Příklady. 105. Výměna informací o plánovaných budoucích cenách coby omezení hospodářské soutěže jakožto cíl Příklad č. 1 Situace: Obchodní sdružení podniků provozujících autokarovou dopravu v zemi X sděluje indivi dualizované informace o plánovaných budoucích cenách pouze podnikům provozujícím auto karovou dopravu, které jsou jeho členy. Informace obsahují řadu prvků, například plánované jízdné a trasu, pro kterou dané jízdné platí, možná omezení jízdného, například kteří spotřebitelé si je mohou zakoupit, zda je požadována zálohová platba nebo minimální doba pobytu, doba, během níž lze prodávat jízdenky za dané jízdné (první a poslední den jízdenek), a období, během něhož lze jízdenku s daným jízdným použít (první a poslední datum cesty).
Příklady. 147. Dopad společného výzkumu a vývoje na trhy inovací / nový trh výrobku Příklad č. 1 Situace: A a B jsou dvě velké společnosti na trhu Unie pro výrobu stávajících elektronických součástek. Obě společnosti mají podíl na trhu ve výši 30 %. Obě uskutečnily významné investice do výzkumu a vývoje, které jsou nezbytné pro vývoj miniaturizovaných elektronických součástek, a vyvinuly první prototypy. Nyní se dohodly, že spojí své výzkumné a vývojové činnosti tak, že zřídí společný podnik pro dokončení výzkumu a vývoje a výrobu součástek, které pak budou prodány zpět mateřským společnostem, jež je obchodně využijí každá samostatně. Zbytek trhu tvoří malé společnosti bez dostatečných zdrojů, aby provedly nezbytné investice. Analýza: I když miniaturizované elektronické součástky budou v některých oblastech patrně soutěžit se stávajícími součástkami, jsou v podstatě novou technologií a musí být provedena analýza pólů výzkumu určených na tento budoucí trh. Jestliže bude společný podnik pokračovat, potom bude existovat jenom jedna cesta k nezbytné výrobní technologii, i když by se zdálo pravděpo dobné, že společnosti A a B by mohly dosáhnout trhu jednotlivě se samostatnými výrobky. Dohoda tudíž zmenšuje rozmanitost výrobků. Společná výroba pravděpodobně rovněž přímo omezí hospo dářskou soutěž mezi stranami dohody a přiměje je k tomu, že se dohodnou na objemu výroby, jakosti nebo jiných parametrech důležitých z hlediska hospodářské soutěže. To by omezilo hospo dářskou soutěž i v případě, že strany budou obchodně využívat výrobky nezávisle. Strany by například mohly omezit objem výroby společného podniku v porovnání s objemem, který by strany uvedly na trh, pokud by o objemu výroby rozhodovaly samy. Společný podnik by mohl rovněž účtovat stranám vyšší vnitropodnikové ceny, a tím zvýšit náklady stran na vstupy, což by mohlo vést k vyšším cenám na navazujícím trhu. Strany mají vysoký společný podíl na stávajícím navazujícím trhu a zbytek tohoto trhu je roztříštěný. Tato situace bude pravděpodobně ještě zřetelnější na novém navazujícím trhu výrobku, jelikož menší soutěžitelé nemohou investovat do nových součástek. Je proto dosti pravděpodobné, že společná výroba omezí hospodářskou soutěž. Trh s miniaturizovanými elektronickými součástkami se v budoucnu pravděpodobně rozvine do duopolu s vysokou mírou shodnosti nákladů a možnou výměnou obchodně citlivých informací mezi stranami. Může rovněž existovat vážné riziko koordinace narušující hospodářskou soutěž, která povede k ...
Příklady. 221. Společný nákup malých společností s nevelkými společnými podíly na trhu Příklad č. 1 Situace: 150 malých maloobchodníků uzavřelo dohodu o vytvoření společné nákupní organizace. Tito maloobchodníci mají povinnost nakoupit prostřednictvím této organizace minimální objem, který představuje zhruba 50 % celkových nákladů maloobchodníka. Maloobchodníci mohou prostřednictvím organizace nakoupit větší než minimální objem, mohou však nakupovat rovněž mimo tuto spolupráci. Mají společný podíl na trhu 23 %, a to jak na nákupním, tak na prodejním trhu. Jejich dvěma velkými konkurenty jsou společnosti A a B. Společnost A má na nákupním i prodejním trhu podíl 25 %, společnost B 35 %. Neexistují žádné překážky, které by zbývajícím menším soutěžitelům bránily v tom, aby rovněž utvořili skupinu pro nákupy. Oněch 150 maloob chodníků dosahuje značných úspor nákladů tím, že nakupuje společně prostřednictvím nákupní organizace. Analýza: Maloobchodníci mají skromné postavení na nákupních i prodejních trzích. Spolupráce dále zajišťuje určité úspory z rozsahu. I když maloobchodníci dosáhnou vysokého stupně shodnosti nákladů, není pravděpodobné, že by měli na prodejním trhu tržní sílu kvůli přítomnosti společností A a B, které jsou obě jednotlivě větší než společná nákupní organizace. Není proto pravděpodobné, že maloobchodníci budou koordinovat své chování, aby dosáhli tajně dohodnutého výsledku. Utvoření společné nákupní organizace proto pravděpodobně nepovede k omezujícím účinkům na hospodářskou soutěž ve smyslu čl. 101 odst. 1.
Příklady. 252. Společné obchodní využití nezbytné ke vstupu na trh Příklad č. 1 Situace: Čtyři společnosti poskytující služby prádelen ve velkém městě v blízkosti hranic s jiným členským státem, z nichž každá má podíl na celkovém trhu služeb prádelen v uvedeném městě ve výši 3 %, se dohodnou na vytvoření společné marketingové organizace pro prodej služeb prádelen institucionálním zákazníkům (tj. hotelům, nemocnicím a kancelářím), přičemž si zachovají svou nezávislost a volnost, pokud jde o soutěžení o individuální místní zákazníky. Vzhledem k novému segmentu poptávky (institucionální zákazníci) vyvinou společnou obchodní značku, stanoví společnou cenu a společné standardní podmínky, včetně mezi jiným, maximální 24hodinové dodací lhůty a harmonogramu dodávek. Vytvoří společné telefonní centrum, kde si institucionální zákazníci mohou vyžádat odvoz a/nebo dodání. Najmou recepční (pro telefonní centrum) a několik řidičů. Dále investují do dodávkových vozidel pro dovoz a do propagace značky kvůli většímu zviditelnění. Dohoda nesnižuje zcela jejich individuální náklady na infrastrukturu (jelikož si ponechávají vlastní prostory a nadále vzájemně soutěží o individuální místní zákazníky), zvyšuje však jejich úspory z rozsahu a umožňuje jim nabízet komplexnější službu jiným druhům zákazníků, což zahrnuje delší provozní dobu a dodávky ve větším zeměpisném rozsahu. S cílem zajistit životaschopnost projektu je nezbytné, aby dohodu uzavřely všechny čtyři společnosti. Trh je velmi roztříštěný a žádný jednotlivý soutěžitel nemá podíl na trhu vyšší než 15 %. Analýza: Ačkoliv je společný podíl stran na trhu nižší než 15 %, skutečnost, že dohoda zahrnuje stanovení cen, znamená, že by mohl být použitelný čl. 101 odst. 1. Strany by však nebyly schopny, a to buď jednotlivě, nebo při spolupráci menšího počtu stran než čtyři, které se v současnosti účastní dohody, vstoupit na trh pro poskytování služeb prádelen institucionálním zákazníkům. Jako taková dohoda nevyvolává obavy z narušení hospodářské soutěže bez ohledu na omezení týkající se stanovení cen, což lze v tomto případě považovat za nezbytně nutné pro propagaci společné značky a úspěch projektu.
Příklady. 325. Stanovení norem, které nemohou konkurenti splnit Příklad č. 1 Situace: Normalizační organizace stanoví a zveřejní bezpečnostní normy, které se široce využívají v příslušném hospodářském odvětví. Na stanovení normy se podílí většina soutěžitelů hospodář ského odvětví. Před přijetím normy vyvinul nový účastník na trhu výrobek, který je z technického hlediska rovnocenný, pokud jde o požadavky na výkon a funkce, což je uznáno technickou komisí normalizační organizace. Technické specifikace bezpečnostní normy jsou však bez objektivního důvodu vypracovány tak, že tomuto či jiným novým výrobkům neumožňují normu splnit.
Příklady. Uznatelné náklady: Neuznatelné náklady: „Uznané náklady musí být doloženy průkaznými doklady (z dokladů musí být zřejmé, že byly splněny všechny podmínky uznatelnosti dle čl. 17 a 18).“
Příklady. Pro názornost uvedu tři zahraniční pří- klady přístupu k předvídatelnosti a obou- stranné výhodnosti spolupráce obou sek- torů. Všem je společné to, že si veřejný sektor uvědomuje potřebu zohledňovat situaci na trhu nemovitostí. Ve všech modelech spolupráce je proto nezastu- pitelná role odborných odhadců, kteří garantují, že plnění soukromého sekto- ru bude přiměřené aktuální tržní situaci. Níže uváděné metodiky možnost veřej- ného sektoru, tj. zastupitelstva, stanovo- vat napřímo výši plnění, tj. příspěvku, omezují. Celý proces je samozřejmě ná- ročnější, vyžaduje kompetentní úřední- ky, přináší zvýšené náklady, nicméně je pro soulad pohledů obou stran z dlouho- dobé perspektivy atraktivnější, protože soukromému sektoru snižuje riziko ne- předvídatelnosti (nižší riziková přirážka) a o to více prostředků může pak uvolnit na veřejné služby. Tento aspekt proměn trhu u nás zatím zcela pomíjíme, protože nastavení sou- časných pravidel je ve většině českých případů zcela v kompetenci zastupitelů bez možnosti korektury nezávislého po- hledu, který by zohlednil aktuální tržní situaci, tj. zastupitelé mohou prakticky zcela volně měnit podmínky pro soukro- mý sektor, čímž mohou ohrozit jak před- vídatelnost, tak oboustrannou výhodnost spolupráce v konkrétní situaci na trhu. Hlavní rozdíl oproti českému stavební- mu právu spočívá v okamžiku, kdy zís- kává stavebník možnost žádat o povole- ní stavby. U nás je toto právo obsaženo v územním plánu, který vymezuje zasta- vitelné pozemky, v Německu je územní plán závazný pouze pro úřady (behör- denverbindlich), a u transformačních nebo rozvojových území vymezených územ- ním plánem stavebníkům žádná práva k výstavbě nepřiděluje. Územním plánem je právo přiděleno pouze ve stabilizované zástavbě. V rozvojových a transformač- ních plochách právo k výstavbě připad- ne stavebníkovi až v momentu schválení regulačního plánu (Bebauungsplan neboli tzv. B-plán). Ten je právně závazným do- kumentem pro povolování staveb. B-plán se povinně pořizuje ve všech nestabilizo- vaných, tj. rozvojových a transformač- ních, územích. Nestabilizovaná území bez B-plánu nemohou být zastavěna a jejich hodnota je tedy nižší než ploch stabili- zovaných se stejnou plánovanou funkcí. Územní plán je tedy koncepční dokument. Předvídatelnost i oboustranná výhodnost je v Německu zajištěna společným ad hoc vyjednáváním založeným na expertní analýze výnosů projektu. V Mnichově uplatňují metodiku tzv. sozialgerechte Bodennutzung (sociálně spravedlivé vy- užív...
Příklady. 75. Příklad 1
Příklady. 135. Příklad 2 dotyčný zeměpisný trh) dosahují 40 %. Existuje pět dalších významných maloobchodníků, z nichž každý má asi 10–15 % podíl na trhu. Vstup dalších subjektů na trh není pravděpodobný.
Příklady. 156. Příklad 1 Trhu dominují tři nadnárodní potravinářské skupiny; každá má 20 % podíl na trhu. Zbytek trhu tvoří malí nezávislí výrobci. Sortimenty výrobků stran této dohody se v někte- rých významných oblastech překrývají, ale na žádném trhu výrobků jejich společný podíl na trhu nepřesahuje 15 %.