Xxxxx Xxxxxxxxx vedoucímu stavebního úřadu, zajistit předložení návrhu na pořízení změny regulačního plánu zastupitelstvu města. [ Výsledek hlasování: Pro: 7, Proti: 0, Nehlasoval: 0, Zdržel se: 0 ] Usnesení bylo: PŘIJATO
Xxxxx Xxxxxxxxx. Rada města bere na vědomí:
Xxxxx Xxxxxxxxx. Bankovní obchody, str. 48
Xxxxx Xxxxxxxxx. Smlouva o běžném účtu. Právo a podnikání, 2004, č. 7-8, s. 32 an.
Xxxxx Xxxxxxxxx. 1597/R/010620:
Xxxxx Xxxxxxxxx. 1652/R/150620: 1653/R/150620: 1654/R/150620:
Xxxxx Xxxxxxxxx. V Moravské Třebové 18.05.2020 Zapsal: Xxxxxx Xxxxxx
Xxxxx Xxxxxxxxx. Obchodní závazkové vztahy. 1. vydání. Praha: ASPI, a.s., 2006. s. 290 – 310. 92 XXXXX, Xxxx. K některým otázkám smlouvy o běžném účtu podle obchodního zákoníku. Právní rozhledy, 2006, č. 17, s. 609 – 619. 93 XXXXX, Xxxx. In POKORNÁ, Xxxxxxx, XXXXXXX, Xxxxxx, ČÁP, Xxxxxx. Obchodní zákoník: komentář. 1. vydání. Praha: Xxxxxxx Kluwer ČR, 2009, s. 1801 – 1835.
Xxxxx Xxxxxxxxx. Čerpáno z: Pooslaví a Pojihlaví, Xxxx Xxxxx 1997 Písemnosti Xxxxxx Xxxxx x Xxxxxxxxx Spisy o mlýnech musejního spolku v Kralicích, po 2. svět. válce napsal Xxxxxxx Vyprávění pamětníků Za mlýny na Chvojnici se vydáme z Budišova vlakem do Kralic. Dále půjdeme po silnici směrem na Rapotice a asi po 1,5 km, v údolí potoka Chvojnice, se zastavíme u Spáleného mlýna. V roce 1573 žil na Spáleném mlýně mlynář Xxxx Xxxxxx a po něm jeho syn Xxxxx. Roku 1596 prodal Xxxxx Xxxxxx mlýn Xxxxxx Xxxxxxxx a v roce 1604 mlýn koupil od mlynáře Xxxxxxx Xxxxxx Kavalec ze Studence. Potom mlýn vlastnil Xxxxxxxx Xxxxxxx, za něhož mlýn vyhořel, od té doby se nazývá Spálený mlýn. Vyhořelý mlýn koupil roku 1608 Xxxxx Xxxxxxx, roku 1611 Xxx Xxxxxxxx koupil mlýn po nebožtíku mlynáři Šťastném za 150 zlatých, ani ten vyhořelý mlýn neobnovil, a tak ho prodal Matěji Tesaři ze Lhotic. Mlýn byl pravděpodobně obnoven až na konci 18. století, kdy na něm byl Xxxxx Xxxxxxxx z Oslavan a po něm, od roku 1791, Xxxxxxxxx Xxxxxx z Tišnova. V roce 1828 se na Spálený mlýn přiženil Xxxxxxxx Xxxxx, po něm byl majitelem Xxxxx Xxxxx. V roce 1860 koupil mlýn Xxxxxxxxx Xxxxx a roku 1866 jej předal Xxxxxxxx a Xxxxx Xxxxxxxxx. Po nich byli majiteli, od roku 1899, Xxxxxxxxx a Xxxxxxxxx Xxxxxxxx. V roce 1928 jej převzali Xxxxxxxxx a Xxxxxxxxx Xxxxxxxx. Xxxxxxxxx Xxxxx byl posledním mlynářem na Spáleném (též Tomanově) mlýně. Mlýn byl v provozu do roku 1947 a byl vybaven válcovými stolicemi, jako náhradní zdroj síly pro případ sucha sloužil naftový motor. Mlelo se zde žito a pšenice. Od Spáleného mlýna půjdeme po proudu Chvojnice asi jeden kilometr překrásným údolím a staneme x Xxxxxxxxx (též Sudického nebo Olšínského) mlýna. První písemná zmínka o něm je z roku 1642, kdy ke mlýnu náležely 3 jitra pozemků a platila se z něj daň 55 krejcarů, 1¾ slepice a 12 vajec. V roce 1790 byl držitelem mlýna Xxxxxxx Xxxxx a po něm jeho zeť Xxxx Xxxxx. Roku 1811 koupil Olšínský mlýn Xxx Xxxxxxx za 10 000 zlatých, což byla na tehdejší dobu závratná částka. V roce 1820 je majitelem Xxxxx Xxxxx. Roku 1837 koupil mlýn Xxx Xxxxxxx za 1 500 zlatých a odevzdal ho synovi Xxxxxxxx Xxxxxxxxx a ten zase v roce 1917 Xxxxx Xxxxxxxxx z Velké Bíteše. Její dědicové mlýn prodali Xxxxxxx a Xxxxx Xxxxxxxxxx. Od nich jej koupili Xxx a Xxxxxx Xxxxxxxx. Mlýn byl vybaven třemi mlýnskými válcovými stolicemi, loupačkou a dvěma rovinnými vysévači. Původně byl poháněn vodním kolem na horní vodu, které mlynář Xxx Xxxxx nahradil turbnínou a jako náhradní zdr...
Xxxxx Xxxxxxxxx. Smlouva o běžném účtu. Právo a podnikání. 33 XXXXXXXXX, Xxxxx. Obchodní zákoník: Komentář.