Základní Charakteristika Smlouvy O Obchodním Zastoupení Vzorová ustanovení

Základní Charakteristika Smlouvy O Obchodním Zastoupení. Smlouva o obchodním zastoupení je upravena v Části čtvrté – Relativní majetková práva, Xxxxx XX. – Xxxxxxx z právních jednání, Dílu 5. – Závazky ze smluv příkazního typu, v ustanoveních § 2483 - § 2520 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Samotný občanský zákoník smlouvu o obchodním zastoupení vymezuje jak pozitivně, tak negativně. Pozitivně je smlouva o obchodním zastoupení vymezena v ustanovení § 2483 jako smlouva, ve které se obchodní zástupce jako nezávislý podnikatel zavazuje dlouhodobě vyvíjet pro zastoupeného činnost směřující k uzavírání určitého druhu obchodů zastoupeným nebo k ujednání obchodů jménem zastoupeného a na jeho účet a zastoupený se zavazuje platit obchodnímu zástupci provizi. Dále pak občanský zákoník v ustanovení § 2520 stanoví, že ustanovení o smlouvě o obchodním zastoupení se nepoužijí, pokud není ujednána finanční odměna obchodního zástupce a nepoužijí se ani u závazků osob působících na regulovaném trhu, mnohostranném obchodním systému nebo komoditní burze a ani na závazky burzovních dohodců. Ono negativní vymezení má své opodstatnění. Úplatnost smlouvy o obchodním zastoupení je, jak bylo i výše uvedeno, jejím definičním znakem, když se zastoupený zavazuje platit obchodnímu zástupci provizi. Na závazky osob působících na regulovaném trhu, mnohostranném obchodním systému nebo komoditní burze a závazky burzovních dohodců nedopadají ustanovení občanského zákoníku o smlouvě o obchodním zastoupení, protože jsou upraveny jinými zákony, jmenovitě zákonem č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, a zákonem č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách. Nutným předpokladem vzniku smlouvy o obchodním zastoupení je na straně obchodního zástupce postavení podnikatele. Občanský zákoník dle ustanovení § 420 považuje za podnikatele toho, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, a to specificky ve vztahu k této činnosti. Xxxxx ve svém komentáři k obchodnímu zákoníku samostatností rozumí „možnost osoby, která činnost provádí, rozhodovat podle vlastní úvahy o době a místě vykonávání činnosti a o organizaci práce bez zařazení do organizační struktury jiné osoby“4. Pokud je toto pojetí samostatnosti základním kamenem vnímání podnikatele jako takového, pak je nutné se tázat, proč zákonodárce při úpravě vymezení smlouvy o obchodním zastoupení znovu staví do popředí nutnost nezávislosti. Lze jen připomenout, že jedním ze zá...

Základní Charakteristika Smlouvy O Obchodním Zastoupení