Příklady. Výměna informací o plánovaných budoucích cenách coby omezení hospodářské soutěže jakožto cíl Příklad č. 1 Situace: Obchodní sdružení podniků provozujících autokarovou dopravu v zemi X sděluje indivi dualizované informace o plánovaných budoucích cenách pouze podnikům provozujícím auto karovou dopravu, které jsou jeho členy. Informace obsahují řadu prvků, například plánované jízdné a trasu, pro kterou dané jízdné platí, možná omezení jízdného, například kteří spotřebitelé si je mohou zakoupit, zda je požadována zálohová platba nebo minimální doba pobytu, doba, během níž lze prodávat jízdenky za dané jízdné (první a poslední den jízdenek), a období, během něhož lze jízdenku s daným jízdným použít (první a poslední datum cesty).
Příklady. Dopad společného výzkumu a vývoje na trhy inovací / nový trh výrobku Příklad č. 1 Situace: A a B jsou dvě velké společnosti na trhu Unie pro výrobu stávajících elektronických součástek. Obě společnosti mají podíl na trhu ve výši 30 %. Obě uskutečnily významné investice do výzkumu a vývoje, které jsou nezbytné pro vývoj miniaturizovaných elektronických součástek, a vyvinuly první prototypy. Nyní se dohodly, že spojí své výzkumné a vývojové činnosti tak, že zřídí společný podnik pro dokončení výzkumu a vývoje a výrobu součástek, které pak budou prodány zpět mateřským společnostem, jež je obchodně využijí každá samostatně. Zbytek trhu tvoří malé společnosti bez dostatečných zdrojů, aby provedly nezbytné investice. Analýza: I když miniaturizované elektronické součástky budou v některých oblastech patrně soutěžit se stávajícími součástkami, jsou v podstatě novou technologií a musí být provedena analýza pólů výzkumu určených na tento budoucí trh. Jestliže bude společný podnik pokračovat, potom bude existovat jenom jedna cesta k nezbytné výrobní technologii, i když by se zdálo pravděpo dobné, že společnosti A a B by mohly dosáhnout trhu jednotlivě se samostatnými výrobky. Dohoda tudíž zmenšuje rozmanitost výrobků. Společná výroba pravděpodobně rovněž přímo omezí hospo dářskou soutěž mezi stranami dohody a přiměje je k tomu, že se dohodnou na objemu výroby, jakosti nebo jiných parametrech důležitých z hlediska hospodářské soutěže. To by omezilo hospo dářskou soutěž i v případě, že strany budou obchodně využívat výrobky nezávisle. Strany by například mohly omezit objem výroby společného podniku v porovnání s objemem, který by strany uvedly na trh, pokud by o objemu výroby rozhodovaly samy. Společný podnik by mohl rovněž účtovat stranám vyšší vnitropodnikové ceny, a tím zvýšit náklady stran na vstupy, což by mohlo vést k vyšším cenám na navazujícím trhu. Strany mají vysoký společný podíl na stávajícím navazujícím trhu a zbytek tohoto trhu je roztříštěný. Tato situace bude pravděpodobně ještě zřetelnější na novém navazujícím trhu výrobku, jelikož menší soutěžitelé nemohou investovat do nových součástek. Je proto dosti pravděpodobné, že společná výroba omezí hospodářskou soutěž. Trh s miniaturizovanými elektronickými součástkami se v budoucnu pravděpodobně rozvine do duopolu s vysokou mírou shodnosti nákladů a možnou výměnou obchodně citlivých informací mezi stranami. Může rovněž existovat vážné riziko koordinace narušující hospodářskou soutěž, která povede k tajně...
Příklady. Společný nákup malých společností s nevelkými společnými podíly na trhu Příklad č. 1 Situace: 150 malých maloobchodníků uzavřelo dohodu o vytvoření společné nákupní organizace. Tito maloobchodníci mají povinnost nakoupit prostřednictvím této organizace minimální objem, který představuje zhruba 50 % celkových nákladů maloobchodníka. Maloobchodníci mohou prostřednictvím organizace nakoupit větší než minimální objem, mohou však nakupovat rovněž mimo tuto spolupráci. Mají společný podíl na trhu 23 %, a to jak na nákupním, tak na prodejním trhu. Jejich dvěma velkými konkurenty jsou společnosti A a B. Společnost A má na nákupním i prodejním trhu podíl 25 %, společnost B 35 %. Neexistují žádné překážky, které by zbývajícím menším soutěžitelům bránily v tom, aby rovněž utvořili skupinu pro nákupy. Oněch 150 maloob chodníků dosahuje značných úspor nákladů tím, že nakupuje společně prostřednictvím nákupní organizace. Analýza: Maloobchodníci mají skromné postavení na nákupních i prodejních trzích. Spolupráce dále zajišťuje určité úspory z rozsahu. I když maloobchodníci dosáhnou vysokého stupně shodnosti nákladů, není pravděpodobné, že by měli na prodejním trhu tržní sílu kvůli přítomnosti společností A a B, které jsou obě jednotlivě větší než společná nákupní organizace. Není proto pravděpodobné, že maloobchodníci budou koordinovat své chování, aby dosáhli tajně dohodnutého výsledku. Utvoření společné nákupní organizace proto pravděpodobně nepovede k omezujícím účinkům na hospodářskou soutěž ve smyslu čl. 101 odst. 1.
Příklady. Společné obchodní využití nezbytné ke vstupu na trh Příklad č. 1 Situace: Čtyři společnosti poskytující služby prádelen ve velkém městě v blízkosti hranic s jiným členským státem, z nichž každá má podíl na celkovém trhu služeb prádelen v uvedeném městě ve výši 3 %, se dohodnou na vytvoření společné marketingové organizace pro prodej služeb prádelen institucionálním zákazníkům (tj. hotelům, nemocnicím a kancelářím), přičemž si zachovají svou nezávislost a volnost, pokud jde o soutěžení o individuální místní zákazníky. Vzhledem k novému segmentu poptávky (institucionální zákazníci) vyvinou společnou obchodní značku, stanoví společnou cenu a společné standardní podmínky, včetně mezi jiným, maximální 24hodinové dodací lhůty a harmonogramu dodávek. Vytvoří společné telefonní centrum, kde si institucionální zákazníci mohou vyžádat odvoz a/nebo dodání. Najmou recepční (pro telefonní centrum) a několik řidičů. Dále investují do dodávkových vozidel pro dovoz a do propagace značky kvůli většímu zviditelnění. Dohoda nesnižuje zcela jejich individuální náklady na infrastrukturu (jelikož si ponechávají vlastní prostory a nadále vzájemně soutěží o individuální místní zákazníky), zvyšuje však jejich úspory z rozsahu a umožňuje jim nabízet komplexnější službu jiným druhům zákazníků, což zahrnuje delší provozní dobu a dodávky ve větším zeměpisném rozsahu. S cílem zajistit životaschopnost projektu je nezbytné, aby dohodu uzavřely všechny čtyři společnosti. Trh je velmi roztříštěný a žádný jednotlivý soutěžitel nemá podíl na trhu vyšší než 15 %. Analýza: Ačkoliv je společný podíl stran na trhu nižší než 15 %, skutečnost, že dohoda zahrnuje stanovení cen, znamená, že by mohl být použitelný čl. 101 odst. 1. Strany by však nebyly schopny, a to buď jednotlivě, nebo při spolupráci menšího počtu stran než čtyři, které se v současnosti účastní dohody, vstoupit na trh pro poskytování služeb prádelen institucionálním zákazníkům. Jako taková dohoda nevyvolává obavy z narušení hospodářské soutěže bez ohledu na omezení týkající se stanovení cen, což lze v tomto případě považovat za nezbytně nutné pro propagaci společné značky a úspěch projektu.
Příklady. Stanovení norem, které nemohou konkurenti splnit Příklad č. 1 Situace: Normalizační organizace stanoví a zveřejní bezpečnostní normy, které se široce využívají v příslušném hospodářském odvětví. Na stanovení normy se podílí většina soutěžitelů hospodář ského odvětví. Před přijetím normy vyvinul nový účastník na trhu výrobek, který je z technického hlediska rovnocenný, pokud jde o požadavky na výkon a funkce, což je uznáno technickou komisí normalizační organizace. Technické specifikace bezpečnostní normy jsou však bez objektivního důvodu vypracovány tak, že tomuto či jiným novým výrobkům neumožňují normu splnit.
Příklady. Dohoda DPP DPČ
Příklady. Názorné příklady výpočtu roční procentní sazby tak, jak ji stanoví bývalá příloha II návrhu, byly zrušeny s ohledem na celkový cíl Komise zajistit lepší právní úpravu a nepřetěžovat legislativní proces. Jestliže se tyto příklady budou považovat za účinnou pomoc při výpočtu ro ční procentní sazby, mohou být zveřejněny zvlášť po přijetí směrnice. 2005/0222 (COD) o harmonizaci právních a správních předpisů členských států týkajících se smlouvách o spotřebitelskýchém úvěrůu a o změně směrnice Rady 93/13/ES EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy, s ohledem na návrh Komise3, s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru4, v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy5, vzhledem k těmto důvodům:
(1) Směrnice Rady 87/102/EHS ze dne 22. prosince 1986 pro sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se spotřebitelských úvěrů6 stanoví na úrovni Společenství pravidla pro smlouvy o spotřebitelském úvěru.
(2) V roce 1995 Xxxxxx předložila zprávu7 o uplatňování směrnice Rady 87/102/EHS ze dne 22. prosince 1986 o pro sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se spotřebitelských úvěrů8, po které a uskutečnila velmi rozsáhlé konzultace se zúčastněnými stranami. V roce 1997 Xxxxxx předložila shrnující zprávu o reakcích na zprávu z roku 19959. Zpráva10Druhá zpráva11 o uplatňování směrnice 87/102/ES ve znění směrnice Rady 90/88/EHS12 ze dne 22. února 1990, kterou se mění směrnice 87/102/ES o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících s spot řebitelských úvěrů. byla předložena v roce 1996.
(3) Tyato zprávy a konzultace odhalily podstatné rozdíly mezi právními předpisy různých členských států v oblasti úvěrů pro fyzické osoby obecně, a především ve spot 3 Úř. věst. C, s. . 4 Úř. věst. C, , s. .
Příklady. Pokud je kapacitní místo v jednom provozním dni postupně obsazeno dvěma nebo více dětmi spadajících do různých věkových kategorií, a to každým v rozmezí 3–5 hodin, náleží poskytovateli 2 poloviny normativu na provoz a 2 poloviny normativu na stravu; každá polovina normativu ve výši dle věku dítěte. Jestliže jedno z dětí obsadí dané kapacitní místo po dobu alespoň 5 hodin v tomto provozním dni, přičemž další hodiny po prvních třech již nemusí být souvislé, vznikne nárok na celý normativ na provoz a celý normativ na stravu ve výši dle věku tohoto dítěte. Za druhé a další dítě, které obsadilo dané kapacitní místo kratší dobu než 5 hodin v tomto provozním dni, již nárok na příspěvek na tomto kapacitním místě nevznikne. Pokud každé z dětí postupně obsadí dané kapacitní místo po dobu alespoň 5 hodin v tomto provozním dni, přičemž další hodiny po prvních třech již nemusí být souvislé, poskytovatel služby zvolí, za které z těchto dvou dětí vznikl daný provozní den na daném kapacitním místě nárok na celý normativ na provoz a celý normativ na stravu ve výši dle věku dítěte. Za druhé dítě již tento provozní den na tomto kapacitním místě příspěvek nenáleží. Pokud je kapacitní místo v daném provozním dni obsazené postupně třemi nebo více dětmi za sebou, a to každým alespoň 3 souvislé hodiny, rozhodne poskytovatel služby, za které dvě z těchto dětí vznikne za daný provozní den na tomto kapacitním místě nárok na dvě poloviny normativu na provoz a dvě poloviny normativu na stravu ve výši dle věku těchto dvou dětí. Za ostatní děti již tento provozní den na tomto kapacitním místě příspěvek nenáleží. Jestliže jedno z těchto tří a více dětí obsadí dané kapacitní místo po dobu alespoň 5 hodin v daném provozním dni, přičemž další hodiny po prvních třech již nemusí být souvislé, vznikne nárok na celý normativ na provoz a celý normativ na stravu ve výši dle věku tohoto dítěte. Za ostatní děti, které obsadily dané kapacitní místo kratší dobu než 5 hodin v tomto provozním dni, již nárok na příspěvek na tomto kapacitním místě nevznikne.
Příklady. V p rax i s e uz aví r a j í ve ř e j no p r áv ní sm l o uv y m e z i s p ráv ní mi o r gá n y, s p r áv ním o r gá ne m a s ou k ro m ým s u bj e kt xm , a v e ř e j no p r áv ní sm l ou v y p o uz e m ez i s ou k ro m ým i s ubj e kt y. O bs ah e m v š e ch j e o c h r an a v e ř e j n éh o z á jmu , p l n ě ní v e ř e j n éh o ú k olu ne bo j a k ák oli v j i n á pů sob n ost v e v eř e j n op rá v ním o dv ě t ví . A čko l i v s m yl s o bs a hu j e n e mě n n ý, v eř e j n op r áv ní p os t av en í ú č ast ní ků „ s l áb ne “ , a t o o d ve ř e j no p r áv ní c h sm l u v k oo r di nač n í ch , s ub or di n ač ní c h , až po z mí n ěn é v e ř e j n o pr áv ní smlo uv y m ez i úč a s t ní k y.
12 . 1 . Příklady koordinačních veřejnoprávní ch smluv
Příklady. 8.6.1. V místě měření rychlosti je povolena maximální hodnota rychlosti 50 km/h. Silniční rychloměr změřil rychlost 51 km/h, skutečná rychlost měřeného vozidla tedy byla v pásmu rychlostí 48 km/h až 54 km/h, neboť 51 – 3 = 48 a 51 + 3 = 54. Řidič měřeného vozidla by tedy neměl být postihován za překročení maximálně povolené rychlosti, neboť mohl jet i rychlostí 48 km/h, tedy rychlostí menší, než je max. povolená rychlost 50 km/h v místě měření. Pokud by se použila „nulové tolerance“, tj. postihovalo by se překročení maximálně povolené rychlosti již o 1 km/h, musel by silniční rychloměr naměřit rychlost 54 km/h. Skutečná rychlost měřeného vozidla by v tomto případě ležela v pásmu 54 ± 3 km/h, což je 51 km/h až 57 km/h a v takovém případě je to hodnota již pro příslušné řízení nezpochybnitelná.
8.6.2. V místě měření rychlosti je povolena maximální rychlost 130 km/h. V případě „nulové tolerance“, tj. když by se postihovalo překročení maximálně povolené rychlosti o 1 km/h, bylo by s ohledem na dovolené chyby rychloměru nezpochybnitelné, že rychlost 131 km/h byla dosažena, pokud by silniční rychloměr indikoval hodnotu 135 km/h, neboť 3 % ze 130 km/h jsou 3,9 km/h, zaokrouhleně 4 km/h. Praktický výpočet hodnoty maximální povolené chyby měření rychlosti v km/h při měření rychlostí vyšších než 100 km/h: [ 3 krát velikost naměřené rychlosti děleno 100 ]
8.6.3. Rychloměrem byla změřena rychlost 156 km/h. Hodnota maximální povolené chyby se vypočte tak, že se nejprve provede násobení třemi (3 x 156 = 468) a poté dělení stem (468 :100 = 4,68). Výsledek se zaokrouhlí na celé číslo, tedy maximálně povolená chyba je ± 5 km/h a minimální rychlost měřeného vozidla byla 156 – 5 = 151 km/h.