ZEMĚDĚLSTVÍ A RYBOLOV. ČLÁNEK 24
ZEMĚDĚLSTVÍ A RYBOLOV. 46) V názvu hlavy II se doplňují slova „A RYBOLOV“.
ZEMĚDĚLSTVÍ A RYBOLOV. Článek 38
ZEMĚDĚLSTVÍ A RYBOLOV. Článek 38 (bývalý článek 32 Smlouvy o ES)
ZEMĚDĚLSTVÍ A RYBOLOV. Smluvní strany souhlasí, že budou podporovat spolupráci v země- dělství, včetně zahradnictví a zpracování potravin, a v rybolovu, včetně zpracování ryb. Proto se v duchu spolupráce a vzájemné důvěry a s přihlédnutím k právním předpisům obou smluvních stran platných pro tyto oblasti zavazují zkoumat:
ZEMĚDĚLSTVÍ A RYBOLOV. Smluvní strany souhlasí s podporou spolupráce v zemědělství a rybolovu včetně zahradnictví a zpracování potravin. Proto se zavazují prověřovat: Opatření k dosažení těchto cílů jsou:
ZEMĚDĚLSTVÍ A RYBOLOV. Článek 24
ZEMĚDĚLSTVÍ A RYBOLOV. Zemědělství a rybolov patří mezi sdílené pravomoci Evropské unie. Zvláštností této oblasti je, že přestože pravomoci, kterými v ní disponuje EU patří mezi sdílené, tak v praxi díky uplatňování principů subsidiarity a proporcionality tvoří normy v této oblasti prakticky jen EU.60 Dalším neobvyklým prvkem je, že oblast zachování biologických mořských zdrojů, která by jinak měla patřit do této oblasti je článkem 3 SFEU vyjmuta a sama o sobě zařazena mezi oblasti s výlučnými pravomocemi. Prvenství má tato oblast v počtu směrnic a nařízení EU, kterými je upravována.61 Tato oblast se zabývá právní úpravou zemědělství, rybolovu a obchodu se zemědělskými výrobky, kterými jsou myšleny živočišné a rostlinné produkty a výrobky po prvotním zpracování, které mají s těmito produkty přímou souvislost (tyto výrobky jsou vyjmenovány v příloze I. SFEU). Cíle této oblasti pravomocí jsou stanoveny v článku 39 Smlouvy o fungování Evropské unie. Prvním z nich je snaha zvýšit produktivitu. Prostředkem k tomu mají být technologický pokrok, optimalizace využití výrobních činitelů a racionální rozvoj výroby. Dalšími cíli jsou stabilizace trhů a zajištění plynulých dodávek za rozumnou cenu ke spotřebitelům. Důležitým cílem je také zajištění odpovídající životní úrovně zemědělcům a to zajištěním jejich individuálních příjmů. Dále tento článek specifikuje okolnosti, ke kterým se musí při snaze o dosažení těchto cílu přihlížet jako například provádění legislativních úprav postupně a s přihlédnutím k pozici zemědělství a rybolovu v celkovém kontextu hospodářství jednotlivých států a také musí brát v potaz rozdíly mezi jednotlivými členskými státy. Pro dosažení těchto cílů je zřízena společná organizace zemědělského trhu, která má podobu buď společných pravidel hospodářské soutěže, povinné koordinace vnitrostátních systémů organizace trhu nebo přímo evropská organizace trhu, která je používána pro nejběžnější zemědělské produkty jako jsou obiloviny nebo masa. Společná organizace trhu 60 Xxxxxxx/Xxxxxxx/Xxxxxxxxx a kol. Lisabonská smlouva. Komentář. Praha: X. X. Xxxx, 2010, s. 783.
ZEMĚDĚLSTVÍ A RYBOLOV. Cíle společné zemědělské politiky včetně hlavních nástrojů k dosažení těchto cílů ponechává Lisabonská smlouva beze změny. Dopady LS se projeví především zavedením řádného legislativního postupu, tedy rozhodováním Rady kvalifikovanou většinou spolu s Evropským parlamentem, pro oblast pravidel hospodářské soutěže, která se vztahují na zemědělskou produkci a obchod se zemědělskými produkty, oblast společné organizace zemědělských trhů a oblast vypracování a provádění společné zemědělské politiky a společné rybářské politiky. Mimo řádný legislativní postup naproti tomu zůstává stanovení cen, dávek, podpor a množstevních omezení a stanovení a přidělení rybolovných práv (v těchto případech bude Rada rozhodovat dokonce bez konzultace s EP).132 Zavedením spolurozhodování Evropského parlamentu a Rady lze obecně očekávat časové prodloužení legislativního procesu. V souvislosti s posílením úlohy EP (posunem od konzultační procedury ke spolurozhodování) vyplyne obecně potřeba více komunikovat s EP v oblasti společné zemědělské politiky a společné rybářské politiky. Další dopady LS spočívají v tom, že při rozhodování o rozpočtu se napříště již nebude rozlišovat mezi povinnými a nepovinnými výdaji. Do rozhodování o povinných výdajích (přímých platbách) nemohl vstupovat EP, zatímco u rozhodování o nepovinných výdajích (např. podpora venkova) tak činit mohl. Podle LS bude moci EP spolurozhodovat o všech typech výdajů. Část společné rybářské politiky – zachování biologických mořských zdrojů – zařazuje LS výslovně do oblasti výlučných pravomocí Unie.133
ZEMĚDĚLSTVÍ A RYBOLOV. Článek 9 (DSP článek 24)