Vznik pracovního poměru jmenováním. Založení pracovního poměru jmenováním, jako druhý způsob vzniku pracovního poměru, je možný pouze v případech stanovených právním předpisem. 27 zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví 28 XXXXXX, X. x xxx. Pracovní právo. 7. vydání. Praha: C. H. Xxxx, 2017. ISBN: 978-80-7400- 667-8. Jedná se o jednostranné právní jednání s podmínkou projevení souhlasu jmenovaného zaměstnance.29 Pracovněprávní vztah nemůže vzniknout bez souhlasu fyzické osoby, přičemž tento fakt vyplývá i z čl. 26 LZPS30 „Každý má právo na svobodnou volbu povolání“. Jedná se o netypické jednostranné právní jednání, neboť se u jednostranných právních jednání vůči druhému subjektu zásadně souhlas nevyžaduje. Tématu založení pracovního poměru jmenováním se dotkneme pouze okrajově, jelikož není hlavním tématem této bakalářské práce. Předchozí právní úprava umožňovala vznik pracovního poměru také volbou nebo jmenováním v mnoha dalších případech. ZPr stanovil, že pracovní poměry založené volbou nebo jmenováním před 1.1.2007 se budou řídit podle dosavadních právních předpisů a tedy se považují za pracovní poměry založené pracovní smlouvou s výjimkou jmenování na vedoucí pracovní místo podle § 33 odst. 3 ZPr.31 Pracovní poměr založený jmenováním se zakládá v případech, kdy to stanoví zvláštní právní předpis32, nebo v případech taxativně vymezených v ZPr33 u vedoucího:
Vznik pracovního poměru jmenováním. Jedná se o jednostranný právní úkon, který může vzniknout se souhlasem zaměstnavatele a fyzické osoby. Jmenováním se zakládá pracovní poměr u vedoucích zaměstnanců, kteří jsou jmenováni do funkce podle zvláštních předpisů nebo které do funkce jmenuje statutární orgán (u zaměstnavatele, který je právnickou osobou) nebo zaměstnavatel (u zaměstnavatele, který je fyzickou osobou). Tata funkce vedoucích zaměstnanců je: • v přímé řídící působnosti statutárního orgánu nebo zaměstnavatele, • v přímé řídící působnosti vedoucího zaměstnance přímo podřízeného statutárnímu orgánu nebo zaměstnavateli, • na ústředních orgánech. Jmenování nebo odvolání se provádí výlučně statutárním orgánem nebo zaměstnavatelem, podle toho, o jakého zaměstnavatele se jedná (právnická nebo fyzická osoba). Subjekty, u nichž lze sjednat pracovní poměr jmenováním, jsou příkladně vyjmenovány v zákoníku práce §33 odst. 3, jedná se o vedoucí pracovníky: • organizační složky státu (jmenování provede vedoucí nadřízené organizační složky státu), • organizačního útvaru organizační složky státu (vedoucí této organizační složky státu), • organizačního útvaru státního podniku (ředitel státního podniku), • organizačního útvaru státního fondu (vedoucí tohoto fondu), • příspěvkové organizace (zřizovatel), • organizačního útvaru příspěvkové organizace (vedoucí této příspěvkové organizace), • organizačního útvaru v Policii ČR (policejní prezident).