Všeobecné zasílatelské podmínky. Zasílatelství má poměrně stručnou legislativní úpravu a to i přes rozšíření práv a povinností pomocí ustanovení o komisi. To může být problematické jak pro zasílatele, tak i pro příkazce. Řešení této nedostatečné legislativní úpravy bylo nalezeno pomocí zasílatelských podmínek. Na ty lze ve smlouvě odkázat v souladu s § 1751 NOZ, který odst. 1 stanovuje, že: „Část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.“27 Zasílatelské podmínky tedy nejsou právním předpisem, ale jsou součástí smlouvy na základě autonomie vůle stran. Tyto zasílatelské, nebo také obchodní podmínky podrobně upravují vzájemná práva a povinnosti zasílatele i příkazce. Lze v nich upravit i další oblasti, které s obstaráním přepravy zásilky souvisejí, například smlouvy o skladování. Zasílatelské podmínky se dají rozdělit na dva typy. Prvním typem jsou zasílatelské podmínky vydané zasílatelem jako jeho obchodní podmínky. Ty jsou buď příkazci známé, 25 NOZ § 1968 26 NOZ §1970 27 NOZ odst. 1 §1751 nebo musejí být přiloženy ke smlouvě. Druhou možností je odkázat se na zasílatelské podmínky, které vydává Svaz spedice a skladování v ČR. Ty mají povahu všeobecných obchodních podmínek. Protože bývají v praxi jako součást zasílatelské smlouvy často využívány, bude vhodné se o nich alespoň v základních bodech zmínit. „Zasílatelé se v České republice sdružili do Svazu spedice a logistiky České republiky (byl založen pod původním názvem Svaz spedice a skladování ČR), který je od roku 1992 řádným členem FIATA (Federation Internationale des Associatios des Transitaires et Assimilés - Mezinárodní federace zasílatelských svazů).“28 Pro členy svazu je standardem používání Všeobecných zasílatelských podmínek. Tyto Všeobecné zasílatelské podmínky byly poprvé přijaty v prosinci 1992 a v platnost vešly k 1. 1. 1993. S nabytím účinnosti nového občanského zákoníku bylo nutné novelizovat i Všeobecné zasílatelské podmínky. Jejich koncepce však vychází z praktických zkušeností se zněním všeobecných zasílatelských podmínek dosavadních, protože se tyto dosavadní podmínky v praxi osvědčily. Přestože nabyly účinnosti v roce 1993, měly jedinou novelizaci v roce 2005, a tudíž se vžily. Nová úprava proto přejímá z dosavadních zasílatelských podmínek prakticky vše, co se osvědčilo a co není v rozporu s novým občanským zákoníkem.29 Všeobecné zasílatelské podmínky v podstatné ...
