřejného zdravotního systému; • nedostatečné tempo obnovy a inovací technického zázemí a přístrojové vybavenosti zdravotnických zařízení; • narůstající regionální diferenciace v kvalitě poskytované péče.
VEŘEJNÉ ZDRAVÍ. Je mimo jiné uvedeno, že významné vlivy z hlediska zachování podmínek pro veřejné zdraví jsou očekávány pro imisní příspěvky SO2 a pachové látky. Očekávaná doba zdravotně nepříznivých situací v průběhu provozu záměru bude relativně krátká, období se zdravotně nepříznivými a obtěžujícími podmínkami přitom nemusí tvořit ucelenou část dne, ale mohou se vyskytovat zcela nahodile v příčinném stavu lokálních atmosférických podmínek. V souvislosti s emisemi SO2 a pachových látek je nutno počítat s nepříznivým ovlivněním psychického stavu exponované populace. Protože tyto stavy nelze s ohledem na různorodost uložených kalů z hlediska emisí SO2 předvídat, je nezbytné předejít možným překročením limitů a případnému vlivu na zdraví lidí prováděním kontinuálního monitoringu SO2 a dalších navržených látek v areálu lagun a neodkladným zastavením těžby surových kalů, vápnění a homogenizace v případě zjištění významného nárůstu koncentrací k minimalizaci nepříznivých vlivů. Vliv záměru na populaci v dotčené obytné zástavbě spojený se znečišťováním ovzduší je při splnění opatření navržených v dokumentaci hodnocen jako málo významný a akceptovatelný s ohledem na jeho dočasnost a následné celkové zlepšení imisní situace v dotčených oblastech.