Úvod. Základným poslaním spoločnosti eustream, a.s., (ďalej len „Eustream“) je spoľahlivá, bezpečná a efektívna preprava zemného plynu pre odberateľov na vymedzenom území Slovenskej republiky a európskych trhoch na základe nediskriminačných pravidiel v súlade s národnou i európskou legislatívou a zmluvnými záväzkami. Spoločnosť Eustream pripravila a predstavuje dokument „Plán rozvoja prepravnej siete spoločnosti eustream, a.s., na obdobie 2024– 2033“ (ďalej len „Desaťročný plán“) na základe ustanovenia § 59 zákona č. 251/2012 Z. z. o energetike a o zmene a doplnení niektorých zákonov v znení neskorších predpisov s cieľom poskytnúť účastníkom trhu s plynom informáciu o plánovaných infraštruktúrnych projektoch spoločnosti. Spoločnosť Eustream zohľadnila pri tvorbe Desaťročného plánu najmä súčasný a predpokladaný budúci stav ponuky a dopytu po kapacite prepravnej siete, výsledky prieskumov trhu zrealizovaných za účelom posúdenia trhového dopytu po cezhraničných kapacitách prepravnej siete, ako aj dostupné predpoklady vývoja ťažby, dodávky, skladovania a spotreby zemného plynu v Slovenskej republike. Rovnako Eustream prihliadal na cezhraničné toky s inými štátmi, plán rozvoja siete pre celú Európsku úniu, regionálne investičné plány a investičné plány pre zásobníky a zariadenia na skvapalňovanie plynu. Pri spracovaní Desaťročného plánu boli zohľadnené aj požiadavky, ktoré sú kladené na prevádzkovateľov prepravných sietí v zmysle Nariadenia Komisie (EÚ) č. 2017/459 zo 16. marca 2017, ktorým sa stanovuje sieťový predpis o mechanizmoch prideľovania kapacity v plynárenských prepravných sieťach a ktorým sa zrušuje nariadenie (EÚ) č. 984/2013, najmä čo sa týka maximálneho efektívneho využitia existujúcej infraštruktúry ako aj v oblasti tvorby prírastkovej kapacity. Nemenej dôležitými pri príprave Desaťročného plánu boli i požiadavky Nariadenia Európskeho parlamentu a Rady (EÚ) č. 2017/1938 z 25. októbra 2017 o opatreniach na zaistenie bezpečnosti dodávok plynu a o zrušení nariadenia (EÚ) č. 994/2010 s dôrazom na podporu diverzifikácie prepravných trás a zdrojov plynu pre prípad vážneho prerušenia dodávok plynu. Desaťročný plán zohľadňuje i Integrovaný národný energetický a klimatický plán na roky 2021 – 2030 spracovaný podľa nariadenia EP a Rady (EÚ) č. 2018/1999 o riadení energetickej únie a opatrení v oblasti klímy ako i návrh jeho aktualizácie z augusta 2023. Dokument obsahuje opis siete, scenár vývoja spotreby plynu v Slovenskej republike, ako aj opis účinných opatren...
Úvod. K uzavření této dohody vede Strany stav nouze vyhlášený usnesením Vlády ČR č. 194 ze dne 12. března 2020 na území České republiky a na to navazující státní opatření, zejména usnesení Vlády ČR ze dne 15. března 2020 č. 215 o přijetí krizového opatření, kterým došlo k omezení volného pohybu osob. Tato bezprecedentní situace vyžaduje úpravu právních poměrů mezi Stranami. Z TOHO DŮVODU SE STRANY DOHODLY NA NÁSLEDUJÍCÍM: PŘEDMĚT DOHODY Strany uzavřely dne [∙] smlouvu o zápůjčce, na základě které Zapůjčitel poskytl Vydlužiteli částku ve výši [výše půjčky] Kč (slovy: [∙]) (dále jen Smlouva). K dnešnímu dni zbývá z této zápůjčky doplatit částku v celkové výši [aktuální nedoplatek] Kč (slovy: [∙]) (dále jen Zápůjčka). Strany se dohodly na změně splatnosti Zápůjčky ujednané ve Smlouvě, a to prodloužením doby její splatnosti. Splatnost zápůjčky se dohodou Stran nově stanovuje na den [doplnit datum]. Byl-li ve Smlouvě ujednán úrok, dosud nevrácená jistina Zápůjčky bude / nebude v období od data původní splatnosti Zápůjčky do dne sjednaného v čl. 1.2 této dohody úročena. VOLITELNÉ USTANOVENÍ: Zapůjčitel prohlašuje, že se vzdává nároků, které mu dle Smlouvy náleží, tzn. nároků na náhradu škody způsobené porušením Smlouvy, smluvní pokuty, úroky z prodlení či jiné poplatky z prodlení, pokud tato práva a nároky vznikly v souvislosti s porušením Smlouvy v období ode dne 12. března 2020, kdy byl na území České republiky vyhlášen Vládou ČR nouzový stav, do dne uzavření této dohody. Ostatní ujednání Stran ve Smlouvě nejsou touto dohodou dotčena.
Úvod. Předložená bakalářská práce se věnuje tématu kupní smlouvy podle občanského zákoníku. Dané téma mě zaujalo, neboť se jedná o problematiku z oblasti občanského práva, které je odvětvím soukromého práva a lze se s ním setkat velmi často v běžném životě. Kupní smlouva je prostředkem smluvní praxe, proto je prospěšné znát právní úpravu, která tento institut zakotvuje. V souvislosti se studiem problematiky týkající se kupní smlouvy jsem narazil na řadu zajímavých témat, která se daného tématu dotýkají. Některá vyvstávají z aktuálně platné a účinné právní úpravy, jiná s sebou přináší nová právní úprava, jež nabude účinnosti až k 1.1.2014. Cílem mé práce bude podat komplexní přehled o charakteristice kupní smlouvy a jejím zakotvení v občanském zákoníku, přiblížit oblast kupní smlouvy v rámci spotřebitelského práva, porovnat budoucí právní úpravu s aktuální a popřípadě nastínit možná východiska řešení. Materie právní úpravy kupní smlouvy je značně široká, proto se omezuji na rozbor kupní smlouvy zakotvené pouze v zákoníku občanském, z hlediska územního se věnuji pouze úpravě tuzemské. Vzhledem k obsáhlosti materie právní úpravy kupní smlouvy jsem si zvolil pouze témata, jež považuji za klíčová, a věnuji se rozboru otázek, jež považuji za diskutabilní a zajímavé. Práci se snažím strukturovat logicky: nejprve podávám výklad pojmu kupní smlouvy, věnuji se blíže charakteristice kupní smlouvy a právům a povinnostem smluvních stran, jakož i otázkám souvisejícím s odpovědností prodejce za vady. Součástí úvodní kapitoly je také přehled právní úpravy, jež toto téma normuje. Následně pokračuji kapitolou týkající se spotřebitelské ochrany v oblasti kupních smluv. Stěžejní část práce budu věnovat pohledu na novou právní úpravu, jež nabude účinnosti 1.1.2014. Téma je rozpracováno z pohledu hmotněprávní úpravy v mnoha publikacích na vysoké úrovni, ačkoliv rozbor jednotlivých institutů a dílčích témat by mohl být prozkoumán i hlouběji. V právní publicistice jsem naproti tomu našel jen málo podnětných otázek vedoucích k zamyšlení. Velice mě oslovila problematika aktualizace stávající právní úpravy, tj. nový občanský zákoník a jeho důvodová zpráva. Mezi informační zdroje, z nichž jsem čerpal, lze zařadit jak primární prameny, tj. zákonné i podzákonné předpisy, jejich komentáře, důvodové zprávy, původní publikace, tak i sekundární prameny jako novinové články a sekundární publikace. V práci jsou zapracované právní předpisy účinné k datu 1.8.2012. Téma kupní smlouvy zpracovávám z hl...
Úvod. Tato příloha doplňuje pravidla pro využití grantu v rámci různých rozpočtových kategorií vztahujících se k projektu, jak je uvedeno ve smlouvě. Vysvětlení jsou obsahem oddílu III.
Úvod. Tento dokument: je písemnou informací o rizicích a dokladem o dohodnuté koordinaci mezi stranami při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve smyslu ustanovení platného znění zákoníku práce, tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví bylo minimalizováno, se současně stává dokladem o způsobu zabezpečování povinností na úseku požární ochrany ve smyslu § 30, odst. 2, písm. h), vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), zavazuje obchodního partnera, jeho zaměstnance a osoby jím vyslané k dodržování pravidel stanovených Českým statistickým úřadem k ochraně majetku. Obchodním partnerem se v tomto dokumentu rozumí firma, která provádí práce nebo služby v budově ČSÚ na základě požadavku ČSÚ. Zaměstnancem se v tomto dokumentu rozumí obchodní partner, pokud je fyzickou osobou, zaměstnanci obchodního partnera a osoby vyslané obchodním partnerem k provedení práce nebo služeb. Tento dokument může být operativně doplňován písemnou i ústní formou.
Úvod. Tento dokument:
Úvod. Odbor informatiky (O22) zastává pozici integrátora IT procesů (systémových, aplikačních i infrastrukturních). Plná kontrola nad celofiremním IT prostřednictvím vyšší míry centralizace a nastavením jasných kompetencí ve vztahu k organizačním jednotkám, ostatním úsekům a dodavatelům je nezbytným předpokladem pro tuto pozici. Platforma Správy železnic specifikuje souhrn podporovaných infrastrukturních služeb, komponent, principů a architektonických vzorů. Tímto Platforma Správy železnic definuje základní rámec aplikovatelný při dodávce a návrhu ICT řešení.
Úvod. Tyto podmínky se vztahují na tuto internetovou stránku a na transakce související s našimi produkty a službami. Můžete být vázáni dalšími smlouvami souvisejícími s vaším vztahem s námi nebo jakýmikoli produkty nebo službami, které od nás obdržíte. Pokud jsou některá ustanovení dodatečných smluv v rozporu s jakýmikoli ustanoveními těchto podmínek, budou mít přednost a přednost ustanovení těchto dodatečných smluv.
Úvod. Zákon o registru smluv byl přijat jako zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), na konci roku 2015. Jeho účinnost je dělená. Většina ustanovení nabyde účinnosti k 1. červenci 2016, ustanovení o následcích uveřejnění smlouvy (§ 6) a zrušení smlouvy (§ 7) nabydou účinnosti o rok později, tedy k 1. červenci 2017. Zákon o registru smluv stanoví povinnost k uveřejňování soukromoprávních smluv a smluv o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jejichž alespoň jednou stranou je některý z okruhu vymezených subjektů (§ 2 odst. 1 – povinné subjekty). Soukromoprávní smlouvu je myšlena smlouva uzavřená podle občanského práva. Zákon stanoví velké množství výjimek z povinnosti uveřejňování. Ministerstvo vnitra je správcem registru smluv, který je informačním systémem veřejné správy a slouží k uveřejňování smluv. Registr smluv je přístupný způsobem umožňujícím bezplatný dálkový přístup. Registr smluv je evidenčním nástrojem a nezakládá materiální publicitu; není proto možné jakoukoliv smlouvu uveřejněnou v registru smluv brát jako účinnou bez dalšího, neboť taková smlouva může trpět vadami, pro které nemůže být považována za uzavřenou – uveřejněním v registru smluv se takové vady nezhojí. V registru smluv jsou smlouvy uveřejňovány tak, že povinný subjekt nebo smluvní strana zašle správci registru smluv do jeho datové schránky datovou zprávu s elektronickým obrazem textového obsahu smlouvy společně s metadaty smlouvy, a to prostřednictvím elektronického formuláře, který je uveřejněn na Portálu veřejné správy. Při správném nastavení spisové služby je možné tyto činnosti vykonávat přímo ze spisové služby, případně z jiné aplikace typu ekonomický systém apod. Smlouva a její metadata jsou následně po doručení do datové schránky správce registru smluv bezodkladně automatizovaně uveřejněny v registru smluv. Veškerá komunikace se děje skrze datové schránky. Není-li smlouva, na kterou se povinnost k uveřejnění v registru smluv vztahuje, uveřejněna, nenabývá účinnosti, neboť smlouva, která musí být uveřejněna v registru smluv, nabývá účinnosti nejdříve dnem uveřejnění v registru smluv. Není-li taková smlouva uveřejněna ani do tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, platí, že je zrušena od počátku. (Tato pravidla budou platit až od 1. července 2017). Zákon o registru smluv tímto do značné míry reglementuje smluvní vztahy, když smlouva je sice mezi stranami uzavřena, avša...