Závěť. 1494 – 1581 Dědická smlouva § 1582 - 1593 Odkaz § 1594 - 1632 Zákonná posloupnost
Závěť. Podle § 1494 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník jméno …………………………… bydliště …………………………… č. obč. průk. …………………………… dále jen „Zŧstavitel“
Závěť. 1. Způsobilost osoby pořídit závěť nebo ji zrušit, jakož i právní účinky vad projevu vůle pořizovatele závěti se řídí právním řádem smluvní strany, jejímž občanem byl zůstavitel v době pořízení či zrušení závěti.
Závěť. Oproti dědické smlouvě je závěť o něco flexibilnějším ná- strojem, neboť ji zůstavitel může kdykoliv za života změ- nit.23 Za předpokladu, že by zůstavitel své kryptoměnové portfolio průběžně rozšiřoval, je pro něj výhodnější zvolit závěť ve formě soukromé listiny, neboť tuto lze snadno ak- tualizovat. Pokud by však považoval své investování za de- finitivní (např. by neměnil formu peněženky, nerozšiřoval své portfolio o další kryptoměnu apod.), je pro něj z důvodu zvýšené právní jistoty lepší sepsat závěť ve formě veřejné listiny,24 tedy notářským zápisem. Obě formy závěti s sebou však nesou opět určitou míru rizi- ka, kvůli kterému není vhodné v jakémkoliv pořízení pro pří- pad smrti uvádět přístupové klíče. Ověřená kopie pořízení pro případ smrti se totiž stává s ohledem na § 142 z. ř. s. sou- částí pozůstalostního spisu, a tím pádem bude přístupná osobám, které mají právo do spisu nahlížet.25 Vhodnější va- riantou je tak sepsání privátního a veřejného klíče (společně s dalšími důležitými údaji) na samostatnou listinu26 či na di- gitální nosič, na který bude v závěti odkázáno s uvedením informace o tom, kde daný dokument, resp. nosič, nalézt. Tento postup umožňuje průběžnou aktualizaci informací a lze jej využít rovněž pro pořízení pro případ smrti ve formě dědické smlouvy či dovětku. Rozhodne-li se vlastník bitcoinu sepsat pořízení pro pří- pad smrti ve formě soukromé listiny, může tuto v souladu s § 81 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 35b odst. 2 not. ř. (zákon č. 358/1992 Sb., notářský řád, dále jen not. ř.) následně ulo- žit do notářské úschovy, čímž zajistí vyšší míru bezpečnosti, jelikož listiny evidované v Evidenci právních jednání pro pří- pad smrti,27 kterou vede Notářská komora České republiky, budou v pozůstalostním řízení vždy zjištěny. Notářský řád v § 81 odst. 1 písm. a) ovšem dále pojednává o notářské úschově tzv. jiných listin a v § 81 odst. 1 písm. c) o úschově peněz a listin za účelem jejich vydání dalším osobám. Lze uvažovat, že by vlastník bitcoinu do notář- ské úschovy deponoval písemnost (relatum) obsahující potřebné informace, tj. především přístupové klíče a loka- ci peněženky, a na tuto listinu odkázal v separátně sepsa- ném pořízení pro případ smrti, v tzv. mystickém testamentu (referens),28 ve kterém by pouze vyjádřil svou poslední vůli ohledně dědění kryptoměny, tj. povolal dědice. Písemnost obsahující informace o bitcoinech (relatum) je pak možné uložit do notářské úschovy podle § 81 odst. 1 písm. a) a c) not. ř. s tím, že li...
Závěť. NOZ závěť definuje jako projev vůle, který je odvolatelný a jímž pro případ své smrti zůstavitel osobně zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz. Pokud není zřejmé který den, měsíc a rok došlo k pořízení závěti a zároveň zůstavitel pořídil vícero závětí, jež si odporují, nebo pokud právní účinky závěti závisí na určení doby, kdy byla pořízena, jedná se o neplatnou závěť. Je nutné závěť vykládat takovým způsobem, aby bylo co nejvíce vyhověno zůstavitelově vůli. Proto se slova v závěti použitá vykládají dle jejich obvyklého významu, pokud se ovšem neprokáže, že zůstavitel spojoval s určitým výrazem zvláštní smysl.70 Skutečnost, že se jedná o pořízení pro případ smrti, činí ze závěti závěť. Znamená to, že závěť je takovým právním jednáním, které nabývá účinnosti teprve smrtí zůstavitele. Jak bylo nastíněno výše, jde o odvolatelný projev vůle, jelikož se jedná o jednostranný úkon, který se až zůstavitelovou smrtí stává účinným, tudíž ho může zůstavitel kdykoliv během svého života odvolat. Narozdíl od dědické smlouvy nemůže být osoba, která o svém majetku pořídila pro případ smrti závětí, legálně nikomu zavázána k tomu, aby tuto závěť neodvolala, neboť se v případě závěti nejedná o zajišťovací prostředek, jehož prostřednictvím by bylo možné zajistit kterýkoliv závazek, protože toto není účelem závěti a zároveň se to příčí i její podstatě.71 Zůstavitel má dle XXX možnost pořídit pro případ smrti i takovým způsobem, že dědic nikoli nepominutelný, kterému svědčí zákonná dědická 68 Svoboda. In: XXXXX, R., XXXXXX, X. Občanský zákoník IV. Dědické právo (1475-1720).