XXXXXXXXXX, Xxxxx, XXXXXXX, Xxxxxx. In ŠVESTKA, Xxxx, XXXXXX, Xxx, XXXXX, Xxxxx a kolektiv. Občanský zákoník. Komentář. Svazek V. Praha: Xxxxxxx Kluwer ČR, a. s., 2014, s. 649.
XXXXXXXXXX, Xxxxx, XXXXXXX, Xxxxxx. 1721 Obsah závazkového vztahu. In: ŠVESTKA, Xxxx, Xxx XXXXXX, Xxxxx XXXXX aj. Občanský zákoník: Komentář, Svazek V, (§ 1721) [Systém ASPI]. Xxxxxxx Kluwer [cit. 3. 3. 2021]. 6 ŠVESTKA, Xxxx, Xxx XXXXXX, Xxxx XXXXXXXXXXX, et al. Občanské právo hmotné. 2, Díl třetí: závazkové právo. 5., jubilejní a aktualiz. vyd. Praha: Xxxxxxx Kluwer ČR, 2009. ISBN 978-80-7357-473-4, s. 60-61. že toto označení mohlo být matoucí, tudíž se jako vhodnější jeví označení této povinnosti jako dluh. Ne v celém právním řádu včetně zakázkového zákona je však tato změna terminologie respektována.7 Ačkoliv bylo řečeno, že závazek je definován tím, že jedna osoba má v jeho rámci právo označované jako pohledávka, a je tedy věřitelem, zatímco druhá strana má tomu odpovídající povinnost – dluh, a je tedy dlužníkem, v praxi bývá častější, kdy jsou obě strany závazku jak věřiteli, tak dlužníky, neboť obě z nich mají vůči sobě vzájemná práva a povinnosti. V tomto ohledu se naskýtá právně teoretická otázka, zda se v takovémto případě mezi těmito osobami jedná o více závazků či pouze o závazek jediný, přičemž posledně jmenované pojetí pak chápe závazek jako vnitřně členěný systém, jehož prvky jsou věřitelsko-dlužnické vztahy.8 Takovýto závazek se pak označuje jako závazek složitý (typickým příkladem je koupě), jehož opakem je závazek jednoduchý zachovávající výlučné postavení stran jako věřitele a dlužníka.9 Naproti tomu se v právní teorii můžeme setkat i s prvním pojetím, které závazky člení na závazky v užším smyslu obsahově odpovídající jednoduchým závazkům a na závazky v širším smyslu, jež jsou pak složeny z více jednoduchých závazků, navzájem svázaných kauzou neboli hospodářským důvodem, který závazky uspokojují.10 Co se týče způsobů vzniku závazku, tak dle ust. § 1723 odst. 1 OZ platí, že závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. Toto členění má pro účely této práce význam z toho hlediska, že předmětem zakázkového zákona jsou pouze závazky vzniklé ze smlouvy, a stejně tak i změny závazků se týkají pouze závazků vzniknuvších ze smlouvy. Pokud tedy dojde mezi zadavatelem a dodavatelem ke vzniku závazku z jiného důvodu, např. z protiprávního činu či jiné právní skutečnosti, vůbec tato problematika nebude spadat do práva veřejných zakázek a v takové situaci v podstatě ani nelze o subjektech tohoto závazku hovořit jako o zadavateli a dodavateli.
XXXXXXXXXX, Xxxxx, XXXXXXX, Xxxxxx. In ŠVESTKA, Xxxx, XXXXXX, Xxx, XXXXX, Xxxxx a kolektiv. Občanský zákoník. Komentář. Svazek V. Praha: Xxxxxxx Kluwer ČR, a. s., 2014, s. 653. 39 HORÁK, Xxxxxx a kolektiv. Absolutní majetková práva z historicko-srovnávací perspektivy. Vybrané otázky. 2. vydání. Praha: Leges, 2021, s. 164.
XXXXXXXXXX, Xxxxx, XXXXXXX, Xxxxxx. 1729 (Odpovědnost za ukončení předsmluvních jednání). In: ŠVESTKA, Xxxx, XXXXXX, Xxx, XXXXX, Xxxxx, XXXXXXXXXX, Xxxxx, XXXXXXX, Xxxxxx, BÁNYAIOVÁ, Xxxxx a kolektiv. Občanský zákoník: Komentář Svazek V (§ 1721 až 2520). Praha: Xxxxxxx Kluwer, 2014, marg. č. 2.
XXXXXXXXXX, Xxxxx, XXXXXXX, Xxxxxx. 1815 [Důsledky zneužívající povahy klauzule]. In: ŠVESTKA, Xxxx, XXXXXX, Xxx, XXXXX, Xxxxx a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek V. 1. Vydání. Praha: Xxxxxxx Kluwer, a.s., 2014, s. 198.