Podstatné náležitosti smlouvy. 1. Právo věcného břemene bude zřízeno jako časově neomezené, které zaniká pouze v případech stanovených zákonem.
Podstatné náležitosti smlouvy. Stejně jako každá smlouva, musí i smlouva o přepravě věci obsahovat alespoň některá důležitá ujednání. Těmi v tomto případě jsou: - Přesné označení smluvních stran, tedy odesílatele a dopravce - Závazek dopravce provést dopravu věci - Určení zásilky, která má být přepravena - Vymezení místa odeslání a místa určení zásilky - Závazek odesílatele zaplatit dopravci úplatu Přesné údaje o smluvních stranách jsou nezbytné nejen pro provozní komunikaci při plnění závazku ze smlouvy, ale například i pro fakturaci. 30 s. 457 [online]. [cit. 2014-03-10]. Dostupné z: xxxx://xxx.xxxx.xx/Xxxxx/xxxx/xxxxxxxx_xxxx.xxx 31 NOZ §2555 Obdobně jako u smlouvy zasílatelské, i zde je důležitá přesná identifikace zásilky, která je určena k přepravě. Z té by měla být jednoznačná povaha zásilky a její specifika. Odesílatel je také povinen co nejpřesněji dopravci sdělit údaje o počtu kusu, váze, či balení zásilky, aby mohl dopravce zvolit vhodný dopravní prostředek. Místo určení se zpravidla spojuje s přesným uvedením termínu a místa, kde má být zboží naloženo, místo určení pak s uvedením adresy příjemce, popřípadě termínu dodání zboží. Smlouva o přepravě věci je smlouvou úplatnou, proto je závazek odesílatele zaplatit za přepravu zboží dopravci odměnu důležitou součástí smlouvy. Ani tady však nemusí být výše úplaty dohodnutá. Přesto lze v zájmu právní jistoty jen doporučit, aby bylo přepravné předem sjednáno. Také by mělo být jasné, zda přepravné již zahrnuje i jiné náklady, které jsou s přepravou spojeny. Ve většině případů bývá ve smlouvě určen též příjemce zásilky. Výjimku tvoří případy, když byl vydán náložný list, nebo když vzhledem k povaze zásilky a způsobu provedení přepravy nepřichází vydání zásilky v úvahu – například u odvozu odpadků. V takovém případě se za vydání zásilky považuje její vyložení na určeném místě - v případě odvozu odpadků tedy vyložení na skládce. Pro vznik smlouvy není zákonem vyžadováno, aby měla dohoda písemnou formu. Dopravce má však právo požadovat, aby mu odesílatel potvrdil své požadavky na přepravu v přepravním dokladu. Tímto dokladem je například nákladní nebo přepravní list. Je nutné odlišit náložný list, kterému bude dále věnovaná zvláštní kapitola. Přepravní doklad zpravidla odráží požadavky z přepravní smlouvy. Měl by tedy obsahovat alespoň přesné určení odesílatele a dopravce, označení zásilky, místo odeslání a místo určení zásilky. Odesílatel je oprávněn požadovat, aby mu dopravce písemně potvrdil převzetí zásilky. Toto potvrzení zpravidla ...
Podstatné náležitosti smlouvy. Základní ustanovení smlouvy určuje, že zhotovitel se zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.
Podstatné náležitosti smlouvy. 1. Služebnost se sjednává úplatně, a to formou jednorázové náhrady, která byla stanovena dohodou mezi oprávněným a povinným v částce 500 Kč bez DPH (slovy pětset korun českých).
Podstatné náležitosti smlouvy. Jedná se o obsahové prvky, které musí být dohodnuty, aby smlouva vznikla. Charakterizují daný smluvní typ, tj. náležitosti, které u jednotlivých smluvních typů upravených občanským zákoníkem vyplývají ze základního vymezení smluvního typu. Například podstatnými náležitostmi smlouvy o dílo je vymezení díla, které se zhotovitel zavazuje pro objednatele zhotovit, jakož i určení ceny, kterou se objednatel zavazuje za dílo zaplatit. Občanský zákoník umožňuje uzavření i jiných smluv, než těch, které jsou upraveny jako smluvní typ; v takovém případě je potřeba, aby nabídka vymezila to, co má být obsahem zamýšleného právního vztahu, aby i taková nabídka mohla být přijata.[9] Smlouva je uzavřena i v případě, kdy ve smlouvě nebyly ujednány náležitosti, jež měly být ujednány; i přesto se hledí na projev jejich vůle jako na uzavřenou smlouvu a zvláště lzeli s přihlédnutím k jejich následnému chování, rozumně předpokládat, že by smlouvu uzavřely i bez ujednání této náležitosti. Xxxxxx však některá ze stran již při uzavírání smlouvy najevo, že dosažení shody o určité náležitosti je předpokladem uzavření smlouvy, má se za to, že smlouva uzavřena nebyla; tehdy ujednání o ostatních náležitostech strany nezavazuje, ani bylli o nich vyhotoven zápis.[10]
Podstatné náležitosti smlouvy. Reklama = návrh na uzavření smlouvy do vyčerpání zásob X lze ji odvolat, pokud přijde dříve
Podstatné náležitosti smlouvy. V § 682 obchodního zákoníku byla obsažena právní úprava podstatných částí smlouvy o otevření akreditivu. Uvedené ustanovení upravovalo akreditiv obecně a neomezovalo úpravu jen na akreditiv dokumentární. V tomto směru byla právní regulace v obchodním zákoníku širší, než je vymezení v tzv. Jednotných pravidlech pro akreditivy41, jež jsou určena pro akreditivy dokumentární. Za podstatné části smlouvy o otevření akreditivu bylo možno podle ustanovení § 682 odst. 1 považovat určení: a) oprávněného, b) plnění, které se banka zavazuje poskytnout na účet příkazce, c) podmínek (dokumentů), které musí splnit (předložit) oprávněný, d) doby, do které musí být podmínky splněny, e) závazku příkazce zaplatit bance úplatu. Příkazcem ze smlouvy o dokumentárním akreditivu byl zpravidla kupující. V obecném pojetí to byla osoba zavázaná k plnění z jiného závazkového vztahu. Toto plnění mělo být poskytnuto plněním banky z akreditivu. Příkazce byl smluvní stranou smlouvy o akreditivu; musel být jako smluvní strana jednoznačně identifikován.42 Osobou oprávněnou (beneficientem) z akreditivu se rozuměl zpravidla prodávající. V obecném pojetí jím byla osoba povinná dodat určité zboží nebo služby z jiného závazkového vztahu. Povinnosti této osoby odpovídala povinnost druhého účastníka závazkového vztahu takové plnění zaplatit. Oprávněná osoba (beneficient) nebyl účastníkem smlouvy o akreditivu. Ve smlouvě byla uvedena pouze jako subjekt, kterému má banka splnit závazek za podmínek stanovených 40 Xxxxx, X. Smlouva o otevření akreditivu, Právo a podnikání, 2000, č. 7, s. 4 41 Mezinárodní obchodní komorou se sídlem v Paříži na konferenci ve Vídni v roce 1933 přijala tzv. Jednotná pravidla a zvyklosti pro dokumentární akreditivy, což je soubor obchodních zvyklostí.
Podstatné náležitosti smlouvy. Základní ustanovení § 2682 občanského zákoníku lze v zásadě zhodnotit tak, že oproti předchozí právní úpravě nezaznamenalo zásadních změn v tom smyslu, v jakém předepisuje pro smlouvu o akreditivu obsahové náležitosti. Ustanovení § 2682, resp. obsahové náležitosti smlouvy, je třeba číst v kontextu s dalšími (navazujícími) ustanoveními zákona.61 Podstatnými náležitostmi smlouvy tedy jsou 1) závazek výstavce akreditivu vůči příkazci vystavit na jeho žádost a účet ve prospěch třetí osoby (oprávněného) akreditiv a 2) závazek příkazce zaplatit výstavci akreditivu odměnu. Byť to ze základního ustanovení přímo neplyne, platí i podle nové regulace jako podstata akreditivu, že příkazce dá příkaz výstavci akreditivu, aby poskytl platbu smluvnímu partnerovi příkazce plnění, jestliže smluvní partner splní stanovené podmínky. Předlohou pro právní úpravu obsaženou v § 2682 občanského zákoníku byl § 682 obchodního zákoníku. Současná právní úprava se částečně liší od úpravy obsažené v předchozím § 682. Podle § 682 obchodního zákoníku se smlouvou o otevření akreditivu banka zavázala příkazci, že na základě jeho žádosti poskytne určité osobě (oprávněnému) na účet příkazce určité plnění, jestliže oprávněný splní do určité doby stanovené podmínky, a příkazce se zavázal zaplatit bance úplatu. Podle nové úpravy se výstavce akreditivu zavazuje ve smlouvě o otevření akreditivu vystavit akreditiv na žádost příkazce a 60 Xxxxxxx, X., Xxxxxx, X., Xxxxx, X. Xxxxxxxx zákoník: komentář; Svazek VI. (§ 2521 až 3081), Xxxxxxx Kluwer, Praha 2014, str. 273 61 zejména § 2683 a 2684 občanského zákoníku jeho účet ve prospěch třetí osoby (oprávněného). Příkazce se ve smlouvě zavazuje zaplatit výstavci akreditivu odměnu. Současná právní úprava v základním ustanovení zavazuje výstavce pouze k vystavení akreditivu, jehož podstatu přímo nevymezuje.62
Podstatné náležitosti smlouvy. Základní ustanovení tohoto smluvního typu v obchodním zákoníku vymezovalo, že smlouvou o inkasu se zavazuje banka obstarat pro příkazce přijetí plnění určité peněžní pohledávky od určitého dlužníka nebo obstarat jiný inkasní úkon. Jiným inkasním úkonem se rozuměla zejména akceptace směnky. Podstatné části smlouvy - kromě přesného určení smluvních stran, což platí ostatně pro všechny smluvní typy – tvořily v režimu obchodního zákoníku:
Podstatné náležitosti smlouvy. Smlouva o otevření akreditivu je dohoda, kde se banka zavazuje příkazci, že na jeho pokyn poskytne oprávněnému určité plnění na účet příkazce, pokud oprávněný splní ve lhůtě stanovené podmínky a příkazce se zavazuje zaplatit bance úplatu. Závazkový vztah mezi příkazcem a bankou je založen smlouvou o otevření akreditivu. Závazkový vztah mezi bankou a oprávněným je založen oznámením banky oprávněnému, že v jeho prospěch byl otevřen akreditiv. Závazkový vztah mezi příkazcem a oprávněným neplyne ze smlouvy o otevření akreditivu. Jejich vzájemná práva a povinnosti mohou být založena jinou smlouvou nebo plynou z jiného závazkového vztahu, který je však na smlouvě o otevření akreditivu zcela nezávislý a je jen věcným důvodem k otevření akreditivu. Podstatnými náležitostmi smlouvy o otevření akreditivu jsou označení oprávněného, určení plnění, které se banka zavazuje poskytnout na účet příkazce, určení podmínek, které musí být splněny oprávněným spolu se lhůtou, do které musí být splněny a konečně závazek příkazce zaplatit bance úplatu.64 Konkrétní výše úplaty nemusí být ve smlouvě stanovena, postačí, když smlouva obsahuje jen závazek k jejímu uhrazení. V praxi bývá často určena pouhým odkazem na bankovní sazebník. Pro banku plynou ze smlouvy o otevření akreditivu závazky dva – za prvé otevřít akreditiv a za druhé poskytnout plnění oprávněnému na účet příkazce. Plnění, ke kterému se banka zavazuje poskytnout na účet příkazce, je většinou poskytnutí peněžité 64 Xxxxx, S., Xxxx, Š., Xxxxx, P., Xxxxx, X. Bankovní obchody. Praha: ASPI, 2009. s. 64 částky. Může jít také např. o akceptaci směnky, odkoupení směnky nebo obstarání akceptace směnky.65 Závazek banky vůči oprávněnému vzniká oznámením oprávněnému, že byl v jeho prospěch otevřen akreditiv, závazek mezi nimi nevzniká na základě smlouvy o otevření akreditivu. Toto oznámení (neboli akreditivní listina) je písemným sdělením o otevření akreditivu spolu s uvedením jeho obsahu. V akreditivní listině musí být určeno plnění, ke kterému se banka zavázala, doba platnosti akreditivu a podmínky, které musí oprávněný splnit, aby mu banka plnila v souladu se smlouvou o otevření akreditivu. Akreditivní listinu může banka zaslat sama nebo prostřednictvím jiné banky. Pokud by se tato jiná banka, pouze oznamující oprávněnému otevření akreditivu, dopustila nesprávnosti v oznámení (zaslala by oznámení s jiným obsahem), odpovídá za škodu tomu, kdo byl tímto oznámením poškozen, nevzniká jí ale závazek z akreditivu. Této odpovědnosti ...