Úvod. 1.1 Název cenných papírů: ISIN: BICZ Bond V. 8,5/27 CZ0003561854
1.2 Emitent IČ: Sídlo a kontaktní adresa: Email: Telefon: www. stránky: LEI: XXXX Xxxx 2023 s.r.o. 193 41 881 Xxxxxxxxx xxxxxxx 0000/00, 000 00 Xxxxx 0 xxxx@xxxx.xx + 000 000 000 999 xxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxxxxxx 315700F0HMET9A3ICX44
1.3 Základní Prospekt schválila: Česká národní banka, IČO: 000 00 000, tel.: 000 000 000, zelená linka tel.: 000 000 000, e-mail: xxxxxxxxx@xxx.xx.
1.4 Datum pravomocného schválení Základního prospektu: 29.12.2023
1.5 Upozornění Toto shrnutí je třeba číst jako úvod k Základnímu prospektu a jakékoli rozhodnutí investovat do Dluhopisů by mělo být založeno na tom, že investor zváží Základní prospekt jako celek. Investor může investicí Dluhopisů přijít o veškerý investovaný kapitál nebo jeho část. V případě, že je u soudu vznesen nárok na základě informací uvedených v tomto Základním prospektu, může být žalujícímu investorovi podle vnitrostátního práva uložena povinnost uhradit náklady na překlad prospektu, vynaložené před zahájením soudního řízení. Občanskoprávní odpovědnost nesou pouze ty osoby, které shrnutí včetně jeho překladu předložily, avšak pouze pokud je shrnutí zavádějící, nepřesné nebo v rozporu s ostatními částmi Základního prospektu nebo pokud shrnutí ve spojení s ostatními částmi Základního prospektu neposkytuje klíčové informace, které investorům pomáhají při rozhodování, zda do Dluhopisů investovat.
Úvod. Obchodní podmínky staveb pozemních komunikací byly vypracovány na základě publikace FIDIC „Conditions of Contract for Construction“ – First edition 1999, The Red Book. Tyto Obchodní podmínky jsou použitelné pro zakázky na stavební a inženýrské práce, jejichž projektovou dokumentaci zajišťuje objednatel. Podle obvyklých zásad pro tento typ zakázek zhotovitel staví dílo v souladu s dokumentací stavby, kterou poskytne objednatel. Stavba však může také zahrnovat některé stavební práce a technologická zařízení, projektované zhotovitelem. Část „Všeobecné obchodní podmínky“ (VOP) je doslovným překladem „General Conditions“ publikace FIDIC, který byl pořízen s laskavým svolením FIDIC Českou asociací konzultačních inženýrů (CACE) a jeho správnost byla ověřena tlumočnickou doložkou. Tato skutečnost vyplynula z požadavku na použití jednotných Všeobecných obchodních podmínek u staveb, spolufinancovaných ze zahraničních zdrojů. Pomůcka pro přípravu Zvláštních obchodních podmínek konkrétní stavby byla zpracována formou vzorového textu, který odpovídá i podmínkám staveb spolufinancovaných Evropskou investiční bankou nebo spolufinancovaných z fondů Evropské unie. Zvláštní obchodní podmínky je nutné připravit pro každou konkrétní stavbu. Před použitím vzorového textu však musí být prověřeno, zda je pro danou konkrétní zakázku vhodný; pokud není, musí být upraven. Pozornost je třeba věnovat tomu, aby úpravami nevznikla nejednoznačnost či rozpor se Všeobecnými podmínkami a s ostatními smluvními dokumenty. Při těchto úpravách nesmí být dotčena kogentní ustanovení Obchodního zákoníku (§ 263). Všeobecné obchodní podmínky a Zvláštní obchodní podmínky konkrétní stavby tvoří spolu Obchodní podmínky, které jsou součástí obsahu Smlouvy o dílo ve smyslu Obchodního zákoníku (§ 273), jimiž se řídí práva a povinnosti smluvních stran pro příslušné dílo. Všeobecné a Zvláštní obchodní podmínky jsou propojeny stejným označením (číslováním) odpovídajících článků a odstavců. Připojené vzorové formuláře Dopisu nabídky, Přílohy k nabídce a Souhrnu smluvních dohod jsou vzory dokumentů, které se předepsané zadavatelem, vyplněné vítězným uchazečem a podepsané stávají součástí obsahu Smlouvy o dílo. Příloha k nabídce obsahuje základní údaje, na které odkazují Obchodní podmínky a které až na výjimky předepisuje zadavatel. Přílohu k nabídce je nutno, obdobně jako Zvláštní obchodní podmínky, připravit pro každou konkrétní stavbu. Vzorové formuláře záruk jsou vodítkem pro formulaci záručních listin, kt...
Úvod. 1.1. Název cenných papírů: ČMP III – XI 4,00/24 ISIN: CZ0003529125
1.2. Emitent: Českomoravská Projektová III a.s., IČO: 09048189, se sídlem Xxxxxxxxx xxxxxxx 000/00, Xxxx Xxxxx, 000 00 Xxxxx 0, Xxxxx xxxxxxxxx, LEI: 315700QUOI0JC1X6DS71. Emitenta je možné kontaktovat na telefonním čísle +000 000 000 000 nebo prostřednictvím e-mailové adresy xxxx@xxxxxx.xx.
1.3. Základní prospekt schválila: Základní prospekt byl schválen ČNB jako orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem podle zák. č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, a článku 31 Nařízení o prospektu. ČNB lze kontaktovat na telefonním čísle +000 000 000 000 nebo +000 000 000 000.
1.4. Datum pravomocného schválení Základního prospektu: Základní prospekt byl schválen rozhodnutím ČNB č.j. 2020/091786/570, S-Sp-2020/00041/CNB/572 ze dne 17.7.2020, které nabylo právní moci dne 22.7.2020.
1.5. Upozornění Toto shrnutí je třeba číst jako úvod k unijnímu prospektu pro růst a jakékoli rozhodnutí investovat do Dluhopisů by mělo být založeno na tom, že investor zohlední unijní prospekt pro růst jako celek, a to včetně jeho případných dodatků. Investor může přijít o veškerý investovaný kapitál nebo jeho část. V případě, že je u soudu vznesen nárok na základě informací uvedených v unijním prospektu pro růst, může být žalujícímu investorovi podle vnitrostátního práva členských států uložena povinnost uhradit náklady na překlad unijního prospektu pro růst před zahájením soudního řízení. Občanskoprávní odpovědnost nesou pouze ty osoby, které toto shrnutí, včetně jeho případného překladu, předložily, avšak pouze pokud je shrnutí zavádějící, nepřesné nebo v rozporu s ostatními částmi unijního prospektu pro růst nebo pokud shrnutí ve spojení s ostatními částmi unijního prospektu pro růst neposkytuje klíčové informace, které investorům pomáhají při rozhodování, zda do Dluhopisů investovat.
Úvod. Bakalářskou práci na téma „Smlouva o běžném účtu a její využití v praxi“ jsem si vybrala, protože osobně, stejně jako mnoho běžných občanů, tento produkt, využívám. Jako klient jsem nikdy předtím podmínky vedení účtu a souvislosti s tím spojené řádně nezkoumala, smlouvu jsem si jednoduše pouze letmo přečetla a vyslechla instrukce a připomínky pracovníka banky, a to z důvodu rychlého zřízení. Zpracovat tuto bakalářskou práci tedy pro mne bylo výzvou, dovědět se o finančním produktu, který sama využívám více. V bakalářské práci na zadané téma - Smlouva o běžném účtu a její využití v praxi, budu vycházet ze skutečnosti, že bankovní systém v České republice je význačný poměrně vysokou koncentrací bank a jejich poboček, přičemž dominantní roli hrají tři největší banky. Vyplývá to ze skutečnosti, že tyto banky existovaly již před rokem 1990 (Česká spořitelna a.s., ČSOB a.s.), nebo vznikly vymezením působnosti aktiv bývalé Státní banky československé (Komerční banka a.s.). Hodlám se odkazovat na právní úpravu běžného účtu dle zákona č. 513/1991 Sb., Obchodního zákoníku platného do 31. 12. 2013 a zákon č. 89/2012 Sb., Občanského zákoníku který je platný od 1. 1. 2014. Dále na všeobecné obchodní podmínky v oblasti běžných účtů nebo přímého bankovnictví dvou velkých tuzemských bank, České spořitelny a.s. a Komerční banky a.s. Tyto banky jsem zvolila hlavně z důvodu, že informace o jejich obchodních podmínkách, službách a produktech jsou okamžitě přístupné na webových stránkách těchto bank nebo v tištěné podobě běžně k vyzvednutí na pobočkách. V úvodu bakalářské práci se věnuji obecné charakteristice běžného účtu obecně. Smlouvě o zřízení a vedení běžného účtu i náležitostem smlouvy, výhodám a nevýhodám užívání běžného účtu, dělení dle typů běžných účtů, praktickému využití účtu a řadě služeb, navazujícím na běžný účet. Popisuji také dnes již obsoletní právní úpravu běžného účtu dle zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, která zahrnuje jak náležitosti smlouvy, základní ustanovení, pravidelný obsah smlouvy, informace o vedení účtu případně kontokorentním účtu, informace o majiteli účtu, záznamy o pohybu na běžném účtu a jejich úrocích, tak možnosti zániku smlouvy o účtu. Tato právní úprava běžného účtu již není platná. Od 1. Ledna 2014 ji nahrazuje právní úprava účtu dle zákona č. 89/2012 Sb., Občanského zákoníku, které se věnuji v následující kapitole a komparaci s předchozí právní úpravou. Literatura k právní úpravě účtu obsažené v novém občanském zákoníku je ...
Úvod. Tento dokument: je písemnou informací o rizicích a dokladem o dohodnuté koordinaci mezi stranami při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve smyslu ustanovení platného znění zákoníku práce, tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví bylo minimalizováno, se současně stává dokladem o způsobu zabezpečování povinností na úseku požární ochrany ve smyslu § 30, odst. 2, písm. h), vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), zavazuje obchodního partnera, jeho zaměstnance a osoby jím vyslané k dodržování pravidel stanovených Českým statistickým úřadem k ochraně majetku. Obchodním partnerem se v tomto dokumentu rozumí firma, která provádí práce nebo služby v budově ČSÚ na základě požadavku ČSÚ. Zaměstnancem se v tomto dokumentu rozumí obchodní partner, pokud je fyzickou osobou, zaměstnanci obchodního partnera a osoby vyslané obchodním partnerem k provedení práce nebo služeb. Tento dokument může být operativně doplňován písemnou i ústní formou.
Úvod. 1.1. Provozovatelem Programu je společnost Allegro Group CZ, s.r.o., se sídlem Karolinská 650/1, 186 00 Praha 8, IČ 24725382, DIČ CZ24725382, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze v oddíle C, vložka 169090 (dále jen "Aukro”).
1.2. Účastník Programu - Uživatel Aukra, který má na Xxxxx.xx otevřený uživatelský účet a který souhlasil s pravidly Programu (dále jen "Účastník").
1.3. Partner Programu - Uživatel Aukra, který má otevřený plně aktivovaný uživatelský účet na Aukru, nemá záporný zůstatek na svém uživatelském účtu, souhlasil s pravidly Programu, a který projevil zájem vystupovat v Programu jako Partner. Takový Uživatel bude za podmínek uvedených v čl. 4. odst. 3 udělovat Účastníkům body, které bude možné čerpat způsobem dále uvedeným (dále jen "Partner").
Úvod. Tato příloha doplňuje pravidla pro využití grantu v rámci různých rozpočtových kategorií vztahujících se k projektu, jak je uvedeno ve smlouvě. Vysvětlení jsou obsahem oddílu III.
Úvod. Mezinárodní obchod prodělal od druhé polovin y minulého stolet í do současnosti nebýval ý rozmach a dnes hraje vel m i důležitou, mnohd y rozhodující roli v mezinárodních vztazích. Rostoucí obj e m mezinárodního obchodu stále v í ce odhaloval a zvýrazňoval těžkosti p l ynoucí z rozdíln ých povah národních právních řádů, kterým i se ř íd i l y mezinárodně obchodní vztahy. Ačkoliv j e j i ch předpis y obsahoval y společné principy, rozdílnosti v j e j i ch podstatách a j e j i ch apl i kace národní mi soudy nevytvářely n i kterak příznivé prostředí pro rozvoj mezinárodního obchodu. Tyto překážky mezinárodního obchodu způsobil y volání zainteresovaných subjektů po unif i kaci práva mezinárodního obchodu. Po neúspěchu Úmluvy o j ednotném zákonu upravuj í c í m mezinárodní kupní sm louvu a Úmluvy o j ednotném zákonu o uzavírání mezinárodních kupních smluv, při j atých na Diplomatické konferenci v roce 1964 v Haagu, se Komise OSN pro mezinárodn í obchodní právo ( UNCITRAL), vědoma s i potřeby a z n í p l ynoucího obrovského významu uni f i kované úpravy mezinárodní kupní sm louvy, pustila do práce na úpravě, která by měla předpoklady univerzálního uplatnění a při j etí většinou států. Výsledkem prací se stala Úm l uva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží ( dále j en Vídeňská úm l uva č i Úmluva), která byla podepsána na d i p lomatické konferenci ve Vídni dne 11 . dubna 1980 . Jedná se o nejúspěšnější uni f i kovanou úpravu v oblast i mezinárodního obchodního práva. Do současné doby j i rati f i kovalo 68 států včetně České republ i ky. 1 Navzdory těmto bezpochyb y přízniv ý m f aktům s i a l e nelze nevši mnout těch m éně přízniv ých. Prvním a méně závažný m j e, že Vídeňskou úmluvu dosud neratif x xxxxx y dvě světové hospodářské vel moci - Velká Británie a Japonsko. Druhý m, mnohe m závažnější m f aktem j e, že navzdory velkému počtu rati f i kací Vídeňské úmluvy, vědomí o je j í existenci č i j e j í znalost mez i obchodníky není na uspokojivé úrovni. Často bývá při sporu aplikována j en proto, že norm y
1 Vláda ČSFR uložila ratifikační listinu u depozitáře Úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží generálního tajemníka OSN dne 5. března 1990. Po rozpadu ČSFR uložila Česká republika dne 30. ledna 1993 doklady o sukcesi do práv a závazků bývalé ČSFR s účinkem ke dni 1. 1. 1993. mezinárodního práva soukromého vedou k aplikaci práva státu, jež j e stranou Vídeňské úm l uvy. J i ndy s i strany ve sm louvě dohodnou rozhodné právo, ovšem toto není považ...
Úvod. „Mnou přichází se v říši zatracenců“, zní slavný Dantův verš, jenž měl stát nad branou Pekla.1 Podobně by mohly být nadepsány i rozhodčí doložky ve spotřebitelských smlouvách. Příspěvek poukazuje na stále přetrvávající praxi, kdy někteří čeští podnikatelé pověřují k rozhodnutí budoucích sporů v obchodních
1 Xxxxx Xxxxxxxxx. Božská komedie. Přeložil O. F. Xxxxxx. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1958, Peklo, I, zpěv třetí. podmínkách, jež jsou součástí spotřebitelských smluv, konkrétní rozhodce nebo tzv. rozhodčí centra.2 Mezi podnikateli a rozhodci existuje prakticky obchodní vztah. Podnikatelé rozhodcům totiž „přinášejí“ spory k rozhodnutí a na oplátku rozhodci rozhodují v jejich prospěch. Rozhodci jsou tedy do značné míry ekonomicky závislí na podnikatelích, kteří ve spotřebitelských sporech opakovaně vystupují, a mají tak ekonomický zájem na výsledku sporu ve prospěch podnikatele, což je plně v rozporu s definicí nezávislosti rozhodce.3 Podpisem adhezní smlouvy obsahující rozhodčí doložku ztrácí spotřebitel právo na projednání a rozhodnutí věci nezávislým a nestranným orgánem, které mu zaručuje jak Listina základních práv a svobod, tak Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod.4 Podnikatelé navíc dobře vědí, že by s některými nároky z jimi předkládaných smluv neuspěli u obecných soudů, protože odporují kogentním normám českého práva.5 Rozhodce totiž často aplikaci kogentních norem „opomene“. Někdy mu k tomu nahrává skutečnost, že obchodní podmínky v některých případech obsahují ustanovení umožňující rozhodovat budoucí spory ze smlouvy podle zásad spravedlnosti, což umožňuje rozhodování mimo oblast práva, tj. v podmínkách českého práva na základě „subjektivního cítění spravedlnosti“ rozhodce ve smyslu §25
2 V tomto příspěvku se nevěnujeme problematice rozhodčích center jako takových. Nicméně jsme toho názoru, že rozhodčí centrum nelze považovat ani za rozhodce ad hoc ani za rozhodčí soud, kdy první jmenovaný musí být fyzická osoba (§4 odst. 1 ZRŘ) a druhý zase zřízen zákonem (§13 ZRŘ). Ani jednu z těchto charakteristik tzv. rozhodčí centrum nesplňuje a tertium non datur. Rozhodčí doložka ve prospěch rozhodčího centra nebo sdružení rozhodců (pojmenování jsou různá, podstata je však stejná) je absolutně neplatná (§39 OZ). Srov. v podobném duchu vyznívající rozhodnutí VS v Praze 12 Cmo 496/2008-28 ze dne 28. května 2009. Za poskytnutí tohoto rozhodnutí děkuji Xxx. XXXx. Xxxxxx Xxxxxxxxx, Ph.D.
Úvod. Vlivem právní úpravy pracovního práva dochází k významným zásahům do života jedinců, ale i fungování celé společnosti. Cílem účinné právní úpravy vztahující se k výkonu závislé činnosti, by mělo být mimo jiné poskytnout uchazečům o zaměstnání, a následně i zaměstnancům dostatečnou ochranu, aby ze strany zaměstnavatelů nebyli nedůvodně omezováni při jejich uplatňování práva na svobodnou volbu povolání a zároveň by právní úprava sjednání pracovní smlouvy na tyto osoby neměla klást nadměrné nároky, jelikož uchazeči o zaměstnání jsou ze své pozice v drtivé většině případů právními laiky. Naopak by měla spolu s právní praxí, a to především soudy při jejich rozhodovací praxi, vycházet ze základní premisy, kterou je ochrana zaměstnance, pro kterého je opatření finančních prostředků pro svou obživu a často i obživu celé rodiny na základě pracovního poměru založeného pracovní smlouvou, jediným způsobem, jak finanční prostředky pravidelně získávat. Vůdčí zásadou, jíž je soukromé právo po soukromoprávní rekodifikaci ovládáno, je smluvní volnost, čili jedná se o konkrétní projev zásady, že každý může činit vše, co zákon nezakazuje, a to ve vztahu k smluvním ujednáním. Jelikož je pracovní právo z větší části součástí práva soukromého a právní úprava sjednávání pracovní smlouvy a následků s tím spojených je úpravou zcela soukromoprávní, dává aplikace uvedené zásady široké možnosti pro obě strany pracovní smlouvy, aby si v jejím obsahu upravily vzájemná práva a povinnosti podle vlastní vůle, pokud se na takovém obsahu shodnou. Problém spojený se sjednáváním pracovní smlouvy však tkví právě ve shora uvedeném, tedy že motivací k jejímu uzavření je na straně uchazeče o zaměstnání snaha o opatření dostatečných finančních prostředků, a na druhé straně, tedy u zaměstnavatele, je motivací získat kvalitní pracovní sílu, ovšem pokud možno s co nejmenšími vynaloženými náklady na její získání. Uvedené protichůdné zájmy obou stran však mohou především s ohledem na v drtivé většině případů silnější postavení zaměstnavatele vést k tomu, a to především v době zhoršených ekonomických podmínek, kdy jsou uchazeči o zaměstnání nuceni přistoupit i na méně výhodné podmínky, že ze strany zaměstnavatele může dojít, a nezřídka i dochází, ke zneužívání smluvní volnosti při sjednávání obsahu pracovní smlouvy. Z toho důvodu by právě pracovní právo, jehož hlavní funkcí je funkce ochranná, mělo přihlížet k již ze zákona podřízenému postavení zaměstnance a mělo by omezit zneužívání smluvní volnosti v...