KONFERENCE ZÁSTUPCŮ VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ

KONFERENCE ZÁSTUPCŮ VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ

Brusel 20. listopadu 2007 (OR. fr)

CIG 14/07

Předmět: Lisabonská smlouva pozměňující smlouvu o Evropské unii a smlouvu o založení Evropské unie

CIG 14/07 RP/pf

CS

LISABONSKÁ SMLOUVA POZMĚŇUJÍCÍ SMLOUVU O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVU O ZALOŽENÍ EVROPSKÉ UNIE

PREAMBULE

JEHO VELIČENSTVO KRÁL BELGIČANŮ, PREZIDENT BULHARSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENT ČESKÉ REPUBLIKY,

JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA DÁNSKA, PREZIDENT SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO, PREZIDENT ESTONSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENTKA IRSKA,

PREZIDENT ŘECKÉ REPUBLIKY,

JEHO VELIČENSTVO KRÁL ŠPANĚLSKA, PREZIDENT FRANCOUZSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENT ITALSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENT KYPERSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENT LOTYŠSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENT LITEVSKÉ REPUBLIKY,

JEHO KRÁLOVSKÁ VÝSOST VELKOVÉVODA LUCEMBURSKA, PREZIDENT MAĎARSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT XXXXX,

JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA NIZOZEMSKA, SPOLKOVÝ PREZIDENT RAKOUSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT POLSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENT PORTUGALSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENT RUMUNSKA,

PREZIDENT REPUBLIKY SLOVINSKO, PREZIDENT SLOVENSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENTKA FINSKÉ REPUBLIKY, VLÁDA ŠVÉDSKÉHO KRÁLOVSTVÍ,

JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA,

PŘEJÍCE SI dokončit proces započatý Amsterodamskou smlouvou a Niceskou smlouvou s cílem posílit účinnost a demokratickou legitimitu Unie, jakož i zlepšit soudržnost její činnosti,

SE DOHODLI změnit Smlouvu o Evropské unii, Smlouvu o založení Evropského společenství a Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

a za tím účelem jmenovali své zplnomocněné zástupce, jimiž jsou:

ZA JEHO VELIČENSTVO KRÁL BELGIČANŮ, XXXXXXXXX

předseda vlády

XXXXXXXXX

ministr zahraničních věcí

ZA PREZIDENTA BULHARSKÉ REPUBLIKY, XXXXXXXXX

předseda vlády

XXXXXXXXX

ministr zahraničních věcí

ZA PREZIDENTA ČESKÉ REPUBLIKY,

XXXXXXXXX

předseda vlády

XXXXXXXXX

ministr zahraničních věcí

ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLONU DÁNSKA, XXXXXXXXX

předseda vlády

XXXXXXXXX

ministr zahraničních věcí

ZA PREZIDENTA SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO, XXXXXXXXX

spolková kancléřka

XXXXXXXXX

ministr zahraničních věcí

ZA PREZIDENTA ESTONSKÉ REPUBLIKY, XXXXXXXXX

předseda vlády

XXXXXXXXX

ministr zahraničních věcí

ZA PREZIDENTKU IRSKA, XXXXXXXXX

předseda vlády (Taoiseach)

XXXXXXXXX

ministr zahraničních věcí

ZA PREZIDENTA ŘECKÉ REPUBLIKY,

XXXXXXXXX

předseda vlády

XXXXXXXXX

ministryně zahraničních věcí

ZA JEHO VELIČENSTVO KRÁLE ŠPANĚLSKA, XXXXXXXXX

předseda vlády

XXXXXXXXX

ministr zahraničních věcí a spolupráce

ZA PREZIDENTA FRANCOUZSKÉ REPUBLIKY, XXXXXXXXX

prezident

XXXXXXXXX

předseda vlády

XXXXXXXXX

ministr zahraničních věcí

ZA PREZIDENTA ITALSKÉ REPUBLIKY, XXXXXXXXX

předseda Rady ministrů

XXXXXXXXX

místopředseda a ministr zahraničních věcí

ZA PREZIDENTA KYPERSKÉ REPUBLIKY,

XXXXXXXXX

prezident

XXXXXXXXX

ministryně zahraničních věcí

ZA PREZIDENTA LOTYŠSKÉ REPUBLIKY, XXXXXXXXX

prezident

XXXXXXXXX

předseda vlády

XXXXXXXXX

ministr zahraničních věcí

ZA PREZIDENTA LITEVSKÉ REPUBLIKY, XXXXXXXXX

prezident

XXXXXXXXX

předseda vlády

XXXXXXXXX

ministr zahraničních věcí

ZA JEHO KRÁLOVSKOU VÝSOST VELKOVÉVODU LUCEMBURSKA, XXXXXXXXX

předseda vlády, státní ministr

XXXXXXXXX

ministr zahraničních věcí a přistěhovalectví

ZA PREZIDENTA MAĎARSKÉ REPUBLIKY,

XXXXXXXXX

předseda vlády

XXXXXXXXX

ministryně zahraničních věcí ZA PREZIDENTA XXXXX,

XXXXXXXXX

předseda vlády

XXXXXXXXX

ministr zahraničních věcí

ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU NIZOZEMSKA, XXXXXXXXX

předseda vlády

XXXXXXXXX

ministr zahraničních věcí

ZA SPOLKOVÉHO PREZIDENTA RAKOUSKÉ REPUBLIKY, XXXXXXXXX

spolkový kancléř

XXXXXXXXX

xxxxxxxx ministryně pro evropské a mezinárodní záležitosti

ZA PREZIDENTA POLSKÉ REPUBLIKY, XXXXXXXXX

předseda vlády

XXXXXXXXX

ministr zahraničních věcí

ZA PREZIDENTA PORTUGALSKÉ REPUBLIKY,

XXXXXXXXX

předseda vlády

XXXXXXXXX

státní ministr a ministr zahraničních věcí ZA PREZIDENTA RUMUNSKA,

XXXXXXXXX

prezident

XXXXXXXXX

předseda vlády

XXXXXXXXX

ministr zahraničních věcí

ZA PREZIDENTA REPUBLIKY SLOVINSKO, XXXXXXXXX

předseda vlády

XXXXXXXXX

ministr zahraničních věcí

ZA PREZIDENTA SLOVENSKÉ REPUBLIKY, XXXXXXXXX

předseda vlády

XXXXXXXXX

ministr zahraničních věcí

ZA PREZIDENTKU FINSKÉ REUBLIKY,

XXXXXXXXX

předseda vlády

XXXXXXXXX

ministr zahraničních věcí

ZA VLÁDU ŠVÉDSKÉHO KRÁLOVSTVÍ, XXXXXXXXX

předseda vlády

XXXXXXXXX

ministr pro evropské záležitosti

ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA,

XXXXXXXXX

předseda vlády

XXXXXXXXX

státní tajemník pro zahraniční věci a Britské společenství národů

KTEŘÍ se po výměně svých plných mocí, jež byly shledány v dobré a náležité formě, DOHODLI NA TĚCHTO USTANOVENÍCH:

ZMĚNY SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII

A SMLOUVY O ZALOŽENÍ EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ

ČLÁNEK 1

Smlouva o Evropské unii se mění v souladu s tímto článkem.

PREAMBULE

1) Preambule se mění takto:

a) vkládá se nový druhý bod, který zní:

„INSPIRUJÍCE se evropským kulturním, náboženským a humanistickým odkazem, ze kterého vzešly všeobecné hodnoty nedotknutelných a nezadatelných práv lidských bytostí, demokracie, rovnosti, svobody a právního státu,“;

b) v dosavadním sedmém, nově osmém bodě se za slova „této smlouvy“ vkládají slova

„a Smlouvy o fungování Evropské unie“;

c) v dosavadním jedenáctém, nově dvanáctém bodě se za slova „této smlouvy“ vkládají slova „a Smlouvy o fungování Evropské unie“.

OBECNÁ USTANOVENÍ

2) Článek 1 se mění takto:

a) v prvním pododstavci se doplňují slova:

„..., jíž členské státy svěřují pravomoci k dosažení společných cílů“;

b) třetí pododstavec se nahrazuje tímto:

„Unie je založena na této smlouvě a na Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen

„Smlouvy“). Tyto dvě smlouvy mají stejnou právní sílu. Unie nahrazuje Evropské společenství a je jeho nástupkyní.“

3) Vkládá se nový článek, který zní:

„ČLÁNEK 1a

Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů.“

4) Článek 2 se nahrazuje tímto:

„ČLÁNEK 2

1. Cílem Unie je podporovat mír, své hodnoty a blahobyt svých obyvatel.

2. Unie poskytuje svým občanům prostor svobody, bezpečnosti a práva bez vnitřních hranic, ve kterém je zaručen volný pohyb osob ve spojení s vhodnými opatřeními týkajícími se ochrany vnějších hranic, azylu, přistěhovalectví a předcházení a potírání zločinnosti.

3. Unie vytváří vnitřní trh. Usiluje o udržitelný rozvoj Evropy, založený na vyváženém hospodářském růstu a na cenové stabilitě, vysoce konkurenceschopném sociálně tržním hospodářství směřujícím k plné zaměstnanosti a společenskému pokroku a na vysokém stupni ochrany a zlepšování kvality životního prostředí. Podporuje vědecký a technický pokrok.

Bojuje proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci, podporuje sociální spravedlnost a ochranu, rovnost žen a mužů, mezigenerační solidaritu a ochranu práv dítěte.

Podporuje hospodářskou, sociální a územní soudržnost a solidaritu mezi členskými státy.

Respektuje svou bohatou kulturní a jazykovou rozmanitost a dbá na zachování a rozvoj evropského kulturního dědictví.

4. Unie vytváří hospodářskou a měnovou unii, jejíž měnou je euro.

5. Ve svých vztazích s okolním světem Unie zastává a podporuje své hodnoty a zájmy a přispívá k ochraně svých občanů. Přispívá k míru, bezpečnosti, udržitelnému rozvoji této planety, k solidaritě a vzájemné úctě mezi národy, volnému a spravedlivému obchodování,

vymýcení chudoby, ochraně lidských práv, především práv dítěte, a k přísnému dodržování a rozvoji mezinárodního práva, zejména k dodržování zásad Charty Organizace spojených národů.

6. Unie sleduje své cíle vhodnými prostředky na základě pravomocí, které jsou jí Smlouvami svěřeny.“

5) Článek 3 se zrušuje a vkládá se nový článek, který zní:

„ČLÁNEK 3a

1. V souladu s článkem 3b náležejí pravomoci, které nejsou Smlouvami Unii svěřeny,

členským státům.

2. Unie ctí rovnost členských států před Smlouvami a jejich národní identitu, která spočívá v jejich základních politických a ústavních systémech, včetně místní a regionální samosprávy. Respektuje základní funkce státu, zejména ty, které souvisejí se zajištěním územní celistvosti, udržením veřejného pořádku a ochranou národní bezpečnosti. Zejména národní bezpečnost zůstává výhradní odpovědností každého členského státu.

3. Podle zásady loajální spolupráce se Unie a členské státy navzájem respektují a pomáhají si při plnění úkolů vyplývajících ze Smluv.

Členské státy učiní veškerá vhodná obecná nebo zvláštní opatření k plnění závazků, které vyplývají ze Smluv nebo z aktů orgánů Unie.

Členské státy usnadňují Unii plnění jejích úkolů a zdrží se všech opatření, jež by mohla ohrozit dosažení cílů Unie.“

6) Vkládá se nový článek, který nahrazuje článek 5 Smlouvy o založení Evropského společenství a který zní:

„ČLÁNEK 3b

1. Vymezení pravomocí Unie se řídí zásadou svěření pravomocí. Výkon těchto pravomocí se řídí zásadami subsidiarity a proporcionality.

2. Podle zásady svěření pravomocí jedná Unie pouze v mezích pravomocí svěřených jí ve Smlouvách členskými státy pro dosažení cílů stanovených ve Smlouvách. Pravomoci, které nejsou Smlouvami Unii svěřeny, náležejí členským státům.

3. Podle zásady subsidiarity jedná Unie v oblastech, které nespadají do její výlučné pravomoci, pouze tehdy a do té míry, pokud cílů zamýšlené činnosti nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy na úrovni ústřední, regionální či místní, ale spíše jich, z důvodu jejího rozsahu či účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie.

Orgány Unie uplatňují zásadu subsidiarity v souladu s Protokolem o používání zásad subsidiarity a proporcionality. Vnitrostátní parlamenty dbají na dodržování zásady subsidiarity v souladu s postupem uvedeným v tomto protokolu.

4. Podle zásady proporcionality nepřekročí obsah ani forma činnosti Unie rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů Smluv.

Orgány Unie uplatňují zásadu proporcionality v souladu s Protokolem o používání zásad subsidiarity a proporcionality.“

7) Články 4 a 5 se zrušují.

8) Článek 6 se nahrazuje tímto:

„ČLÁNEK 6

1. Unie uznává práva, svobody a zásady obsažené v Listině základních práv Evropské unie ze dne 7. prosince 2000, ve znění upraveném dne 12. prosince 2007 ve Štrasburku, jež má stejnou právní sílu jako Smlouvy.

Listina nijak nerozšiřuje pravomoci Unie vymezené ve Smlouvách.

Práva, svobody a zásady obsažené v Listině se vykládají v souladu s obecnými ustanoveními v hlavě VII Listiny, jimiž se řídí její výklad a použití, a s náležitým přihlédnutím

k vysvětlením zmíněným v Listině, jež uvádějí zdroje těchto ustanovení.

2. Unie přistoupí k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Přistoupení k této úmluvě se nedotkne pravomocí Unie vymezených Smlouvami.

3. Základní práva, která jsou zaručena Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv

a základních svobod a která vyplývají z ústavních tradic společných členským státům, tvoří obecné zásady práva Unie.“

9) Článek 7 se mění takto:

a) v odstavcích 1 a 2 se slova „zásady uvedené v čl. 6 odst. 1“ nahrazují slovy „hodnoty uvedené v článku 1a“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru a slovo „Komise“ nahrazuje slovy „Evropské komise“ a v odst. 3 prvním a druhém pododstavci se slova „této smlouvy“ nahrazují slovem „Smluv“;

b) v odst. 1 prvním pododstavci první větě se slova „po obdržení souhlasného stanoviska nahrazují slovy „po obdržení souhlasu“ a zrušují se slova „a podat tomuto členskému státu vhodná doporučení“; v druhé větě se slova „požádat nezávislé osobnosti, aby v přiměřené lhůtě předložily zprávu o situaci v daném členském státě“ nahrazují slovy

„podat tomuto státu doporučení“;

c) v odstavci 2 se slova „Rada složená z hlav států nebo předsedů vlád“ nahrazují slovy

„Evropská rada“ a slova „vládu tohoto členského státu vyzve, aby se k této věci vyjádřila“ se nahrazují slovy „tento členský stát vyzve, aby se k této věci vyjádřil“;

d) odstavce 5 a 6 se nahrazují tímto:

„5. Pro účely tohoto článku se v Evropském parlamentu, Evropské radě a Radě použijí pravidla hlasování stanovená v článku 309 Smlouvy o fungování Evropské unie.“

10) Vkládá se nový článek, který zní:

„ČLÁNEK 7a

1. Unie rozvíjí se zeměmi ve svém sousedství výsadní vztahy s cílem vytvořit prostor prosperity a dobrých sousedských vztahů, založený na hodnotách Unie a vyznačující se úzkými a mírovými vztahy spočívajícími na spolupráci.

2. Pro účely odstavce 1 může Unie s dotyčnými zeměmi uzavírat zvláštní dohody. Tyto dohody mohou obsahovat vzájemná práva a povinnosti, jakož i možnost vyvíjet společnou činnost. Jejich provádění podléhá pravidelným konzultacím.“

11) Ustanovení hlavy II se začleňují do Smlouvy o založení Evropského společenství, ve znění ostatních změn a přejmenované na Smlouvu o fungování Evropské unie.

DEMOKRATICKÉ ZÁSADY

12) Nadpis hlavy II a článek 8 se nahrazují tímto:

„HLAVA II

USTANOVENÍ O DEMOKRATICKÝCH ZÁSADÁCH

ČLÁNEK 8

Ve všech svých činnostech dodržuje Unie zásadu rovnosti svých občanů, kterým se dostává od jejích orgánů, institucí a jiných subjektů stejné pozornosti. Občanem Unie je každá osoba, která má státní příslušnost členského státu. Občanství Unie doplňuje občanství členského státu, nenahrazuje je.

ČLÁNEK 8a

1. Fungování Unie je založeno na zastupitelské demokracii.

2. Občané jsou na úrovni Unie přímo zastoupeni v Evropském parlamentu.

Členské státy jsou zastoupeny v Evropské radě svými hlavami států nebo předsedy vlád a v Radě svými vládami, kteří jsou demokraticky odpovědni buď svým vnitrostátním parlamentům, nebo svým občanům.

3. Každý občan má právo podílet se na demokratickém životě Unie. Rozhodnutí jsou přijímána co nejotevřeněji a co nejblíže občanům.

4. Politické strany na evropské úrovni přispívají k utváření evropského politického vědomí a k vyjadřování vůle občanů Unie.

ČLÁNEK 8b

1. Orgány dávají vhodnými způsoby občanům a reprezentativním sdružením možnost projevovat a veřejně si vyměňovat své názory na všechny oblasti činnosti Unie.

2. Orgány udržují otevřený, transparentní a pravidelný dialog s reprezentativními sdruženími a s občanskou společností.

3. Za účelem zajištění soudržnosti a transparentnosti činností Unie vede Evropská komise s dotčenými stranami rozsáhlé konzultace.

4. Nejméně jeden milion občanů Unie pocházejících z podstatného počtu členských států se může ujmout iniciativy a vyzvat Evropskou komisi, aby v rámci svých pravomocí předložila vhodný návrh k otázkám, k nimž je podle mínění těchto občanů nezbytné přijetí právního aktu Unie pro účely provedení Smluv.

Postup a podmínky požadované pro tuto iniciativu jsou stanoveny v souladu s čl. 21 prvním pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie.

ČLÁNEK 8c

Vnitrostátní parlamenty aktivně přispívají k dobrému fungování Unie těmito způsoby:

a) jsou informovány orgány Unie a jsou jim postupovány návrhy legislativních aktů Unie v souladu s Protokolem o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii;

b) zajišťují, že zásada subsidiarity je dodržována, a to v souladu s postupy stanovenými v Protokolu o používání zásad subsidiarity a proporcionality;

c) v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva se podílejí na mechanismech hodnocení provádění politik Unie v této oblasti podle článku 61c Smlouvy o fungování Evropské unie a jsou zapojeny do politické kontroly činnosti Europolu a do hodnocení činnosti Eurojustu podle článků 69g a 69d uvedené smlouvy;

d) podílejí se na postupech pro přijímání změn Xxxxx podle článku 48 této smlouvy;

e) jsou jim oznamovány žádosti o přistoupení k Unii podle článku 49 této smlouvy;

f) podílejí se na meziparlamentní spolupráci mezi vnitrostátními parlamenty a Evropským parlamentem v souladu s Protokolem o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii.“

ORGÁNY

13) Ustanovení hlavy III se zrušují. Nadpis hlavy III se nahrazuje tímto:

„HLAVA III USTANOVENÍ O ORGÁNECH“.

14) Článek 9 se nahrazuje tímto:

„ČLÁNEK 9

1. Unie má institucionální rámec, jehož cílem je podporovat její hodnoty, sledovat její cíle, sloužit jejím zájmům, zájmům jejích občanů a zájmům členských států, jakož i zajišťovat soudržnost, účinnost a kontinuitu jejích politik a činností.

Orgány Unie jsou:

– Evropský parlament,

– Evropská rada,

– Rada,

– Evropská komise (dále jen „Komise“),

– Soudní dvůr Evropské unie,

– Evropská centrální banka,

– Účetní dvůr.

2. Každý orgán jedná v mezích působnosti svěřené mu Smlouvami a v souladu s postupy, podmínkami a cíli v nich stanovenými. Orgány mezi sebou loajálně spolupracují.

3. Ustanovení týkající se Evropské centrální banky a Účetního dvora jakož i podrobná ustanovení o ostatních orgánech jsou obsažena ve Smlouvě o fungování Evropské unie.

4. Evropskému parlamentu, Radě a Komisi jsou nápomocny Hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů, které plní poradní funkce.“

15) Vkládá se nový článek, který zní:

„ČLÁNEK 9a

1. Evropský parlament vykonává společně s Xxxxx legislativní a rozpočtovou funkci. Vykonává funkce politické kontroly a konzultace v souladu s podmínkami stanovenými Smlouvami. Volí předsedu Komise.

2. Evropský parlament se skládá ze zástupců občanů Unie. Jejich počet nesmí překročit sedm set padesát, nepočítaje předsedu. Zastoupení občanů je zajištěno poměrným sestupným způsobem, přičemž je stanovena minimální hranice šesti členů na členský stát. Žádnému členskému státu nesmí být přiděleno více než devadesát šest míst.

Evropská rada přijme z podnětu Evropského parlamentu a po obdržení jeho souhlasu jednomyslně rozhodnutí, kterým stanoví složení Evropského parlamentu, při dodržení zásad uvedených v prvním pododstavci.

3. Členové Evropského parlamentu jsou voleni na dobu pěti let ve všeobecných a přímých volbách svobodným a tajným hlasováním.

4. Evropský parlament volí ze svých členů předsedu a předsednictvo.“

16) Vkládá se nový článek, který zní:

„ČLÁNEK 9b

1. Evropská rada dává Unii nezbytné podněty pro její rozvoj a vymezuje její obecné politické směry a priority. Nevykonává legislativní funkci.

2. Evropskou radu tvoří hlavy států nebo předsedové vlád členských států společně s jejím předsedou a předsedou Komise. Jejího jednání se účastní vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

3. Evropská rada zasedá dvakrát za půl roku; svolává ji její předseda. Vyžaduje-li to pořad jednání, mohou členové Evropské rady rozhodnout, že každému z nich bude nápomocen některý ministr a v případě předsedy Komise některý člen Komise. Vyžaduje-li to situace, svolá předseda mimořádné zasedání Evropské rady.

4. Nestanoví-li Smlouvy jinak, rozhoduje Evropská rada konsensem.

5. Evropská rada volí svého předsedu kvalifikovanou většinou na dobu dva a půl roku

s tím, že může být zvolen dvakrát po sobě. V případě překážky nebo závažného pochybení jej může Evropská rada stejným postupem odvolat.

6. Předseda Evropské rady:

a) předsedá Evropské radě a vede její jednání,

b) ve spolupráci s předsedou Komise a na základě práce Rady pro obecné záležitosti zajišťuje přípravu a kontinuitu jednání Evropské rady,

c) usiluje o usnadnění soudržnosti a konsensu uvnitř Evropské rady,

d) po každém zasedání Evropské rady předkládá zprávu Evropskému parlamentu.

Předseda Evropské rady zajišťuje na své úrovni a v této funkci vnější zastupování Unie

v záležitostech týkajících se společné zahraniční a bezpečnostní politiky, aniž jsou dotčeny pravomoci vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

Předseda Evropské rady nesmí zastávat žádnou vnitrostátní funkci.“

17) Vkládá se nový článek, který zní:

„ČLÁNEK 9c

1. Rada vykonává společně s Evropským parlamentem legislativní a rozpočtovou funkci. Vykonává funkce vymezování politik a koordinace v souladu s podmínkami stanovenými Smlouvami.

2. Rada se skládá z jednoho zástupce každého členského státu na ministerské úrovni zmocněného zavazovat vládu členského státu, který zastupuje, a vykonávat hlasovací právo.

3. Nestanoví-li Smlouvy jinak, rozhoduje Rada kvalifikovanou většinou.

4. Ode dne 1. listopadu 2014 je kvalifikovaná většina vymezena jako nejméně 55 % členů Rady, tvořených nejméně patnácti z nich a zastupujících členské státy, které představují nejméně 65 % obyvatelstva Unie.

Blokační menšinu musí tvořit nejméně čtyři členové Rady, jinak se kvalifikovaná většina považuje za dosaženou.

Další pravidla, kterými se řídí hlasování kvalifikovanou většinou, stanoví čl. 205 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie.

5. Přechodná ustanovení o vymezení kvalifikované většiny, která se použijí do dne 31. října 2014, jakož i ta, která se použijí mezi dnem 1. listopadu 2014 a dnem

31. března 2017, stanoví Protokol o přechodných ustanoveních.

6. Rada zasedá v různých složeních, jejichž seznam se přijímá v souladu s článkem 201b Smlouvy o fungování Evropské unie.

Rada pro obecné záležitosti zajišťuje soudržnost prací jednotlivých složení Rady. Ve spojení s předsedou Evropské rady a Komisí připravuje zasedání Evropské rady a zajišťuje jejich návaznost.

Rada pro zahraniční věci vytváří vnější činnost Unie podle strategických směrů vymezených Evropskou radou a zajišťuje soudržnost činnosti Unie.

7. Výbor stálých zástupců vlád členských států odpovídá za přípravu prací Rady.

8. Rada zasedá veřejně, pokud projednává návrh legislativního aktu a hlasuje o něm.

Za tímto účelem je každé zasedání Rady rozděleno na dvě části, kdy první je určena k projednávání legislativních aktů Unie a druhá nelegislativním činnostem.

9. Předsednictví jednotlivých složení Rady, s výjimkou složení pro zahraniční věci, zajišťují zástupci členských států v Radě na základě systému rovné rotace v souladu

s podmínkami stanovenými v článku 201b Smlouvy o fungování Evropské unie.“

18) Vkládá se nový článek, který zní:

„ČLÁNEK 9d

1. Komise podporuje obecný zájem Unie a k tomuto účelu činí vhodné podněty. Zajišťuje uplatňování Smluv a opatření přijatých orgány na jejich základě. Pod kontrolou Soudního dvora Evropské unie dohlíží na uplatňování práva Unie. Plní rozpočet a řídí programy. Vykonává koordinační, výkonné a řídící funkce v souladu s podmínkami stanovenými Smlouvami. S výjimkou společné zahraniční a bezpečnostní politiky a dalších případů uvedených ve Smlouvách zajišťuje vnější zastupování Unie. Činí podněty k přijímání jednoletých a víceletých programů Unie s cílem dosáhnout interinstitucionálních dohod.

2. Nestanoví-li Smlouvy jinak, mohou být legislativní akty Unie přijaty pouze na návrh Komise. Ostatní akty se přijímají na návrh Komise, pokud tak Xxxxxxx stanoví.

3. Funkční období Komise je pětileté.

Členové Komise jsou vybíráni podle celkové způsobilosti a evropanství z osob, které poskytují veškeré záruky nezávislosti.

Komise vykonává své funkce zcela nezávisle. Aniž je dotčen čl. 9e odst. 2, členové Komise nevyžadují ani nepřijímají pokyny od žádné vlády, orgánu, instituce ani jiného subjektu.

Zdrží se jakéhokoli jednání neslučitelného s povahou své funkce nebo plněním svých úkolů.

4. Komise jmenovaná v době mezi dnem vstupu v platnost Lisabonské smlouvy a dnem 31. října 2014 se skládá z jednoho státního příslušníka z každého členského státu, včetně jejího předsedy a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, který je jedním z jejích místopředsedů.

5. Ode dne 1. listopadu 2014 se Komise včetně předsedy a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku skládá z takového počtu členů, který odpovídá dvěma třetinám počtu členských států, nerozhodne-li Evropská rada jednomyslně o změně tohoto počtu.

Členové Komise jsou vybíráni ze státních příslušníků členských států na základě systému naprosto rovné rotace mezi členskými státy umožňujícího odrážet demografickou a zeměpisnou různorodost všech členských států. Tento systém stanoví jednomyslně Evropská rada v souladu s článkem 211a Smlouvy o fungování Evropské unie.

6. Předseda Komise:

a) vymezuje směry, v jejichž rámci Komise plní své úkoly;

b) rozhoduje o vnitřní organizaci Komise, aby zajistil soudržnost, výkonnost a kolegialitu její činnosti;

c) jmenuje místopředsedy, kromě vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, z řad členů Komise.

Xxxx Xxxxxx odstoupí, pokud jej k tomu předseda vyzve. Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku odstoupí postupem podle čl. 9e odst. 1, pokud jej k tomu předseda vyzve.

7. S přihlédnutím k volbám do Evropského parlamentu a po náležitých konzultacích navrhne Evropská rada kvalifikovanou většinou Evropskému parlamentu kandidáta na funkci předsedy Komise. Tohoto kandidáta zvolí Evropský parlament většinou hlasů všech svých členů. Nezíská-li potřebnou většinu, navrhne Evropská rada do jednoho měsíce kvalifikovanou většinou nového kandidáta, kterého zvolí Evropský parlament stejným postupem.

Rada vzájemnou dohodou se zvoleným předsedou přijme seznam dalších osob, které navrhuje jmenovat členy Komise. Jsou vybírány na základě návrhů členských států v souladu s kritérii uvedenými v odst. 3 druhém pododstavci a v odst. 5 druhém pododstavci.

Předseda, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a ostatní členové Komise podléhají jako sbor schválení Evropským parlamentem. Na základě tohoto schválení jmenuje Evropská rada Komisi kvalifikovanou většinou.

8. Komise je jako sbor odpovědná Evropskému parlamentu. V souladu s článkem 201 Smlouvy o fungování Evropské unie může Evropský parlament Komisi vyslovit nedůvěru.

V případě vyslovení nedůvěry členové Komise kolektivně odstoupí ze svých funkcí a vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku odstoupí ze své funkce

v Komisi.“

19) Vkládá se nový článek, který zní:

„ČLÁNEK 9e

1. Evropská rada jmenuje se souhlasem předsedy Komise kvalifikovanou většinou vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Evropská rada jej může stejným postupem odvolat.

2. Vysoký představitel vede společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Unie. Přispívá svými návrhy k vytváření této politiky a provádí ji jako zmocněnec Rady. Stejně jedná

i v oblasti společné bezpečnostní a obranné politiky.

3. Vysoký představitel předsedá Radě pro zahraniční věci.

4. Vysoký představitel je jedním z místopředsedů Komise. Zajišťuje soudržnost vnější činnosti Unie. V rámci Komise odpovídá za úkoly, které jí přísluší v oblasti vnějších vztahů, a za koordinaci dalších hledisek vnější činnosti Unie. Při plnění těchto úkolů v Komisi,

a pouze pro tyto úkoly, podléhá vysoký představitel postupům, které upravují fungování Komise, v rozsahu, v jakém je to slučitelné s odstavci 2 a 3.“

20) Vkládá se nový článek, který zní:

„ČLÁNEK 9f

1. Soudní dvůr Evropské unie se skládá ze Soudního dvora, Tribunálu a specializovaných soudů. Zajišťuje dodržování práva při výkladu a provádění Smluv.

Členské státy stanoví prostředky nezbytné k zajištění účinné právní ochrany v oblastech pokrytých právem Unie.

2. Soudní dvůr se skládá z jednoho soudce z každého členského státu. Jsou mu nápomocni generální advokáti.

Tribunál se skládá z nejméně jednoho soudce z každého členského státu.

Soudci a generální advokáti Soudního dvora a soudci Tribunálu jsou vybíráni z osob, které poskytují veškeré záruky nezávislosti a které splňují požadavky článků 223 a 224 Smlouvy o fungování Evropské unie. Jsou jmenováni vzájemnou dohodou vlád členských států na dobu šesti let. Soudci a generální advokáti mohou být jmenováni opakovaně.

3. Soudní dvůr Evropské unie rozhoduje v souladu se Smlouvami:

a) o žalobách podaných členským státem, orgánem nebo fyzickými či právnickými osobami;

b) na žádost vnitrostátních soudů o předběžných otázkách týkajících se výkladu práva Unie nebo platnosti aktů přijatých orgány;

c) v ostatních případech uvedených ve Smlouvách.“

21) Ustanovení hlavy IV se začleňují do Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii ve znění ostatních změn.

POSÍLENÁ SPOLUPRÁCE

22) Xxxxx XX přebírá název dosavadní hlavy VII, který zní „USTANOVENÍ O POSÍLENÉ SPOLUPRÁCI“, a články 27a až 27e, 40, 40a a 40b a 43 až 45 se nahrazují novým článkem, který spolu s články 280a až 280i Smlouvy o fungování Evropské unie, jak je uvedeno v čl. 2 bodě 278 této smlouvy, rovněž nahrazuje články 11 a 11a Smlouvy o založení Evropského společenství a který zní:

„ČLÁNEK 10

1. Členské státy, které si v rámci nevýlučné pravomoci Unie přejí mezi sebou navázat posílenou spolupráci, se mohou v mezích a za podmínek uvedených v tomto článku

a v článcích 280a až 280i Smlouvy o fungování Evropské unie obracet na její orgány a vykonávat tyto pravomoci při použití příslušných ustanovení Smluv.

Posílená spolupráce je zaměřena na to, aby podporovala cíle Unie, chránila její zájmy

a posilovala její proces integrace. Tato spolupráce je kdykoli otevřena všem členským státům v souladu s článkem 280c Smlouvy o fungování Evropské unie.

2. Rozhodnutí o povolení posílené spolupráce přijme Rada až jako poslední prostředek, pokud shledá, že cílů této spolupráce nelze dosáhnout v přiměřené lhůtě Unií jako celkem, a za podmínky, že se jí účastní nejméně devět členských států. Rada rozhoduje postupem podle článku 280d Smlouvy o fungování Evropské unie.

3. Jednání Rady se mohou účastnit všichni její členové, avšak na hlasování se podílejí pouze členové Rady zastupující členské státy zúčastněné na posílené spolupráci. Pravidla hlasování jsou stanovena v článku 280e Smlouvy o fungování Evropské unie.

4. Akty přijaté v rámci posílené spolupráce zavazují pouze zúčastněné členské státy. Nepokládají se za acquis, které musí být přijato státy kandidujícími na přistoupení k Unii.“

23) Název hlavy V se nahrazuje tímto: „OBECNÁ USTANOVENÍ O VNĚJŠÍ ČINNOSTI UNIE A ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O SPOLEČNÉ ZAHRANIČNÍ A BEZPEČNOSTNÍ POLITICE“.

OBECNÁ USTANOVENÍ O VNĚJŠÍ ČINNOSTI

24) Vkládá se nová kapitola, která zní:

„KAPITOLA 1

OBECNÁ USTANOVENÍ O VNĚJŠÍ ČINNOSTI UNIE

ČLÁNEK 10a

1. Činnost Unie na mezinárodní scéně spočívá na zásadách, které se uplatnily při jejím založení, jejím rozvoji a jejím rozšiřování a které hodlá podporovat v ostatním světě: demokracie, právní stát, univerzálnost a nedělitelnost lidských práv a základních svobod, úcta k lidské důstojnosti, zásady rovnosti a solidarity a dodržování zásad Charty Organizace spojených národů a mezinárodního práva.

Unie usiluje o rozvíjení vztahů a budování partnerství se třetími zeměmi a mezinárodními, regionálními nebo světovými organizacemi, které sdílejí zásady uvedené v prvním pododstavci. Podporuje vícestranná řešení společných problémů, především v rámci Organizace spojených národů.

2. Unie vymezuje a provádí společné politiky a činnosti a usiluje o dosažení vysokého stupně spolupráce ve všech oblastech mezinárodních vztahů ve snaze:

a) chránit své hodnoty, základní zájmy, svou bezpečnost, nezávislost a celistvost;

b) upevňovat a podporovat demokracii, právní stát, lidská práva a zásady mezinárodního práva;

c) zachovávat mír, předcházet konfliktům a posilovat mezinárodní bezpečnost v souladu s cíli a zásadami Charty Organizace spojených národů, jakož i v souladu se zásadami Helsinského závěrečného aktu a s cíli Pařížské charty, včetně těch, které se týkají vnějších hranic;

d) podporovat udržitelný rozvoj v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti životního prostředí v rozvojových zemích s hlavním cílem vymýcení chudoby;

e) povzbuzovat zapojení všech zemí do světové ekonomiky, včetně postupného odstraňování překážek mezinárodnímu obchodu;

f) přispívat k vypracování mezinárodních opatření pro ochranu a zlepšení kvality životního prostředí a udržitelné hospodaření se světovými přírodními zdroji, aby se zajistil udržitelný rozvoj;

g) pomáhat lidem, zemím a regionům čelícím přírodním nebo člověkem způsobeným pohromám; a

h) podporovat mezinárodní systém založený na posílené mnohostranné spolupráci a na

řádné správě věcí veřejných v celosvětovém měřítku.

3. Při vypracování a provádění vnější činnosti v jednotlivých oblastech podle této hlavy a podle části páté Smlouvy o fungování Evropské unie, jakož i vnějších aspektů ostatních politik, zachovává Unie zásady a sleduje cíle uvedené v odstavcích 1 a 2.

Unie dbá na soudržnost mezi jednotlivými oblastmi své vnější činnosti a mezi těmito oblastmi a svými ostatními politikami. Rada a Komise, jimž je nápomocen vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zajišťují tuto soudržnost a za tímto účelem spolupracují.

ČLÁNEK 10b

1. Na základě zásad a cílů uvedených v článku 10a určuje Evropská rada strategické zájmy a cíle Unie.

Rozhodnutí Evropské rady o strategických zájmech a cílech Unie se vztahují na společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a na jiné oblasti vnější činnosti Unie. Mohou se týkat vztahů Unie s některou zemí nebo regionem, nebo být zaměřena tematicky. Vymezují jejich trvání a prostředky, které mají poskytnout Unie a členské státy.

Evropská rada rozhoduje jednomyslně na doporučení Rady, které Rada přijímá způsobem stanoveným pro každou oblast. Rozhodnutí Evropské rady se provádějí podle postupů stanovených Smlouvami.

2. Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky a Komise v ostatních oblastech vnější činnosti mohou Radě předkládat společné návrhy.“

SPOLEČNÁ ZAHRANIČNÍ A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKA

25) Vkládají se nové nadpisy, které znějí:

„KAPITOLA 2

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O SPOLEČNÉ ZAHRANIČNÍ A BEZPEČNOSTNÍ POLITICE

ODDÍL 1 SPOLEČNÁ USTANOVENÍ“

26) Vkládá se nový článek, který zní:

„ČLÁNEK 10c

Činnost Unie na mezinárodní scéně podle této kapitoly spočívá na zásadách, sleduje cíle a je prováděna v souladu s obecnými ustanoveními, která jsou obsažena v kapitole 1.“

27) Článek 11 se mění takto:

a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Pravomoc Unie v otázkách společné zahraniční a bezpečnostní politiky se vztahuje na všechny oblasti zahraniční politiky a všechny otázky týkající se bezpečnosti Unie, včetně postupného vymezení společné obranné politiky, která by mohla vést ke společné obraně.

Společná zahraniční a bezpečnostní politika podléhá zvláštním pravidlům a postupům. Je vymezována a prováděna Evropskou radou a Xxxxx jednomyslně, nestanoví-li Smlouvy jinak. Přijímání legislativních aktů je vyloučeno. Společnou zahraniční

a bezpečnostní politiku vykonává v souladu se Smlouvami vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a členské státy. Zvláštní úlohu Evropského parlamentu a Komise v této oblasti vymezují Smlouvy. Soudní dvůr Evropské unie nemá v souvislosti s těmito ustanoveními pravomoc, s výjimkou své pravomoci kontrolovat dodržování článku 25b této smlouvy a přezkoumávat legalitu některých rozhodnutí, jak stanoví čl. 240a druhý pododstavec Smlouvy o fungování Evropské unie.

2. V rámci zásad a cílů své vnější činnosti Unie vede, vymezuje a provádí společnou zahraniční a bezpečnostní politiku založenou na rozvoji vzájemné politické solidarity mezi členskými státy, na určení otázek obecného zájmu a na stále se zvyšujícím sbližování činností členských států.“

b) dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3 a mění se takto:

i) v prvním pododstavci se doplňují slova:

„a respektují činnost Unie v této oblasti“;

ii) třetí pododstavec se nahrazuje tímto: „Rada a vysoký představitel dbají na dodržování těchto zásad.“

28) Článek 12 se nahrazuje tímto:

„ČLÁNEK 12

Unie vede společnou zahraniční a bezpečnostní politiku:

a) vymezováním obecných směrů;

b) přijímáním rozhodnutí vymezujících:

i) akce, které má Unie provést;

ii) postoje, které má Unie zaujmout;

iii) podrobnosti provádění rozhodnutí uvedených v bodech i) a ii); a

c) posilováním systematické spolupráce mezi členskými státy při provádění jejich politiky.“

29) Článek 13 se mění takto:

a) v odstavci 1 se slova „vymezuje zásady a“ nahrazují slovy „určuje strategické zájmy Unie, stanoví cíle a vymezuje“ a doplňuje se nová věta, která zní: „Evropská rada přijímá nezbytná rozhodnutí.“; doplňuje se nový pododstavec, který zní:

„Pokud to vyžaduje mezinárodní vývoj, svolá předseda Evropské rady mimořádné zasedání Evropské rady, aby ve vztahu k tomuto vývoji vymezila strategické směry politiky Unie.“;

b) odstavec 2 se zrušuje a dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.

První pododstavec se nahrazuje tímto: „Rada na základě obecných směrů a strategických směrů vymezených Evropskou radou vypracovává společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a přijímá rozhodnutí nezbytná pro vymezení a provádění této politiky.“ Druhý pododstavec se zrušuje. V dosavadním třetím, nově druhém pododstavci se slova „Rada dbá“ nahrazuje slovy „Rada a vysoký představitel Unie pro zahraniční věci

a bezpečnostní politiku dbají“;

c) doplňuje se nový odstavec, který zní:

„3. Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku vykonávají vysoký představitel a členské státy za využití vnitrostátních prostředků a prostředků Unie.“

30) Vkládá se nový článek, který zní:

„ČLÁNEK 13a

1. Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, který předsedá Radě pro zahraniční věci, přispívá svými návrhy k vypracovávání společné zahraniční

a bezpečnostní politiky a zajišťuje provádění rozhodnutí přijatých Evropskou radou a Xxxxx.

2. Vysoký představitel zastupuje Unii v záležitostech společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Xxxxxx Unie vede politický dialog se třetími stranami a vyjadřuje postoj Unie

v mezinárodních organizacích a na mezinárodních konferencích.

3. Při výkonu své funkce se vysoký představitel opírá o Evropskou službu pro vnější činnost. Tato služba působí ve spolupráci s diplomatickými službami členských států a skládá se z úředníků příslušných oddělení generálního sekretariátu Rady a Komise, jakož i

z vyslaného personálu vnitrostátních diplomatických služeb. Organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost stanoví rozhodnutí Rady. Rada rozhoduje na návrh vysokého představitele po konzultaci s Evropským parlamentem a po obdržení souhlasu Komise.“

31) Článek 14 se mění takto:

a) v odstavci 1 se první dvě věty nahrazují tímto: „Vyžaduje-li mezinárodní situace operativní akci Unie, přijme Rada nezbytná rozhodnutí.“ a v dosavadní třetí, nově druhé větě se slova „Ve společných akcích“ nahrazují slovy „V rozhodnutích“;

b) dosavadní odstavec 2 se stává druhým pododstavcem odstavce 1, v jeho první větě se slova „společné akce“ nahrazují slovy „rozhodnutí podle odstavce 1“ a slova „této akce“ se nahrazují slovy „tohoto rozhodnutí“ a poslední věta se zrušuje;

c) dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2 a slova „Společné akce“ se nahrazují slovy „Rozhodnutí podle odstavce 1“;

d) dosavadní odstavec 4 se zrušuje a dosavadní odstavce 5, 6 a 7 se označují jako odstavce 3, 4 a 5;

e) v dosavadním odstavci 5, nově označeném jako odstavec 3, první větě se slova „v rámci společné akce, se oznámí s dostatečným předstihem“ nahrazují slovy „na základě rozhodnutí podle odstavce 1, oznámí dotčený členský stát s dostatečným předstihem“;

f) v dosavadním odstavci 6, nově označeném jako odstavec 4, první větě se slova

„nerozhodla-li Rada“ nahrazují slovy „nebylo-li rozhodnutí podle odstavce 1 přezkoumáno“ a slova „společné akce“ se nahrazují slovy „tohoto rozhodnutí“;

g) v dosavadním odstavci 7, nově označeném jako odstavec 5, se slova „společné akce“ nahrazují v první větě slovy „rozhodnutí podle tohoto článku“ a v druhé větě slovy

„rozhodnutí podle odstavce 1“ a v druhé větě se slova „její účinnost“ nahrazují slovy

„jeho účinnost“.

32) V článku 15 se slova „Rada zaujímá společné postoje. Společné postoje vymezují“ nahrazují slovy „Rada přijímá rozhodnutí, která vymezují“ a slova „se společnými postoji“ se nahrazují slovy „s postoji Unie“.

33) Vkládá se článek 15a, který přebírá znění dosavadního článku 22 s těmito změnami:

a) v odstavci 1 se slova „Každý členský stát nebo Komise“ nahrazují slovy „Každý členský stát, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, anebo vysoký představitel s podporou Komise“ a před slovo „návrhy“ se vkládají slova „podněty a“;

b) v odstavci 2 se slova „svolá předsednictví“ nahrazují slovy „svolá vysoký představitel“ a zrušují se slova „Komise nebo“.

34) Vkládá se článek 15b, který přebírá znění dosavadního článku 23 s těmito změnami:

a) v odstavci 1 se první pododstavec nahrazuje tímto: „Rozhodnutí podle této kapitoly přijímá Evropská rada a Rada jednomyslně, není-li v této kapitole stanoveno jinak. Přijímání legislativních aktů je vyloučeno.“ a v druhém pododstavci se poslední věta nahrazuje tímto: „Zastupují-li členové Rady, kteří učinili takové prohlášení, nejméně jednu třetinu členských států, které představují nejméně jednu třetinu obyvatelstva Unie, není rozhodnutí přijato.“;

b) odstavec 2 se mění takto:

i) první odrážka se nahrazuje tímto:

„– přijímá-li rozhodnutí, které vymezuje akci nebo postoj Unie na základě rozhodnutí Evropské rady týkajícího se strategických zájmů a cílů Unie podle čl. 10b odst. 1,

– přijímá-li rozhodnutí, které vymezuje akci nebo postoj Unie, na návrh, jenž jí předkládá vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku na základě zvláštní žádosti, kterou mu Evropská rada předala z vlastního podnětu nebo z podnětu vysokého představitele,“;

ii) v dosavadní druhé, nově třetí odrážce se slova „společné akce nebo společného postoje“ nahrazují slovy „rozhodnutí, které vymezuje akci nebo postoj Unie“;

iii) v druhém pododstavci první větě se slova „z důležitých důvodů“ nahrazují slovy

„ze zásadních důvodů“; poslední věta se nahrazuje tímto: „Vysoký představitel v úzké konzultaci s dotyčným členským státem hledá řešení přijatelné pro tento

stát. Pokud je nenajde, může Rada kvalifikovanou většinou požádat, aby byla věc předložena Evropské radě k jednomyslnému rozhodnutí.“;

iv) třetí pododstavec se nahrazuje následujícím novým odstavcem, přičemž dosavadní poslední pododstavec se stává odstavcem 4 a dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5:

„3. Evropská rada může jednomyslně přijmout rozhodnutí, jímž stanoví, že Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou v případech jiných než uvedených

v odstavci 2.“

c) v dosavadním posledním pododstavci, nově označeném jako odstavec 4, se slova „Tento odstavec se nevztahuje“ nahrazují slovy „Odstavce 2 a 3 se nevztahují“.

35) Článek 16 se mění takto:

a) dosavadní jediná věta se nahrazuje tímto: „S cílem vymezit společný přístup vedou členské státy v Evropské radě a v Radě vzájemné konzultace o všech otázkách obecného zájmu týkajících se společné zahraniční a bezpečnostní politiky.“;

b) za první větu se vkládají nové věty, které znějí: „Dříve než členský stát podnikne jakékoli kroky na mezinárodní scéně nebo přijme jakýkoli závazek, který by mohl mít dopad na zájmy Unie, vede v Evropské radě nebo v Radě konzultace s ostatními členskými státy. Sbližováním činností zajišťují členské státy, že je Unie schopná prosazovat své zájmy a hodnoty na mezinárodní scéně. Členské státy jsou mezi sebou solidární.“;

c) doplňují se dva nové pododstavce, které znějí:

„Vymezila-li Evropská rada nebo Rada společný přístup Unie ve smyslu

prvního pododstavce, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a ministři zahraničních věcí členských států koordinují svou činnost v Radě.

Diplomatická zastoupení členských států a delegace Unie ve třetích zemích a při mezinárodních organizacích mezi sebou spolupracují a přispívají k vytváření

a provádění společného přístupu.“

36) Dosavadní článek 17 se stává článkem 28a a mění se podle bodu 49.

37) Článek 18 se mění takto:

a) odstavce 1 až 4 se zrušují;

b) v dosavadním odstavci 5, který nově není číslován, se slova „…, kdykoli to považuje za nezbytné,“ nahrazují slovy „na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci

a bezpečnostní politiku“ a doplňuje se nová věta, která zní: „Zvláštní zástupce vykonává svou funkci pod vedením vysokého představitele.“

38) Článek 19 se mění takto:

a) v odst. 1 prvním a druhém pododstavci se slova „své společné postoje“ a slova

„společné postoje“ nahrazují slovy „postoje Unie“ a v prvním pododstavci se doplňuje nová věta, která zní: „Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku zajišťuje organizaci této koordinace.“;

b) odstavec 2 se mění takto:

i) v prvním pododstavci se slova „Aniž je dotčen odstavec 1 a čl. 14 odst. 3,“ nahrazují slovy „V souladu s čl. 11 odst. 3“ a za slova „nezúčastněné členské státy“ se vkládají slova „a vysokého představitele“;

ii) v druhém pododstavci první větě se za slova „ostatní členské státy“ vkládají slova

„a vysokého představitele“ a v druhé větě se zrušuje slovo „stálými“;

iii) doplňuje se nový pododstavec, který zní:

„Vymezila-li Unie postoj k některé otázce, která je na pořadu jednání Rady bezpečnosti Organizace spojených národů, požádají členské státy, které v ní zasedají, aby byl vysoký představitel vyzván k přednesení postoje Unie.“

39) Článek 20 se mění takto:

a) v prvním pododstavci se slova „zastoupení Komise“ nahrazují slovy „delegace Unie“ a slova „společných postojů a společných akcí přijatých Radou“ se nahrazují slovy

„rozhodnutí, která vymezují postoje a akce Unie, přijatých na základě této kapitoly“;

b) v druhém pododstavci se slova „…, vypracováváním společných hodnocení

a přispíváním k provádění ustanovení článku 20 Smlouvy o založení Evropského společenství“ nahrazují slovy „a vypracováváním společných hodnocení“;

c) doplňuje se nový pododstavec, který zní:

„Přispívají k provádění práva občanů Unie na ochranu na území třetí země podle čl. 17 odst. 2 písm. c) Smlouvy o fungování Evropské unie a opatření přijatých na základě článku 20 uvedené smlouvy.“

40) Článek 21 se mění takto:

a) první pododstavec se nahrazuje tímto:

„Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku pravidelně konzultuje s Evropským parlamentem hlavní hlediska a základní volby společné zahraniční a bezpečnostní politiky a společné bezpečnostní a obranné politiky

a informuje jej o vývoji těchto politik. Zajišťuje, aby názory Evropského parlamentu byly náležitě brány v úvahu. Do informování Evropského parlamentu mohou být zapojeni zvláštní zástupci.“;

b) v druhém pododstavci první větě se slova „klást dotazy nebo jí dávat doporučení“ nahrazují slovy „a vysokému představiteli klást dotazy nebo jim podávat doporučení“;

v druhé větě se slovo „Každoročně“ nahrazuje slovy „Dvakrát ročně“ a doplňují se slova

„…, včetně společné bezpečnostní a obranné politiky“.

41) Dosavadní článek 22 se stává článkem 15a a mění se podle bodu 33.

42) Dosavadní článek 23 se stává článkem 15b a mění se podle bodu 34.

43) Článek 24 se nahrazuje tímto:

„ČLÁNEK 24

Unie může uzavřít dohody s jedním nebo více státy nebo mezinárodními organizacemi v oblastech spadajících do této kapitoly.“

44) Článek 25 se mění takto:

a) v prvním pododstavci první větě se slova „Smlouvy o založení Evropského společenství“ nahrazují slovy „Smlouvy o fungování Evropské unie“ a za slova „na její žádost“ se vkládají slova „…, na žádost vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku“; v druhé větě se slova „aniž je dotčena působnost předsednictví a Komise“ nahrazují slovy „aniž jsou dotčeny pravomoci vysokého představitele“;

b) druhý pododstavec se nahrazuje tímto: „V rámci této kapitoly vykonává Politický a bezpečnostní výbor pod odpovědností Rady a vysokého představitele politickou kontrolu a strategické řízení při operacích k řešení krizí podle článku 28b.“;

c) ve třetím pododstavci se zrušují slova „…, aniž je dotčen článek 47“.

45) Články 26 a 27 se zrušují. Vkládají se následující nové články, přičemž článek 25b současně nahrazuje článek 47:

„ČLÁNEK 25a

V souladu s článkem 16b Smlouvy o fungování Evropské unie a odchylně od jeho odstavce 2 přijímá Rada rozhodnutí, které stanoví pravidla o ochraně fyzických osob při zpracovávání osobních údajů členskými státy, pokud vykonávají činnosti spadající do oblasti působnosti této kapitoly, a pravidla o volném pohybu těchto údajů. Dodržování těchto pravidel podléhá kontrole nezávislými orgány.

ČLÁNEK 25b

Provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky se nedotýká uplatňování postupů

a rozsahu pravomocí orgánů, které Xxxxxxx stanoví pro výkon pravomocí Unie uvedených v článcích 2b až 2e Smlouvy o fungování Evropské unie.

Stejně tak se provádění politik uvedených v daných článcích nedotýká uplatňování postupů a rozsahu pravomocí orgánů, které Smlouvy stanoví pro výkon pravomocí Unie podle této kapitoly.“

46) Články 27a až 27e, týkající se posílené spolupráce, se nahrazují článkem 10 podle bodu 22.

47) Článek 28 se mění takto:

a) odstavec 1 se zrušuje a dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2; v celém článku se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovem „Unie“;

b) v dosavadním odstavci 2, nově označeném jako odstavec 1, se slova „na základě ustanovení týkajících se oblastí uvedených v této hlavě“ nahrazují slovy „při provádění této kapitoly“;

c) v dosavadním odstavci 3, nově označeném jako odstavec 2, prvním pododstavci se slova

„v souvislosti s prováděním výše uvedených ustanovení“ nahrazují slovy „při provádění této kapitoly“;

d) odstavec 4 se zrušuje a doplňuje se nový odstavec, který zní:

„3. Rada přijme rozhodnutí, kterým stanoví zvláštní postupy pro zajištění rychlého přístupu k prostředkům rozpočtu Unie určeným k naléhavému financování iniciativ

v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky, a zejména k přípravným činnostem pro mise podle čl. 28a odst. 1 a článku 28b. Rozhoduje po konzultaci s Evropským parlamentem.

Činnosti pro přípravu misí uvedených v čl. 28a odst. 1 a článku 28b, které nejsou hrazeny z rozpočtu Unie, jsou financovány z fondu pro zahájení operace vytvořeného příspěvky členských států.

Rada přijme kvalifikovanou většinou na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku rozhodnutí, kterými stanoví:

a) postupy vytvoření a financování fondu pro zahájení operace, zejména finanční

částky přidělené fondu;

b) postupy správy fondu pro zahájení operace;

c) postupy finanční kontroly.

Pokud plánovaná mise podle čl. 28a odst. 1 a článku 28b nemůže být hrazena z rozpočtu Unie, pověří Rada využitím tohoto fondu vysokého představitele. Vysoký představitel předloží Radě zprávu o provedení tohoto pověření.“

SPOLEČNÁ BEZPEČNOSTNÍ A OBRANNÁ POLITIKA

48) Vkládá se nový název oddílu, který zní:

„ODDÍL 2

USTANOVENÍ O SPOLEČNÉ BEZPEČNOSTNÍ A OBRANNÉ POLITICE“

49) Vkládá se článek 28a, který přebírá znění dosavadního článku 17 s těmito změnami:

a) dosavadní odstavec 1 se označuje jako odstavec 2 a vkládá se nový odstavec, který zní:

„1. Společná bezpečnostní a obranná politika je nedílnou součástí společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Zajišťuje Unii operativní schopnost, která se opírá o civilní

a vojenské prostředky. Unie je může použít pro mise vedené mimo území Unie k udržení míru, předcházení konfliktům a posílení mezinárodní bezpečnosti v souladu se zásadami Charty Organizace spojených národů. Plnění těchto úkolů je založeno na využití schopností poskytnutých členskými státy.“;

b) dosavadní odstavec 1, nově označený jako odstavec 2, se mění takto:

i) první pododstavec se nahrazuje tímto:

„2. Společná bezpečnostní a obranná politika zahrnuje postupné vymezení společné obranné politiky Unie. Ta povede ke společné obraně, jakmile o tom Evropská rada jednomyslně rozhodne. V tomto případě doporučí členským státům přijetí takového rozhodnutí v souladu s jejich ústavními předpisy.“;

ii) v druhém pododstavci se slova „podle tohoto článku“ nahrazují slovy „podle tohoto oddílu“;

iii) třetí pododstavec se zrušuje.

c) dosavadní odstavce 2 až 5 se nahrazují tímto:

„3. Pro provádění společné bezpečnostní a obranné politiky dávají členské státy Unii

k dispozici civilní a vojenské schopnosti, aby přispěly k plnění cílů vymezených Radou.

Členské státy, které mezi sebou ustavily mnohonárodní síly, je mohou rovněž dát k dispozici společné bezpečnostní a obranné politice.

Členské státy se zavazují, že budou své vojenské schopnosti postupně zdokonalovat. Agentura pro oblast rozvoje obranných schopností, výzkumu, pořizování a vyzbrojování (dále jen „Evropská obranná agentura“) určuje operativní potřeby, podporuje opatření

k jejich uspokojování, přispívá k určení a případně k provádění všech účelných opatření pro posílení výrobní a technologické základny v oblasti obrany, podílí se na vymezení evropské politiky schopností a vyzbrojování a napomáhá Radě při hodnocení zlepšování vojenských schopností.

4. Rozhodnutí týkající se společné bezpečnostní a obranné politiky včetně těch, která se týkají zahájení mise podle tohoto článku, přijímá Rada jednomyslně na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku nebo z podnětu některého členského státu. Vysoký představitel může, případně společně s Komisí, navrhnout, aby byly využity vnitrostátní prostředky i nástroje Unie.

5. K zachování hodnot Unie a službě jejím zájmům může Rada v rámci Unie pověřit provedením mise skupinu členských států. Provádění této mise se řídí článkem 28c.

6. Členské státy, jejichž vojenské schopnosti splňují vyšší kritéria a které přijaly v této oblasti přísnější závazky s ohledem na vedení těch nejnáročnějších misí, naváží v rámci Unie stálou strukturovanou spolupráci. Tato spolupráce se řídí článkem 28e. Nedotýká se článku 28b.

7. Pokud se členský stát stane na svém území cílem ozbrojeného napadení, poskytnou mu ostatní členské státy pomoc a podporu všemi prostředky, které jsou v jejich moci,

v souladu s článkem 51 Charty Organizace spojených národů. Tím není dotčena zvláštní povaha bezpečnostní a obranné politiky některých členských států.

Závazky a spolupráce v této oblasti jsou v souladu se závazky v rámci Organizace Severoatlantické smlouvy, která zůstává pro ty členské státy, které jsou jejími členy, základem jejich společné obrany a fórem pro její provádění.“

50) Vkládají se nové články, které znějí:

„ČLÁNEK 28b

1. Mise uvedené v čl. 28a odst. 1, při kterých může Unie použít civilní a vojenské prostředky, zahrnují společné akce v oblasti odzbrojení, humanitární a záchranné mise, poradní a pomocné mise ve vojenské oblasti, mise pro předcházení konfliktům a udržení míru, mise bojových sil k řešení krizí, včetně misí pro prosazování míru a stabilizačních operací po ukončení konfliktů. Všechny tyto mise mohou přispívat k boji proti terorismu, včetně podpory třetích zemí v boji proti terorismu na jejich území.

2. Rada přijímá rozhodnutí týkající se misí uvedených v odstavci 1, ve kterých vymezí jejich cíle, rozsah a obecné podmínky jejich provádění. Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku pod vedením Xxxx a v úzkém a stálém styku

s Politickým a bezpečnostním výborem zajišťuje koordinaci civilních a vojenských aspektů těchto misí.

ČLÁNEK 28c

1. V rámci rozhodnutí přijatých podle článku 28b může Rada svěřit provádění některé mise skupině členských států, které si to přejí a mají pro takovou misi nezbytné schopnosti. Tyto členské státy se ve spojení s vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku mezi sebou dohodnou na řízení této mise.

2. Členské státy účastnící se mise informují o vývoji mise pravidelně Xxxx z vlastního podnětu nebo na žádost jiného členského státu. Členské státy účastnící se mise neprodleně informují Xxxx v případě, kdy by provedení mise mělo podstatné následky nebo by vyžadovalo změnu cíle, rozsahu nebo podmínek mise stanovených rozhodnutím podle odstavce 1. V takových případech přijme Rada nezbytná rozhodnutí.

ČLÁNEK 28d

1. Evropská obranná agentura, uvedená v čl. 28a odst. 3, má pod vedením Xxxx za úkol:

a) přispívat k určení cílů vojenských schopností členských států a hodnotit dodržování závazků týkajících se schopností přislíbených členskými státy;

b) podporovat harmonizaci operativních potřeb a přijímání účinných a slučitelných akvizičních metod;

c) navrhovat mnohostranné projekty pro plnění cílů z hlediska vojenských schopností a zajišťovat koordinaci programů prováděných členskými státy a řízení zvláštních programů spolupráce;

d) podporovat výzkum v oblasti obranných technologií, koordinovat a plánovat společnou výzkumnou činnost a studie technických řešení odpovídajících budoucím operativním potřebám;

e) přispívat k určování a případně k provádění všech účelných opatření pro posílení průmyslové a technologické základny v oblasti obrany a pro zlepšení účinnosti vojenských výdajů.

2. Evropské obranná agentura je otevřena všem členským státům, které si přejí podílet se na její činnosti. Rada kvalifikovanou většinou přijme rozhodnutí vymezující statut, sídlo

a způsob fungování agentury. Toto rozhodnutí přihlíží ke stupni skutečného podílu na činnostech agentury. V rámci agentury se vytvářejí zvláštní skupiny sdružující členské státy, jež vedou společné projekty. Agentura plní své úkoly ve spojení s Komisí, je-li to třeba.

ČLÁNEK 28e

1. Členské státy, které si přejí účastnit se stálé strukturované spolupráce uvedené v čl. 28a odst. 6, splňují kritéria a přijímají závazky týkající se vojenských schopností stanovené

v Protokolu o stálé strukturované spolupráci, oznámí svůj záměr Radě a vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

2. Do tří měsíců od oznámení podle odstavce 1 přijme Rada rozhodnutí o zřízení stálé strukturované spolupráce a stanoví seznam zúčastněných členských států. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou po konzultaci s vysokým představitelem.

3. Každý členský stát, který si v pozdějším stadiu přeje účastnit se stálé strukturované spolupráce, oznámí svůj záměr Radě a vysokému představiteli.

Rada přijme rozhodnutí, kterým potvrdí účast dotyčného členského státu, který splňuje kritéria a přijímá závazky stanovené v článcích 1 a 2 Protokolu o stálé strukturované spolupráci. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou po konzultaci s vysokým představitelem. Na hlasování se podílejí pouze členové Rady zastupující zúčastněné členské státy.

Kvalifikovaná většina je vymezena v souladu s čl. 205 odst. 3 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie.

4. Pokud zúčastněný členský stát již nesplňuje kritéria nebo není již schopen dostát závazkům stanoveným v článcích 1 a 2 Protokolu o stálé strukturované spolupráci, může Rada přijmout rozhodnutí o pozastavení účasti tohoto členského státu.

Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou. Na hlasování se podílejí pouze členové Rady zastupující zúčastněné členské státy, s výjimkou dotyčného členského státu.

Kvalifikovaná většina je vymezena v souladu s čl. 205 odst. 3 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie.

5. Pokud si zúčastněný členský stát přeje odstoupit ze stálé strukturované spolupráce, oznámí své rozhodnutí Radě, která vezme na vědomí, že dotyčný členský stát ukončil svou účast.

6. Rozhodnutí a doporučení Rady v rámci stálé strukturované spolupráce jiná než uvedená v odstavcích 2 až 5 se přijímají jednomyslně. Pro účely tohoto odstavce je k jednomyslnosti třeba pouze hlasů zástupců zúčastněných členských států.“

51) Články 29 až 39 hlavy VI, týkající se justiční spolupráce v trestních věcech a policejní spolupráce, se nahrazují kapitolami 1, 4 a 5 části třetí hlavy IV Smlouvy o fungování Evropské unie. Jak je uvedeno v čl. 2 bodech 64, 67 a 68 této smlouvy, nahrazuje se článek 29 článkem 61 Smlouvy o fungování Evropské unie, článek 30 články 69f a 69g uvedené smlouvy, článek 31 články 69a, 69b a 69d uvedené smlouvy, článek 32 článkem 69h uvedené smlouvy, článek 33 článkem 61e uvedené smlouvy a článek 36 článkem 61d uvedené smlouvy. Název hlavy se zrušuje a její číslo se stává číslem hlavy, která se týká závěrečných ustanovení.

52) Články 40, 40a a 40b hlavy VI a články 43 až 45 hlavy VII, týkající se posílené spolupráce, se nahrazují článkem 10 podle bodu 22 a nadpis hlavy VII se zrušuje.

53) Články 41 a 42 se zrušují.

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

54) Dosavadní hlava VIII, týkající se závěrečných ustanovení, se označuje jako hlava VI; tato hlava a články 48, 49 a 53 se mění podle bodů 56, 57 a 62. Článek 47 se nahrazuje článkem 25b podle bodu 45 a články 46 a 50 se zrušují.

55) Vkládá se nový článek, který zní:

„ČLÁNEK 46a

Unie má právní subjektivitu.“

56) Článek 48 se nahrazuje tímto:

„ČLÁNEK 48

1. Smlouvy mohou být změněny řádným postupem pro přijímání změn. Mohou být rovněž změněny zjednodušeným postupem pro přijímání změn.

Řádný postup pro přijímání změn

2. Vláda kteréhokoli členského státu, Evropský parlament nebo Komise mohou Radě předkládat návrhy na změnu Smluv. Tyto návrhy mohou mimo jiné směřovat k rozšíření nebo omezení pravomocí svěřených Unii ve Smlouvách. Tyto návrhy předá Rada Evropské radě

a oznámí se vnitrostátním parlamentům.

3. Přijme-li Evropská rada prostou většinou po konzultaci s Evropským parlamentem a Komisí kladné rozhodnutí ve vztahu k posouzení navrhovaných změn, svolá předseda Evropské rady konvent složený ze zástupců vnitrostátních parlamentů, hlav států nebo předsedů vlád členských států, Evropského parlamentu a Komise. Institucionální změny v měnové oblasti jsou rovněž konzultovány s Evropskou centrální bankou. Konvent přezkoumá návrhy změn a konsensem přijme doporučení pro konferenci zástupců vlád členských států podle odstavce 4.

Evropská rada může po obdržení souhlasu Evropského parlamentu prostou většinou rozhodnout, že konvent nesvolá, pokud to není odůvodněné rozsahem navrhovaných změn. V tom případě vymezí Evropská rada mandát pro konferenci zástupců vlád členských států.

4. Konferenci zástupců vlád členských států svolá předseda Rady, aby se společně dohodly změny, které mají být ve Smlouvách provedeny.

Změny vstoupí v platnost po ratifikaci všemi členskými státy v souladu s jejich ústavními předpisy.

5. Pokud Lisabonskou smlouvu po dvou letech od jejího podpisu ratifikovaly čtyři pětiny členských států a jeden nebo více členských států se při její ratifikaci setkalo s obtížemi, bude se touto otázkou zabývat Evropská rada.

Zjednodušený postup pro přijímání změn

6. Vláda každého členského státu, Evropský parlament nebo Komise mohou předložit Evropské radě návrhy na změnu všech nebo části ustanovení části třetí Smlouvy o fungování Evropské unie, která se týkají vnitřních politik a činností Unie.

Evropská rada může přijmout rozhodnutí o změně všech nebo části ustanovení části třetí Smlouvy o fungování Evropské unie. Evropská rada rozhoduje jednomyslně po konzultaci s Evropským parlamentem a Komisí a, v případě institucionálních změn v měnové oblasti,

s Evropskou centrální bankou. Toto rozhodnutí vstoupí v platnost až po schválení členskými státy v souladu s jejich ústavními předpisy.

Rozhodnutí podle druhého pododstavce nesmí rozšířit pravomoci svěřené Unii Smlouvami.

7. Stanoví-li Smlouva o fungování Evropské unie nebo hlava V této smlouvy, že Rada rozhoduje v určité oblasti nebo v určitém případě jednomyslně, může Evropská rada přijmout rozhodnutí, které Radě umožní v této oblasti nebo v tomto případě rozhodovat kvalifikovanou většinou. Tento pododstavec se nepoužije na rozhodnutí související s vojenstvím nebo obranou.

Stanoví-li Smlouva o fungování Evropské unie, že Rada přijímá legislativní akty zvláštním legislativním postupem, může Evropská rada přijmout rozhodnutí, kterým umožní přijímat tyto akty řádným legislativním postupem.

Každá iniciativa Evropské rady na základě prvního nebo druhého pododstavce se oznámí vnitrostátním parlamentům. Vysloví-li některý vnitrostátní parlament ve lhůtě do šesti měsíců od tohoto oznámení svůj nesouhlas, rozhodnutí uvedené v prvním nebo druhém pododstavci se nepřijme. Není-li nesouhlas vysloven, může Evropská rada toto rozhodnutí přijmout.

Evropská rada rozhoduje o přijetí rozhodnutí uvedených v prvním nebo druhém pododstavci jednomyslně po obdržení souhlasu Evropského parlamentu, který se usnáší většinou hlasů všech svých členů.“

57) V článku 49 se první pododstavec mění takto:

a) v první větě se slova „uznává zásady uvedené v čl. 6 odst. 1“ nahrazují slovy „uznává hodnoty uvedené v článku 1a a zavazuje se k jejich podpoře“;

b) v druhé větě se slova „Svou žádost podává“ nahrazují slovy „O této žádosti je informován Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty. Žadatelský stát podává svou žádost“; slova „vyjádřeného nadpoloviční většinou všech jeho členů“ se nahrazují slovy

„který se usnáší většinou hlasů všech svých členů“;

c) doplňuje se nová věta, která zní: „Kritéria pro přistoupení, na nichž se dohodne Evropská rada, budou zohledněna.“

58) Vkládá se nový článek, který zní:

„ČLÁNEK 49a

1. Každý členský stát se v souladu se svými ústavními předpisy může rozhodnout z Unie vystoupit.

2. Členský stát, který se rozhodne vystoupit, oznámí svůj záměr Evropské radě. S ohledem na pokyny Evropské rady Unie sjedná a uzavře s tímto státem dohodu o podmínkách jeho vystoupení, s přihlédnutím k rámci jeho budoucích vztahů s Unií. Tato dohoda se sjednává

v souladu s čl. 188n odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie. Jménem Unie ji uzavře Rada, která rozhoduje kvalifikovanou většinou po obdržení souhlasu Evropského parlamentu.

3. Smlouvy přestávají být pro dotyčný stát použitelné dnem vstupu dohody o vystoupení v platnost, nebo, nedojde-li k tomu, dva roky po oznámení podle odstavce 2, nerozhodne-li Evropská rada jednomyslně po dohodě s dotyčným členským státem o prodloužení této lhůty.

4. Pro účely odstavců 2 a 3 se člen Evropské rady nebo Rady, který zastupuje vystupující členský stát, nepodílí na jednáních ani rozhodnutích Evropské rady nebo Rady, která se jej týkají.

Kvalifikovaná většina je vymezena v souladu s čl. 205 odst. 3 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie.

5. Pokud stát, který z Unie vystoupil, požádá o nové přistoupení, podléhá tato žádost postupu podle článku 49.“

59) Vkládá se nový článek, který zní:

„ČLÁNEK 49b

Protokoly ke Smlouvám a jejich přílohy tvoří jejich nedílnou součást.“

60) Vkládá se nový článek, který zní:

„ČLÁNEK 49c

1. Smlouvy se vztahují na Belgické království, Bulharskou republiku, Českou republiku, Dánské království, Spolkovou republiku Německo, Estonskou republiku, Irsko, Řeckou republiku, Španělské království, Francouzskou republiku, Italskou republiku, Kyperskou republiku, Lotyšskou republiku, Litevskou republiku, Lucemburské velkovévodství, Maďarskou republiku, Republiku Malta, Nizozemské království, Rakouskou republiku, Polskou republiku, Portugalskou republiku, Rumunsko, Republiku Slovinsko, Slovenskou republiku, Finskou republiku, Švédské království a Spojené království Velké Británie

a Severního Irska.

2. Územní působnost Smluv je vymezena v článku 311a Smlouvy o fungování Evropské unie.“

61) Článek 53 se mění takto:

a) dosavadní první pododstavec se označuje jako odstavec 1; seznam jazyků se doplňuje o jazyky uvedené v dosavadním čl. 53 druhém pododstavci a druhý pododstavec se zrušuje;

b) doplňuje se nový odstavec, který zní:

„2. Tato smlouva může být rovněž přeložena do jakéhokoliv jazyka určeného členskými státy z těch jazyků, jež jsou podle ústavního řádu těchto členských států úředními jazyky na jejich celém území nebo jeho části. Dotyčný členský stát předá ověřený opis těchto překladů, který bude uložen v archivu Rady.“

ČLÁNEK 2

Smlouva o založení Evropského společenství se mění v souladu s tímto článkem.

1) Název Smlouvy se nahrazuje tímto: „Smlouva o fungování Evropské unie“.

A. HORIZONTÁLNÍ ZMĚNY

2) V celé smlouvě se:

a) slova „Společenství“ nebo „Evropské společenství“ nahrazují slovem „Unie“

v odpovídajícím mluvnickém tvaru, slova „Evropská společenství“ nahrazují slovy

„Evropská unie“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru a příslušná věta se případně odpovídajícím způsobem mluvnicky upravuje; tento bod se netýká čl. 136 prvního pododstavce (druhý výskyt) a čl. 299 odst. 6 písm. c), nově čl. 311a odst. 5 písm. c);

b) slova „tato smlouva“ nahrazují slovem „Smlouvy“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru a příslušná věta se případně odpovídajícím způsobem mluvnicky upravuje; tento bod se netýká čl. 182 třetího pododstavce a článků 312 a 313;

c) slova „Rada (…) postupem podle článku 251“ nahrazují slovy „Evropský parlament a Rada (…) řádným legislativním postupem“ a slova „postup uvedený v článku 251“ nebo „postup podle článku 251“ nahrazují slovy „řádný legislativní postup“

v odpovídajícím mluvnickém tvaru a řízené sloveso se případně převádí do množného

čísla;

d) zrušují slova „kvalifikovanou většinou“, „rozhodnutím přijatým kvalifikovanou většinou“, „vyjádřeným kvalifikovanou většinou“, „která rozhoduje kvalifikovanou většinou“ a „přijatého kvalifikovanou většinou“;

e) slova „Rada zasedající na úrovni hlav států nebo předsedů vlád“ nahrazují slovy

„Evropská rada“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru;

f) slova „orgány nebo instituce“, „orgány či instituce“, „orgány a instituce“ a „orgány a subjekty“ nahrazují slovy „orgány, instituce nebo jiné subjekty“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru, s výjimkou čl. 193 prvního pododstavce;

g) slova „společný trh“ nahrazují slovy „vnitřní trh“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru a případná předložka „s“ se nahrazuje předložkou „se“;

h) zkratka „ECU“ nahrazuje slovem „euro“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru;

i) slova „členské státy, na které se nevztahuje výjimka,“ nahrazují slovy „členské státy, jejichž měnou je euro,“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru;

j) zkratka „ECB“ nahrazuje slovy „Evropská centrální banka“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru;

k) slova „statut ESCB“ nahrazují slovy „statut ESCB a ECB“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru;

l) slova „výbor zřízený článkem 114“ a „výbor uvedený v článku 114“ nahrazují slovy

„Hospodářský a finanční výbor“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru;

m) slova „statut Soudního dvora“ nahrazují slovy „statut Soudního dvora Evropské unie“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru;

n) slova „Soud prvního stupně“ nahrazují slovem „Tribunál“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru;

o) slova „soudní komora“ nahrazují slovy „specializovaný soud“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru a příslušná věta se případně odpovídajícím způsobem mluvnicky upravuje.

3) V následujících článcích se slova „na návrh Komise“ nahrazují slovy „zvláštním legislativním postupem“:

– čl. 13, nově čl. 16e, odst. 1

– čl. 19 odst. 1

– čl. 19 odst. 2

– čl. 22 druhý pododstavec

– článek 93

– článek 94, nově článek 95

– čl. 104 odst. 14 druhý pododstavec

– čl. 166 odst. 4

– čl. 175 odst. 2 první pododstavec

4) V následujících článcích se za slovo „Rada“ vkládají slova „rozhodující prostou většinou“:

– čl. 130 první pododstavec

– čl. 144 první pododstavec

– článek 208 začátek první věty

– článek 209

– čl. 213 poslední pododstavec třetí věta

– článek 216

– článek 284

5) V následujících článcích se slova „po konzultaci s Evropským parlamentem“ nahrazují slovy

„po obdržení souhlasu Evropského parlamentu“:

– čl. 13, nově čl. 16e, odst. 1

– čl. 22 druhý pododstavec

6) V následujících článcích se slovo „orgán“ nahrazuje slovy „orgán, instituce nebo jiný subjekt“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru a příslušná věta se případně odpovídajícím způsobem mluvnicky upravuje:

– čl. 195 odst. 1 druhý pododstavec

– čl. 232 druhý pododstavec

– čl. 233 první pododstavec

– čl. 234 písm. b)

– čl. 255 odst. 3, nově čl. 16a odst. 3 třetí pododstavec

7) V následujících článcích se slova „Soudní dvůr“ nahrazují slovy „Soudní dvůr Evropské unie“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru:

– čl. 83 odst. 2 písm. d)

– čl. 88 odst. 2 druhý pododstavec

– čl. 95,nově čl. 94, odst. 9

– čl. 195 odst. 1

– čl. 225a šestý pododstavec

– čl. 226 druhý pododstavec

– čl. 227 první a čtvrtý pododstavec

– čl. 228 odst. 1 a odst. 2 (nově) druhý pododstavec

– článek 229

– článek 229a

– čl. 230 první a třetí pododstavec

– čl. 231 první pododstavec

– čl. 232 první a třetí pododstavec

– čl. 233 první pododstavec

– čl. 234 první, druhý a třetí pododstavec

– článek 235

– článek 236

– čl. 237 návětí a písm. d)

– článek 238

– článek 240

– článek 242

– článek 243

– článek 244

– čl. 247 odst. 9, nově odst. 8

– čl. 256 druhý a čtvrtý pododstavec

8) V následujících článcích se odkazy na určitý článek Smlouvy nahrazují následujícími odkazy na určitý článek Smlouvy o Evropské unii:

– čl. 21 třetí, nově čtvrtý pododstavec: odkaz na čl. 53 odst. 1 (první odkaz) a na článek

9 (druhý odkaz)

– čl. 97b odst. 1: odkaz na článek 2

– článek 98: odkaz na článek 2 (druhý odkaz)

– čl. 105 odst. 1 druhá věta: odkaz na článek 2

– čl. 215 třetí, nově čtvrtý pododstavec: odkaz na čl. 9d odst. 7 první pododstavec

9) (Netýká se českého znění.)

B. JEDNOTLIVÉ ZMĚNY

PREAMBULE

10) V druhém bodě preambule se slovo „zemí“ nahrazuje slovem „států“ a v posledním bodě preambule se slova „ROZHODLI SE vytvořit EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ, a za tím účelem byli jmenováni xxxx zplnomocnění zástupci“ nahrazují slovy „JMENOVALI své zplnomocněné zástupce, jimiž jsou“.

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

11) Články 1 a 2 se zrušují. Vkládá se nový článek, který zní

„ČLÁNEK 1a

1. Tato smlouva upravuje fungování Unie a stanoví oblasti, meze a způsob výkonu jejích pravomocí.

2. Tato smlouva a Smlouva o Evropské unii představují smlouvy, na nichž je Unie založena. Tyto dvě Smlouvy, které mají stejnou právní sílu, se označují jako „Smlouvy“.“

DRUHY A OBLASTI PRAVOMOCÍ

12) Vkládá se nový nadpis hlavy a nové články, které znějí:

„HLAVA I

DRUHY A OBLASTI PRAVOMOCÍ UNIE

ČLÁNEK 2a

1. Svěřují-li v určité oblasti Smlouvy Unii výlučnou pravomoc, může pouze Unie vytvářet a přijímat právně závazné akty a členské státy tak mohou činit pouze tehdy, jsou-li k tomu Unií zmocněny nebo provádějí-li akty Unie.

2. Svěřují-li v určité oblasti Smlouvy Unii pravomoc sdílenou s členskými státy, mohou v této oblasti vytvářet a přijímat právně závazné akty Unie i členské státy. Členské státy vykonávají svou pravomoc v rozsahu, v jakém ji Unie nevykonala. Členské státy opět vykonávají svou pravomoc v rozsahu, v jakém se Unie rozhodla svou pravomoc přestat vykonávat.

3. Členské státy koordinují své hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti v souladu s úpravou uvedenou v této smlouvě, k jejímuž stanovení má pravomoc Unie.

4. Unie má v souladu s ustanoveními Smlouvy o Evropské unii pravomoc vymezovat a provádět společnou zahraniční a bezpečnostní politiku včetně postupného vymezení společné obranné politiky.

5. V některých oblastech a za podmínek stanovených Smlouvami má Unie pravomoc provádět činnosti, jimiž podporuje, koordinuje nebo doplňuje činnosti členských států, aniž by přitom v těchto oblastech nahrazovala jejich pravomoc.

Právně závazné akty Unie přijaté na základě ustanovení Smluv, která se týkají těchto oblastí, nesmějí harmonizovat právní předpisy členských států.

6. Rozsah a způsob výkonu pravomocí Unie určují ustanovení Smluv týkající se jednotlivých oblastí.

ČLÁNEK 2b

1. Unie má výlučnou pravomoc v těchto oblastech:

a) celní unie;

b) stanovení pravidel hospodářské soutěže nezbytných pro fungování vnitřního trhu;

c) měnová politika pro členské státy, jejichž měnou je euro;

d) zachování biologických mořských zdrojů v rámci společné rybářské politiky;

e) společná obchodní politika.

2. Ve výlučné pravomoci Unie je rovněž uzavření mezinárodní smlouvy, pokud je její uzavření stanoveno legislativním aktem Unie nebo je nezbytné k tomu, aby Unie mohla vykonávat svou vnitřní pravomoc, nebo pokud její uzavření může ovlivnit společná pravidla či změnit jejich působnost.

ČLÁNEK 2c

1. Unie sdílí pravomoc s členskými státy, pokud jí Smlouvy svěřují pravomoc, která se netýká oblastí uvedených v článcích 2b a 2e.

2. Sdílená pravomoc Unie a členských států se uplatňuje v těchto hlavních oblastech:

a) vnitřní trh;

b) sociální politika, pokud jde o hlediska vymezená v této smlouvě;

c) hospodářská, sociální a územní soudržnost;

d) zemědělství a rybolov, vyjma zachování biologických mořských zdrojů;

e) životní prostředí;

f) ochrana spotřebitele;

g) doprava;

h) transevropské sítě;

i) energetika;

j) prostor svobody, bezpečnosti a práva;

k) společné otázky bezpečnosti v oblasti veřejného zdraví, pokud jde o hlediska vymezená v této smlouvě.

3. Unie má pravomoc vyvíjet činnost v oblasti výzkumu, technologického rozvoje

a vesmíru, zejména vymezovat a provádět programy, avšak výkon této pravomoci nesmí

členským státům bránit ve výkonu jejich pravomoci.

4. Unie má pravomoc vyvíjet činnost a provádět společnou politiku v oblasti rozvojové spolupráce a humanitární pomoci, avšak výkon této pravomoci nesmí členským státům bránit ve výkonu jejich pravomoci.

ČLÁNEK 2d

1. Členské státy koordinují své hospodářské politiky v rámci Unie. Za tímto účelem přijme Rada opatření, zejména hlavní směry těchto politik.

Zvláštní ustanovení se vztahují na ty členské státy, jejichž měnou je euro.

2. Unie přijímá opatření ke koordinaci politik zaměstnanosti členských států, zejména vymezováním směrů těchto politik.

3. Unie může dávat podněty pro zajištění koordinace sociálních politik členských států.

ČLÁNEK 2e

Unie má pravomoc provádět činnosti, jimiž podporuje, koordinuje nebo doplňuje činnosti členských států. Oblasti těchto činností na evropské úrovni jsou:

a) ochrana a zlepšování lidského zdraví;

b) průmysl;

c) kultura;

d) cestovní ruch;

e) všeobecné vzdělávání, odborné vzdělávání, mládež a sport;

f) civilní ochrana;

g) správní spolupráce.“

OBECNĚ POUŽITELNÁ USTANOVENÍ

13) Vkládá se nový nadpis hlavy a nový článek, které znějí:

„HLAVA II

OBECNĚ POUŽITELNÁ USTANOVENÍ

ČLÁNEK 2f

Unie zajišťuje soudržnost mezi svými jednotlivými politikami a činnostmi s přihlédnutím ke všem svým cílům a v souladu se zásadou svěření pravomocí.“

14) V článku 3 se zrušuje odstavec 1. V odstavci 2 se zrušuje jeho číslování a slova „činnostech uvedených v tomto článku“ se nahrazují slovy „svých činnostech“.

15) Dosavadní článek 4 se stává článkem 97b a mění se podle bodu 85.

16) Článek 5 se zrušuje; nahrazuje se článkem 3b Smlouvy o Evropské unii.

17) Vkládá se nový článek, který zní:

„ČLÁNEK 5a

Při vymezování a provádění svých politik a činností přihlíží Unie k požadavkům spojeným s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany, bojem proti sociálnímu vyloučení a vysokou úrovní všeobecného a odborného vzdělávání a ochrany lidského zdraví.“

18) Vkládá se nový článek, který zní:

„ČLÁNEK 5b

Při vymezování a provádění svých politik a činností se Unie zaměřuje na boj proti jakékoliv diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace.“

19) V článku 6 se zrušují slova „uvedených v článku 3“.

20) Vkládá se článek 6a, který přebírá znění dosavadního čl. 153 odst. 2.

21) Vkládá se článek 6b, který přebírá znění dosavadní normativní části protokolu o ochraně a dobrých životních podmínkách zvířat s tím, že se slova „v zemědělství, v dopravě, v oblasti vnitřního trhu a ve výzkumu berou Společenství a členské státy plně v úvahu požadavky na dobré životní podmínky zvířat“ nahrazují slovy „v oblastech zemědělství, rybolovu, dopravy, vnitřního trhu, výzkumu a technologického rozvoje a vesmíru zohledňují Unie a členské státy plně požadavky na dobré životní podmínky zvířat jako vnímajících bytostí“.

22) Články 7 až 10 se zrušují. Články 11 a 11a se nahrazují článkem 10 Smlouvy o Evropské unii a články 280a až 280i Smlouvy o fungování Evropské unie, jak je uvedeno v čl. 1 bodě 2 této smlouvy a v bodě 278 tohoto článku.

23) Dosavadní článek 12 se stává článkem 16d.

24) Dosavadní článek 13 se stává článkem 16e a mění se podle bodu 33.

25) Dosavadní článek 14 se stává článkem 22a a mění se podle bodu 41.

26) Dosavadní článek 15 se stává článkem 22b a mění se podle bodu 42.

27) Článek 16 se mění takto:

a) slova „články 73, 86 a 87“ se nahrazují slovy „článek 3a Smlouvy o Evropské unii a

články 73, 86 a 87 této smlouvy“;

b) slova „aby zásady“ se nahrazují slovy „aby zejména hospodářské a finanční zásady“;

c) doplňuje se nová věta, která zní:

„Tyto zásady a podmínky stanoví řádným legislativním postupem formou nařízení Evropský parlament a Rada, aniž je dotčena pravomoc členských států poskytovat, zadávat či financovat tyto služby v souladu se Smlouvami.“

28) Vkládá se článek 16a, který přebírá znění dosavadního článku 255 s těmito změnami:

a) před odstavec 1 se vkládají nové odstavce následujícího znění; dosavadní odstavec 1 se označuje jako odstavec 3 a dosavadní odstavce 2 a 3 se stávají jeho druhým a třetím pododstavcem:

„1. S cílem podpořit řádnou správu věcí veřejných a zajistit účast občanské společnosti jednají orgány, instituce a jiné subjekty Unie co nejotevřeněji.

2. Evropský parlament, jakož i Rada při projednávání návrhu legislativního aktu a hlasování o něm, zasedají veřejně.“;

b) v dosavadním odstavci 1, nově označeném jako odstavec 3, se slova „Evropského parlamentu, Rady a Komise“ se nahrazují slovy „orgánů, institucí a jiných subjektů Unie bez ohledu na použitý nosič“ a slova „v souladu s odstavci 2 a 3“ se nahrazují slovy

„v souladu s tímto odstavcem“;

c) v dosavadním odstavci 2, nově odst. 3 druhém pododstavci, se slova „do dvou let po vstupu Amsterodamské smlouvy v platnost“ nahrazují slovy „formou nařízení“;

d) v dosavadním odstavci 3, nově odst. 3 třetím pododstavci, se před slovo „stanoví“ vkládají slova „zajišťuje transparentnost své činnosti a“ a doplňují se slova „v souladu s nařízením uvedeným v druhém pododstavci“; doplňují se nové pododstavce, které znějí:

„Soudní dvůr Evropské unie, Evropská centrální banka a Evropská investiční banka podléhají tomuto odstavci, pouze pokud vykonávají své správní funkce.

Evropský parlament a Rada zajistí zveřejnění dokumentů týkajících se legislativních postupů za podmínek stanovených nařízením uvedeným v druhém pododstavci.“

29) Vkládá se nový článek, který nahrazuje dosavadní článek 286 a který zní:

„ČLÁNEK 16b

1. Každý má právo na ochranu osobních údajů, které se jej týkají.

2. Evropský parlament a Rada přijmou řádným legislativním postupem pravidla o ochraně fyzických osob při zpracovávání osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a členskými státy, pokud vykonávají činnosti spadající do oblasti působnosti práva Unie,

a pravidla o volném pohybu těchto údajů. Dodržování těchto pravidel podléhá kontrole nezávislými orgány.

Pravidly přijatými na základě tohoto článku nejsou dotčena zvláštní pravidla uvedená v článku 25a Smlouvy o Evropské unii.“

30) Vkládá se nový článek, který zní:

„ČLÁNEK 16c

1. Unie uznává postavení, které podle vnitrostátního práva mají církve a náboženská sdružení či společenství v členských státech, a nedotýká se jej.

2. Unie stejným způsobem uznává postavení, které podle vnitrostátního práva mají nekonfesní organizace.

3. Unie udržuje otevřený, transparentní a pravidelný dialog s těmito církvemi a organizacemi, přičemž uznává jejich identitu a jejich osobitý přínos.“

ZÁKAZ DISKRIMINACE A OBČANSTVÍ

31) Název části druhé se nahrazuje tímto: „ZÁKAZ DISKRIMINACE A OBČANSTVÍ UNIE“.

32) Vkládá se článek 16d, který přebírá znění dosavadního článku 12.

33) Vkládá se článek 16e, který přebírá znění dosavadního článku 13 s tím, že v odstavci 2 se slova „rozhoduje Rada postupem podle článku 251, pokud přijímá“ nahrazují slovy „mohou Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem přijmout základní zásady pro“.

34) Článek 17 se mění takto:

a) slova „doplňuje státní příslušnost členského státu, ale nenahrazuje ji“ se nahrazují slovy

„doplňuje občanství členského státu, nenahrazuje je“;

b) odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Občané Unie mají práva a povinnosti stanovené Smlouvami. Mají mimo jiné:

a) právo svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států;

b) právo volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu a v obecních volbách v členském státě, v němž mají bydliště, za stejných podmínek jako státní příslušníci tohoto státu;

c) na území třetí země, kde členský stát, jehož jsou státními příslušníky, nemá své zastoupení, právo na diplomatickou a konzulární ochranu kterýmkoli členským státem za stejných podmínek jako státní příslušníci tohoto státu;

d) petiční právo k Evropskému parlamentu, právo obracet se na evropského veřejného ochránce práv a právo obracet se na orgány a poradní instituce Unie v jednom

z jazyků Xxxxx a obdržet odpověď ve stejném jazyce.

Tato práva se vykonávají za podmínek a v mezích stanovených Smlouvami a opatřeními přijatými na jejich základě.“

35) Článek 18 se mění takto:

a) v odstavci 2 se slova „může Rada“ nahrazují slovy „mohou Evropský parlament a Rada

řádným legislativním postupem“ a poslední věta se zrušuje;

b) odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Ke stejnému účelu jako účelu uvedenému v odstavci 1, nestanoví-li k tomu Smlouvy nezbytné pravomoci, může Rada zvláštním legislativním postupem přijmout opatření týkající se sociálního zabezpečení nebo sociální ochrany. Rada rozhoduje jednomyslně po konzultaci s Evropským parlamentem.“

36) V článku 20 se slova „mezi sebou sjednají nezbytná pravidla“ nahrazují slovy „přijmou nezbytná ustanovení“. Doplňuje se nový pododstavec, který zní:

„Rada může zvláštním legislativním postupem a po konzultaci Evropského parlamentu přijímat směrnice o opatřeních v oblasti koordinace a spolupráce nezbytných pro usnadnění této ochrany.“

37) V článku 21 se vkládá nový první pododstavec, který zní:

„Evropský parlament a Rada přijímají řádným legislativním postupem formou nařízení ustanovení o postupech a podmínkách požadovaných pro předložení občanské iniciativy ve smyslu článku 8b Smlouvy o Evropské unii, včetně minimálního počtu členských států, z nichž musí pocházet občané, kteří ji předkládají.“

38) V čl. 22 druhém pododstavci se slova „práv stanovených v této části, jež členským státům doporučí k přijetí v souladu s jejich ústavními předpisy“ nahrazují slovy „práv uvedených v čl. 17 odst. 2. Tato ustanovení vstupují v platnost po schválení členskými státy v souladu

s jejich ústavními předpisy.“

39) Název části třetí se nahrazuje tímto: „VNITŘNÍ POLITIKY A ČINNOSTI UNIE“.

VNITŘNÍ TRH

40) Na začátku části třetí se vkládá nový nadpis hlavy I s názvem „VNITŘNÍ TRH“.

41) Vkládá se článek 22a, který přebírá znění dosavadního článku 14 s tím, že se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Unie přijímá opatření určená k vytvoření nebo zajištění fungování vnitřního trhu v souladu s příslušnými ustanoveními Smluv.“

42) Vkládá se článek 22b, který přebírá znění dosavadního článku 15 s tím, že v prvním pododstavci se slova „při vytváření“ nahrazují slovy „pro vytvoření“.

43) Dosavadní hlava I o volném pohybu zboží se označuje jako hlava Ia.

44) V čl. 23 odst. 1 se slova „je založeno na“ nahrazují slovem „zahrnuje“.

45) Za článek 27 se vkládá nový nadpis kapitoly 1a s názvem „SPOLUPRÁCE V CELNÍCH VĚCECH“ a vkládá se článek 27a, který přebírá znění dosavadního článku 135 s tím, že jeho poslední věta se zrušuje.

ZEMĚDĚLSTVÍ A RYBOLOV

46) V názvu hlavy II se doplňují slova „A RYBOLOV“.

47) Článek 32 se mění takto:

a) v odstavci 1 se vkládá nový první pododstavec, který zní: „1. Unie vymezuje a provádí společnou zemědělskou politiku a společnou rybářskou politiku.“, dosavadní znění odstavce 1 se stává druhým pododstavcem.

V nově druhém pododstavci první větě se za slovo „zemědělství“ vkládá slovo

„…, rybolov“ a doplňuje se nová věta, která zní: „Odkazy na společnou zemědělskou politiku nebo na zemědělství a užívání výrazu „zemědělský“ se rovněž vztahují na rybolov, s ohledem na zvláštní rysy tohoto odvětví.“;

b) v odstavci 2 se slovo „vytváření“ nahrazuje slovy „vytvoření nebo fungování“;

c) v odstavci 3 se zrušují slova „této smlouvy“.

48) Článek 36 se mění takto:

a) v prvním pododstavci se slova „podle čl. 37 odst. 2 a 3“ nahrazují slovy „podle čl. 37 odst. 2“ a slova „vymezí Rada“ se nahrazují slovy „vymezí Evropský parlament a Rada“;

b) v návětí druhého pododstavce se slovo „zejména“ nahrazuje slovy „na návrh Komise“.

49) Článek 37 se mění takto:

a) odstavec 1 se zrušuje;

b) dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 1; slova „S přihlédnutím k výsledku konference uvedené v odstavci 1 předloží Komise po konzultaci s Hospodářským

a sociálním výborem do dvou let od vstupu této smlouvy v platnost“ se nahrazují slovy

„Komise předkládá“ a třetí pododstavec se zrušuje;

c) vkládají se nové odstavce, které znějí:

„2. Evropský parlament a Rada přijmou řádným legislativním postupem po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem společnou organizaci zemědělských trhů uvedenou v čl. 34 odst. 1 a ostatní ustanovení nezbytná pro sledování cílů společné zemědělské politiky a společné rybářské politiky.

3. Rada přijme na návrh Komise opatření týkající se stanovení cen, dávek, podpor a množstevních omezení a stanovení a přidělení rybolovných práv.“;

d) dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4 a jeho návětí nahrazuje tímto:

„V souladu s odstavcem 2 lze vnitrostátní systémy organizace trhu nahradit společnou organizací trhu uvedenou v čl. 34 odst. 1, pokud:“;

e) dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.

VOLNÝ POHYB PRACOVNÍKŮ

50) V čl. 39 odst. 3 písm. d) se zrušuje slovo „prováděcích“.

51) Článek 42 se mění takto:

a) v prvním pododstavci se slova „migrujícím pracovníkům a oprávněným příslušníkům jejich rodin“ nahrazují slovy „migrujícím zaměstnancům a osobám samostatně výdělečně činným, jakož i osobám na nich závislým,“ a ve větě za středníkem se zrušuje slovo „Rada“;

b) poslední pododstavec se nahrazuje tímto:

„Prohlásí-li člen Rady, že by se návrh legislativního aktu podle prvního pododstavce dotkl důležitých aspektů jeho systému sociálního zabezpečení, včetně oblasti působnosti, nákladů nebo finanční struktury, nebo by se výrazně dotkl finanční rovnováhy tohoto systému, může požádat, aby se návrhem zabývala Evropská rada.

V takovém případě se řádný legislativní postup pozastaví. Po projednání Evropská rada do čtyř měsíců od tohoto pozastavení:

a) vrátí návrh zpět Radě, která ukončí pozastavení řádného legislativního postupu, nebo

b) nepřijme žádné opatření nebo požádá Komisi o předložení nového návrhu; v tom případě se původně navržený akt považuje za nepřijatý.“

PRÁVO USAZOVÁNÍ

52) V čl. 44 odst. 2 se na začátek prvního pododstavce vkládají slova „Evropský parlament,“.

53) V čl. 45 druhém pododstavci se slova „Rada může na návrh Komise kvalifikovanou většinou“ nahrazují slovy „Evropský parlament a Rada mohou řádným legislativním postupem“.

54) Článek 47 se mění takto:

a) v odstavci 1 se doplňují slova „…, jakož i koordinaci právních a správních předpisů členských států týkajících se přístupu k samostatně výdělečným činnostem a jejich výkonu“;

b) odstavec 2 se zrušuje a dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2; slova „bude postupné odstraňování omezení záviset“ se nahrazují slovy „závisí postupné odstraňování omezení“.

55) Vkládá se článek 48a, který přebírá znění dosavadního článku 294.

SLUŽBY

56) Článek 49 se mění takto:

a) v prvním pododstavci se slova „státě Společenství“ nahrazují slovy „členském státě“;

b) v druhém pododstavci se slova „Rada může na návrh Komise rozhodnutím přijatým kvalifikovanou většinou“ nahrazují slovy „Evropský parlament a Rada mohou řádným legislativním postupem“.

57) V čl. 50 třetím pododstavci se slova „ve státě“ nahrazují slovy „v členském státě“.

58) V čl. 52 odst. 1 se slova „Rada vydá na návrh Komise a po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Evropským parlamentem“ nahrazují slovy „Evropský parlament

a Rada vydají řádným legislativním postupem po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem“.

59) V článku 53 se slova „jsou připraveny přistoupit k liberalizaci“ nahrazují slovy „usilují o dosažení liberalizace“.

KAPITÁL

60) V čl. 57 odst. 2 se slova „může Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou přijímat“ nahrazují slovy „přijímají Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem“; dosavadní poslední věta odstavce 2 se stává odstavcem 3 a nahrazuje se tímto:

„3. Odchylně od odstavce 2 může opatření, která v oblasti liberalizace pohybu kapitálu do třetích zemí či z nich představují v právu Unie krok zpět, přijímat pouze Rada zvláštním legislativním postupem jednomyslně po konzultaci s Evropským parlamentem.“

61) V článku 58 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„4. Nebudou-li přijata opatření podle čl. 57 odst. 3, může Komise, nebo nepřijme-li Komise rozhodnutí do tří měsíců od žádosti dotčeného členského státu, Rada přijmout rozhodnutí o tom, že se omezující daňová opatření přijatá členským státem vůči jedné nebo více třetím zemím považují za slučitelná se Smlouvami, pokud jsou odůvodněna některým z cílů Unie a jsou slučitelná s řádným fungováním vnitřního trhu. Rada rozhoduje jednomyslně na žádost členského státu.“

62) Dosavadní článek 60 se stává článkem 61h a mění se podle bodu 64.

PROSTOR SVOBODY, BEZPEČNOSTI A PRÁVA

63) Xxxxx XX o vízové, azylové a přistěhovalecké politice a jiných politikách týkajících se volného pohybu osob se nahrazuje novou hlavou IV s názvem „PROSTOR SVOBODY, BEZPEČNOSTI A PRÁVA“. Tato hlava obsahuje tyto kapitoly:

Kapitola 1: Obecná ustanovení

Kapitola 2: Politiky týkající se kontrol na hranicích, azylu a přistěhovalectví Kapitola 3: Justiční spolupráce v občanských věcech

Kapitola 4: Justiční spolupráce v trestních věcech Kapitola 5: Policejní spolupráce

OBECNÁ USTANOVENÍ

64) Článek 61 se nahrazuje následujícím nadpisem kapitoly a články. Článek 61 současně nahrazuje článek 29 dosavadní Smlouvy o Evropské unii, článek 61d nahrazuje článek 36 uvedené smlouvy, článek 61e nahrazuje čl. 64 odst. 1 Smlouvy o založení Evropského společenství a článek 33 dosavadní Smlouvy o Evropské unii, článek 61g nahrazuje článek 66 Smlouvy o založení Evropského společenství a článek 61h přebírá znění článku 60 uvedené smlouvy, jak je uvedeno v bodě 62 tohoto článku:

„KAPITOLA 1 OBECNÁ USTANOVENÍ

ČLÁNEK 61

1. Unie tvoří prostor svobody, bezpečnosti a práva při respektování základních práv a různých právních systémů a tradic členských států.

2. Unie zajišťuje, že na vnitřních hranicích neprobíhá kontrola osob, a rozvíjí společnou politiku v oblasti azylu, přistěhovalectví a ochrany vnějších hranic, která je založena na solidaritě mezi členskými státy a je spravedlivá vůči státním příslušníkům třetích zemí. Pro účely této hlavy se s osobami bez státní příslušnosti zachází jako se státními příslušníky třetích zemí.

3. Unie usiluje o zajištění vysoké úrovně bezpečnosti prostřednictvím opatření pro předcházení trestné činnosti, rasismu a xenofobii a boj proti nim, prostřednictvím opatření pro koordinaci a spolupráci mezi policejními a justičními orgány a jinými příslušnými orgány, jakož i prostřednictvím vzájemného uznávání soudních rozhodnutí v trestních věcech, a je-li to nezbytné, prostřednictvím sbližování předpisů trestního práva.

4. Unie usnadňuje přístup ke spravedlnosti, zejména zásadou vzájemného uznávání soudních a mimosoudních rozhodnutí v občanských věcech.

ČLÁNEK 61a

Evropská rada vymezuje v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva strategické směry pro legislativní a operativní plánování.

ČLÁNEK 61b

Vnitrostátní parlamenty dbají s ohledem na legislativní návrhy a podněty předkládané v rámci kapitol 4 a 5 na dodržování zásady subsidiarity v souladu s Protokolem o používání zásad subsidiarity a proporcionality.

ČLÁNEK 61c

Aniž jsou dotčeny články 226, 227 a 228, může Rada na návrh Komise přijmout opatření, která stanoví způsob, jakým členské státy ve spolupráci s Komisí postupují při objektivním a nestranném hodnocení toho, jak orgány členských států provádějí politiky Unie podle této hlavy, zejména pro usnadnění plného uplatňování zásady vzájemného uznávání. O obsahu a výsledcích hodnocení je informován Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty.

ČLÁNEK 61d

K zajištění podpory a posílení operativní spolupráce v oblasti vnitřní bezpečnosti uvnitř Unie se v Radě zřizuje stálý výbor. Aniž je dotčen článek 207, usnadňuje tento výbor koordinaci činnosti příslušných orgánů členských států. Do jednání výboru mohou být zapojeni zástupci dotčených institucí a jiných subjektů Unie. O jednáních je informován Xxxxxxxx parlament

a vnitrostátní parlamenty.

ČLÁNEK 61e

Tato hlava se nedotýká výkonu odpovědnosti členských států za udržování veřejného pořádku a ochranu vnitřní bezpečnosti.

ČLÁNEK 61f

Členské státy mohou mezi sebou a na vlastní odpovědnost organizovat formy spolupráce a koordinace, které považují za vhodné, mezi příslušnými útvary svých státních správ pověřenými zajišťováním národní bezpečnosti.

ČLÁNEK 61g

Rada přijme opatření k zajištění správní spolupráce mezi příslušnými útvary členských států v oblastech uvedených v této hlavě, jakož i mezi těmito útvary a Komisí. Rozhoduje na návrh Komise, s výhradou článku 61i, a po konzultaci s Evropským parlamentem.

ČLÁNEK 61h

Je-li to nezbytné pro dosažení cílů uvedených v článku 61, pokud jde o předcházení terorismu a souvisejícím činnostem a boj proti nim, vymezí Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem formou nařízení rámec správních opatření týkajících se pohybu kapitálu a plateb, jako je zmrazení peněžních prostředků, finančních aktiv nebo hospodářských výhod, které náležejí fyzickým nebo právnickým osobám, skupinám nebo nestátním útvarům, jsou jimi vlastněny nebo jsou v jejich v držbě.

K provedení rámce uvedeného v prvním pododstavci přijme Rada na návrh Komise opatření. Akty uvedené v tomto článku musí obsahovat nezbytná ustanovení o právních zárukách.

ČLÁNEK 61i

Akty uvedené v kapitolách 4 a 5 a opatření uvedená v článku 61g, která zajišťují správní spolupráci v oblastech podle těchto kapitol, se přijímají:

a) na návrh Komise, nebo

b) z podnětu čtvrtiny členských států.“

KONTROLY NA HRANICÍCH, AZYL A PŘISTĚHOVALECTVÍ

65) Články 62 až 64 se nahrazují následujícím nadpisem kapitoly a články. Článek 62 nahrazuje článek 62, čl. 63 odst. 1 a 2 nahrazuje čl. 63 body 1 a 2, čl. 63 odst. 3 nahrazuje čl. 64 odst. 2 a článek 63a nahrazuje čl. 63 body 3 a 4:

„KAPITOLA 2

POLITIKY TÝKAJÍCÍ SE KONTROL NA HRANICÍCH, AZYLU A PŘISTĚHOVALECTVÍ

ČLÁNEK 62

1. Unie rozvíjí politiku s cílem:

a) zajistit, aby osoby bez ohledu na svou státní příslušnost nebyly kontrolovány při překračování vnitřních hranic;

b) zajistit kontrolu osob a účinný dohled nad překračováním vnějších hranic;

c) postupně zavést integrovaný systém řízení vnějších hranic.

2. Pro účely odstavce 1 přijímají Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem opatření týkající se:

a) společné politiky v oblasti víz a jiných krátkodobých povolení k pobytu;

b) kontrol, jimž podléhají osoby překračující vnější hranice;

c) podmínek, za kterých požívají státní příslušníci třetích zemí v Unii po krátkou dobu svobody pohybu;

d) veškerých opatření nezbytných pro postupné zavedení integrovaného systému řízení vnějších hranic;

e) neprovádění kontrol osob bez ohledu na jejich státní příslušnost při překračování vnitřních hranic.

3. Ukáže-li se k usnadnění výkonu práva podle čl. 17 odst. 2 písm. a) činnost Unie jako nezbytná a nestanoví-li Xxxxxxx pro takovou činnost nezbytné pravomoci, může Rada zvláštním legislativním postupem přijmout předpisy týkající se cestovních pasů, průkazů totožnosti, povolení k pobytu a jiných obdobných dokladů. Rada rozhoduje jednomyslně po konzultaci s Evropským parlamentem.

4. Tento článek se nedotýká pravomoci členských států k zeměpisnému vymezení svých hranic podle mezinárodního práva.

ČLÁNEK 63

1. Unie vyvíjí společnou politiku týkající se azylu, doplňkové ochrany a dočasné ochrany s cílem poskytnout každému státnímu příslušníkovi třetí země, který potřebuje mezinárodní ochranu, přiměřený status a zajistit dodržování zásady nenavracení. Tato politika musí být v souladu s Ženevskou úmluvou o právním postavení uprchlíků ze dne 28. července 1951, Protokolem týkajícím se právního postavení uprchlíků ze dne 31. ledna 1967 a ostatními příslušnými smlouvami.

2. Pro účely odstavce 1 přijímají Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem opatření týkající se společného evropského azylového systému, který obsahuje:

a) jednotný azylový status pro státní příslušníky třetích zemí platný v celé Unii;

b) jednotný status doplňkové ochrany pro státní příslušníky třetích zemí, kteří, aniž by získali evropský azyl, potřebují mezinárodní ochranu;

c) společný režim dočasné ochrany vysídlených osob v případě hromadného přílivu;

d) společný postup pro udělování a odnímání jednotného azylového statusu nebo statusu doplňkové ochrany;

e) kritéria a mechanismy pro určení členského státu příslušného pro posouzení žádosti o azyl nebo doplňkovou ochranu;

f) normy týkající se podmínek pro přijímání žadatelů o azyl nebo doplňkovou ochranu;

g) partnerství a spolupráci se třetími zeměmi pro zvládání přílivů osob žádajících o azyl nebo doplňkovou či dočasnou ochranu.

3. Ocitnou-li se jeden nebo více členských států ve stavu nouze v důsledku náhlého přílivu státních příslušníků třetích zemí, může Rada na návrh Komise přijmout ve prospěch dotyčných členských států dočasná opatření. Rada rozhoduje po konzultaci s Evropským parlamentem.

ČLÁNEK 63a

1. Unie vyvíjí společnou přistěhovaleckou politiku, jejímž cílem je ve všech etapách zajistit účinné řízení migračních toků, spravedlivé zacházení pro státní příslušníky třetích zemí oprávněně pobývající v členských státech, jakož i předcházení nedovolenému přistěhovalectví a obchodu s lidmi a posílení boje proti těmto činnostem.

2. Pro účely odstavce 1 přijímají Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem opatření v těchto oblastech:

a) podmínky vstupu a pobytu a pravidla, podle nichž členské státy udělují dlouhodobá víza a vydávají dlouhodobá povolení k pobytu, včetně těch, která jsou udělována a vydávána za účelem slučování rodin;

b) vymezení práv státních příslušníků třetích zemí oprávněně pobývajících v členském státě, včetně podmínek upravujících svobodu pohybovat se a pobývat v ostatních členských státech;

c) nedovolené přistěhovalectví a nedovolený pobyt včetně vyhoštění a vracení osob s neoprávněným pobytem;

d) boj proti obchodu s lidmi, především se ženami a dětmi.

3. Unie může se třetími zeměmi uzavřít dohody o zpětném přebírání státních příslušníků třetích zemí, kteří nesplňují nebo již nesplňují podmínky pro vstup, přítomnost nebo pobyt na území některého členského státu, do země původu nebo do země, odkud přicházejí.

4. Evropský parlament a Rada mohou řádným legislativním postupem přijmout opatření pro povzbuzení a podporu činnosti členských států k podpoře integrace státních příslušníků třetích zemí oprávněně pobývajících na jejich území, s vyloučením harmonizace právních předpisů členských států.

5. Tento článek se nedotýká práva členských států stanovit objem vstupů státních příslušníků třetích zemí přicházejících ze třetích zemí na jejich území s cílem hledat tam práci jako zaměstnanci nebo osoby samostatně výdělečně činné.

ČLÁNEK 63b

Politiky Unie podle této kapitoly a jejich provádění se řídí zásadou solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti mezi členskými státy, a to i na finanční úrovni. Kdykoli je to nutné, obsahují akty Unie přijaté podle této kapitoly vhodná opatření pro používání této zásady.“

JUSTIČNÍ SPOLUPRÁCE V OBČANSKÝCH VĚCECH

66) Článek 65 se nahrazuje tímto:

„KAPITOLA 3

JUSTIČNÍ SPOLUPRÁCE V OBČANSKÝCH VĚCECH

ČLÁNEK 65

1. Unie rozvíjí justiční spolupráci v občanských věcech s mezinárodním prvkem založenou na zásadě vzájemného uznávání soudních a mimosoudních rozhodnutí. Tato spolupráce může zahrnovat přijímání opatření pro sbližování právních předpisů členských států.

2. Pro účely odstavce 1 přijímají Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem opatření, která mají, zejména pokud je to nezbytné k řádnému fungování vnitřního trhu, za cíl zajistit:

a) vzájemné uznávání a výkon soudních a mimosoudních rozhodnutí mezi členskými státy;

b) přeshraniční doručování soudních a mimosoudních písemností;

c) slučitelnost kolizních norem a pravidel pro určení příslušnosti platných v členských státech;

d) spolupráci při opatřování důkazů;

e) účinný přístup ke spravedlnosti;

f) odstraňování překážek řádného průběhu občanskoprávního řízení, v případě potřeby podporou slučitelnosti úpravy občanskoprávního řízení v členských státech;

g) rozvíjení alternativních metod urovnávání sporů;

h) podporu dalšího vzdělávání soudců a soudních zaměstnanců.

3. Odchylně od odstavce 2 přijímá Rada opatření týkající se rodinného práva

s mezinárodním prvkem zvláštním legislativním postupem. Rada rozhoduje jednomyslně po konzultaci s Evropským parlamentem.

Rada může na návrh Komise přijmout rozhodnutí určující ty aspekty rodinného práva

s mezinárodním prvkem, které mohou být předmětem aktů přijatých řádným legislativním postupem. Rada rozhoduje jednomyslně po konzultaci s Evropským parlamentem.

Návrh uvedený v druhém pododstavci se postoupí vnitrostátním parlamentům. Vysloví-li některý vnitrostátní parlament během šesti měsíců ode dne tohoto postoupení svůj nesouhlas, není rozhodnutí přijato. Není-li nesouhlas vysloven, může Rada rozhodnutí přijmout.“

JUSTIČNÍ SPOLUPRÁCE V TRESTNÍCH VĚCECH

67) Článek 66 se nahrazuje článkem 61g podle bodu 64 a články 67, 68 a 69 se zrušují. Vkládají se následující nový nadpis hlavy a nové články, přičemž články 69a, 69b a 69d nahrazují článek 31 dosavadní Smlouvy o Evropské unii, jak je uvedeno v čl. 1 bodě 51 této smlouvy:

„KAPITOLA 4

JUSTIČNÍ SPOLUPRÁCE V TRESTNÍCH VĚCECH

ČLÁNEK 69a

1. Justiční spolupráce v trestních věcech je v Unii založena na zásadě vzájemného uznávání rozsudků a soudních rozhodnutí a zahrnuje sbližování právních a správních předpisů členských států v oblastech uvedených v odstavci 2 a v článku 69b.

Evropský parlament a Rada přijímají řádným legislativním postupem opatření, která mají za cíl:

a) stanovit pravidla a postupy pro zajištění uznávání všech forem rozsudků a soudních rozhodnutí v celé Unii;

b) předcházet střetům příslušnosti mezi členskými státy a řešit je;

c) podporovat další vzdělávání soudců a soudních zaměstnanců;

d) usnadňovat spolupráci mezi justičními nebo obdobnými orgány členských států v rámci trestního řízení a výkonu rozhodnutí.

2. V rozsahu nezbytném pro usnadnění vzájemného uznávání rozsudků a soudních rozhodnutí a policejní a justiční spolupráce v trestních věcech s přeshraničním rozměrem mohou Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem stanovit formou směrnic minimální pravidla. Tato minimální pravidla přihlížejí k rozdílům mezi právními tradicemi a systémy členských států.

Týkají se:

a) vzájemné přípustnosti důkazů mezi členskými státy;

b) práv osob v trestním řízení;

c) práv obětí trestných činů;

d) dalších zvláštních aspektů trestního řízení, které Rada předem určila v rozhodnutí; při přijímání tohoto rozhodnutí Rada rozhoduje jednomyslně po obdržení souhlasu Evropského parlamentu.

Přijetí minimálních pravidel podle tohoto odstavce nebrání členským státům zachovat nebo zavést vyšší stupeň ochrany osob.

3. Pokud se člen Rady domnívá, že by se návrh směrnice podle odstavce 2 dotkl základních aspektů jeho systému trestního soudnictví, může požádat, aby se návrhem zabývala Evropská rada. V takovém případě se řádný legislativní postup pozastaví. Po projednání, a pokud bylo dosaženo konsensu, Evropská rada do čtyř měsíců od tohoto pozastavení vrátí návrh zpět Radě, která ukončí pozastavení řádného legislativního postupu.

Není-li dohody dosaženo a pokud si alespoň devět členských států přeje navázat posílenou spolupráci na základě dotčeného návrhu směrnice, oznámí to ve stejné lhůtě Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. V takovém případě se povolení k zavedení posílené spolupráce podle čl. 10 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii a čl. 280d odst. 1 této smlouvy považuje za udělené a použijí se ustanovení o posílené spolupráci.

ČLÁNEK 69b

1. Evropský parlament a Rada mohou řádným legislativním postupem stanovit formou směrnic minimální pravidla týkající se vymezení trestných činů a sankcí v oblastech mimořádně závažné trestné činnosti s přeshraničním rozměrem z důvodu povahy nebo dopadu těchto trestných činů nebo kvůli zvláštní potřebě potírat ji na společném základě.

Jsou to tyto oblasti trestné činnosti: terorismus, obchod s lidmi a sexuální vykořisťování žen a dětí, nedovolený obchod s drogami, nedovolený obchod se zbraněmi, praní peněz, korupce, padělání platebních prostředků, trestná činnost v oblasti výpočetní techniky a organizovaná trestná činnost.

Na základě vývoje trestné činnosti může Rada přijmout rozhodnutí určující další oblasti trestné činnosti, které splňují kritéria uvedená v tomto odstavci. Rozhoduje jednomyslně po obdržení souhlasu Evropského parlamentu.

2. Ukáže-li se, že sbližování trestněprávních předpisů členského státu je nezbytné pro zajištění účinného provádění politiky Unie v oblasti, která byla předmětem harmonizačního opatření, mohou směrnice stanovit minimální pravidla pro vymezení trestných činů a sankcí v dané oblasti. Tyto směrnice se přijmou stejným řádným nebo zvláštním legislativním postupem, který byl použit pro přijetí dotyčných harmonizačních opatření, aniž je dotčen článek 61i.

3. Pokud se člen Rady domnívá, že by se návrh směrnice podle odstavce 1 nebo 2 dotkl základních aspektů jeho systému trestního soudnictví, může požádat, aby se návrhem zabývala Evropská rada. V takovém případě se řádný legislativní postup pozastaví. Po projednání, a pokud bylo dosaženo konsensu, Evropská rada do čtyř měsíců od tohoto pozastavení vrátí návrh zpět Radě, která ukončí pozastavení řádného legislativního postupu.

Není-li dohody dosaženo a pokud si alespoň devět členských států přeje navázat posílenou spolupráci na základě dotčeného návrhu směrnice, oznámí to ve stejné lhůtě Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. V takovém případě se povolení k zavedení posílené spolupráce podle čl. 10 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii a čl. 280d odst. 1 této smlouvy považuje za udělené a použijí se ustanovení o posílené spolupráci.

ČLÁNEK 69c

Evropský parlament a Rada mohou řádným legislativním postupem přijmout pobídková a podpůrná opatření pro činnost členských států v oblasti předcházení trestné činnosti,

s vyloučením harmonizace právních předpisů členských států.

ČLÁNEK 69d

1. Posláním Eurojustu je podporovat a posilovat koordinaci a spolupráci mezi vnitrostátními orgány pověřenými vyšetřováním a stíháním závažné trestné činnosti, která se dotýká dvou nebo více členských států nebo která vyžaduje stíhání na společném základě, a to na základě operací vedených a informací poskytovaných orgány členských států a Europolem.

V této souvislosti Evropský parlament a Rada vymezí řádným legislativním postupem formou nařízení strukturu, fungování, oblast činnosti a úkoly Eurojustu. Tyto úkoly mohou zahrnovat:

a) zahájení trestních vyšetřování a navrhování zahájení stíhání, která vedou příslušné vnitrostátní orgány, zejména pokud jde o trestné činy proti finančním zájmům Unie;

b) koordinaci vyšetřování a stíhání uvedených v písmeni a);

c) posílení justiční spolupráce, včetně řešení střetů příslušností a úzké spolupráce s Evropskou soudní sítí.

Tato nařízení rovněž stanoví způsoby zapojení Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů do hodnocení činnosti Eurojustu.

2. V rámci stíhání podle odstavce 1, a aniž je dotčen článek 69e, vykonávají procesní úkony v souvislosti se soudním řízením příslušní vnitrostátní úředníci.

ČLÁNEK 69e

1. Pro boj proti trestným činům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie může Rada zvláštním legislativním postupem formou nařízení vytvořit z Eurojustu Úřad evropského veřejného žalobce. Rada rozhoduje jednomyslně po obdržení souhlasu Evropského parlamentu.

Není-li dosaženo jednomyslnosti, může skupina alespoň devíti členských států požádat, aby byl návrh nařízení předložen Evropské radě. V takovém případě se postup v Radě pozastaví. Po projednání, a pokud bylo dosaženo konsensu, Evropská rada do čtyř měsíců od tohoto pozastavení vrátí návrh zpět Radě k přijetí.

Není-li dohody dosaženo a pokud si alespoň devět členských států přeje navázat posílenou spolupráci na základě dotčeného návrhu nařízení, oznámí to ve stejné lhůtě Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. V takovém případě se povolení k zavedení posílené spolupráce podle čl. 10 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii a čl. 280d odst. 1 této smlouvy považuje za udělené a použijí se ustanovení o posílené spolupráci.

2. Úřad evropského veřejného žalobce je, případně ve spojení s Europolem, příslušný k vyšetřování a stíhání pachatelů a spolupachatelů trestných činů poškozujících nebo ohrožujících finanční zájmy Unie, jak jsou vymezeny nařízením podle odstavce 1, a jejich předvádění před soud. Před příslušnými soudy členských států vykonává v souvislosti

s těmito trestnými činy úlohu veřejného žalobce.

3. Nařízení uvedené v odstavci 1 vymezí statut Úřadu evropského veřejného žalobce, podmínky pro výkon jeho funkcí, procesní pravidla platná pro jeho činnost, jakož i ta, jimiž se řídí přípustnost důkazů, a pravidla použitelná na soudní přezkum procesních úkonů učiněných při výkonu jeho funkcí.

4. Evropská rada může současně nebo následně přijmout rozhodnutí pozměňující odstavec 1, kterým rozšíří pravomoci Úřadu evropského veřejného žalobce tak, aby zahrnovaly boj proti závažné trestné činnosti s přeshraničním rozměrem, a odpovídajícím způsobem pozměňující odstavec 2, pokud jde o pachatele a spolupachatele závažných trestných činů dotýkajících se několika členských států. Evropská rada rozhoduje jednomyslně po obdržení souhlasu Evropského parlamentu a po konzultaci s Komisí.“

POLICEJNÍ SPOLUPRÁCE

68) Vkládají se následující nový nadpis hlavy a nové články. Články 69f a 69g nahrazují článek 30 dosavadní Smlouvy o Evropské unii a článek 69 nahrazuje článek 32 uvedené smlouvy, jak je uvedeno v čl. 1 bodě 51 této smlouvy:

„KAPITOLA 5 POLICEJNÍ SPOLUPRÁCE

ČLÁNEK 69f

1. Unie vyvíjí policejní spolupráci, do níž jsou zapojeny všechny příslušné orgány členských států, včetně policie, celních orgánů a dalších donucovacích orgánů specializovaných na předcházení trestným činům, jejich odhalování a objasňování.

2. Pro účely odstavce 1 mohou Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem přijmout opatření týkající se:

a) shromažďování, uchovávání, zpracovávání, analýzy a výměny příslušných informací;

b) podpory vzdělávání zaměstnanců, jakož i spolupráce týkající se výměny zaměstnanců, prostředků a forenzního výzkumu;

c) společných kriminalistických metod při odhalování závažných forem organizované trestné činnosti.

3. Rada může zvláštním legislativním postupem přijmout opatření týkající se operativní spolupráce mezi orgány uvedenými v tomto článku. Rada rozhoduje jednomyslně po konzultaci s Evropským parlamentem.

Není-li dosaženo jednomyslnosti, může skupina alespoň devíti členských států požádat, aby byl návrh opatření předložen Evropské radě. V takovém případě se postup v Radě pozastaví. Po projednání, a pokud bylo dosaženo konsensu, Evropská rada do čtyř měsíců od tohoto pozastavení vrátí návrh zpět Radě k přijetí.

Není-li dohody dosaženo a pokud si alespoň devět členských států přeje navázat posílenou spolupráci na základě dotčeného návrhu opatření, oznámí to ve stejné lhůtě Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. V takovém případě se povolení k zavedení posílené spolupráce podle čl. 10 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii a čl. 280d odst. 1 této smlouvy považuje za udělené a použijí se ustanovení o posílené spolupráci.

Zvláštní postup podle druhého a třetího pododstavce se nepoužije na akty, které představují rozvoj schengenského acquis.

ČLÁNEK 69g

1. Posláním Europolu je podporovat a posilovat činnost policejních orgánů a jiných donucovacích orgánů členských států, jakož i jejich vzájemnou spolupráci při předcházení závažné trestné činnosti dotýkající se dvou nebo více členských států, terorismu a těm formám trestné činnosti, které se dotýkají společného zájmu, jenž je předmětem některé politiky Unie, a při boji proti takové trestné činnosti.

2. Evropský parlament a Rada vymezí řádným legislativním postupem formou nařízení strukturu, fungování, oblast činnosti a úkoly Europolu. Tyto úkoly mohou zahrnovat:

a) shromažďování, uchovávání, zpracovávání, analýzu a výměnu informací předávaných zejména orgány členských států nebo třetích zemí či subjektů;

b) koordinaci, organizaci a provádění vyšetřování a operativních akcí, vedených společně s příslušnými orgány členských států nebo v rámci společných vyšetřovacích týmů, případně ve spojení s Eurojustem.

Tato nařízení rovněž stanoví způsoby kontroly činností Europolu Evropským parlamentem, do které jsou zapojeny vnitrostátní parlamenty.

3. Jakákoli operativní akce Europolu musí být vedena ve spojení a po dohodě s orgány členských států, jejichž území se týká. Používání donucovacích opatření spadá výlučně do pravomoci příslušných vnitrostátních orgánů.

ČLÁNEK 69h

Rada stanoví zvláštním legislativním postupem podmínky a meze, za nichž mohou příslušné orgány členských států uvedené v článcích 69a a 69f působit na území jiného členského státu ve spojení a po dohodě s jeho orgány. Rada rozhoduje jednomyslně po konzultaci

s Evropským parlamentem.“ DOPRAVA

69) V článku 70 se slova „sledují členské státy cíle této smlouvy“ nahrazují slovy „jsou cíle Smluv sledovány“.

70) V článku 71 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Při přijímání opatření uvedených v odstavci 1 se přihlíží k případům, kdy by se jejich uplatňování mohlo vážně dotknout životní úrovně a úrovně zaměstnanosti v některých regionech, jakož i využití dopravních zařízení.“

71) V článku 72 se slova „bez jednomyslného souhlasu Rady“ nahrazují slovy „…, pokud Rada jednomyslně nepřijme opatření pro udělení výjimky,“.

72) Článek 75 se mění takto:

a) v odstavci 1 se slovo „odstraněna“ nahrazuje slovem „zakázána“;

b) v odstavci 2 se slova „Rada přijala“ nahrazují slovy „Evropský parlament a Rada přijaly“;

c) v odst. 3 prvním pododstavci větě se před slova „Hospodářským a sociálním výborem“ vkládají slova „Evropským parlamentem a“.

73) V článku 78 se doplňuje se nová věta, která zní:

„Pět let po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost může Rada na návrh Komise přijmout rozhodnutí, jímž se tento článek zruší.“

74) V článku 79 se zrušují slova „…, aniž je dotčena působnost Hospodářského a sociálního výboru“.

75) V článku 80 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Evropský parlament a Rada mohou řádným legislativním postupem přijmout vhodná ustanovení pro dopravu námořní a leteckou. Rozhodují po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů.“

PRAVIDLA HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

76) V článku 85 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„3. Komise může přijmout nařízení týkající se kategorií dohod, o nichž Rada přijala nařízení nebo směrnici podle čl. 83 odst. 2 písm. b).“

77) Článek 87 se mění takto:

a) v odst. 2 písm. c) se doplňuje nová věta, která zní:

„Pět let po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost může Rada na návrh Komise přijmout rozhodnutí, jímž se toto písmeno zruší.“

b) v odst. 3 písm. a) se doplňují slova „jakož i rozvoji regionů uvedených v článku 299 s ohledem na jejich strukturální, hospodářskou a sociální situaci,“.

78) V článku 88 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„4. Komise může přijmout nařízení týkající se kategorií státních podpor, u kterých Rada podle článku 89 dala možnost vyjmout je z řízení uvedeného v odstavci 3 tohoto článku.“

DAŇOVÁ USTANOVENÍ

79) V článku 93 se slova „ve lhůtě uvedené v článku 14“ nahrazují slovy „a zabránění narušení hospodářské soutěže“.

SBLIŽOVÁNÍ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

80) Mění se pořadí článků 94 a 95. Dosavadní článek 94 se označuje jako článek 95 a dosavadní

článek 95 se označuje jako článek 94.

81) Dosavadní článek 95, nově označený jako článek 94, se mění takto:

a) v odstavci 1 se zrušují slova „Odchylně od článku 94, a“;

b) v odstavci 4 se před slova „Rada nebo Komise“ vkládají slova „Evropský parlament a Rada,“;

c) v odstavci 5 se slova „poté, co Rada nebo Komise přijaly harmonizační opatření,“ nahrazují slovy „po přijetí harmonizačního opatření Evropským parlamentem a Radou, Radou nebo Komisí“;

d) (netýká se českého znění).

82) V dosavadním článku 94, nově označeném jako článek 95, se na začátek vkládají slova „Aniž je dotčen článek 94,“.

83) V čl. 96 druhém pododstavci první větě se slova „přijme Rada“ nahrazují slovy „přijmou Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem“ a zrušují se slova „na návrh Komise“. V druhé větě se slova „Komise a Rada mohou přijímat“ nahrazují slovy „Mohou být přijata“.

DUŠEVNÍ VLASTNICTVÍ

84) V hlavě VI se vkládá nový článek, který zní:

„ČLÁNEK 97a

V rámci vytvoření nebo fungování vnitřního trhu přijmou Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem opatření o vytvoření evropských práv duševního vlastnictví, která zajistí jednotnou ochranu práv duševního vlastnictví v Unii, a o zavedení centralizovaného režimu pro vydávání povolení, koordinaci a kontrolu na úrovni Unie.

Rada stanoví zvláštním legislativním postupem formou nařízení pravidla pro používání jazyků ve vztahu k evropským právům duševního vlastnictví. Rada rozhoduje jednomyslně po konzultaci s Evropským parlamentem.“

HOSPODÁŘSKÁ A MĚNOVÁ POLITIKA

85) V hlavě VII se vkládá článek 97b, který přebírá znění dosavadního článku 4 s těmito změnami:

a) v odstavci 1 se slova „a v harmonogramu stanoveném“ nahrazují slovem „stanovených“;

b) v odstavci 2 se slova „za podmínek, v harmonogramu a v souladu s postupy stanovenými v této smlouvě neodvolatelné stanovení měnových kurzů vedoucí k zavedení jednotné měny – ECU“ nahrazují slovy „za podmínek a v souladu s postupy stanovenými Smlouvami jednotnou měnu – euro“.

86) Článek 99 se mění takto:

a) v odst. 4 prvním pododstavci se první věta nahrazuje tímto:

„Zjistí-li se na základě postupu uvedeného v odstavci 3, že hospodářské politiky členského státu nejsou v souladu s hlavními směry uvedenými v odstavci 2 nebo že by mohly ohrozit řádné fungování hospodářské a měnové unie, může se Komise na dotyčný členský stát obrátit s varováním. Rada může na doporučení Komise podat dotyčnému členskému státu nezbytná doporučení.“;

b) dosavadní odst. 4 druhý pododstavec se stává odstavcem 5 a dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6;

c) v odstavci 4 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

„V rámci tohoto odstavce Rada při rozhodování nepřihlíží k hlasu člena Rady zastupujícího dotyčný členský stát.

Kvalifikovaná většina ostatních členů Rady je vymezena podle čl. 205 odst. 3 písm. a).“

d) v odstavci 5, nově označeném jako odstavec 6, se slova „Rada může postupem podle článku 252“ nahrazují slovy „Evropský parlament a Rada mohou řádným legislativním postupem formou nařízení“ a zrušují se slova „tohoto článku“.

OBTÍŽE V ZÁSOBOVÁNÍ URČITÝMI PRODUKTY (ENERGETIKA)

87) V článku 100 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Aniž jsou dotčeny jiné postupy stanovené ve Smlouvách, může Rada na návrh Komise rozhodnout v duchu solidarity mezi členskými státy o opatřeních přiměřených hospodářské situaci, zejména když vzniknou závažné obtíže v zásobování určitými produkty, především v oblasti energetiky.“

DALŠÍ USTANOVENÍ – HOSPODÁŘSKÁ A MĚNOVÁ POLITIKA

88) V článku 102 se zrušuje odstavec 2 a odstavec 1 není číslován.

89) V článku 103 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Rada může na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem v případě potřeby upřesnit definice pro použití zákazů uvedených v článcích 101 a 102 a v tomto článku.“

POSTUP PŘI NADMĚRNÉM SCHODKU

90) Článek 104 se mění takto:

a) odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Usoudí-li Komise, že v členském státě existuje nebo může vzniknout nadměrný schodek, předloží stanovisko dotyčnému členskému státu a informuje o xxx Xxxx.“;

b) v odstavci 6 se slovo „doporučení“ nahrazuje slovem „návrh“;

c) v odstavci 7 se první věta nahrazuje tímto: „Rozhodne-li Rada podle odstavce 6, že nadměrný schodek existuje, přijme bez zbytečného odkladu na doporučení Komise doporučení, která podá dotyčnému členskému státu, aby tento členský stát mohl do dané lhůty tuto situaci ukončit.“;

d) v návětí odst. 11 prvního pododstavce se slovo „zostří“ nahrazuje slovem „zesílí“;

e) v odstavci 12 první větě se za slova „svá rozhodnutí“ vkládají slova „nebo doporučení“;

f) odstavec 13 se nahrazuje tímto:

„13. Při přijímání rozhodnutí nebo doporučení uvedených v odstavcích 8, 9, 11 a 12 rozhoduje Rada na doporučení Komise.

Při přijímání opatření uvedených v odstavcích 6 až 9, 11 a 12 Rada nepřihlíží k hlasu

člena Rady zastupujícího dotyčný členský stát.

Kvalifikovaná většina ostatních členů Rady je vymezena podle čl. 205 odst. 3 písm. a).“;

g) v odst. 14 třetím pododstavci se slova „Rada do 1. ledna 1994 stanoví“ nahrazují slovy

„stanoví Rada“.

MĚNOVÁ POLITIKA

91) Článek 105 se mění takto:

a) v odstavci 1 první větě se zkratka „ESCB“ nahrazuje slovy „Evropského systému centrálních bank (dále jen „ESCB“)“;

b) v odst. 2 druhé odrážce se slova „s článkem 111“ nahrazují slovy „s článkem 188o“;

c) odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6. Rada může zvláštním legislativním postupem jednomyslně po konzultaci s Evropským parlamentem a Evropskou centrální bankou formou nařízení svěřit Evropské centrální bance zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují

k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými a dalšími finančními institucemi, s výjimkou pojišťovacích podniků.“

92) Článek 106 se mění takto:

a) v odstavci 1 první větě se slovo „bankovek“ nahrazuje slovem „eurobankovek“;

b) v odstavci 2 první větě se slovo „mince“ nahrazuje slovem „euromince“; v druhé větě se slova „postupem podle článku 252 a po konzultaci s ECB“ nahrazují slovy „na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem a Evropskou centrální bankou“.

93) Článek 107 se mění takto:

a) odstavce 1 a 2 se zrušují a dosavadní odstavce 3, 4, 5 a 6 se označují jako odstavce 1, 2, 3 a 4;

b) v dosavadním odstavci 4, nově označeném jako odstavec 2, se slova „Statut ESCB“ nahrazují slovy „Statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB a ECB“)“;

c) dosavadní odstavec 5, nově označený jako odstavec 3, se nahrazuje tímto:

„3. Evropský parlament a Rada mohou řádným legislativním postupem změnit články 5.1, 5.2, 5.3, 17, 18, 19.1, 22, 23, 24, 26, 32.2, 32.3, 32.4 a 32.6, čl. 33.1 písm. a)

a článek 36 statutu ESCB a ECB. Rozhodují buď na doporučení Evropské centrální banky a po konzultaci s Komisí, nebo na návrh Komise a po konzultaci s Evropskou centrální bankou.“

94) V článku 109 se zrušují slova „nejpozději ke dni zřízení ESCB“.

95) V čl. 110 odst. 2 se zrušují první čtyři pododstavce.

OPATŘENÍ TÝKAJÍCÍ SE POUŽÍVÁNÍ EURA

96) Dosavadní čl. 111 odst. 1, 2, 3 a 5 se stávají čl. 188o odst. 1, 2, 3 a 4 a mění se podle bodu

174. Dosavadní čl. 111 odst. 4 se stává čl. 115c odst. 1 a mění se podle bodu 100.

97) Vkládá se nový článek, který zní:

„ČLÁNEK 111a

Aniž jsou dotčeny pravomoci Evropské centrální banky, přijmou Evropský parlament a Rada

řádným legislativním postupem opatření nezbytná pro používání eura jako jednotné měny. Tato opatření se přijmou po konzultaci s Evropskou centrální bankou.“

INSTITUCIONÁLNÍ USTANOVENÍ (HOSPODÁŘSKÁ A MĚNOVÁ UNIE)

98) Dosavadní článek 112 se stává článkem 245b a mění se podle bodu 228. Dosavadní článek 113 se stává článkem 245c.

99) Článek 114 se mění takto:

a) v odst. 1 prvním pododstavci se slova „Měnový výbor, který má poradní funkci“ nahrazují slovy „Hospodářský a finanční výbor“;

b) v odstavci 1 se zrušují druhý a třetí pododstavec;

c) v odstavci 2 se zrušuje první pododstavec a ve třetí odrážce dosavadního druhého, nově prvního pododstavce se slova „čl. 99 odst. 2, 3, 4 a 5“ nahrazují slovy „čl. 99 odst. 2, 3, 4 a 6“ a slova „..., čl. 122 odst. 2, čl. 123 odst. 4 a 5“ nahrazují slovy „a čl. 117a odst. 2 a 3“;

d) v odstavci 4 se slova „v článcích 122 a 123“ nahrazují slovy „v článku 116a“.

USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE ČLENSKÝCH STÁTŮ, JEJICHŽ MĚNOU JE EURO

100) Vkládá se nový nadpis kapitoly a nové články, které znějí:

„KAPITOLA 3a

USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE ČLENSKÝCH STÁTŮ, JEJICHŽ MĚNOU JE EURO

ČLÁNEK 115a

1. K zajištění řádného fungování hospodářské a měnové unie a v souladu s příslušnými ustanoveními Smluv přijme Rada některým z příslušných postupů uvedených v článcích 99 a 104, s výjimkou postupu podle čl. 104 odst. 14, opatření týkající se členských států, jejichž měnou je euro:

a) k posílení koordinace jejich rozpočtové kázně a dohledu nad ní;

b) k vypracování směrů hospodářské politiky pro tyto státy, přičemž se dbá na to, aby byly slučitelné se směry přijímanými pro celou Unii a byl nad nimi zajištěn dohled.

2. Na hlasování o opatřeních podle odstavce 1 se podílejí pouze členové Rady zastupující

členské státy, jejichž měnou je euro.

Kvalifikovaná většina uvedených členů je vymezena podle čl. 205 odst. 3 písm. a).

ČLÁNEK 115b

Pravidla zasedání ministrů členských států, jejichž měnou je euro, jsou stanovena Protokolem o Euroskupině.

ČLÁNEK 115c

1. K zajištění postavení eura v mezinárodním měnovém systému přijme Rada na návrh Komise rozhodnutí, které stanoví společné postoje k otázkám, jež mají zvláštní význam pro hospodářskou a měnovou unii, v příslušných mezinárodních finančních institucích

a konferencích. Rada rozhoduje po konzultaci s Evropskou centrální bankou.

2. Rada může na návrh Komise přijmout vhodná opatření pro zajištění jednotného zastoupení v mezinárodních finančních institucích a konferencích. Rada rozhoduje po konzultaci s Evropskou centrální bankou.

3. Na hlasování o opatřeních podle odstavců 1 a 2 se podílejí pouze členové Rady zastupující členské státy, jejichž měnou je euro.

Kvalifikovaná většina uvedených členů je vymezena podle čl. 205 odst. 3 písm. a).“

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE ČLENSKÝCH STÁTŮ, NA KTERÉ SE VZTAHUJE VÝJIMKA

101) Článek 116 se zrušuje. Vkládá se nový článek, který zní:

„ČLÁNEK 116a

1. Členské státy, o kterých Rada nerozhodla, že splňují nezbytné podmínky pro přijetí eura, jsou dále označovány jako „členské státy, na které se vztahuje výjimka“.