Contract

238

11. funkční období

238

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací

Smlouva mezi Českou republikou a Ghanskou republikou

o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku

v oboru daní z příjmů a ze zisků ze zcizení majetku

a Protokol k ní, které byly podepsány v Akkře

dne 11. dubna 2017

2018

NÁVRH

USNESENÍ

SENÁTU PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY

Senát Parlamentu České republiky dává souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi Českou republikou a Ghanskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z pěíjmů a ze zisků ze zcizení majetku a Protokolu k ní, které byly podepsány v Akkěe dne 11. dubna 2017

P ě e d k l á d a c í z p r á v a p r o P a r l a m e n t

Dne 11. dubna 2017 byla v Akkěe podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Ghanskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z pěíjmů a ze zisků ze zcizení majetku a Protokol k ní.

Vláda ČR vyslovila souhlas se sjednáním Smlouvy (včetně Protokolu k ní) usnesením č. 802 ze dne 2. listopadu 2011.

Jedním z cílů české zahraniční politiky je rozvoj všestranných a vzájemně výhodných hospodáěských vztahů. Některé formy hospodáěských, obchodních a

kulturních styků a z nich plynoucí pěíjmy mohou obecně zakládat daňovou

povinnost českých daňových rezidentů (fyzických i právnických osob) na území

Ghany a naopak.

Pěitom

může, bez existence daňové smlouvy, docházet k

mezinárodnímu dvojímu zdanění.

Možné dvojí zdanění je nežádoucí, neboť snižuje potencionální pěíjmy, které by daňovým rezidentům jednoho státu plynuly ze státu druhého. Může se jednat

zejména o

pěíjmy

z provádění stavebních, montážních, výzkumných a jiných

činností, z poskytování obchodního, technického nebo jiného poradenství, z využívání patentů a jiných průmyslových práv, z úroků, majetkových účastí a z

jiných zdrojů. Dvojí zdanění rovněž tak postihuje

pěíjmy

ze závislé činnosti

(zaměstnání),

pěíjmy

výkonných umělců a sportovců a

pěíjmy

z využívání

autorských práv k dílům literárním, uměleckým či vědeckým.

Protože

pěíčinou

vzniku mezinárodního dvojího zdanění je kolize daňových

zákonů dvou států, může být toto zdanění účinně vyloučeno jen takovým opatěením těchto států, které je vzájemně koordinováno mezinárodní smlouvou.

V současné době se ve vzájemných daňových vztazích mezi Českou republikou a Ghanskou republikou takováto mezinárodní smlouva o zamezení dvojímu zdanění bohužel neuplatňuje, což tedy v praxi může mít negativní dopad na vzájemné hospodáěské, obchodní, ale i kulturní vztahy obou zemí.

Ghana je po Egyptu, Etiopii, Jihoafrické republice, Maroku, Nigérii a Tunisu další africkou zemí, se kterou Česká republika tento typ mezinárodní daňové

smlouvy sjednala. Tato smlouva, která byla na expertní úrovni pěipravena na

základě vzorových modelů OECD a OSN, by tedy měla podpoěit zmíněné

vzájemné vztahy a pěispět k objektivnímu rozdělení práva na daň z jednotlivých druhů pěíjmů mezi oba státy, tj. mezi stát zdroje pěíjmu a stát jeho pěíjemce. Její uzavěení zvýší rovněž právní jistotu pěípadných investorů obou států.

Uzavěení

této smlouvy ani její provádění nebude mít pěímý

dopad na státní

rozpočet. Celkový

pěínos

plynoucí z uzavěení této smlouvy o zamezení dvojímu

zdanění s Ghanou bude v praxi záviset na budoucím rozvoji jednotlivých forem hospodáěské spolupráce.

Osobní a věcný rozsah Smlouvy je vymezen v článcích 1 a 2.

Protože Smlouva

ěeší

kolize daňových zákonů, které jsou součástí právních

soustav dvou různých států, byly v zájmu jednotnosti výkladu výrazy důležité pro aplikaci Smlouvy definovány v článcích 3 - 5.

Pěíjmy právnických a fyzických osob jednoho smluvního státu mohou být zdaněny zásadně ve státě, jehož je osoba tzv. daňovým rezidentem. Ve druhém smluvním státě mohou být pěíjmy zdaněny jen za podmínek a v rozsahu, které jsou stanoveny výslovnými ustanoveními jednotlivých článků Smlouvy.

Pěíjmy z nemovitého majetku, z jeho užívání nebo pronajímání mohou být podle článku 6 zdaněny ve státě, kde se takovýto majetek nachází.

Podle článku 7 Smlouvy mohou být zisky z činnosti podniku jednoho smluvního

státu

pěímo

vykonávané ve druhém smluvním státě zdaněny v tomto druhém

státě tehdy, jestliže má tento podnik v tomto druhém státě k dispozici trvalé místo k výkonu činnosti (tzv. stálou provozovnu), jehož prostěednictvím vykonává svou činnost.

Článek 8 stanovuje, jakým způsobem budou zdaňovány zisky plynoucí z

provozování různých dopravních prostěedků (lodí nebo letadel) v mezinárodní

dopravě. Výraz mezinárodní doprava je pěitom definován v článku 3.

Ustanovení článku 9 umožňují daňové správě upravit základ daně na takovou výši, která odpovídá objektivním podmínkám, jestliže došlo k daňovému úniku

skrytým

pěevodem

zisku mezi podniky obou smluvních států spojenými

kapitálově nebo personálně.

Zdaňování dividend, úroků a licenčních poplatků je v zásadě rozděleno mezi oba smluvní státy, avšak ve státě zdroje pěíjmu nesmí pěesáhnout hranici stanovenou

pěíslušnými ustanoveními článků 10, 11 a 12. Určité druhy úroků (plynoucí

napěíklad z vládních úvěrů) však zdanění ve státě svého zdroje nepodléhají

vůbec. Článek 12 ěeší navíc vedle licenčních poplatků rovněž poplatky za služby, na což následně reaguje text Protokolu ke Smlouvě.

Článek 13 upravuje zdanění zisků ze zcizení majetku, tj. prodejů nebo pěevodů

majetku, a s ním spojeného vlastnického práva, nikoliv však zdanění pěíjmů z

pronájmu nebo jiné formy užívání majetku. V tomto kontextu je těeba uvést, že vzhledem ke skutečnosti, že dle vnitrostátních právních pěedpisů Ghany, narozdíl

od České republiky, nespadají zisky ze zcizení majetku pod obecný pojem

„pěíjmy“ a jejich zdaňování je tam pokryto speciálním zákonem, název Smlouvy a její některá pěíslušná ustanovení výslovně uvádí i obor daní ze zisků ze zcizení majetku, o kterých pojednává právě tento článek.

Zdanění pěíjmů fyzických osob z jejich osobně vykonávané činnosti je upraveno ustanoveními článků 14 - 19.

Článek 20 upravuje zdanění všech dalších druhů pěíjmů, které nejsou výslovně uvedeny v pěedchozích ustanoveních Smlouvy.

Článek 21 určuje, jak se postupuje v daňovém ěízení ve státě, ve kterém je

skutečný vlastník pěíjmu nebo zisku ze zcizení majetku daňovým rezidentem, aby nebyl podruhé zdaněn jeho pěíjem nebo daný zisk, který byl podle pěíslušných ustanovení Smlouvy zdaněn ve druhém smluvním státě. Pro daňové rezidenty České republiky je pro daný účel stanovena metoda tzv. prostého zápočtu daně zaplacené v Ghaně, a to s výhradou pěíjmů pobíraných ze závislé činnosti, kde je

zajištěna aplikace domácího Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z pěíjmů, v platném znění, ze kterého vyplývá možná aplikace metody vynětí.

Smlouva zajišťuje rovné soutěžní podmínky pro organizace a občany obou smluvních států tím, že upravuje zásadu rovného nakládání, Smlouva umožňuje

neformální ěešení sporů

pěi

jejím výkladu a provádění a výměnu informací

v kontextu daní všeho druhu a pojmenování mezi pěíslušnými úěady smluvních států (články 22, 23 a 24).

Článek 25 potvrzuje daňové výsady některých skupin osob (tj. diplomatů a konzulárních úěedníků) vyplývající z jiných mezinárodních dohod.

Článek 26 obsahující různá ustanovení pěedstavuje zejména omezení výhod z této

smlouvy, pěedevším pokud by jejich získání nebylo v souladu s účelem této

smlouvy,

ěeší

tedy problematiku pěístupu

k výhodám plynoucím ze Smlouvy.

Současně potvrzuje provádění ustanovení vnitrostátních právních pěedpisů zaměěených proti daňovým únikům apod.

Závěrečná ustanovení upravují podmínky vstupu Smlouvy v platnost, počátek její účinnosti a možnost její výpovědi (články 27 a 28).

Nedílnou součástí Smlouvy je Protokol, který obsahuje doložku nejvyšších výhod ve prospěch České republiky, a to ve vztahu k již zmíněnému článku 12 „Licenční poplatky a poplatky za služby“. Jde o reakci na skutečnost, že bez tohoto nepěíliš standardního zacházení s pěíjmy z poskytnutí různých druhů služeb není Ghana, stejně jako některé další státy, se kterými Česká republika již daňovou smlouvu

dojednala (napě. Indie), ochotna smlouvu dojednat. Protokol tak zajišťuje do

budoucna, že pokud Ghana změní svou daňovou politiku v této věci (doposud se

toto ustanovení nachází ve všech jejích daňových smlouvách), bude se pěíznivější režim uplatňovat i vůči daným pěíjmům daňových rezidentů České republiky.

Sjednávání protokolů v oblasti mezinárodních smluv o zamezení dvojímu

zdanění není pěitom ničím výjimečným. Samotná Česká republika má

takovýchto protokolů sjednáno již několik, a to jak současně se smlouvou, tak separátně. Protokol byl standardně samostatně podepsán a spolu se Smlouvou se pěedkládá k vyslovení souhlasu Parlamentu ČR. Následně bude samozěejmě pěedložen jako nedílná součást Smlouvy i k ratifikaci prezidentu republiky.

Sjednání této smlouvy o zamezení dvojímu zdanění nevyžaduje změny v českém právním ěádu, nedotýká se závazků z jiných mezinárodních smluv, kterými je ČR v současné době vázána.

Smlouva není v žádném pěípadě v rozporu se zásadou rovnoprávného postavení mužů a žen.

Členství České republiky v EU nemá dopad na sjednání této smlouvy. Sjednávání daňových smluv je doposud svrchovanou záležitostí každého členského státu EU. Návrh smlouvy je plně slučitelný s právem ES/EU.

Smlouva má v České republice standardně charakter smlouvy prezidentské a pěedkládá se pěed ratifikací prezidentem republiky Parlamentu ČR k vyslovení jeho souhlasu podle článku 49 písm. a) a e) Ústavy ČR, protože upravuje práva a povinnosti osob, resp. věci, jejichž úprava je vyhrazena zákonu.

Ustanovení této smlouvy budou mít podle Ústavy ČR po splnění všech podmínek

pěi

konkrétní aplikaci

pěednost

pěed

ustanoveními vnitrostátních právních

pěedpisů.

V Praze dne 12. února 2018

Pěedseda vlády: Xxx. Xxxxxx Xxxxx v.r.

S M L O U V A

MEZI

ČESKOU REPUBLIKOU

A

GHANSKOU REPUBLIKOU

O ZAMEZENÍ DVOJÍMU ZDANĚNÍ A ZABRÁNĚNÍ DAŇOVÉMU ÚNIKU

V OBORU DANÍ Z PěÍJMŮ A ZE ZISKŮ ZE ZCIZENÍ MAJETKU

ČESKÁ REPUBLIKA A GHANSKÁ REPUBLIKA,

pěejíce

si uzavěít

smlouvu o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému

úniku v oboru daní z pěíjmů a ze zisků ze zcizení majetku, se dohodly takto:

Článek 1

OSOBY, NA KTERÉ SE SMLOUVA VZTAHUJE

Tato smlouva se vztahuje na osoby, které jsou rezidenty jednoho nebo obou smluvních států.

Článek 2

DANĚ, NA KTERÉ SE SMLOUVA VZTAHUJE

1. Tato smlouva se vztahuje na daně z pěíjmů a ze zisků ze zcizení majetku

ukládané jménem každého ze smluvních států nebo jeho nižších správních útvarů nebo místních úěadů, ať je způsob vybírání jakýkoli.

2. Za daně z pěíjmů a ze zisků ze zcizení majetku se považují všechny daně

vybírané z celkového pěíjmu, z celkového zisku ze zcizení majetku, nebo z částí pěíjmu nebo zisku ze zcizení majetku, včetně daní z celkového objemu mezd či platů vyplácených podniky.

3. Současné daně, na které se Smlouva vztahuje, jsou zejména:

a) v České republice:

(i) daň z pěíjmů fyzických osob; a

(ii) daň z pěíjmů právnických osob; (dále nazývané „česká daň“);

b) v Ghaně:

(i) daň z pěíjmů; a

(ii) daň ze zisků ze zcizení majetku; (dále nazývané „ghanská daň“).

4. Smlouva se bude rovněž vztahovat na jakékoliv daně stejného nebo v zásadě podobného druhu, které budou ukládány po datu podpisu Smlouvy vedle nebo místo současných daní. Pěíslušné úěady smluvních států si vzájemně sdělí veškeré podstatné změny, které budou provedeny v jejich daňových zákonech.

Článek 3 VŠEOBECNÉ DEFINICE

1. Pro účely této smlouvy, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad:

a) výraz „Česká republika“ označuje území České republiky, na kterém jsou,

podle českých právních

pěedpisů

a v souladu s mezinárodním právem,

vykonávána svrchovaná práva České republiky;

b) výraz „Ghana“ označuje území Ghanské republiky včetně jejího vzdušného prostoru, výsostných vod a jakékoli oblasti mimo výsostných vod, kde, v souladu s mezinárodním právem, Ghanská republika vykonává jurisdikci a má svrchovaná práva za účelem průzkumu a těžby pěírodních zdrojů moěského dna a jeho podloží a vod, které leží nad tím;

c) výrazy „jeden smluvní stát“ a „druhý smluvní stát“ označují, podle souvislosti, Českou republiku nebo Ghanu;

d) výraz „osoba“ zahrnuje fyzickou osobu, společnost a všechna jiná sdružení osob;

e) výraz „společnost“ označuje jakoukoliv právnickou osobu nebo jakéhokoliv nositele práv považovaného pro účely zdanění za právnickou osobu;

f) výraz „podnik“ se vztahuje k vykonávání jakékoliv činnosti;

g) výrazy „podnik jednoho smluvního státu“ a „podnik druhého smluvního státu“ označují, podle souvislosti, podnik provozovaný rezidentem jednoho smluvního státu a podnik provozovaný rezidentem druhého smluvního státu;

h) výraz „státní pěíslušník“ označuje:

(i) každou fyzickou osobu, která je státním občanem některého smluvního státu;

(ii) každou právnickou osobu, osobní společnost nebo sdružení zěízenou nebo zěízené podle právních pěedpisů platných v některém smluvním státě;

i) výraz „činnost“ zahrnuje rovněž vykonávání svobodného povolání a jiných činností nezávislého charakteru;

j) výraz „mezinárodní doprava“ označuje jakoukoli dopravu lodí nebo letadlem provozovanou podnikem, který má místo svého hlavního vedení v jednom

smluvním státě, vyjma pěípadů, kdy je loď provozována nebo letadlo

provozováno pouze mezi místy ve druhém smluvním státě;

k) výraz „pěíslušný úěad“ označuje:

(i) v pěípadě České republiky, ministra financí nebo jeho zmocněného zástupce;

(ii) v pěípadě

Ghany, generálního

komisaěe

ghanského daňového úěadu

nebo

jeho zmocněného zástupce.

2. Pokud jde o provádění Smlouvy v jakémkoliv čase některým ze smluvních států, bude mít každý výraz, který v ní není definován, pokud souvislost

nevyžaduje odlišný výklad, takový význam, jenž mu náleží v tomto čase podle

právních

pěedpisů

tohoto státu pro účely daní, na které se Smlouva vztahuje,

pěičemž jakýkoliv význam podle používaných daňových zákonů tohoto státu

bude pěevažovat nad významem daným výrazu podle jiných právních pěedpisů tohoto státu.

Článek 4 REZIDENT

1. Výraz „rezident smluvního státu“ označuje pro účely této smlouvy každou

osobu, která je podle právních pěedpisů tohoto státu podrobena v tomto státě

zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, místa vedení nebo jakéhokoli jiného podobného kritéria, a rovněž zahrnuje tento stát a jakýkoliv nižší správní útvar nebo místní úěad tohoto státu. Tento výraz však nezahrnuje žádnou osobu, která je podrobena zdanění v tomto státě pouze z důvodu pěíjmů nebo zisků ze zcizení majetku ze zdrojů v tomto státě.

2. Jestliže fyzická osoba je podle ustanovení odstavce 1 rezidentem obou smluvních států, bude její postavení určeno následovně:

a) pěedpokládá se, že tato osoba je rezidentem pouze toho státu, ve kterém má k dispozici stálý byt; jestliže má k dispozici stálý byt v obou státech, pěedpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, ke kterému má užší osobní a hospodáěské vztahy (stěedisko životních zájmů);

b) jestliže nemůže být určeno, ve kterém státě má tato osoba stěedisko svých životních zájmů nebo jestliže nemá k dispozici stálý byt v žádném státě, pěedpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, ve kterém se obvykle zdržuje;

c) jestliže se tato osoba obvykle zdržuje v obou státech nebo v žádném z nich, pěedpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, jehož je státním pěíslušníkem;

d) jestliže je tato osoba státním

pěíslušníkem

obou států nebo žádného z nich,

upraví pěíslušné úěady smluvních států tuto otázku vzájemnou dohodou.

3. Jestliže osoba, jiná než osoba fyzická, je podle ustanovení odstavce 1

rezidentem obou smluvních států, pěedpokládá se, že je rezidentem pouze toho

státu, v němž se nachází místo jejího hlavního vedení.

Článek 5 STÁLÁ PROVOZOVNA

1. Výraz „stálá provozovna“ označuje pro účely této smlouvy trvalé místo k výkonu činnosti, jehož prostěednictvím je zcela nebo zčásti vykonávána činnost podniku.

2. Výraz „stálá provozovna“ zahrnuje obzvláště:

a) lokální místo vedení;

b) závod;

c) kanceláě;

d) továrnu;

e) dílnu, a

f) důl, naleziště ropy nebo plynu, lom nebo jakékoli jiné místo těžby pěírodních zdrojů.

3. Výraz „stálá provozovna“ rovněž zahrnuje:

a) staveniště nebo stavební, montážní nebo instalační projekt nebo dozor s tím spojený, avšak pouze pokud takové staveniště, projekt nebo dozor trvá déle než devět měsíců;

b) poskytování služeb, včetně poradenských nebo manažerských služeb,

podnikem jednoho smluvního státu nebo

prostěednictvím

zaměstnanců nebo

jiných pracovníků najatých podnikem pro tento účel, avšak pouze pokud činnosti takového charakteru trvají na území druhého smluvního státu po jedno nebo více období pěesahující v úhrnu šest měsíců v jakémkoliv dvanáctiměsíčním období.

4. Bez ohledu na pěedchozí ustanovení tohoto článku se

„stálá provozovna“ nezahrnuje:

pěedpokládá, že výraz

a) zaěízení, které se využívá pouze za účelem uskladnění nebo vystavení zboží

patěícího podniku;

b) zásobu zboží patěícího podniku, která se udržuje pouze za účelem uskladnění nebo vystavení;

c) zásobu zboží patěícího podniku, která se udržuje pouze za účelem zpracování jiným podnikem;

d) trvalé místo k výkonu činnosti, které se udržuje pouze za účelem nákupu zboží nebo shromažďování informací pro podnik;

e) trvalé místo k výkonu činnosti, které se udržuje pouze za účelem vykonávání jakékoliv jiné činnosti, která má pro podnik pěípravný nebo pomocný charakter;

f) trvalé místo k výkonu činnosti, které se udržuje pouze k vykonávání jakéhokoliv spojení činností uvedených v písmenech a) až e), pokud celková činnost trvalého místa k výkonu činnosti vyplývající z tohoto spojení je pěípravného nebo pomocného charakteru.

5. Jestliže, bez ohledu na ustanovení odstavců 1 a 2, osoba - jiná než nezávislý zástupce, na kterého se vztahuje odstavec 6 - jedná v jednom smluvním státě na účet podniku druhého smluvního státu, má se za to, že tento podnik má stálou provozovnu v prvně zmíněném státě ve vztahu ke všem činnostem, které tato osoba provádí pro podnik, jestliže tato osoba:

a) má a obvykle vykonává v tomto státě oprávnění uzavírat smlouvy jménem podniku, pokud činnosti takovéto osoby nejsou omezeny na činnosti uvedené v

odstavci 4, které, pokud by byly vykonávány

prostěednictvím

trvalého místa

k výkonu činnosti, by nezakládaly z tohoto trvalého místa k výkonu činnosti stálou provozovnu podle ustanovení tohoto odstavce; nebo

b) nemá takové oprávnění, ale obvykle udržuje v prvně zmíněném státě zásobu zboží, ze které pravidelně dodává zboží jménem podniku.

6. Nemá se za to, že podnik má stálou provozovnu ve smluvním státě jenom

proto, že v tomto státě vykonává svoji činnost

prostěednictvím

makléěe,

generálního komisionáěe nebo jakéhokoliv jiného nezávislého zástupce, pokud

tyto osoby jednají v rámci své ěádné činnosti.

7. Skutečnost, že společnost, která je rezidentem jednoho smluvního státu, ovládá nebo je ovládána společností, která je rezidentem druhého smluvního státu nebo

která v tomto druhém státě vykonává svoji činnost (ať prostěednictvím stálé

provozovny nebo jinak), neučiní sama o sobě z kterékoli této společnosti stálou provozovnu druhé společnosti.

Článek 6

PěÍJMY Z NEMOVITÉHO MAJETKU

1. Pěíjmy, které pobírá rezident jednoho smluvního státu z nemovitého majetku

(včetně pěíjmů ze zemědělství nebo lesnictví) umístěného ve druhém smluvním

státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.

2. Výraz „nemovitý majetek“ má takový význam, jenž mu náleží podle právních

pěedpisů smluvního státu, v němž je daný majetek umístěn. Výraz zahrnuje v

každém pěípadě pěíslušenství nemovitého majetku, živý a mrtvý inventáě užívaný v zemědělství a lesnictví, práva, pro která platí ustanovení občanského práva vztahující se na pozemky, užívací právo k nemovitému majetku a práva na

proměnlivé nebo pevné platby za těžení nebo za

pěivolení

k těžení nerostných

ložisek, pramenů a jiných nemovitý majetek.

pěírodních

zdrojů; lodě a letadla se nepovažují za

3. Ustanovení odstavce 1 platí pro

pěíjmy

pobírané z pěímého

užívání, nájmu

nebo každého jiného způsobu užívání nemovitého majetku.

4. Ustanovení odstavců 1 a 3 platí rovněž pro pěíjmy podniku.

z nemovitého majetku

Článek 7 ZISKY PODNIKŮ

1. Zisky podniku jednoho smluvního státu podléhají zdanění jen v tomto státě, pokud podnik nevykonává svoji činnost v druhém smluvním státě

prostěednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna. Jestliže podnik

vykonává svoji činnost tímto způsobem, mohou být zisky podniku zdaněny ve druhém státě, avšak pouze v takovém rozsahu, v jakém je lze pěičítat této stálé provozovně.

2. Jestliže podnik jednoho smluvního státu vykonává svoji činnost v druhém

smluvním státě prostěednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna,

pěisuzují se, s výhradou ustanovení odstavce 3, v každém smluvním státě této stálé provozovně zisky, které by byla mohla docílit, kdyby byla jako samostatný podnik vykonávala stejné nebo obdobné činnosti za stejných nebo obdobných podmínek a byla zcela nezávislá ve styku s podnikem, jehož je stálou provozovnou.

3. Pěi stanovení zisků stálé provozovny se povoluje odečíst náklady vynaložené

pro účely stálé provozovny, včetně výloh vedení a všeobecných správních výloh takto vynaložených, ať vznikly ve státě, v němž je stálá provozovna umístěna, či jinde. Avšak takový odpočet se nepovolí u částek, pokud nějaké budou, placených (jinak než proti proplacení skutečných výdajů) stálou provozovnou ústěedí

podniku nebo jakékoliv jiné z jeho kanceláěí ve formě licenčních poplatků,

odměn nebo jiných podobných plateb náhradou za užití patentů nebo jiných práv nebo ve formě provize za zvláštní poskytnuté služby nebo za ěídící služby nebo,

vyjma pěípadu bankovního podniku, ve formě úroků z peněz půjčených stálé

provozovně. Podobně se nezohlední pěi stanovení zisků stálé provozovny částky účtované (jinak než proti proplacení skutečných výdajů) stálou provozovnou

ústěedí

podniku nebo jakékoliv jiné z jeho kanceláěí

ve formě licenčních

poplatků, odměn nebo jiných podobných plateb náhradou za užití patentů nebo jiných práv nebo ve formě provize za zvláštní poskytnuté služby nebo za ěídící

služby nebo, vyjma pěípadu bankovního podniku, ve formě úroků z peněz

půjčených ústěedí podniku nebo jakékoliv jiné z jeho kanceláěí.

4. Jestliže je v některém smluvním státě obvyklé stanovit zisky, které mají být

pěičteny stálé provozovně, na základě rozdělení celkových zisků podniku jeho

různým částem, nic v odstavci 2 nevylučuje, aby tento smluvní stát stanovil zisky, jež mají být zdaněny, tímto obvyklým rozdělením; použitý způsob rozdělení musí být však takový, aby výsledek byl v souladu se zásadami stanovenými v tomto článku.

5. Stálé provozovně se nepěičtou nakupovala zboží pro podnik.

žádné zisky na základě skutečnosti, že pouze

6. Zisky, které mají být pěičteny

stálé provozovně, se pro účely

pěedchozích

odstavců stanoví každý rok stejným způsobem, pokud neexistují dostatečné důvody pro jiný postup.

7. Jestliže zisky zahrnují části pěíjmů, o nichž se pojednává odděleně v jiných

článcích této smlouvy, nebudou ustanovení oněch článků dotčena ustanoveními tohoto článku.

Článek 8

VODNÍ A LETECKÁ DOPRAVA

1. Zisky z provozování lodí nebo letadel v mezinárodní dopravě podléhají zdanění jen ve smluvním státě, v němž se nachází místo hlavního vedení podniku.

2. Pro účely tohoto článku a bez ohledu na ustanovení článku 12 odstavce 3, zisky z provozování lodí nebo letadel v mezinárodní dopravě zahrnují:

a) zisky z pronájmu lodí nebo letadel bez posádky, a

b) zisky z používání, údržby nebo pronájmu kontejnerů, včetně pěívěsů a

souvisejícího zaěízení pro pěepravu kontejnerů, používaných pro pěepravu zboží,

pokud takový pronájem nebo takové používání, údržba nebo pronájem, podle toho o jaký pěípad jde, je nahodilý ve vztahu k provozování lodí nebo letadel v mezinárodní dopravě.

3. Jestliže místo hlavního vedení podniku vodní dopravy je na palubě lodi, považuje se za umístěné ve smluvním státě, v němž se nachází domovský pěístav

lodi, nebo, není-li takový domovský pěístav, provozovatel lodi rezidentem.

ve smluvním státě, jehož je

4. Ustanovení odstavce 1 platí rovněž pro zisky z účasti na poolu, společném provozu nebo mezinárodní provozní organizaci.

Článek 9 SDRUŽENÉ PODNIKY

1. Jestliže

a) se podnik jednoho smluvního státu podílí

pěímo

nebo nepěímo

na vedení,

kontrole nebo kapitálu podniku druhého smluvního státu, nebo

b) tytéž osoby se podílejí pěímo nebo nepěímo na vedení, kontrole nebo kapitálu podniku jednoho smluvního státu i podniku druhého smluvního státu

a jestliže v těchto pěípadech jsou oba podniky ve svých obchodních nebo

finančních vztazích vázány podmínkami, které sjednaly nebo jim byly uloženy a které se liší od podmínek, které by byly sjednány mezi nezávislými podniky,

mohou jakékoliv zisky, které by, nebýt těchto podmínek, byly docíleny jedním z podniků, ale vzhledem k těmto podmínkám docíleny nebyly, být zahrnuty do zisků tohoto podniku a následně zdaněny.

2. Jestliže jeden smluvní stát zahrne do zisků podniku tohoto státu - a následně zdaní - zisky, které podniku druhého smluvního státu byly zdaněny v tomto druhém státě, a zisky takto zahrnuté jsou zisky, které by byly docíleny podnikem prvně zmíněného státu, kdyby podmínky sjednané mezi oběma podniky byly takové, jaké by byly sjednány mezi nezávislými podniky, upraví tento druhý stát pěiměěeně částku daně tam uložené z těchto zisků. Pěi stanovení této úpravy se

pěihlédne

k ostatním ustanovením této smlouvy a, bude-li to nutné,

pěíslušné

úěady smluvních států se za tím účelem vzájemně poradí.

3. Ustanovení odstavce 2 se nepoužijí, jestliže soudní, správní nebo jiné právní ěízení vedlo ke konečnému rozhodnutí, že díky jednání, které dalo vzniknout úpravě zisků podle odstavce 1, je jeden ze zúčastněných podniků podroben trestu souvisejícím s podvodem, hrubou nedbalostí nebo vědomým zanedbáním.

Článek 10

DIVIDENDY

1. Dividendy vyplácené společností, která je rezidentem jednoho smluvního státu, rezidentu druhého smluvního státu, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.

2. Tyto dividendy však mohou být rovněž zdaněny ve smluvním státě, jehož je

společnost, která je vyplácí, rezidentem, a to podle právních pěedpisů tohoto

státu, avšak jestliže skutečný vlastník dividend je rezidentem druhého smluvního státu, daň takto uložená nepěesáhne 6 procent hrubé částky dividend.

Pěíslušné

úěady

smluvních států upraví vzájemnou dohodou způsob aplikace

tohoto omezení.

Tento odstavec se nedotýká zdanění zisků společnosti, z nichž jsou dividendy vypláceny.

3. Výraz „dividendy“ použitý v tomto článku označuje pěíjmy z akcií nebo jiných práv, s výjimkou pohledávek, s podílem na zisku, jakož i pěíjmy z jiných práv na společnosti a jiné pěíjmy, které jsou podrobeny stejnému daňovému režimu jako

pěíjmy

z akcií podle právních

pěedpisů

státu, jehož je společnost, která rozdílí

zisk nebo provádí platbu, rezidentem.

4. Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník dividend, který je rezidentem jednoho smluvního státu, vykonává v druhém smluvním státě, jehož je rezidentem společnost vyplácející dividendy, svoji činnost

prostěednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, a jestliže účast, pro

kterou se dividendy vyplácejí, se skutečně váže k této stálé provozovně.

V takovém pěípadě se použijí ustanovení článku 7.

5. Jestliže společnost, která je rezidentem jednoho smluvního státu, dosahuje

zisky nebo pěíjmy z druhého smluvního státu, nemůže tento druhý stát zdanit

dividendy vyplácené společností, ledaže jsou tyto dividendy vypláceny rezidentu tohoto druhého státu nebo že účast, pro kterou se dividendy vyplácejí, se skutečně váže ke stálé provozovně, která je umístěna v tomto druhém státě, ani podrobit nerozdělené zisky společnosti dani z nerozdělených zisků společnosti, i když vyplácené dividendy nebo nerozdělené zisky pozůstávají zcela nebo zčásti ze zisků nebo z pěíjmů majících zdroj v tomto druhém státě.

Článek 11 ÚROKY

1. Úroky mající zdroj v jednom smluvním státě a vyplácené rezidentu druhého smluvního státu mohou být zdaněny v tomto druhém státě.

2. Tyto úroky však mohou být rovněž zdaněny ve smluvním státě, v němž mají zdroj, a to podle právních pěedpisů tohoto státu, avšak jestliže skutečný vlastník úroků je rezidentem druhého smluvního státu, daň takto uložená nepěesáhne 10 procent hrubé částky úroků.

Pěíslušné

úěady

smluvních států upraví vzájemnou dohodou způsob aplikace

tohoto omezení.

3. Úroky mající zdroj v jednom smluvním státě a vyplácené rezidentu druhého smluvního státu, který je jejich skutečným vlastníkem, podléhají bez ohledu na ustanovení odstavce 2 zdanění jen v tomto druhém státě, jestliže jsou tyto úroky vypláceny:

a) v souvislosti s prodejem jakéhokoliv zboží nebo zaěízení na úvěr;

b) z jakékoliv půjčky nebo úvěru jakéhokoliv druhu, kterou nebo který poskytla banka;

c) vládě druhého smluvního státu, včetně jakéhokoliv nižšího správního útvaru

nebo místního

úěadu

tohoto státu, centrální bance nebo jakékoli finanční

instituci, která je vlastněna nebo ovládána touto vládou;

d) rezidentu druhého státu v souvislosti s jakoukoli půjčkou nebo úvěrem, která je zaručena nebo který je zaručen vládou druhého státu, včetně jakéhokoliv

nižšího správního útvaru nebo místního

úěadu

tohoto státu, centrální bankou

nebo jakoukoli finanční institucí, která je vlastněna nebo ovládána touto vládou.

4. Výraz „úroky“ použitý v tomto článku označuje

pěíjmy

z pohledávek

jakéhokoliv druhu, ať zajištěných či nezajištěných zástavním právem na nemovitosti a majících či nemajících právo účasti na zisku dlužníka, a zvláště,

pěíjmy

z vládních cenných papírů a

pěíjmy

z obligací nebo dluhopisů, včetně

prémií a výher, které se vážou k těmto cenným papírům, obligacím nebo dluhopisům. Penále ukládané za pozdní platbu se nepovažuje za úroky pro účely

tohoto článku. Výraz „úroky“ nezahrnuje žádnou část pěíjmu, považována za dividendu podle ustanovení článku 10 odstavce 3.

která je

5. Ustanovení odstavců 1, 2 a 3 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník úroků, který je rezidentem jednoho smluvního státu, vykonává v druhém smluvním

státě, ve kterém mají úroky zdroj, svoji činnost prostěednictvím stálé

provozovny, která je tam umístěna, a jestliže pohledávka, ze které jsou úroky placeny, se skutečně váže k této stálé provozovně. V takovém pěípadě se použijí ustanovení článku 7.

6. Pěedpokládá se, že úroky mají zdroj ve smluvním státě, jestliže plátcem je

rezident tohoto státu. Jestliže však plátce úroků, ať je nebo není rezidentem některého smluvního státu, má ve smluvním státě stálou provozovnu, ve spojení s níž došlo k zadlužení, z něhož jsou úroky placeny, a tyto úroky jdou k tíži takové stálé provozovny, pěedpokládá se, že tyto úroky mají zdroj v tom státě, ve kterém je stálá provozovna umístěna.

7. Jestliže částka úroků, které se vztahují k pohledávce, z níž jsou placeny,

pěesahuje, v důsledku zvláštních vztahů mezi plátcem a skutečným vlastníkem

nebo mezi oběma z nich a nějakou další osobou, částku, kterou by byl smluvil plátce se skutečným vlastníkem, kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto posledně zmíněnou částku. Částka plateb, která ji pěesahuje, bude v tomto pěípadě zdaněna v souladu s právními pěedpisy každého smluvního státu, s pěihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy.

Článek 12

LICENČNÍ POPLATKY A POPLATKY ZA SLUŽBY

1. Licenční poplatky a poplatky za služby mající zdroj v jednom smluvním státě a vyplácené rezidentu druhého smluvního státu mohou být zdaněny v tomto druhém státě.

2. Tyto licenční poplatky a poplatky za služby však mohou být rovněž zdaněny ve

smluvním státě, v němž mají zdroj, a to podle právních

pěedpisů

tohoto státu,

avšak jestliže skutečný vlastník licenčních poplatků nebo poplatků za služby je

rezidentem druhého smluvního státu, daň takto uložená hrubé částky licenčních poplatků nebo poplatků za služby.

nepěesáhne 8 procent

Pěíslušné

úěady

smluvních států upraví vzájemnou dohodou způsob aplikace

tohoto omezení.

3. a) Výraz „licenční poplatky“ použitý v tomto článku označuje platby jakéhokoliv druhu obdržené jako náhrada za užití nebo za právo na užití jakéhokoliv autorského práva k dílu literárnímu, uměleckému nebo vědeckému, včetně kinematografických filmů, a filmů nebo pásek pro televizní nebo rozhlasové vysílání, jakéhokoliv patentu, ochranné známky, návrhu nebo modelu, plánu, tajného vzorce nebo postupu nebo za užití nebo za právo na užití

jakéhokoliv průmyslového, obchodního nebo vědeckého zaěízení nebo za informace, které se vztahují na zkušenosti nabyté v oblasti průmyslové, obchodní nebo vědecké.

b) Výraz „poplatky za služby“ použitý v tomto článku označuje platby obdržené jako náhrada za poskytnutí technických, poradenských a manažerských služeb, avšak nezahrnuje platby za služby uvedené v článku 5 odstavci 3 písmenu a) a v článku 14.

4. Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník licenčních poplatků nebo poplatků za služby, který je rezidentem jednoho smluvního státu, vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém mají licenční poplatky nebo poplatky za služby zdroj, svoji činnost prostěednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, a jestliže právo, majetek nebo služba, které dávají vznik licenčním poplatkům nebo poplatkům za služby, se skutečně vážou k této stálé provozovně. V takovém pěípadě se použijí ustanovení článku 7.

5. Pěedpokládá se, že licenční poplatky a poplatky za služby mají zdroj ve

smluvním státě, jestliže plátcem je rezident tohoto státu. Jestliže však plátce licenčních poplatků nebo poplatků za služby, ať je nebo není rezidentem některého smluvního státu, má ve smluvním státě stálou provozovnu, ve spojení s níž vznikla povinnost platit licenční poplatky nebo poplatky za služby, a tyto licenční poplatky nebo poplatky za služby jdou k tíži takové stálé provozovny, pěedpokládá se, že tyto licenční poplatky nebo poplatky za služby mají zdroj v tom státě, ve kterém je stálá provozovna umístěna.

6. Jestliže částka licenčních poplatků nebo poplatků za služby, které se vztahují k užití, právu, informaci nebo službě, za které jsou placeny, pěesahuje, v důsledku zvláštních vztahů mezi plátcem a skutečným vlastníkem nebo mezi oběma z nich a nějakou další osobou, částku, kterou by byl smluvil plátce se skutečným vlastníkem, kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto posledně zmíněnou částku. Částka plateb, která ji pěesahuje, bude v tomto pěípadě zdaněna v souladu s právními pěedpisy každého smluvního státu, s pěihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy.

Článek 13

XXXXX ZE ZCIZENÍ MAJETKU

1. Zisky, které pobírá rezident jednoho smluvního státu ze zcizení nemovitého majetku uvedeného v článku 6 a umístěného ve druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.

2. Zisky ze zcizení movitého majetku, který je částí provozního majetku stálé provozovny, jež má podnik jednoho smluvního státu ve druhém smluvním státě, včetně zisků ze zcizení takové stálé provozovny (samotné nebo spolu s celým podnikem), mohou být zdaněny v tomto druhém státě.

3. Zisky ze zcizení majetku, který je částí provozního majetku podniku a pozůstávajícího z lodí nebo letadel provozovaných tímto podnikem v mezinárodní dopravě nebo z movitého majetku sloužícího k provozování těchto lodí nebo letadel, podléhají zdanění jen ve smluvním státě, v němž se nachází místo hlavního vedení podniku.

4. Zisky, které pobírá rezident jednoho smluvního státu ze zcizení akcií nebo jiných podílů na společnosti, která je rezidentem druhého smluvního státu, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.

5. Zisky ze zcizení jakéhokoliv jiného majetku, než který je uveden v odstavcích 1, 2, 3 a 4, podléhají zdanění jen ve smluvním státě, jehož je zcizitel rezidentem.

Článek 14 PěÍJMY ZE ZAMĚSTNÁNÍ

1. Platy, mzdy a jiné podobné odměny, které pobírá rezident jednoho smluvního státu z důvodu zaměstnání, podléhají s výhradou ustanovení článků 15, 17 a 18 zdanění jen v tomto státě, pokud zaměstnání není vykonáváno ve druhém smluvním státě. Je-li tam zaměstnání vykonáváno, mohou být odměny z něj pobírané zdaněny v tomto druhém státě.

2. Odměny, které pobírá rezident jednoho smluvního státu z důvodu zaměstnání vykonávaného ve druhém smluvním státě, podléhají bez ohledu na ustanovení odstavce 1 zdanění jen v prvně zmíněném státě, jestliže:

a) se pěíjemce zdržuje ve druhém státě po jedno nebo více období nepěesahující v úhrnu 183 dny v jakémkoliv dvanáctiměsíčním období začínajícím nebo končícím v pěíslušném daňovém roce, a

b) odměny jsou vypláceny zaměstnavatelem nebo za zaměstnavatele, který není rezidentem druhého státu, a

c) odměny nejdou k tíži stálé provozovny, kterou má zaměstnavatel ve druhém státě.

3. Bez ohledu na pěedchozí ustanovení tohoto článku mohou být odměny pobírané z důvodu zaměstnání vykonávaného na palubě lodi nebo letadla provozované nebo provozovaného v mezinárodní dopravě zdaněny ve smluvním státě, v němž se nachází místo hlavního vedení podniku.

Článek 15 TANTIÉMY

Tantiémy a jiné podobné odměny, které pobírá rezident jednoho smluvního státu jako člen správní rady nebo jakéhokoliv jiného obdobného orgánu společnosti,

která je rezidentem druhého smluvního státu, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.

Článek 16 UMĚLCI A SPORTOVCI

1. Pěíjmy,

které pobírá rezident jednoho smluvního státu jako na

veěejnosti

vystupující umělec, jako divadelní, filmový, rozhlasový nebo televizní umělec nebo hudebník nebo jako sportovec z takovýchto osobně vykonávaných činností ve druhém smluvním státě, mohou být bez ohledu na ustanovení článků 7 a 14 zdaněny v tomto druhém státě.

2. Jestliže

pěíjmy

z činností osobně vykonávaných umělcem nebo sportovcem

neplynou umělci nebo sportovci samému, nýbrž jiné osobě, mohou být tyto

pěíjmy bez ohledu na ustanovení článků 7 a 14 zdaněny ve smluvním státě, ve

kterém jsou činnosti umělce nebo sportovce vykonávány.

3. Pěíjmy pobírané z činností uvedených v odstavci 1, které jsou vykonávány

v rámci dohod o kulturní nebo sportovní výměně mezi vládami smluvních států, a to jinak než za účelem dosažení zisku, se bez ohledu na ustanovení odstavců 1 a 2 osvobozují od zdanění ve smluvním státě, ve kterém jsou tyto činnosti vykonávány.

Článek 17 PENZE

Penze a jiné podobné platy vyplácené rezidentu smluvního státu z důvodu

děívějšího zaměstnání podléhají s výhradou ustanovení článku 18 odstavce 2

zdanění jen v tomto státě.

Článek 18 VEěEJNÉ FUNKCE

1. a) Platy, mzdy a jiné podobné odměny vyplácené jedním smluvním státem nebo nižším správním útvarem nebo místním úěadem tohoto státu fyzické osobě za služby prokazované tomuto státu nebo útvaru nebo úěadu podléhají zdanění jen v tomto státě.

b) Takové platy, mzdy a jiné podobné odměny však podléhají zdanění jen ve druhém smluvním státě, jestliže služby jsou prokazovány v tomto státě a fyzická osoba, která je rezidentem tohoto státu:

(i) je státním pěíslušníkem tohoto státu; nebo

(ii) se nestala rezidentem tohoto státu jen z důvodu prokazování těchto služeb.

2. a) Penze a jiné podobné platy vyplácené jedním smluvním státem nebo nižším

správním útvarem nebo místním úěadem tohoto státu nebo vyplácené z fondů,

které zěídily, fyzické osobě za služby prokázané tomuto státu nebo útvaru nebo úěadu, podléhají bez ohledu na ustanovení odstavce 1 zdanění jen v tomto státě.

b) Takové penze a jiné podobné platy však podléhají zdanění jen ve druhém

smluvním státě, jestliže fyzická osoba je rezidentem a státním tohoto státu.

pěíslušníkem

3. Ustanovení článků 14, 15, 16 a 17 se použijí na platy, mzdy, penze a jiné podobné odměny a platy za služby prokázané v souvislosti s průmyslovou nebo obchodní činností vykonávanou některým smluvním státem nebo nižším správním útvarem nebo místním úěadem tohoto státu.

Článek 19 STUDENTI

Platby, které dostává za účelem úhrady nákladů své výživy, vzdělávání nebo

studia student nebo xxx, který je nebo bezprostěedně

pěed

svým

pěíjezdem do

jednoho smluvního státu byl rezidentem druhého smluvního státu a který se zdržuje v prvně zmíněném státě pouze za účelem svého vzdělávání nebo studia, nepodléhají zdanění v tomto státě za pěedpokladu, že takovéto platby plynou ze zdrojů mimo tento stát.

Článek 20 OSTATNÍ PěÍJMY

1. Části pěíjmů rezidenta smluvního státu, ať mají zdroj kdekoliv, o kterých se nepojednává v pěedchozích článcích této smlouvy, podléhají zdanění jen v tomto státě.

2. Ustanovení odstavce 1 se nepoužijí na

pěíjmy

jiné než

pěíjmy

z nemovitého

majetku, který je definován v článku 6 odstavci 2, jestliže

pěíjemce

takových

pěíjmů, který je rezidentem jednoho smluvního státu, vykonává v druhém

smluvním státě svoji činnost prostěednictvím stálé provozovny, která je tam

umístěna, a jestliže právo nebo majetek, pro které se pěíjmy platí, se skutečně

vážou k této stálé provozovně. V takovém pěípadě se použijí ustanovení článku 7.

Článek 21 VYLOUČENÍ DVOJÍHO ZDANĚNÍ

1. S výhradou ustanovení právních pěedpisů České republiky týkajících se

vyloučení dvojího zdanění, bude v pěípadě zdanění vyloučeno následovně:

rezidenta České republiky dvojí

Česká republika může pěi ukládání daní svým rezidentům zahrnout do daňového základu, ze kterého se takové daně ukládají, části pěíjmu nebo zisku ze zcizení majetku, které mohou být v souladu s ustanoveními této smlouvy rovněž zdaněny v Ghaně, avšak povolí snížit částku daně vypočtenou z takového základu o částku rovnající se dani zaplacené v Ghaně. Částka, o kterou se daň sníží, však

nepěesáhne

tu část české daně vypočtené pěed

jejím snížením, která poměrně

pěipadá

na pěíjem

nebo zisk ze zcizení majetku, který může být v souladu s

ustanoveními této smlouvy zdaněn v Ghaně.

2. V pěípadě Ghany:

a) Daň z pěíjmů

splatná podle právních

pěedpisů

České republiky a v souladu

s ustanoveními Smlouvy, ať

pěímo

(prostěednictvím

osobního výpočtu) nebo

srážkou, ze zisků, pěíjmů nebo zisků ze zcizení majetku ze zdrojů na území České

republiky (vyjma, v pěípadě dividend, daně splatné ze zisků, z nichž jsou

dividendy vypláceny) se povoluje jako zápočet oproti jakékoliv ghanské dani vypočtené s ohledem na tytéž zisky, pěíjmy nebo zisky ze zcizení majetku.

b) V pěípadě dividend vyplácených společností, která je rezidentem České

republiky společnosti, která je rezidentem Ghany a která

pěímo

kontroluje

alespoň 10 procent kapitálu společnosti vyplácející dividendy, se bude pěi zápočtu

brát v úvahu, kromě jakékoliv daně z pěíjmů, vůči které může být zápočet

povolen podle ustanovení písmene a), daň z pěíjmů zisků, z nichž jsou tyto dividendy vypláceny.

zaplacená společností ze

Podmínkou však je, že jakýkoli zápočet povolený podle písmen a) a b) tohoto

odstavce

nepěesáhne

podíl ghanské daně, který odpovídá podílu těchto zisků,

pěíjmů nebo zisků ze zcizení majetku na celkových ziscích, pěíjmech nebo ziscích ze zcizení majetku podléhajících ghanské dani.

3. Jestliže je v souladu s jakýmkoliv ustanovením Smlouvy pěíjem nebo zisk ze zcizení majetku pobíraný rezidentem jednoho smluvního státu osvobozen od

zdanění v tomto státě, tento stát může pěesto,

pěi

výpočtu částky daně ze

zbývajících pěíjmů nebo zisků ze zcizení majetku tohoto rezidenta, vzít v úvahu osvobozený pěíjem nebo zisk ze zcizení majetku.

Článek 22 ZÁKAZ DISKRIMINACE

1. Státní

pěíslušníci

jednoho smluvního státu nebudou podrobeni ve druhém

smluvním státě žádnému zdanění nebo jakýmkoliv povinnostem s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být podrobeni státní pěíslušníci tohoto druhého státu, kteěí jsou, zejména s ohledem na rezidenci, ve stejné situaci. Toto ustanovení se bez ohledu na ustanovení článku 1 vztahuje rovněž na osoby, které nejsou rezidenty jednoho nebo obou smluvních států.

2. Zdanění stálé provozovny, jež má podnik jednoho smluvního státu ve druhém smluvním státě, nebude v tomto druhém státě nepěíznivější než zdanění podniků tohoto druhého státu, které vykonávají tytéž činnosti. Toto ustanovení nebude

vykládáno jako závazek jednoho smluvního státu, aby pěiznal rezidentům

druhého smluvního státu jakékoliv osobní úlevy, slevy a snížení daně z důvodu

osobního stavu nebo povinností k rodině, které rezidentům.

pěiznává svým vlastním

3. Pokud se nebudou aplikovat ustanovení článku 9 odstavce 1, článku 11 odstavce 7 nebo článku 12 odstavce 6, budou úroky, licenční poplatky, poplatky za služby a jiné výlohy placené podnikem jednoho smluvního státu rezidentu druhého smluvního státu odčitatelné pro účely stanovení zdanitelných zisků takového podniku za stejných podmínek, jako kdyby byly placeny rezidentu prvně zmíněného státu.

4. Podniky jednoho smluvního státu, jejichž kapitál je zcela nebo zčásti, pěímo

nebo nepěímo vlastněn nebo kontrolován jedním nebo více rezidenty druhého

smluvního státu, nebudou podrobeny v prvně zmíněném státě žádnému zdanění nebo jakýmkoliv povinnostem s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být podrobeny ostatní podobné podniky prvně zmíněného státu.

5. Ustanovení tohoto článku se bez ohledu na ustanovení článku 2 vztahují na daně všeho druhu a pojmenování.

Článek 23

ěEŠENÍ PěÍPADŮ DOHODOU

1. Jestliže se osoba domnívá, že

opatěení

jednoho nebo obou smluvních států

vedou nebo povedou u ní ke zdanění, které není v souladu s ustanoveními této smlouvy, může, bez ohledu na opravné prostěedky, které poskytují vnitrostátní právní pěedpisy těchto států, pěedložit svůj pěípad pěíslušnému úěadu smluvního státu, jehož je rezidentem nebo, pokud její pěípad spadá pod článek 22 odstavec

1, úěadu

smluvního státu, jehož je státním pěíslušníkem.

Pěípad

musí být

pěedložen do těí let od prvního oznámení opatěení vedoucího ke zdanění, které není v souladu s ustanoveními Smlouvy.

2. Jestliže bude pěíslušný

úěad

považovat námitku za oprávněnou a nebude-li

sám schopen najít uspokojivé ěešení, bude se snažit

pěípad

vyěešit vzájemnou

dohodou s

pěíslušným

úěadem

druhého smluvního státu tak, aby se zamezilo

zdanění, které není v souladu se Smlouvou. Jakákoliv dosažená dohoda bude uskutečněna bez ohledu na jakékoliv časové lhůty ve vnitrostátních právních pěedpisech smluvních států.

3. Pěíslušné úěady smluvních států se budou snažit vyěešit vzájemnou dohodou jakékoliv obtíže nebo pochybnosti, které mohou vzniknout pěi výkladu nebo provádění Smlouvy. Mohou rovněž spolu konzultovat za účelem vyloučení dvojího zdanění v pěípadech neupravených ve Smlouvě.

4. Pěíslušné úěady smluvních států mohou vejít v pěímý styk za účelem dosažení dohody ve smyslu pěedchozích odstavců.

Článek 24 VÝMĚNA INFORMACÍ

1. Pěíslušné úěady smluvních států si budou vyměňovat takové informace, u nichž

lze pěedpokládat, že jsou relevantní ve vztahu k provádění ustanovení této

smlouvy nebo ve vztahu k provádění nebo vymáhání vnitrostátních právních

pěedpisů, které se vztahují na daně všeho druhu a pojmenování ukládané

jménem smluvních států nebo jejich nižších správních útvarů nebo místních

úěadů, pokud zdanění, které upravují, není v rozporu se Smlouvou. Výměna

informací není omezena články 1 a 2.

2. Veškeré informace obdržené smluvním státem podle odstavce 1 budou udržovány v tajnosti stejným způsobem jako informace získané podle vnitrostátních právních pěedpisů tohoto státu a budou poskytnuty pouze osobám nebo úěadům (včetně soudů a správních úěadů), které se zabývají vyměěováním nebo vybíráním daní, které jsou uvedeny v odstavci 1, vymáháním nebo trestním stíháním ve věci těchto daní, rozhodováním o opravných prostěedcích ve vztahu k těmto daním nebo dozorem výše uvedeného. Tyto osoby nebo úěady použijí tyto

informace jen k těmto účelům. Mohou sdělit tyto informace soudních ěízeních nebo v soudních rozhodnutích.

pěi

veěejných

3. Ustanovení odstavců 1 a 2 nebudou v žádném pěípadě ukládají smluvnímu státu povinnost:

vykládána tak, že

a) provést správní opatěení, která by porušovala právní pěedpisy a správní praxi tohoto nebo druhého smluvního státu;

b) poskytnout informace, které nemohou být získány na základě právních pěedpisů nebo v běžném správním ěízení tohoto nebo druhého smluvního státu;

c) poskytnout informace, které by odhalily jakékoliv obchodní, hospodáěské,

průmyslové, komerční nebo profesní tajemství nebo obchodní postup, nebo informace, jejichž sdělení by bylo v rozporu s veěejným poěádkem.

4. Jestliže jsou v souladu s tímto článkem jedním smluvním státem požadovány informace, druhý smluvní stát použije svých opatěení zaměěených na získávání informací, aby získal požadované informace, i když tento druhý stát takové

informace

nepotěebuje

pro své vlastní daňové účely. Povinnost obsažená

v pěedchozí větě podléhá omezením odstavce 3, ale v žádném pěípadě nebudou

tato omezení vykládána tak, že umožňují smluvnímu státu odmítnout poskytnout informace pouze z toho důvodu, že nemá domácí zájem na takových informacích.

5. Ustanovení odstavce 3 nebudou v žádném pěípadě vykládána tak, že umožňují smluvnímu státu odmítnout poskytnout informace pouze z toho důvodu, že

informacemi disponuje banka, jiná finanční instituce, pověěenec nebo osoba,

která jedná v zastoupení nebo jako zmocněnec, nebo proto, že se informace vztahují k vlastnickým podílům na osobě.

Článek 25

ČLENOVÉ DIPLOMATICKÝCH MISÍ A KONZULÁRNÍCH ÚěADŮ

Nic v této smlouvě se nedotýká daňových výsad členů diplomatických misí nebo

konzulárních úěadů, které jim pěísluší na základě obecných pravidel

mezinárodního práva nebo na základě ustanovení zvláštních dohod.

Článek 26 SMÍŠENÁ USTANOVENÍ

1. Jestliže tato smlouva stanovuje (s nebo bez dalších podmínek), že pěíjem nebo zisk ze zcizení majetku ze zdrojů v jednom smluvním státě je osvobozen v tomto státě od zdanění nebo je tam zdaněn sníženou sazbou a podle platných právních

pěedpisů

druhého smluvního státu je uvedený

pěíjem

nebo zisk ze zcizení

majetku podroben v tomto druhém státě zdanění s poukazem na částku tohoto pěíjmu nebo zisku, která je tam pěevedena nebo tam obdržena a ne s poukazem na celou částku tohoto pěíjmu nebo zisku, potom se osvobození nebo snížení daně, které je povoleno podle této smlouvy v prvně zmíněném státě, použije pouze na tu část pěíjmu nebo zisku ze zcizení majetku, která je pěevedena do druhého státu nebo tam obdržena.

2. Pěíslušný

úěad

jednoho smluvního státu může po konzultaci s pěíslušným

úěadem

druhého smluvního státu odepěít

jakékoli osobě, nebo pokud jde o

jakoukoli transakci, výhody plynoucí z této smlouvy, jestliže podle jeho názoru by poskytnutí těchto výhod znamenalo zneužití Smlouvy.

3. Ustanovení této smlouvy v žádném

pěípadě

nezabraňují smluvním státům

provádět ustanovení jejich vnitrostátních právních

pěedpisů

určená

k zabraňování daňovým únikům nebo situacím vyhýbaní se daňové povinnosti.

4. Osoby, které mají užitek z osvobození od daně z pěíjmů nebo z jiného

zvláštního daňového režimu, které je poskytováno nebo který je poskytován na základě pobídkového systému ve smluvním státě, včetně těch osob, které vykonávají činnost v rámci volných zón v tomto státě, nejsou považovány za osoby, na které se tato smlouva vztahuje, s výjimkou článku Výměna informací.

Článek 27 VSTUP V PLATNOST

Smluvní státy si vzájemně diplomatickou cestou oznámí splnění postupů

požadovaných jejich vnitrostátními právními

pěedpisy

pro vstup této smlouvy

v platnost. Tato smlouva vstoupí v platnost dnem pozdějšího z těchto oznámení a její ustanovení se budou provádět:

a) pokud jde o daně vybírané srážkou u zdroje, na pěíjmy vyplácené nebo

pěipisované k 1. lednu v kalendáěním roce následujícím po roce, v němž Xxxxxxx vstoupí v platnost, nebo později;

b) pokud jde o ostatní daně z pěíjmů a daně ze zisků ze zcizení majetku, na

pěíjmy nebo zisky ze zcizení majetku za každý daňový rok začínající 1. ledna

v kalendáěním nebo později.

roce následujícím po roce, v němž Xxxxxxx vstoupí v platnost,

Článek 28

UKONČENÍ PLATNOSTI

Tato smlouva zůstane v platnosti dokud nebude vypovězena některým smluvním státem. Každý smluvní stát může diplomatickou cestou podáním výpovědi

ukončit platnost Smlouvy, a to nejméně šest měsíců

pěed

koncem každého

kalendáěního roku následujícího po období pěti let ode dne vstupu Smlouvy v

platnost. V takovém pěípadě se Smlouva pěestane provádět:

a) pokud jde o daně vybírané srážkou u zdroje, na pěíjmy

vyplácené nebo

pěipisované

k 1. lednu v kalendáěním

roce následujícím po roce, v němž byla

dána výpověď, nebo později;

b) pokud jde o ostatní daně z pěíjmů a daně ze zisků ze zcizení majetku, na

pěíjmy nebo zisky ze zcizení majetku za každý daňový rok začínající 1. ledna v kalendáěním roce následujícím po roce, v němž byla dána výpověď, nebo později.

Dáno v Akkěe dne 11. dubna 2017 ve dvou původních vyhotoveních, v českém a anglickém jazyce, pěičemž oba texty jsou autentické.

Za Českou republiku Za Ghanskou republiku

Xxxxxxx Xxxxxxxx Xxx Xxxxx-Xxxx

P R O T O K O L

Pěi podpisu Smlouvy mezi Českou republikou a Ghanskou republikou o

zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z pěíjmů a ze zisků ze zcizení majetku se obě strany dohodly, že následující ustanovení bude nedílnou součástí Smlouvy:

Jestliže, po podpisu této smlouvy, podepíše Ghana s nějakým

těetím

státem

smlouvu, dohodu nebo protokol k ní, která nebo který bude obsahovat

ustanovení pojednávající o zdaňování

pěíjmů

z poskytnutí technických,

poradenských a manažerských služeb, vyjma služeb uvedených v článku 5 odstavci 3 písmenu a) a v článku 14, která jsou pěíznivější než ta obsažená v této smlouvě, tento daňový režim se bude automaticky používat pro účely této smlouvy, a to ode dne, kterým se začne provádět smlouva, dohoda nebo protokol

k ní mezi Ghanou a tímto

těetím

státem. Pěíslušný

úěad

Ghany bude bez

prodlevy informovat pěíslušný této smlouvy se mění.

úěad

České republiky, že podmínky provádění

Dáno v Akkěe dne 11. dubna 2017 ve dvou původních vyhotoveních, v českém a anglickém jazyce, pěičemž oba texty jsou autentické.

Za Českou republiku Za Ghanskou republiku

Xxxxxxx Xxxxxxxx Xxx Xxxxx-Xxxx

A G R E E M E N T

BETWEEN

THE CZECH REPUBLIC AND

THE REPUBLIC OF GHANA

FOR THE AVOIDANCE OF DOUBLE TAXATION AND THE PREVENTION OF FISCAL EVASION

WITH RESPECT TO TAXES ON INCOME AND ON CAPITAL GAINS

THE CZECH REPUBLIC AND THE REPUBLIC OF GHANA,

desiring to conclude an Agreement for the avoidance of double taxation and the prevention of fiscal evasion with respect to taxes on income and on capital gains,

have agreed as follows:

Article 1 PERSONS COVERED

This Agreement shall apply to persons who are residents of one or both of the Contracting States.

Article 2 TAXES COVERED

1. This Agreement shall apply to taxes on income and on capital gains imposed on behalf of a Contracting State or of its political subdivisions or local authorities, irrespective of the manner in which they are levied.

2. There shall be regarded as taxes on income and on capital gains all taxes imposed on total income, on total capital gains, or on elements of income or of capital gains, including taxes on the total amounts of wages or salaries paid by enterprises.

3. The existing taxes to which the Agreement shall apply are in particular:

a) in the Czech Republic:

(i) the tax on income of individuals; and

(ii) the tax on income of legal persons; (hereinafter referred to as “Czech tax”);

b) in Ghana:

(i) the income tax; and

(ii) the capital gains tax;

(hereinafter referred to as “Ghana tax”).

4. The Agreement shall apply also to any identical or substantially similar taxes that are imposed after the date of signature of the Agreement in addition to, or in place of, the existing taxes. The competent authorities of the Contracting States shall notify each other of any significant changes that have been made in their taxation laws.

Article 3 GENERAL DEFINITIONS

1. For the purposes of this Agreement, unless the context otherwise requires:

a) the term “the Czech Republic” means the territory of the Czech Republic over which, under Czech legislation and in accordance with international law, the sovereign rights of the Czech Republic are exercised;

b) the term “Ghana” means the territory of the Republic of Ghana including its air space, the territorial sea and any area outside the territorial sea within which, in accordance with international law, the Republic of Ghana exercises jurisdiction and has sovereign rights for the purpose of exploring and exploiting the natural resources of the seabed and its subsoil and the superjacent waters;

c) the terms “a Contracting State” and “the other Contracting State” mean the Czech Republic or Ghana, as the context requires;

d) the term “person” includes an individual, a company and any other body of persons;

e) the term “company” means any body corporate or any entity that is treated as a body corporate for tax purposes;

f) the term “enterprise” applies to the carrying on of any business;

g) the terms “enterprise of a Contracting State” and “enterprise of the other Contracting State” mean respectively an enterprise carried on by a resident of a Contracting State and an enterprise carried on by a resident of the other Contracting State;

h) the term “national” means:

(i) any individual possessing the nationality of a Contracting State;

(ii) any legal person, partnership or association deriving its status as such from the laws in force in a Contracting State;

i) the term “business” includes also the performance of professional services and of other activities of an independent character;

j) the term “international traffic” means any transport by a ship or aircraft operated by an enterprise that has its place of effective management in a Contracting State, except when the ship or aircraft is operated solely between places in the other Contracting State;

k) the term “competent authority” means:

(i) in the case of the Czech Republic, the Minister of Finance or his authorised representative;

(ii) in the case of Ghana, the Commissioner General of the Ghana Revenue Authority or his authorised representative.

2. As regards the application of the Agreement at any time by a Contracting State, any term not defined therein shall, unless the context otherwise requires, have the meaning that it has at that time under the law of that State for the purposes of the taxes to which the Agreement applies, any meaning under the applicable tax laws of that State prevailing over a meaning given to the term under other laws of that State.

Article 4 RESIDENT

1. For the purposes of this Agreement, the term “resident of a Contracting State” means any person who, under the laws of that State, is liable to tax therein by reason of his domicile, residence, place of management or any other criterion of a similar nature, and also includes that State and any political subdivision or local authority thereof. This term, however, does not include any person who is liable to tax in that State in respect only of income or capital gains from sources in that State.

2. Where by reason of the provisions of paragraph 1 an individual is a resident of both Contracting States, then his status shall be determined as follows:

a) he shall be deemed to be a resident only of the State in which he has a permanent home available to him; if he has a permanent home available to him in both States, he shall be deemed to be a resident only of the State with which his personal and economic relations are closer (centre of vital interests);

b) if the State in which he has his centre of vital interests cannot be determined, or if he has not a permanent home available to him in either State, he shall be deemed to be a resident only of the State in which he has an habitual abode;

c) if he has an habitual abode in both States or in neither of them, he shall be deemed to be a resident only of the State of which he is a national;

d) if he is a national of both States or of neither of them, the competent authorities of the Contracting States shall settle the question by mutual agreement.

3. Where by reason of the provisions of paragraph 1 a person other than an individual is a resident of both Contracting States, then it shall be deemed to be a resident only of the State in which its place of effective management is situated.

Article 5 PERMANENT ESTABLISHMENT

1. For the purposes of this Agreement, the term “permanent establishment” means a fixed place of business through which the business of an enterprise is wholly or partly carried on.

2. The term “permanent establishment” includes especially:

a) a local place of management;

b) a branch;

c) an office;

d) a factory;

e) a workshop, and

f) a mine, an oil or gas well, a quarry or any other place of extraction of natural resources.

3. The term “permanent establishment” likewise encompasses:

a) a building site, or a construction, assembly or installation project or supervisory activities in connection therewith, but only where such site, project or activities continue for a period of more than nine months;

b) the furnishing of services, including consultancy or managerial services, by an enterprise of a Contracting State or through employees or other personnel engaged by the enterprise for such purpose, but only where activities of that nature continue in the territory of the other Contracting State for a period or periods exceeding in the aggregate six months within any twelve month period.

4. Notwithstanding the preceding provisions of this Article, the term “permanent establishment” shall be deemed not to include:

a) the use of facilities solely for the purpose of storage or display of goods or merchandise belonging to the enterprise;

b) the maintenance of a stock of goods or merchandise belonging to the enterprise solely for the purpose of storage or display;

c) the maintenance of a stock of goods or merchandise belonging to the enterprise solely for the purpose of processing by another enterprise;

d) the maintenance of a fixed place of business solely for the purpose of purchasing goods or merchandise or of collecting information, for the enterprise;

e) the maintenance of a fixed place of business solely for the purpose of carrying on, for the enterprise, any other activity of a preparatory or auxiliary character;

f) the maintenance of a fixed place of business solely for any combination of activities mentioned in sub-paragraphs a) to e), provided that the overall activity of the fixed place of business resulting from this combination is of a preparatory or auxiliary character.

5. Notwithstanding the provisions of paragraphs 1 and 2, where a person - other than an agent of an independent status to whom paragraph 6 applies - is acting in a Contracting State on behalf of an enterprise of the other Contracting State, that enterprise shall be deemed to have a permanent establishment in the first- mentioned State in respect of any activities which that person undertakes for the enterprise, if such a person:

a) has and habitually exercises in that State an authority to conclude contracts in the name of the enterprise, unless the activities of such person are limited to those mentioned in paragraph 4 which, if exercised through a fixed place of business, would not make this fixed place of business a permanent establishment under the provisions of that paragraph; or

b) has no such authority, but habitually maintains in the first-mentioned State a stock of goods or merchandise from which he regularly delivers goods or merchandise on behalf of the enterprise.

6. An enterprise shall not be deemed to have a permanent establishment in a Contracting State merely because it carries on business in that State through a broker, general commission agent or any other agent of an independent status, provided that such persons are acting in the ordinary course of their business.

7. The fact that a company which is a resident of a Contracting State controls or is controlled by a company which is a resident of the other Contracting State, or which carries on business in that other State (whether through a permanent establishment or otherwise), shall not of itself constitute either company a permanent establishment of the other.

Article 6

INCOME FROM IMMOVABLE PROPERTY

1. Income derived by a resident of a Contracting State from immovable property (including income from agriculture or forestry) situated in the other Contracting State may be taxed in that other State.

2. The term “immovable property” shall have the meaning which it has under the law of the Contracting State in which the property in question is situated. The term shall in any case include property accessory to immovable property, livestock and equipment used in agriculture and forestry, rights to which the provisions of general law respecting landed property apply, usufruct of immovable property and rights to variable or fixed payments as consideration for the working of, or the right to work, mineral deposits, sources and other natural resources; ships and aircraft shall not be regarded as immovable property.

3. The provisions of paragraph 1 shall apply to income derived from the direct use, letting, or use in any other form of immovable property.

4. The provisions of paragraphs 1 and 3 shall also apply to the income from immovable property of an enterprise.

Article 7 BUSINESS PROFITS

1. The profits of an enterprise of a Contracting State shall be taxable only in that State unless the enterprise carries on business in the other Contracting State through a permanent establishment situated therein. If the enterprise carries on business as aforesaid, the profits of the enterprise may be taxed in the other State but only so much of them as is attributable to that permanent establishment.

2. Subject to the provisions of paragraph 3, where an enterprise of a Contracting State carries on business in the other Contracting State through a permanent establishment situated therein, there shall in each Contracting State be attributed to that permanent establishment the profits which it might be expected to make if it were a distinct and separate enterprise engaged in the same or similar activities under the same or similar conditions and dealing wholly independently with the enterprise of which it is a permanent establishment.

3. In determining the profits of a permanent establishment, there shall be allowed as deductions expenses which are incurred for the purposes of the permanent establishment, including executive and general administrative expenses so incurred, whether in the State in which the permanent establishment is situated or elsewhere. However, no such deduction shall be allowed in respect of amounts, if any, paid (otherwise than towards reimbursement of actual expenses) by the permanent establishment to the head office of the enterprise or any of its other offices, by way of royalties, fees or other similar payments in return for the use of patents or other rights, or by way of commission, for specific services performed or for management, or, except in the case of a banking enterprise, by way of interest on moneys lent to the permanent establishment. Likewise, no account shall be taken, in the determination of the profits of a permanent establishment, for amounts charged (otherwise than towards reimbursement of actual expenses), by the permanent establishment to the head office of the enterprise or any of its other offices, by way of royalties, fees or other similar payments in return for the use of patents or other rights, or by way of commission for specific services performed or for management, or, except in the case of a banking enterprise, by way of interest on moneys lent to the head office of the enterprise or any of its other offices.

4. Insofar as it has been customary in a Contracting State to determine the profits to be attributed to a permanent establishment on the basis of an apportionment of the total profits of the enterprise to its various parts, nothing in paragraph 2 shall preclude that Contracting State from determining the profits to be taxed by such an apportionment as may be customary; the method of apportionment adopted shall, however, be such that the result shall be in accordance with the principles contained in this Article.

5. No profits shall be attributed to a permanent establishment by reason of the mere purchase by that permanent establishment of goods or merchandise for the enterprise.

6. For the purposes of the preceding paragraphs, the profits to be attributed to the permanent establishment shall be determined by the same method year by year unless there is good and sufficient reason to the contrary.

7. Where profits include items of income which are dealt with separately in other Articles of this Agreement, then the provisions of those Articles shall not be affected by the provisions of this Article.

Article 8

SHIPPING AND AIR TRANSPORT

1. Profits from the operation of ships or aircraft in international traffic shall be taxable only in the Contracting State in which the place of effective management of the enterprise is situated.

2. For the purposes of this Article and notwithstanding the provisions of paragraph 3 of Article 12, profits from the operation of ships or aircraft in international traffic include:

a) profits from the rental on a bare boat basis of ships or aircraft, and

b) profits from the use, maintenance or rental of containers, including trailers and related equipment for the transport of containers, used for the transport of goods or merchandise,

where such rental or such use, maintenance or rental, as the case may be, is incidental to the operation of ships or aircraft in international traffic.

3. If the place of effective management of a shipping enterprise is aboard a ship, then it shall be deemed to be situated in the Contracting State in which the home harbour of the ship is situated, or, if there is no such home harbour, in the Contracting State of which the operator of the ship is a resident.

4. The provisions of paragraph 1 shall also apply to profits from the participation in a pool, a joint business or an international operating agency.

Article 9 ASSOCIATED ENTERPRISES

1. Where

a) an enterprise of a Contracting State participates directly or indirectly in the management, control or capital of an enterprise of the other Contracting State, or

b) the same persons participate directly or indirectly in the management, control or capital of an enterprise of a Contracting State and an enterprise of the other Contracting State,

and in either case conditions are made or imposed between the two enterprises in their commercial or financial relations which differ from those which would be made between independent enterprises, then any profits which would, but for those conditions, have accrued to one of the enterprises, but, by reason of those conditions, have not so accrued, may be included in the profits of that enterprise and taxed accordingly.

2. Where a Contracting State includes in the profits of an enterprise of that State - and taxes accordingly - profits on which an enterprise of the other Contracting State has been charged to tax in that other State and the profits so included are profits which would have accrued to the enterprise of the first-mentioned State if the conditions made between the two enterprises had been those which would have been made between independent enterprises, then that other State shall make an appropriate adjustment to the amount of the tax charged therein on those profits. In determining such adjustment, due regard shall be had to the other provisions of this Agreement and the competent authorities of the Contracting States shall if necessary consult each other.

3. The provisions of paragraph 2 shall not apply where judicial, administrative or other legal proceedings have resulted in a final ruling that by actions giving rise to an adjustment of profits under paragraph 1, one of the enterprises concerned is liable to penalty with respect to fraud, gross negligence or wilful default.

Article 10 DIVIDENDS

1. Dividends paid by a company which is a resident of a Contracting State to a resident of the other Contracting State may be taxed in that other State.

2. However, such dividends may also be taxed in the Contracting State of which the company paying the dividends is a resident and according to the laws of that State, but if the beneficial owner of the dividends is a resident of the other Contracting State, the tax so charged shall not exceed 6 per cent of the gross amount of the dividends.

The competent authorities of the Contracting States shall by mutual agreement settle the mode of application of this limitation.

This paragraph shall not affect the taxation of the company in respect of the profits out of which the dividends are paid.

3. The term “dividends” as used in this Article means income from shares or other rights, not being debt-claims, participating in profits, as well as income from other corporate rights and other income which is subjected to the same taxation treatment as income from shares by the laws of the State of which the company making the distribution or payment is a resident.

4. The provisions of paragraphs 1 and 2 shall not apply if the beneficial owner of the dividends, being a resident of a Contracting State, carries on business in the other Contracting State of which the company paying the dividends is a resident through a permanent establishment situated therein and the holding in respect of which the dividends are paid is effectively connected with such permanent establishment. In such case the provisions of Article 7 shall apply.

5. Where a company which is a resident of a Contracting State derives profits or income from the other Contracting State, that other State may not impose any tax on the dividends paid by the company, except insofar as such dividends are paid to a resident of that other State or insofar as the holding in respect of which the dividends are paid is effectively connected with a permanent establishment situated in that other State, nor subject the company′s undistributed profits to a tax on the company′s undistributed profits, even if the dividends paid or the undistributed profits consist wholly or partly of profits or income arising in such other State.

Article 11 INTEREST

1. Interest arising in a Contracting State and paid to a resident of the other Contracting State may be taxed in that other State.

2. However, such interest may also be taxed in the Contracting State in which it arises and according to the laws of that State, but if the beneficial owner of the interest is a resident of the other Contracting State, the tax so charged shall not exceed 10 per cent of the gross amount of the interest.

The competent authorities of the Contracting States shall by mutual agreement settle the mode of application of this limitation.

3. Notwithstanding the provisions of paragraph 2, interest arising in a Contracting State and paid to a resident of the other Contracting State who is the beneficial owner thereof shall be taxable only in that other State if such interest is paid:

a) in connection with the sale on credit of any merchandise or equipment;

b) on any loan or credit of whatever kind granted by a bank;

c) to the Government of the other Contracting State, including any political subdivision or local authority thereof, the Central Bank or any financial institution owned or controlled by that Government;

d) to a resident of the other State in connection with any loan or credit guaranteed by the Government of the other State, including any political subdivision or local authority thereof, the Central Bank or any financial institution owned or controlled by that Government.

4. The term “interest” as used in this Article means income from debt-claims of every kind, whether or not secured by mortgage and whether or not carrying a right to participate in the debtor’s profits, and in particular, income from government securities and income from bonds or debentures, including premiums and prizes attaching to such securities, bonds or debentures. Penalty charges for late payment shall not be regarded as interest for the purposes of this Article. The term “interest” shall not include any item of income which is considered as a dividend under the provisions of paragraph 3 of Article 10.

5. The provisions of paragraphs 1, 2 and 3 shall not apply if the beneficial owner of the interest, being a resident of a Contracting State, carries on business in the other Contracting State in which the interest arises through a permanent establishment situated therein and the debt-claim in respect of which the interest is

paid is effectively connected with such permanent establishment. In such case the provisions of Article 7 shall apply.

6. Interest shall be deemed to arise in a Contracting State when the payer is a resident of that State. Where, however, the person paying the interest, whether he is a resident of a Contracting State or not, has in a Contracting State a permanent establishment in connection with which the indebtedness on which the interest is paid was incurred, and such interest is borne by such permanent establishment, then such interest shall be deemed to arise in the State in which the permanent establishment is situated.

7. Where, by reason of a special relationship between the payer and the beneficial owner or between both of them and some other person, the amount of the interest, having regard to the debt-claim for which it is paid, exceeds the amount which would have been agreed upon by the payer and the beneficial owner in the absence of such relationship, the provisions of this Article shall apply only to the last-mentioned amount. In such case, the excess part of the payments shall remain taxable according to the laws of each Contracting State, due regard being had to the other provisions of this Agreement.

Article 12 ROYALTIES AND SERVICES FEES

1. Royalties and services fees arising in a Contracting State and paid to a resident of the other Contracting State may be taxed in that other State.

2. However, such royalties and services fees may also be taxed in the Contracting State in which they arise and according to the laws of that State, but if the beneficial owner of the royalties or services fees is a resident of the other Contracting State, the tax so charged shall not exceed 8 per cent of the gross amount of the royalties or services fees.

The competent authorities of the Contracting States shall by mutual agreement settle the mode of application of this limitation.

3. a) The term “royalties” as used in this Article means payments of any kind received as a consideration for the use of, or the right to use, any copyright of literary, artistic or scientific work including cinematograph films, and films or tapes for television or radio broadcasting, any patent, trade mark, design or model, plan, secret formula or process, or for the use of, or the right to use, any industrial,

commercial or scientific equipment, or for information concerning industrial, commercial or scientific experience.

b) The term “services fees” as used in this Article means payments received as a consideration for the provision of technical, consultancy and managerial services, but does not include payments for services mentioned in sub-paragraph a) of paragraph 3 of Article 5 and in Article 14.

4. The provisions of paragraphs 1 and 2 shall not apply if the beneficial owner of the royalties or services fees, being a resident of a Contracting State, carries on business in the other Contracting State in which the royalties or services fees arise through a permanent establishment situated therein and the right, property or service in respect of which the royalties or services fees are paid is effectively connected with such permanent establishment. In such case the provisions of Article 7 shall apply.

5. Royalties and services fees shall be deemed to arise in a Contracting State when the payer is a resident of that State. Where, however, the person paying the royalties or services fees, whether he is a resident of a Contracting State or not, has in a Contracting State a permanent establishment in connection with which the liability to pay the royalties or services fees was incurred, and such royalties or services fees are borne by such permanent establishment, then such royalties or services fees shall be deemed to arise in the State in which the permanent establishment is situated.

6. Where, by reason of a special relationship between the payer and the beneficial owner or between both of them and some other person, the amount of the royalties or services fees, having regard to the use, right, information or service for which they are paid, exceeds the amount which would have been agreed upon by the payer and the beneficial owner in the absence of such relationship, the provisions of this Article shall apply only to the last-mentioned amount. In such case, the excess part of the payments shall remain taxable according to the laws of each Contracting State, due regard being had to the other provisions of this Agreement.

Article 13 CAPITAL GAINS

1. Gains derived by a resident of a Contracting State from the alienation of immovable property referred to in Article 6 and situated in the other Contracting State may be taxed in that other State.

2. Gains from the alienation of movable property forming part of the business property of a permanent establishment which an enterprise of a Contracting State has in the other Contracting State, including such gains from the alienation of such a permanent establishment (alone or with the whole enterprise), may be taxed in that other State.

3. Gains from the alienation of property forming part of the business property of an enterprise and consisting of ships or aircraft operated by such enterprise in international traffic or of movable property pertaining to the operation of such ships or aircraft, shall be taxable only in the Contracting State in which the place of effective management of the enterprise is situated.

4. Gains derived by a resident of a Contracting State from the alienation of shares or other interests in a company which is a resident of the other Contracting State may be taxed in that other State.

5. Gains from the alienation of any property, other than that referred to in paragraphs 1, 2, 3 and 4, shall be taxable only in the Contracting State of which the alienator is a resident.

Article 14

INCOME FROM EMPLOYMENT

1. Subject to the provisions of Articles 15, 17 and 18, salaries, wages and other similar remuneration derived by a resident of a Contracting State in respect of an employment shall be taxable only in that State unless the employment is exercised in the other Contracting State. If the employment is so exercised, such remuneration as is derived therefrom may be taxed in that other State.

2. Notwithstanding the provisions of paragraph 1, remuneration derived by a resident of a Contracting State in respect of an employment exercised in the other Contracting State shall be taxable only in the first-mentioned State if:

a) the recipient is present in the other State for a period or periods not exceeding in the aggregate 183 days in any twelve month period commencing or ending in the fiscal year concerned, and

b) the remuneration is paid by, or on behalf of, an employer who is not a resident of the other State, and

c) the remuneration is not borne by a permanent establishment which the employer has in the other State.

3. Notwithstanding the preceding provisions of this Article, remuneration derived in respect of an employment exercised aboard a ship or aircraft operated in international traffic, may be taxed in the Contracting State in which the place of effective management of the enterprise is situated.

Article 15 DIRECTORS' FEES

Directors' fees and other similar remuneration derived by a resident of a Contracting State in his capacity as a member of the board of directors or any other similar organ of a company which is a resident of the other Contracting State may be taxed in that other State.

Article 16 ARTISTES AND SPORTSMEN

1. Notwithstanding the provisions of Articles 7 and 14, income derived by a resident of a Contracting State as an entertainer, such as a theatre, motion picture, radio or television artiste, or a musician, or as a sportsman, from his personal activities as such exercised in the other Contracting State, may be taxed in that other State.

2. Where income in respect of personal activities exercised by an entertainer or a sportsman in his capacity as such accrues not to the entertainer or sportsman himself but to another person, that income may, notwithstanding the provisions of Articles 7 and 14, be taxed in the Contracting State in which the activities of the entertainer or sportsman are exercised.

3. Notwithstanding the provisions of paragraphs 1 and 2, income derived from the activities referred to in paragraph 1 within the framework of cultural or sports exchanges agreed to by the Governments of the Contracting States and carried out other than for the purpose of profit shall be exempt from tax in the Contracting State in which these activities are exercised.

PENSIONS

Subject to the provisions of paragraph 2 of Article 18, pensions and other similar remuneration paid to a resident of a Contracting State in consideration of past employment shall be taxable only in that State.

Article 18 GOVERNMENT SERVICE

1. a) Salaries, wages and other similar remuneration paid by a Contracting State or a political subdivision or a local authority thereof to an individual in respect of services rendered to that State or subdivision or authority shall be taxable only in that State.

b) However, such salaries, wages and other similar remuneration shall be taxable only in the other Contracting State if the services are rendered in that State and the individual is a resident of that State who:

(i) is a national of that State; or

(ii) did not become a resident of that State solely for the purpose of rendering the services.

2. a) Notwithstanding the provisions of paragraph 1, pensions and other similar remuneration paid by, or out of funds created by, a Contracting State or a political subdivision or a local authority thereof to an individual in respect of services rendered to that State or subdivision or authority shall be taxable only in that State.

b) However, such pensions and other similar remuneration shall be taxable only in the other Contracting State if the individual is a resident of, and a national of, that State.

3. The provisions of Articles 14, 15, 16 and 17 shall apply to salaries, wages, pensions and other similar remuneration in respect of services rendered in connection with a business carried on by a Contracting State or a political subdivision or a local authority thereof.

STUDENTS

Payments which a student or business apprentice who is or was immediately before visiting a Contracting State a resident of the other Contracting State and who is present in the first-mentioned State solely for the purpose of his education or training receives for the purpose of his maintenance, education or training shall not be taxed in that State, provided that such payments arise from sources outside that State.

Article 20 OTHER INCOME

1. Items of income of a resident of a Contracting State, wherever arising, not dealt with in the foregoing Articles of this Agreement shall be taxable only in that State.

2. The provisions of paragraph 1 shall not apply to income, other than income from immovable property as defined in paragraph 2 of Article 6, if the recipient of such income, being a resident of a Contracting State, carries on business in the other Contracting State through a permanent establishment situated therein, and the right or property in respect of which the income is paid is effectively connected with such permanent establishment. In such case the provisions of Article 7 shall apply.

Article 21

ELIMINATION OF DOUBLE TAXATION

1. Subject to the provisions of the laws of the Czech Republic regarding the elimination of double taxation, in the case of a resident of the Czech Republic, double taxation shall be eliminated as follows:

The Czech Republic, when imposing taxes on its residents, may include in the tax base upon which such taxes are imposed the items of income or of capital gain which according to the provisions of this Agreement may also be taxed in Ghana, but shall allow as a deduction from the amount of tax computed on such a base an amount equal to the tax paid in Ghana. Such deduction shall not, however, exceed that part of the Czech tax, as computed before the deduction is given, which is appropriate to the income or capital gain which, in accordance with the provisions of this Agreement, may be taxed in Ghana.

2. In the case of Ghana:

a) Income tax payable under the laws of the Czech Republic and in accordance with the provisions of the Agreement, whether directly (by assessment) or by deduction (withholding), on profits, income or capital gains from sources within the Czech Republic (excluding, in the case of dividends, tax payable in respect of the profits out of which the dividends are paid) shall be allowed as a credit against any Ghana tax computed by reference to the same profits, income or capital gains.

b) In the case of dividends paid by a company which is a resident of the Czech Republic to a company which is a resident of Ghana and which controls directly at least 10 per cent of the capital of the company paying the dividends, the credit shall take into account, in addition to any income tax for which credit may be allowed under the provisions of sub-paragraph a), the income tax paid by the company in respect of the profits out of which such dividends are paid.

Provided that any credit allowed under sub-paragraphs a) and b) of this paragraph shall not exceed the proportion of the Ghana tax which such profits, income or capital gains bear to the entire profits, income or capital gains chargeable to Ghana tax.

3. Where in accordance with any provision of the Agreement income or capital gain derived by a resident of a Contracting State is exempt from tax in that State, such State may nevertheless, in calculating the amount of tax on the remaining income or capital gains of such resident, take into account the exempted income or capital gain.

Article 22

NON-DISCRIMINATION

1. Nationals of a Contracting State shall not be subjected in the other Contracting State to any taxation or any requirement connected therewith, which is other or more burdensome than the taxation and connected requirements to which nationals of that other State in the same circumstances, in particular with respect to residence, are or may be subjected. This provision shall, notwithstanding the provisions of Article 1, also apply to persons who are not residents of one or both of the Contracting States.

2. The taxation on a permanent establishment which an enterprise of a Contracting State has in the other Contracting State shall not be less favourably levied in that

other State than the taxation levied on enterprises of that other State carrying on the same activities. This provision shall not be construed as obliging a Contracting State to grant to residents of the other Contracting State any personal allowances, reliefs and reductions for taxation purposes on account of civil status or family responsibilities which it grants to its own residents.

3. Except where the provisions of paragraph 1 of Article 9, paragraph 7 of Article 11, or paragraph 6 of Article 12, apply, interest, royalties, services fees and other disbursements paid by an enterprise of a Contracting State to a resident of the other Contracting State shall, for the purpose of determining the taxable profits of such enterprise, be deductible under the same conditions as if they had been paid to a resident of the first-mentioned State.

4. Enterprises of a Contracting State, the capital of which is wholly or partly owned or controlled, directly or indirectly, by one or more residents of the other Contracting State, shall not be subjected in the first-mentioned State to any taxation or any requirement connected therewith which is other or more burdensome than the taxation and connected requirements to which other similar enterprises of the first- mentioned State are or may be subjected.

5. The provisions of this Article shall, notwithstanding the provisions of Article 2, apply to taxes of every kind and description.

Article 23

MUTUAL AGREEMENT PROCEDURE

1. Where a person considers that the actions of one or both of the Contracting States result or will result for him in taxation not in accordance with the provisions of this Agreement, he may, irrespective of the remedies provided by the domestic law of those States, present his case to the competent authority of the Contracting State of which he is a resident or, if his case comes under paragraph 1 of Article 22, to that of the Contracting State of which he is a national. The case must be presented within three years from the first notification of the action resulting in taxation not in accordance with the provisions of the Agreement.

2. The competent authority shall endeavour, if the objection appears to it to be justified and if it is not itself able to arrive at a satisfactory solution, to resolve the case by mutual agreement with the competent authority of the other Contracting State, with a view to the avoidance of taxation which is not in accordance with the

Agreement. Any agreement reached shall be implemented notwithstanding any time limits in the domestic law of the Contracting States.

3. The competent authorities of the Contracting States shall endeavour to resolve by mutual agreement any difficulties or doubts arising as to the interpretation or application of the Agreement. They may also consult together for the elimination of double taxation in cases not provided for in the Agreement.

4. The competent authorities of the Contracting States may communicate with each other directly for the purpose of reaching an agreement in the sense of the preceding paragraphs.

Article 24 EXCHANGE OF INFORMATION

1. The competent authorities of the Contracting States shall exchange such information as is foreseeably relevant for carrying out the provisions of this Agreement or to the administration or enforcement of the domestic laws concerning taxes of every kind and description imposed on behalf of the Contracting States, or of their political subdivisions or local authorities, insofar as the taxation thereunder is not contrary to the Agreement. The exchange of information is not restricted by Articles 1 and 2.

2. Any information received under paragraph 1 by a Contracting State shall be treated as secret in the same manner as information obtained under the domestic laws of that State and shall be disclosed only to persons or authorities (including courts and administrative bodies) concerned with the assessment or collection of, the enforcement or prosecution in respect of, the determination of appeals in relation to the taxes referred to in paragraph 1, or the oversight of the above. Such persons or authorities shall use the information only for such purposes. They may disclose the information in public court proceedings or in judicial decisions.

3. In no case shall the provisions of paragraphs 1 and 2 be construed so as to impose on a Contracting State the obligation:

a) to carry out administrative measures at variance with the laws and administrative practice of that or of the other Contracting State;

b) to supply information which is not obtainable under the laws or in the normal course of the administration of that or of the other Contracting State;

c) to supply information which would disclose any trade, business, industrial, commercial or professional secret or trade process, or information, the disclosure of which would be contrary to public policy (ordre public).

4. If information is requested by a Contracting State in accordance with this Article, the other Contracting State shall use its information gathering measures to obtain the requested information, even though that other State may not need such information for its own tax purposes. The obligation contained in the preceding sentence is subject to the limitations of paragraph 3 but in no case shall such limitations be construed to permit a Contracting State to decline to supply information solely because it has no domestic interest in such information.

5. In no case shall the provisions of paragraph 3 be construed to permit a Contracting State to decline to supply information solely because the information is held by a bank, other financial institution, nominee or person acting in an agency or a fiduciary capacity or because it relates to ownership interests in a person.

Article 25

MEMBERS OF DIPLOMATIC MISSIONS AND CONSULAR POSTS

Nothing in this Agreement shall affect the fiscal privileges of members of diplomatic missions or consular posts under the general rules of international law or under the provisions of special agreements.

Article 26 MISCELLANEOUS RULES

1. Where this Agreement provides (with or without other conditions) that income or capital gain from sources in a Contracting State shall be exempt from tax, or taxed at a reduced rate, in that State and under the laws in force in the other Contracting State the said income or capital gain is subject to tax by reference to the amount thereof which is remitted to or received in that other State and not by reference to the full amount thereof, then the exemption or reduction of tax to be allowed under this Agreement in the first-mentioned State shall apply only to so much of the income or capital gain as is remitted to or received in the other State.

2. The competent authority of a Contracting State may, after consultation with the competent authority of the other Contracting State, deny the benefits of this Agreement to any person, or with respect to any transaction, if in its opinion the granting of those benefits would constitute an abuse of the Agreement.

3. The provisions of this Agreement shall in no case prevent either Contracting State from applying the provisions of its domestic laws that are aimed at the prevention of fiscal avoidance or evasion.

4. Persons that benefit from income tax exemption or other special tax treatment that is granted under an incentive regime in a Contracting State including those carrying on business within free zones in that State are not considered to be persons in relation to which this Agreement is applicable, except for the Article on Exchange of Information.

Article 27 ENTRY INTO FORCE

Each of the Contracting States shall notify to the other, through the diplomatic channels, the completion of the procedures required by its domestic law for the bringing into force of this Agreement. This Agreement shall enter into force on the date of the later of these notifications and its provisions shall have effect:

a) in respect of taxes withheld at source, to income paid or credited on or after 1st January in the calendar year next following that in which the Agreement enters into force;

b) in respect of other taxes on income and taxes on capital gains, to income or capital gains in any taxable year beginning on or after 1st January in the calendar year next following that in which the Agreement enters into force.

Article 28 TERMINATION

This Agreement shall remain in force until terminated by a Contracting State. Either Contracting State may terminate the Agreement, through the diplomatic channels, by giving notice of termination at least six months before the end of any calendar year following after the period of five years from the date on which the Agreement enters into force. In such event, the Agreement shall cease to have effect:

a) in respect of taxes withheld at source, to income paid or credited on or after 1st January in the calendar year next following that in which the notice is given;

b) in respect of other taxes on income and taxes on capital gains, to income or capital gains in any taxable year beginning on or after 1st January in the calendar year next following that in which the notice is given.

DONE in duplicate at Accra this 11th day of April 2017 in the Czech and English languages, both texts being equally authentic.

For the Czech Republic For the Republic of Ghana

Xxxxxxx Xxxxxxxx Xxx Xxxxx-Xxxx

P R O T O C O L

At the signing of the Agreement between the Czech Republic and the Republic of Ghana for the avoidance of double taxation and the prevention of fiscal evasion with respect to taxes on income and on capital gains, both sides have agreed that the following provision shall be an integral part of the Agreement:

If, after the signing of this Agreement, Ghana signs with a third State an Agreement, Convention or a Protocol to it which provides for provisions dealing with taxation of income from furnishing of technical, consultancy and managerial services, except for services mentioned in sub-paragraph a) of paragraph 3 of Article 5 and in Article 14, that are more favourable than those provided for in this Agreement, then that tax regime will automatically be applicable for the purposes of this Agreement from the date on which the Agreement, Convention or Protocol to it between Ghana and that third State will have effect. The competent authority of Ghana shall inform the competent authority of the Czech Republic without delay that the conditions of application of this Agreement have been changed.

DONE in duplicate at Accra this 11th day of April 2017 in the Czech and English languages, both texts being equally authentic.

For the Czech Republic For the Republic of Ghana

Xxxxxxx Xxxxxxxx Xxx Xxxxx-Xxxx