Zánik pracovního poměru vzniklého jmenováním. Jmenování zaniká dvěma způsoby:
1) odvoláním,
2) vzdáním se pracovního místa. Jak již vyplývá ze slova „jmenování“, je jasné, že jak je člověk do funkce vedoucího pracovníka jmenován, může být i odvolán. Odvolání provádí ten, kdo zaměstnance na pracovní pozici jmenoval. Vedoucí, který svoji funkci vykonával na základě jmenování, má právo se vzdát pracovního místa. U právnické osoby, která je zaměstnavatelem odvolání provádí statutární orgán, u zaměstnavatele, kterým je fyzická osoba provádí odvolání zaměstnavatel osobně. Pokud je zaměstnanec jmenován na dobu neurčitou, pracovní poměr nekončí odvoláním ani vzdáním se pracovního místa. Pokud zaměstnavatel hodlá pracovníka ze jmenované pozice odvolat, je povinen tomuto zaměstnanci nabídnout jinou práci, která bude odpovídat jeho kvalifikaci. V případě, že odvolaný zaměstnanec jinou práci, kterou mu zaměstnavatel nabídne, přijme, dochází ke změně pracovního poměru. V případě, že zaměstnanec odmítne nebo v případě, že zaměstnavatel jinou práci pro odvolaného zaměstnance nemá k dispozici, stává se tato situace překážkou v práci na straně zaměstnavatele. Pokud se zaměstnavatel rozhodne vedoucí místo zrušit, náleží zaměstnanci odstupné ve výši průměrného výdělku a následuje ukončení pracovního poměru na základě dohody či výpovědi (z důvodu organizačních změn).
