Podstatné náležitosti smlouvy. 1. Právo věcného břemene bude zřízeno jako časově neomezené, které zaniká pouze v případech stanovených zákonem.
Podstatné náležitosti smlouvy. Základní ustanovení smlouvy určuje, že zhotovitel se zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.
Podstatné náležitosti smlouvy. Podstatnými náležitostmi jsou takové obsahové prvky, které musí být dohodnuty, aby smlouva vznikla. Charakterizují daný smluvní typ, tj. náležitosti, které u jednotlivých smluvních typů upravených občanským zákoníkem vyplývají ze základního vymezení smluvního typu. Například podstatnými náležitostmi smlouvy o dílo je vymezení díla, které se zhotovitel zavazuje pro objednatele zhotovit, jakož i určení ceny, kterou se objednatel zavazuje za dílo zaplatit. Občanský zákoník umožňuje uzavření i jiných smluv, než těch, které jsou upraveny jako smluvní typ; v takovém případě je potřeba, aby nabídka vymezila to, co má být obsahem zamýšleného právního vztahu, aby i taková nabídka mohla být přijata.[12] Určení nepodstatných náležitostí smlouvy je vždy závislé na konkrétních okolnostech případu.[14] Důvodová zpráva občanskému zákoníku udává k tomuto jako příklad situace, kdy navrhovatel požaduje určité množství zboží a příjemce je potvrzuje a doplňuje údaje o balení jednotkových kusů zboží, nebo případ kdy je vyjádřen souhlas s cenou a doplněno, že bude placeno v hotovosti. Je vždy na navrhovateli, aby určil, zda trvá na bezvýhradném přijetí nabídky a toto je v nabídce uvedeno tak, aby to nevzbuzovalo pochybnosti.[15] Navrhovatel (oferent) nabídkou vymezuje obsah smlouvy a ta je uzavřena vyjádřením souhlasu s tímto obsahem osobou, jíž je nabídka určena (oblát), tj. přijetím nabídky.[16] Jak nabídka, tak přijetí jsou adresovaným právním jednáním, proto nabídka nemůže být přijata někým jiným. Adresát ji přijme, projeví-li s ní včas navrhovateli souhlas (stane se akceptantem). Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou. [17] Přijetím nabídky tedy dochází ke shodě o obsahu smlouvy, k vyjádření souhlasné vůle stran zřídit mezi sebou závazek, a tím ke vzniku (uzavření) smlouvy.[18] Nabídka učiněná ústně musí být přijata bezodkladně, ledaže něco jiného plyne z jejího obsahu nebo z okolností, za nichž se stala. To platí i tehdy, byla-li přítomné osobě předložena nabídka učiněná v písemné formě.[19] Dospějí-li strany při jednání o smlouvě tak daleko, že se uzavření smlouvy jeví jako vysoce pravděpodobné, jedná nepoctivě ta strana, která přes důvodné očekávání druhé strany v uzavření smlouvy jednání o uzavření smlouvy ukončí, aniž pro to má spravedlivý důvod. Strana, která jedná nepoctivě, nahradí v rámci tzv. předsmluvní odpovědnosti druhé straně škodu, nanejvýš však v tom rozsahu, který odpovídá ztrátě z neuzavřené smlouvy v obdobných případech.[20] Část obsahu smlouv...
Podstatné náležitosti smlouvy. 1. Služebnost se sjednává bezúplatně ve smyslu Pravidel Rady Kraje Vysočina pro zřizování služebností na majetku Kraje Vysočina,
Podstatné náležitosti smlouvy. 1. Služebnost se sjednává úplatně, a to formou jednorázové náhrady, která byla stanovena dohodou mezi oprávněným a povinným v částce 500 Kč bez DPH (slovy pětset korun českých).
Podstatné náležitosti smlouvy. Banka se zavazuje k obstarání buď přijetí plnění určité peněžní pohledávky od konkrétního dlužníka, nebo k obstarání jiného inkasního úkonu. Značný význam má slovo obstarání, které „záleží ve vyvíjení činnosti, která směřuje k tomu, aby dlužník poskytl plnění určité peněžité částky nebo aby určitá osoba uskutečnila inkasní právní úkon. Bance ze smlouvy nevzniká povinnost poskytnout plnění.“83 Touto zásadní charakteristikou se smlouva o inkasu liší od smlouvy o akreditivu. Podstatnými náležitostmi smlouvy o inkasu je určení:
Podstatné náležitosti smlouvy. Jedná se o obsahové prvky, které musí být dohodnuty, aby smlouva vznikla. Charakterizují daný smluvní typ, tj. náležitosti, které u jednotlivých smluvních typů upravených občanským zákoníkem vyplývají ze základního vymezení smluvního typu. Například podstatnými náležitostmi smlouvy o dílo je vymezení díla, které se zhotovitel zavazuje pro objednatele zhotovit, jakož i určení ceny, kterou se objednatel zavazuje za dílo zaplatit. Občanský zákoník umožňuje uzavření i jiných smluv, než těch, které jsou upraveny jako smluvní typ; v takovém případě je potřeba, aby nabídka vymezila to, co má být obsahem zamýšleného právního vztahu, aby i taková nabídka mohla být přijata.[9] Smlouva je uzavřena i v případě, kdy ve smlouvě nebyly ujednány náležitosti, jež měly být ujednány; i přesto se hledí na projev jejich vůle jako na uzavřenou smlouvu a zvláště lzeli s přihlédnutím k jejich následnému chování, rozumně předpokládat, že by smlouvu uzavřely i bez ujednání této náležitosti. Xxxxxx však některá ze stran již při uzavírání smlouvy najevo, že dosažení shody o určité náležitosti je předpokladem uzavření smlouvy, má se za to, že smlouva uzavřena nebyla; tehdy ujednání o ostatních náležitostech strany nezavazuje, ani bylli o nich vyhotoven zápis.[10]
Podstatné náležitosti smlouvy. Reklama = návrh na uzavření smlouvy do vyčerpání zásob X lze ji odvolat, pokud přijde dříve
Podstatné náležitosti smlouvy. Smlouva o otevření akreditivu je dohoda, kde se banka zavazuje příkazci, že na jeho pokyn poskytne oprávněnému určité plnění na účet příkazce, pokud oprávněný splní ve lhůtě stanovené podmínky a příkazce se zavazuje zaplatit bance úplatu. Závazkový vztah mezi příkazcem a bankou je založen smlouvou o otevření akreditivu. Závazkový vztah mezi bankou a oprávněným je založen oznámením banky oprávněnému, že v jeho prospěch byl otevřen akreditiv. Závazkový vztah mezi příkazcem a oprávněným neplyne ze smlouvy o otevření akreditivu. Jejich vzájemná práva a povinnosti mohou být založena jinou smlouvou nebo plynou z jiného závazkového vztahu, který je však na smlouvě o otevření akreditivu zcela nezávislý a je jen věcným důvodem k otevření akreditivu. Podstatnými náležitostmi smlouvy o otevření akreditivu jsou označení oprávněného, určení plnění, které se banka zavazuje poskytnout na účet příkazce, určení podmínek, které musí být splněny oprávněným spolu se lhůtou, do které musí být splněny a konečně závazek příkazce zaplatit bance úplatu.64 Konkrétní výše úplaty nemusí být ve smlouvě stanovena, postačí, když smlouva obsahuje jen závazek k jejímu uhrazení. V praxi bývá často určena pouhým odkazem na bankovní sazebník. Pro banku plynou ze smlouvy o otevření akreditivu závazky dva – za prvé otevřít akreditiv a za druhé poskytnout plnění oprávněnému na účet příkazce. Plnění, ke kterému se banka zavazuje poskytnout na účet příkazce, je většinou poskytnutí peněžité 64 Xxxxx, S., Xxxx, Š., Xxxxx, P., Xxxxx, X. Bankovní obchody. Praha: ASPI, 2009. s. 64 částky. Může jít také např. o akceptaci směnky, odkoupení směnky nebo obstarání akceptace směnky.65 Závazek banky vůči oprávněnému vzniká oznámením oprávněnému, že byl v jeho prospěch otevřen akreditiv, závazek mezi nimi nevzniká na základě smlouvy o otevření akreditivu. Toto oznámení (neboli akreditivní listina) je písemným sdělením o otevření akreditivu spolu s uvedením jeho obsahu. V akreditivní listině musí být určeno plnění, ke kterému se banka zavázala, doba platnosti akreditivu a podmínky, které musí oprávněný splnit, aby mu banka plnila v souladu se smlouvou o otevření akreditivu. Akreditivní listinu může banka zaslat sama nebo prostřednictvím jiné banky. Pokud by se tato jiná banka, pouze oznamující oprávněnému otevření akreditivu, dopustila nesprávnosti v oznámení (zaslala by oznámení s jiným obsahem), odpovídá za škodu tomu, kdo byl tímto oznámením poškozen, nevzniká jí ale závazek z akreditivu. Této odpovědnosti ...
Podstatné náležitosti smlouvy. V § 682 obchodního zákoníku byla obsažena právní úprava podstatných částí smlouvy o otevření akreditivu. Uvedené ustanovení upravovalo akreditiv obecně a neomezovalo úpravu jen na akreditiv dokumentární. V tomto směru byla právní regulace v obchodním zákoníku širší, než je vymezení v tzv. Jednotných pravidlech pro akreditivy41, jež jsou určena pro akreditivy dokumentární. Za podstatné části smlouvy o otevření akreditivu bylo možno podle ustanovení § 682 odst. 1 považovat určení: a) oprávněného, b) plnění, které se banka zavazuje poskytnout na účet příkazce, c) podmínek (dokumentů), které musí splnit (předložit) oprávněný, d) doby, do které musí být podmínky splněny, e) závazku příkazce zaplatit bance úplatu. Příkazcem ze smlouvy o dokumentárním akreditivu byl zpravidla kupující. V obecném pojetí to byla osoba zavázaná k plnění z jiného závazkového vztahu. Toto plnění mělo být poskytnuto plněním banky z akreditivu. Příkazce byl smluvní stranou smlouvy o akreditivu; musel být jako smluvní strana jednoznačně identifikován.42 Osobou oprávněnou (beneficientem) z akreditivu se rozuměl zpravidla prodávající. V obecném pojetí jím byla osoba povinná dodat určité zboží nebo služby z jiného závazkového vztahu. Povinnosti této osoby odpovídala povinnost druhého účastníka závazkového vztahu takové plnění zaplatit. Oprávněná osoba (beneficient) nebyl účastníkem smlouvy o akreditivu. Ve smlouvě byla uvedena pouze jako subjekt, kterému má banka splnit závazek za podmínek stanovených 40 Xxxxx, X. Smlouva o otevření akreditivu, Právo a podnikání, 2000, č. 7, s. 4 41 Mezinárodní obchodní komorou se sídlem v Paříži na konferenci ve Vídni v roce 1933 přijala tzv. Jednotná pravidla a zvyklosti pro dokumentární akreditivy, což je soubor obchodních zvyklostí.