Common use of Úvodem Clause in Contracts

Úvodem. Značné problémy vyvolává v praxi též otázka vztahů k pozemkům, na nichž stojí domy ve vlast- nictví nebo spoluvlastnictví bytových družstev. V tuto chvíli již nemá smysl opakovat celou histo- rii vývoje právní úpravy vztahů k těmto pozem- kům. Následující text se proto zabývá pouze ak- tuálními otázkami. Dne 30. 6. 2001 nabyl účinnosti zákon č. 229/ /2001 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., a některé další zákony. Tato úprava vzniká jako důsledek legislativní inici- ativy skupiny poslanců. Jak plyne ze stenografic- kých záznamů z průběhu jejího projednávání, publikovaných na internetových stránkách Posla- necké sněmovny i z některých výroků publikova- ných v tisku, důvody této novelizace byly dva. Pr- vým bylo zařazení této problematiky do zákona č. 219/2000 Sb., kam také systematicky patří, s čímž lze souhlasit. Druhý důvod však v žádném ohledu nelze označit za rozumný. Zákonem č. 229/2001 Sb. byla totiž zrušena ust. § 879c, § 879d, § 879e obč. z. Podle těchto ustanovení totiž platilo, že dnem 1. 7. 2001 přechází ex lege do vlastnictví vymezených subjektů (družstev a některých ob- čanských sdružení) pozemky státu, pokud na těchto pozemcích dotčené subjekty měly stavby a vůči pozemkům měli oni nebo jejich právní ná- stupci před 1. 1. 2001 zřízeno právo trvalého užívání. Tento přechod se týkal i těch fyzických osob, kterým byly z majetku bytových družstev převedeny do vlastnictví byty a nebytové prostory do 31. 12. 2000, pokud v této lhůtě uzavřely se státem právo výpůjčky nebo nájmu k příslušné ideální části pozemku, a to v rozsahu spoluvlast- nického podílu na společných částech domu.51) Zákon č. 229/2001 Sb. nabyl účinnosti dne 30. 6. 2001, tedy v poslední možný den, kdy ještě bylo možno cit. ust. občanského zákoníku zrušit. Ze strany státu se jedná o postup navýsost nemravný, neboť stát nejdříve určitým subjektům poskytl zákonný nárok na státní pozemky a v po- slední možný den je tohoto nároku zbavil. Vzhle- dem k tomu, že zákon č. 229/2001 Sb. byl ve Sbírce zákonů vyhlášen až 29. 6. 2001, tedy není zde žádná legisvakanční lhůta, což při složi- tosti úpravy a rozsahu osob, jež zasáhne, lze označit za legislativní barbarství. Jak již bylo výše řečeno, úprava ruší ust. § 879c – § 879e obč. z. Dnem 1. 7. 2001 tedy po- zemky, resp. spoluvlastnické podíly na nich z vlastnictví státu do vlastnictví vymezených sub- jektů nepřecházejí. V této souvislosti lze zaregist- rovat hlasy namítající protiústavnost této úpravy, neboť dle názoru některých osob zasahuje do práva na vlastnictví ve smyslu čl. 11 Listiny práv a svobod a je svojí podstatou retroaktivní, což je nepřípustné. S výše řečeným názorem nelze souhlasit. Především (jakkoliv se s tímto názorem neztotožňuji) Ústavní soud ČR již vícekrát v minu- losti judikovat, že čl. 1 Listiny práv a svobod chrání vlastnictví již existující, hotové, nikoliv pouhý nárok na ně.52) Dále nelze akceptovat ani

Úvodem. Značné problémy vyvolává V minulosti se v praxi též otázka vztahů k pozemkůmv podstatě vůbec nevyskytovaly případy, na nichž stojí domy ve vlast- nictví nebo spoluvlastnictví bytových družstevkdy se svědek po orgánech činných v přípravném řízení dožadoval, aby při jeho výslechu byl přítomen jeho právní zástupce. V tuto chvíli již nemá smysl opakovat celou histo- rii vývoje právní úpravy vztahů k těmto pozem- kům. Následující text Nebylo tomu tak ani od roku 1993, kdy se proto zabývá pouze ak- tuálními otázkami. Dne 30. 6. 2001 nabyl účinnosti zákon sou- částí ústavního pořádku České republiky stala Listina základních práv a svobod (č. 229/ /2001 2/1993 Sb.), kterým se mění a doplňuje zákon čv níž je mj. 219/2000 Sb.obsažen také čl. 37 odst. 2 tohoto znění: „Každý má právo na právní pomoc v řízení před soudy, o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb.jinými státními orgány či orgány ve- řejné správy, a některé další zákony. Tato úprava vzniká jako důsledek legislativní inici- ativy skupiny poslanců. Jak plyne ze stenografic- kých záznamů z průběhu jejího projednáváníto od počátku řízení.“ Ani od roku 1993 se nevyskytovaly žádos- ti svědků, publikovaných na internetových stránkách Posla- necké sněmovny i z některých výroků publikova- ných v tiskuaby se jejich výslechu po zahájení trestního stíhání sdělením obvinění určité osobě mohl zúčastnit právní zástupce, důvody této novelizace byly dva. Pr- vým bylo zařazení této problematiky do zákona č. 219/2000 Sb., kam také systematicky patří, s čímž lze souhlasit. Druhý důvod však v žádném ohledu nelze označit za rozumný. Zákonem č. 229/2001 Sb. byla totiž zrušena ust. § 879c, § 879d, § 879e obč. z. Podle těchto ustanovení totiž platilopřesto, že dnem 1nic nebránilo odkázat na cit. 7článek Listiny. 2001 přechází ex lege do vlastnictví vymezených subjektů (družstev Změna v pohledu některých svědků, stejně jako advokátů, nastala teprve poté, co byl vydán a některých ob- čanských sdružení) pozemky státupublikován Nález ústavního soudu sp. zn. II ÚS 98/95, pokud v němž Ústavní soud vyslovil, že došlo k porušení práva na těchto pozemcích dotčené subjekty měly stavby a vůči pozemkům měli oni nebo jejich právní ná- stupci před 1pomoc dle čl. 137 odst. 2001 zřízeno právo trvalého užívání. Tento přechod se týkal i těch fyzických osob, kterým byly z majetku bytových družstev převedeny do vlastnictví byty a nebytové prostory do 31. 12. 2000, pokud v této lhůtě uzavřely se státem právo výpůjčky nebo nájmu k příslušné ideální části pozemku2 Listiny, a to v rozsahu spoluvlast- nického podílu konkrétním případě občana, jemuž policejní orgán nevyhověl žádos- ti, aby podání jeho vysvětlení mohl být přítomen jeho právní zástupce, na společných částech domu.51) Zákon čzákladě již uzavřené smlouvy o právní pomoci. 229/2001 SbI když v tomto případě šlo o nález senátu Ústavního soudu, jež se dotýkal konkrétního případu jediného stěžovatele, nikoliv o nález pléna Ústavního soudu s obecnou platností, jeho dopad v každodenní pra- xi je značný. nabyl účinnosti dne 30Někteří svědci žádají vyšetřovatele, s odkazem na čl. 637 odst. 20012 Listi- ny, tedy aby umožnili účast při svědeckém výslechu jejich právnímu zástupci, a to na zá- kladě plné moci. V praxi většina vyšetřovatelů a státních zástupců považuje účast právního zástupce při výslechu svědka za nepřijatelnou, neboť ji trestní řád neu- možňuje. Někteří vyšetřovatelé však se souhlasem státního zástupce, s odkazem na čl. 37 odst. 2 Listiny, účast právního zástupce svědka v poslední možný denněkterých trestních vě- xxxx připouštějí. Tento odlišný výklad existující v praxi orgánů činných v trestním ří- zení nelze považovat za žádoucí. Zcela nepřijatelný je pak dvojí přístup v konkrét- ní trestní věci, kdy ještě bylo možno citněkolika svědkům je účast právního zástupce při jejich výslechu umožněna a u dalších pak dovolena není. ust. občanského zákoníku zrušit. Ze strany státu se jedná o postup navýsost nemravnýProto považuji za vhodné blíže upozor- nit na tento stav a naznačit, neboť stát nejdříve určitým subjektům poskytl zákonný nárok na státní pozemky a co může přispět ke sjednocení výkladu v po- slední možný den je tohoto nároku zbavil. Vzhle- dem k tomu, že zákon č. 229/2001 Sb. byl ve Sbírce zákonů vyhlášen až 29. 6. 2001, tedy není zde žádná legisvakanční lhůta, což při složi- tosti úpravy a rozsahu osob, jež zasáhne, lze označit za legislativní barbarství. Jak již bylo výše řečeno, úprava ruší ust. § 879c – § 879e obč. z. Dnem 1. 7. 2001 tedy po- zemky, resp. spoluvlastnické podíly na nich z vlastnictví státu do vlastnictví vymezených sub- jektů nepřecházejí. V této souvislosti lze zaregist- rovat hlasy namítající protiústavnost této úpravy, neboť dle názoru některých osob zasahuje do práva na vlastnictví ve smyslu čl. 11 Listiny práv a svobod a je svojí podstatou retroaktivní, což je nepřípustné. S výše řečeným názorem nelze souhlasit. Především (jakkoliv se s tímto názorem neztotožňuji) Ústavní soud ČR již vícekrát v minu- losti judikovat, že čl. 1 Listiny práv a svobod chrání vlastnictví již existující, hotové, nikoliv pouhý nárok na ně.52) Dále nelze akceptovat aniteorii i praxi.

Úvodem. Značné problémy vyvolává Už v praxi též otázka vztahů minulých staletích docházelo k pozemkůmsituacím, na nichž stojí domy ve vlast- nictví nebo spoluvlastnictví bytových družstev. V tuto chvíli již nemá smysl opakovat celou histo- rii vývoje právní úpravy vztahů k těmto pozem- kům. Následující text se proto zabývá pouze ak- tuálními otázkami. Dne 30. 6. 2001 nabyl účinnosti zákon č. 229/ /2001 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., a některé další zákony. Tato úprava vzniká jako důsledek legislativní inici- ativy skupiny poslanců. Jak plyne ze stenografic- kých záznamů z průběhu jejího projednávání, publikovaných na internetových stránkách Posla- necké sněmovny i z některých výroků publikova- ných v tisku, důvody této novelizace byly dva. Pr- vým bylo zařazení této problematiky do zákona č. 219/2000 Sb., kam také systematicky patří, s čímž lze souhlasit. Druhý důvod však v žádném ohledu nelze označit za rozumný. Zákonem č. 229/2001 Sb. byla totiž zrušena ust. § 879c, § 879d, § 879e obč. z. Podle těchto ustanovení totiž platilokdy lidé zjišťovali, že dnem 1domoci se spravedlnosti nemusí být jednoduché ani rychlé. 7S cílem eliminovat tento stav vzniklo rozhodčí řízení – účinný, rychlý a procesně nekomplikovaný nástroj, který umožňuje poctivým podnikatelům domoci se svých práv bez obstrukcí běžných u obecných soudů. 2001 přechází ex lege do vlastnictví vymezených subjektů S podobným posláním byla založena také Unie pro rozhodčí a mediační řízení ČR, a.s. (družstev dále i jen Unie). Usilujeme o vytváření spravedlivého obchodního prostředí, v němž každý získá to, co mu právem náleží. Proto se veřejně hlásíme k hodnotám a některých ob- čanských sdružení) pozemky státumorálce starého římského práva, pokud na těchto pozemcích dotčené subjekty měly stavby tedy ke spravedlnosti, důvěře, legalitě a vůči pozemkům měli oni nebo jejich právní ná- stupci před 1smluvní kázni. 1. 2001 zřízeno právo trvalého užívání. Tento přechod se týkal i těch fyzických osob, kterým byly z majetku bytových družstev převedeny do vlastnictví byty a nebytové prostory do 31. 12. 2000, pokud v této lhůtě uzavřely se státem právo výpůjčky nebo nájmu k příslušné ideální části pozemkuNaším cílem je tyto hodnoty hájit, a to jak na úrovni společenské, v rozsahu spoluvlast- nického podílu mezilidských a obchodních vztazích, tak i ve sporech vedených a rozhodovaných rozhodci a mediátory sdruženými u Unie. Vize a cíle společnosti jsou ztělesněny v těchto slovech: “ ” Abychom tomuto poslání dostáli, chceme nabízet alternativu k řešení obchodních sporů u soudu. Alternativu, která při dodržení všech zákonných norem a pravidel přispívá k ozdravění českého podnikatelského prostředí, transparentnějšímu nalézání spravedlnosti a zachování dobrých vztahů mezi stranami sporu. Jako servisní organizace proto poskytujeme administrativní a další podporu sdruženým rozhodcům ad hoc, kteří se tak mohou plně koncentrovat na společných částech domu.51) Zákon č. 229/2001 Sb. nabyl účinnosti dne 30. 6. 2001, tedy v poslední možný den, kdy ještě bylo možno cit. ust. občanského zákoníku zrušit. Ze strany státu se jedná o postup navýsost nemravný, neboť stát nejdříve určitým subjektům poskytl zákonný nárok na státní pozemky svoje poslání – řešení a v po- slední možný den je tohoto nároku zbavil. Vzhle- dem k tomu, že zákon č. 229/2001 Sb. byl ve Sbírce zákonů vyhlášen až 29. 6. 2001, tedy není zde žádná legisvakanční lhůta, což při složi- tosti úpravy a rozsahu osob, jež zasáhne, lze označit za legislativní barbarství. Jak již bylo výše řečeno, úprava ruší ust. § 879c – § 879e obč. z. Dnem 1. 7. 2001 tedy po- zemky, resp. spoluvlastnické podíly na nich z vlastnictví státu do vlastnictví vymezených sub- jektů nepřecházejí. V této souvislosti lze zaregist- rovat hlasy namítající protiústavnost této úpravy, neboť dle názoru některých osob zasahuje do práva na vlastnictví ve smyslu čl. 11 Listiny práv a svobod a je svojí podstatou retroaktivní, což je nepřípustnérozhodování sporů. S výše řečeným názorem nelze souhlasitnaší filozofií souvisí i přísné dodržování všech procesních a dalších pravidel, stejně jako dlouhodobá snaha o špičkovou úroveň našich služeb. Především (jakkoliv Vždy chceme být o krok napřed a nabízet něco navíc. je první komerční rozhodčí a mediační centrum v ČR jako první české rozhodčí centrum poskytuje širší ekonomické a ekonomicko-organizační služby jako první v oboru založila vlastní portál pro vedení rozhodčího řízení on-line – E-ARBITER® jako jediná společnost v oboru pravidelně pořádá vzdělávací akce se s tímto názorem neztotožňuji) Ústavní soud ČR již vícekrát v minu- losti judikovatdlouhodobě aktivně zapojuje do společenského života podporuje neziskové a charitativní organizace pořádá vlastní kulturní, že čl. 1 Listiny práv sportovní, společenské a svobod chrání vlastnictví již existující, hotové, nikoliv pouhý nárok na ně.52) Dále nelze akceptovat anidalší akce

Úvodem. Značné problémy vyvolává Následující rukopis** navazuje na příspěvek předne- sený jeho autorem na semináři: K odkazu Xxxxxxxxx Xxxxxxx. Právně-filosofická východiska trestní politiky v praxi též otázka vztahů k pozemkůmprocesu evropské integrace.“1 Jak naznačuje nadpis tohoto sdělení, půjde v něm o aktualizaci tématu na nichž stojí domy ve vlast- nictví nebo spoluvlastnictví bytových družstevzá- kladě srovnání trestně politických aspektů původní Smlouvy o Ústavě pro Evropu2 a Lisabonské reformní smlouvy3. V tuto chvíli již nemá smysl opakovat celou histo- rii vývoje právní úpravy vztahů k těmto pozem- kům. Následující text Jedná se proto zabývá pouze ak- tuálními otázkami. Dne 30. 6. 2001 nabyl účinnosti zákon č. 229/ /2001 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., a některé další zákony. Tato úprava vzniká jako důsledek legislativní inici- ativy skupiny poslanců. Jak plyne ze stenografic- kých záznamů z průběhu jejího projednávání, publikovaných na internetových stránkách Posla- necké sněmovny i z některých výroků publikova- ných v tisku, důvody této novelizace byly dva. Pr- vým bylo zařazení této problematiky do zákona č. 219/2000 Sb., kam také systematicky patří, s čímž lze souhlasit. Druhý důvod však v žádném ohledu nelze označit za rozumný. Zákonem č. 229/2001 Sb. byla totiž zrušena ust. § 879c, § 879d, § 879e obč. z. Podle těchto ustanovení totiž platiloto, že dnem 1oba jmenované prameny ev- * Rukopis publikovaný v tomto čísle Časopisu pro právní vědu a praxi byl širším podkladem ústního vystoupení jeho autora na Mezinárodní konferenci „Trestní politika, krimina- lita a kriminologie – zkušenosti a nové výzvy“ Institut pro kriminologii a sociální prevenci v Praze, 16. 7– 17. 2001 přechází ex lege do vlastnictví vymezených subjektů (družstev a některých ob- čanských sdružení) pozemky státu9. 2010, pokud na těchto pozemcích dotčené subjekty měly stavby a vůči pozemkům měli oni nebo jejich právní ná- stupci před 1. 1. 2001 zřízeno právo trvalého užívání. Tento přechod se týkal i těch fyzických osob, kterým byly z majetku bytových družstev převedeny do vlastnictví byty a nebytové prostory do 31. 12. 2000, pokud v této lhůtě uzavřely se státem právo výpůjčky nebo nájmu k příslušné ideální části pozemku, a to v rozsahu spoluvlast- nického podílu na společných částech domu.51) Zákon č. 229/2001 Sb. nabyl účinnosti dne 30. 6. 2001, tedy v poslední možný den, kdy ještě bylo možno cit. ust. občanského zákoníku zrušit. Ze strany státu se jedná o postup navýsost nemravný, neboť stát nejdříve určitým subjektům poskytl zákonný nárok na státní pozemky a v po- slední možný den je tohoto nároku zbavil. Vzhle- dem k tomu, že zákon č. 229/2001 Sb. byl ve Sbírce zákonů vyhlášen až 29. 6. 2001, tedy není zde žádná legisvakanční lhůta, což při složi- tosti úpravy a rozsahu osob, jež zasáhne, lze označit za legislativní barbarství. Jak již bylo výše řečeno, úprava ruší ust. § 879c – § 879e obč. z. Dnem 1. 7. 2001 tedy po- zemkyropského práva představovaly, resp. spoluvlastnické podíly na nich představují klíčové zdroje, předpoklady a instrumenty i evropské trestní po- litiky samotné. Takto „vykreslený obraz“ evropské trestní politiky bude konfrontován se stavem a zejména trestně politic- kými záměry České republiky od roku 2010 dále.4 Vnitrostátní, jakož i evropsko − unijní chápání a vy- mezení předmětu trestněprávní ochrany, jak již zdůraz- něno dříve,5 coby stěžejní ukazatel zaměření trestní politiky, jsou a budou nepochybně diferencované. Má-li ovšem být jak vnitrostátní, tak i evropská unijní trestní politika efektivní, neměla by jejich vzájemná diferen- ciace přerůstat v jakýsi „boj kdo s koho“6, ústící ve stav jakési desintegrace, resp. ve „vítězství jedné nad dru- hou“. To by byl výsledek nejméně žádoucí a pro efek- tivní trestní politiku v evropském regionu kontrapro- duktivní. viz: xxx.xxxxxxxxxxxx.xx, složka Aktuality – 50 let IKSP − Příspěvky z vlastnictví státu do vlastnictví vymezených sub- jektů nepřecházejíkonference. V této souvislosti lze zaregist- rovat hlasy namítající protiústavnost této úpravy** Xxxx. XXXx. Xxxxxxxx Xxxxxxxxxx, neboť dle názoru některých osob zasahuje do CSc., Katedra trestního práva na vlastnictví ve smyslu čl. 11 Listiny práv a svobod a je svojí podstatou retroaktivníPrávnické fakulty Masarykovy univerzity, což je nepřípustné. S výše řečeným názorem nelze souhlasit. Především (jakkoliv se s tímto názorem neztotožňuji) Ústavní soud ČR již vícekrát v minu- losti judikovat, že člBrno. 1 Listiny práv XXXXXXXXXX, X. Xxxxxxx politické aspekty Smlouvy o Ústavě pro Evropu. Východiska a svobod chrání vlastnictví již existujícíperspektivy evropské a vnitrostátní trestní politiky. In Xxxxxxxxx, hotovéX. (ed.) K odkazu Xxxxxxxxx Xxxxxxx. Právně-filosofická východiska trestní po- litiky v procesu evropské integrace. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Xxxx Xxxxx, nikoliv pouhý nárok na ně.52) s.r.o., 2007, str. 224–235. Dále nelze akceptovat aniviz publikaci: XXXXXXXXXX, V. České trestní právo hmotné a procesní v evropském právním prostředí. Brno: Masarykova univerzita, Právnická fakulta, AUBI, No 355, 2009, str. 43 a násl.

Úvodem. Značné problémy vyvolává Kupní smlouvu lze považovat patrně za nejčastější a svým způsobem nejtypičtější smluvní vztah. Dnes je její podoba jednotně upravena v praxi též otázka vztahů k pozemkůmobčanském zákoníku, na nichž stojí domy ve vlast- nictví nebo spoluvlastnictví bytových družstevnicméně v meziváleč- ném období byla situace jiná. V tuto chvíli již nemá smysl opakovat celou histo- rii vývoje právní úpravy vztahů k těmto pozem- kům. Následující text se proto zabývá pouze ak- tuálními otázkami. Dne 30. 6. 2001 nabyl účinnosti zákon č. 229/ /2001 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění rámci recepční normy – zákona č. 492/2000 Sb., a některé další zákony. Tato úprava vzniká jako důsledek legislativní inici- ativy skupiny poslanců. Jak plyne ze stenografic- kých záznamů z průběhu jejího projednávání, publikovaných na internetových stránkách Posla- necké sněmovny i z některých výroků publikova- ných v tisku, důvody této novelizace byly dva. Pr- vým bylo zařazení této problematiky do zákona č. 219/2000 Sb., kam také systematicky patří, s čímž lze souhlasit. Druhý důvod však v žádném ohledu nelze označit za rozumný. Zákonem č. 229/2001 11/1918 Sb. z. a n. – byla totiž zrušena ustpřevzata dosavadní úprava platná na území Rakousko-Uherska. § 879c, § 879d, § 879e obč. z. Podle těchto ustanovení totiž platilo, že dnem 1. 7. 2001 přechází ex lege do vlastnictví vymezených subjektů (družstev a některých ob- čanských sdružení) pozemky státu, pokud na těchto pozemcích dotčené subjekty měly stavby a vůči pozemkům měli oni nebo jejich právní ná- stupci před 1. 1. 2001 zřízeno právo trvalého užívání. Tento přechod se týkal i těch fyzických osob, kterým byly z majetku bytových družstev převedeny do vlastnictví byty a nebytové prostory do 31. 12. 2000, pokud v této lhůtě uzavřely se státem právo výpůjčky nebo nájmu k příslušné ideální části pozemkuPro ni bylo, a to v rozsahu spoluvlast- nického podílu obou * Xxx. XXXx. Xxxxx Xxxxx jr., Ph.D., Katedra dějin státu a práva, Právnická fakulta, Masarykova univer- zita, Brno / Department of the History of the State and Law, Faculty of Law, Xxxxxxx University, Brno, Czech Republic / E-mail: xxxxx.xxxxx@xxxxx.xx / ORCID: 0000-0001-7848-7902 Pavcl Xxxxx / Právní praxe meziválečného Československa u kupní smlouvy v obchodním právu částech bývalé monarchie, typické, že zde vedle občanskoprávní úpravy existovala ještě úprava obchodněprávní. Tato obchodněprávní úprava neobsahovala jen charakteristiku obchodních subjektů, ale právě také specifickou úpravu základních smluvních vztahů, která byla od občanského práva odlišná. Podle toho, jaký z těchto zákonů byl pro dané smluvní jednání rozhodující, pak bylo rozlišováno na společných částech domu.51absolutní obchody, relativní obchody a konečně ještě absolutní neobchody. V případě absolutních obchodů platilo, že obchodně- právní úprava se používala vždy, avšak počet těchto obchodů byl taxativně dán. S ohledem na téma článku je třeba zmínit tzv. spekulativní koupi. Tou se rozuměla koupě (resp. i jiné úplatné zcizení – např. směna, vetešnická smlouva) Zákon movité věci za účelem jejího dalšího prodeje. Relativní obchody pak byly smlouvy uzavírané subjekty obchodního práva (kupec1, nebo též obchodník) tedy osobami, jež obchod provozovaly „po živnostensku“, jak se tehdy říkalo (vymezení relativních obchodů viz čl. 271–273 AHGB). Úpravu občanskoprávní zde bylo možno použít především subsidiárně, pokud nějaký problém nebyl obchodním prá- vem řešen. Jen ve výjimečných případech se i na subjekty obchodního práva vztahovala občanskoprávní úprava. Taková situace se označovala jako absolutní (naprostý) neobchod (čl. 275 AHGB) a jako typický příklad je možno poukázat na koupi nemovitosti.2 Ve srovnání s nejbližším odvětvím, tedy právem občanským, však byla situace v recipova- ném obchodním právu zcela odlišná. Obchodní právo bylo totiž v obou právních oblas- tech našeho státu kodifikováno. Na území Čech, Moravy a Slezska platil obchodní zákoník č. 229/2001 Sb1/1863 ř. nabyl účinnosti dne 30z., ze 17. 6prosince 1862 (Das Allgemeine Handelsgesetzbuch – dále jen jako AHGB).3 Na území Slovenska a Podkarpatské Rusi pak byl příslušnou normou uherský obchodní zákoník z r. 1875 (zák. 2001čl. XXXVII/1875). Jak je tedy patrné, obchodní právo – na rozdíl od práva občanského, bylo ve sledovaném období na obou částech státu kodifikováno. Navíc ve své podstatě byly obě kodifikace téměř shodné – v obou případech šlo de facto jen o převzatý (popř. přeložený a jen mírně upravený) německý obchodní zákoník Allgemeines Deutsches Handelsgesetzbuch (ADHGB)4 z r. 1861. Lze tedy v poslední možný den, kdy ještě bylo možno cit. ust. občanského zákoníku zrušit. Ze strany státu se jedná o postup navýsost nemravný, neboť stát nejdříve určitým subjektům poskytl zákonný nárok na státní pozemky a v po- slední možný den je tohoto nároku zbavil. Vzhle- dem k tomuříci, že zákon čprávo v obchodněprávní oblasti bylo prakticky unifikováno. 229/2001 SbV tomto ohledu tedy může být zajímavým pohled na dobovou právní praxi, jak tuto skutečnost reflektovala. byl V tomto směru je text zaměřen nejprve na rozbor dobové komentářové literatury a ve Sbírce zákonů vyhlášen až 29. 6. 2001, tedy není zde žádná legisvakanční lhůta, což při složi- tosti úpravy a rozsahu osob, jež zasáhne, lze označit za legislativní barbarstvíspo- jení s ní následně na rozhodovací praxi soudů. Jak již plyne z komentářů, bylo výše řečenotěchto rozhodnutí skutečně velké množství, úprava ruší ust. § 879c – § 879e obč. z. Dnem 1. 7. 2001 tedy po- zemkyproto bylo poměrně náročné vybrat rozhodnutí, resp. spoluvlastnické podíly na nich z vlastnictví státu do vlastnictví vymezených sub- jektů nepřecházejíkterá by nějakým způsobem byla typická. V této souvislosti lze zaregist- rovat hlasy namítající protiústavnost této úpravyširoké škále tak byla pro tento text vybrána rozhodnutí nějakým způsobem typická, neboť dle názoru některých osob zasahuje do popř. zajímavá. Pokud jde o zmíněný vztah práva na vlastnictví ve smyslu obou různých úze- mích, jako základ byla vzata rozhodnutí ze sbírky Vážný. Pozornost se přitom zaměřila nejen na judikáty k AHGB, ale i ty, kde byl zmíněn zák. čl. 11 Listiny práv a svobod a je svojí podstatou retroaktivní, což je nepřípustné. S výše řečeným názorem nelze souhlasit. Především (jakkoliv se s tímto názorem neztotožňuji) Ústavní soud ČR již vícekrát v minu- losti judikovat, že čl. 1 Listiny práv a svobod chrání vlastnictví již existující, hotové, nikoliv pouhý nárok na ně.52) Dále nelze akceptovat aniXXXVII/1875.

Úvodem. Značné problémy vyvolává Mlčenlivost advokáta je základním pilířem jeho činnosti. Dává advokátovu kli- entovi jistotu, že s obsahem jejich rozhovoru, k němuž došlo v praxi též otázka vztahů souvislosti s po- skytováním právních služeb, nemohou být seznámeny třetí osoby. Mlčenlivost advokáta patřila mezi principy, které v našem právním řádu nebyly zpochybňo- vány. Stalo se tak poprvé až v roce 1999, kdy byl předložen k pozemkům, na nichž stojí domy ve vlast- nictví nebo spoluvlastnictví bytových družstev. V tuto chvíli již nemá smysl opakovat celou histo- rii vývoje právní úpravy vztahů k těmto pozem- kům. Následující text se proto zabývá pouze ak- tuálními otázkami. Dne 30. 6. 2001 nabyl účinnosti zákon připomínkovému řízení návrh věcného záměru novely zákona č. 229/ /2001 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 219/2000 61/1996 Sb., o majetku České republiky některých opatře- ních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, v němž se počítalo s tím, že mezi finanční instituce, které mají povinnost nahlašovat neobvyklé obchody, budou za- členěni také advokáti. Realizace tohoto důkladně zdůvodněného návrhu Minis- terstva financí č. j. 243/39 218/1998 měla mít za důsledek to, že advokát by byl jako finanční instituce povinen ohlašovat neobvyklé obchody svého klienta a jejím vystupování v právních vztazíchmu- sel by zachovávat mlčenlivost o tomto oznámení i o úkonech učiněných Minis- terstvem financí před jinými subjekty, ve znění tedy dokonce i před svým klientem. V novele zákona č. 492/2000 61/1996 Sb., a některé další zákony. Tato úprava vzniká jako důsledek legislativní inici- ativy skupiny poslanců. Jak plyne ze stenografic- kých záznamů z průběhu jejího projednávání, publikovaných na internetových stránkách Posla- necké sněmovny i z některých výroků publikova- ných v tisku, důvody této novelizace byly dva. Pr- vým bylo zařazení této problematiky do zákona č. 219/2000 Sb., kam také systematicky patří, s čímž lze souhlasit. Druhý důvod však v žádném ohledu nelze označit za rozumný. Zákonem č. 229/2001 Sb. byla totiž zrušena ust. § 879c, § 879d, § 879e obč. z. Podle těchto ustanovení totiž platilo, že dnem 1. 7. 2001 přechází ex lege do vlastnictví vymezených subjektů (družstev a některých ob- čanských sdružení) pozemky státu, pokud na těchto pozemcích dotčené subjekty měly stavby a vůči pozemkům měli oni nebo jejich právní ná- stupci před 1. 1. 2001 zřízeno právo trvalého užívání. Tento přechod se týkal i těch fyzických osob, kterým byly z majetku bytových družstev převedeny do vlastnictví byty a nebytové prostory do 31. kterou dne 12. 20004. 2000 schválila Poslanecká sněmovna a dne 26. 5. 2000 senát, pokud však již není advokát zařazen mezi finanční instituce mající povinnost porušovat mlčenlivost vůči svému klientovi ohlašováním jeho neobvyklých či podezřelých obchodů. To, co se jeví jako samozřejmé, je vý- sledkem úsilí České advokátní komory v této lhůtě uzavřely se státem právo výpůjčky nebo nájmu k příslušné ideální části pozemku, a to v rozsahu spoluvlast- nického podílu na společných částech domu.51) Zákon č. 229/2001 Sb. nabyl účinnosti dne 30. 6. 2001, tedy v poslední možný den, kdy ještě bylo možno cit. ust. občanského zákoníku zrušit. Ze strany státu se jedná o postup navýsost nemravný, neboť stát nejdříve určitým subjektům poskytl zákonný nárok na státní pozemky a v po- slední možný den je tohoto nároku zbavil. Vzhle- dem k tomu, že zákon č. 229/2001 Sb. byl ve Sbírce zákonů vyhlášen až 29. 6. 2001, tedy není zde žádná legisvakanční lhůta, což při složi- tosti úpravy a rozsahu osob, jež zasáhne, lze označit za legislativní barbarství. Jak již bylo výše řečeno, úprava ruší ust. § 879c – § 879e obč. z. Dnem 1. 7. 2001 tedy po- zemky, resp. spoluvlastnické podíly na nich z vlastnictví státu do vlastnictví vymezených sub- jektů nepřecházejíprůběhu připomínkového řízení. V této souvislosti lze zaregist- rovat hlasy namítající protiústavnost této úpravypovažuji za vhodné zamyslet se nad mlčenlivostí advokáta z hlediska jeho profese a nezbytnosti zachování důvěry klienta ve svého advo- káta. Uvedu i důvody, neboť dle názoru některých osob zasahuje do práva proč návrh na vlastnictví ve smyslu čl. 11 Listiny práv a svobod a je svojí podstatou retroaktivníprolomení mlčenlivosti advokáta neobstál ani v době, což je nepřípustné. S výše řečeným názorem nelze souhlasit. Především (jakkoliv kdy se slaáují naše právní normy s tímto názorem neztotožňuji) Ústavní soud ČR již vícekrát v minu- losti judikovat, že čl. 1 Listiny práv a svobod chrání vlastnictví již existující, hotové, nikoliv pouhý nárok na ně.52) Dále nelze akceptovat aniprávem Evropské unie.