XXXXXXXX, Xxxxx. Správní právo: obecná část. 9. vydání. V Praze: C.H. Xxxx, 2016., s. 174 Chráněná pracovní dílna je pracoviště vzniklé za účelem umožnění výkonu práce osob se zdravotním postižením. Chráněné místo nebo pracovní dílna musí být provozována nejméně po dobu 2 let. K vytvoření takového pracovního místa je možné získat příspěvek. Dohoda je uzavřená mezi úřadem práce a zaměstnavatelem. - dohoda o vytváření veřejně prospěšných prací a dohoda o vytváření společensky účelných pracovních míst Tento typ dohody je také uzavírán mezi úřadem práce a zaměstnavatelem. Dohoda o vytvoření veřejně prospěšných prací se uzavírá za účelem zřízení nových pracovních míst vytvářených ke krátkodobému pracovnímu umístění uvedených uchazečů. Tato pracovní příležitost je vytvářena nejdéle na dobu 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců (i opakovaně). • Smlouva o závazku veřejné služby v oblasti silniční dopravy Tento druh smlouvy je uzavírán buď krajem, v případě, že jde o zajištění základní dopravy na území kraje, nebo obcí, jde-li o zajištění ostatní dopravní obslužnosti nad rámec základní dopravní obslužnosti. Základní dopravou se rozumí přiměřená doprava během všech dní v týdnu a v různých časech, jde o zajištění dopravy dětí do škol, lidí do zaměstnání, k lékařům a na nákupy. Se souhlasem dopravce je možné udělit licenci k provozování linkové osobní dopravy nebo městské autobusové dopravy. • Dohoda o ochranných podmínkách Na základě této dohody je možné zřizovat přírodní rezervace, přírodní památky, památné stromy včetně jejich ochranných pásem. Účastníkem dohody se stává správní orgán (orgán ochrany přírody) a vlastník dotčeného pozemku. • Dohoda o realizaci programů snižování emisí látek znečišťující ovzduší Tato dohoda je uzavírána buď na celostátní, krajské nebo místní (obecní) úrovni. Uzavírá ji tedy příslušný orgán (stát, kraj nebo obec) s provozovateli stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Smyslem jejich dohody je řešení problémů vznikající díky nepříznivým klimatickým a rozptylovým podmínkám. Na základě této dohody může provozovatel přistoupit na plnění přísnějších emisních limitů. (zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů) 36 Mezi zvláštní typ veřejnoprávní smlouvy je důležité také zmínit smlouvy mezi účastníky, ty jsou upraveny § 162 SpŘ. § 162 odst. 1 ,,Ti, kdo by byli účastníky podle § 27 odst. 1, kdyby probíhalo řízení podle části druhé, popřípadně ti, kdož účastníky takového řízení jsou, mohou uzavřít veřejnoprávní smlouvu týkaj...
XXXXXXXX, Xxxxx. Zákon o obecní policii: komentář. V Praze: C.H. Xxxx, 2009. Beckovy texty zákonů s komentářem. ISBN 978-80-7400-165-9., str. 70-72. činnost obecní policie navíc jak personálně, tak i technicky vybaveno. V tomto ohledu by si nejspíše dané ustanovení zasloužilo legislativní úpravu.63 Od 1.1.2009 je oprávněn starosta obce, na jejímž území je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu, uzavřít se starostou jiné obce veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí strážníků k plnění úkolů na území krizovým stavem dotčené obce. S účinností od 1.1.2018 může být tato smlouva také uzavřena v případě, kdy je pořádána veřejnosti přístupná sportovní, kulturní nebo obdobná společenská akce na území dané obce, v souvislosti se kterou se dá předpokládat účast většího počtu osob. Jelikož je krizový stav nahodilou událostí, je zřejmé, že smlouva může být uzavřena až po jeho vyhlášení a při pořádání společenské akce je nezbytné, aby k ní smluvní strany přistoupily ještě před uskutečněním konkrétního podniku. Zákon dává také pravomoc uzavřít uvedenou smlouvu starostům obcí. V některých případech však může být funkce starosty dočasně neobsazena. Jeho působnost může poté vedle místostarosty vykonávat v souladu s § 103 odst. 7 a § 107 zákona o obcích též pověřený člen zastupitelstva, dosavadní starosta, místostarosta či dosavadní člen zastupitelstva. Navzdory tomu, že zákon v souvislosti s uzavřením veřejnoprávní smlouvy hovoří jen o starostovi, je třeba s ohledem na povahu této smlouvy dovodit, že ji budou moci uzavřít i osoby, které vykonávají působnost starosty. Lze však doporučit, aby byla do § 3b zákona o obecní policii vedle starosty doplněna také osoba vykonávající jeho působnost. Při krizovém stavu informuje o uzavření veřejnoprávní smlouvy starosta té obce, na jejímž území je vyhlášen, hejtmana kraje, na jehož území se nachází. Pokud je v obci pořádána společenská akce, informuje starosta této obce o uzavření veřejnoprávní smlouvy pro změnu krajský úřad téhož kraje. Tato povinnost však není alternativou k souhlasu krajského úřadu, který je nutný k uzavření veřejnoprávní smlouvy podle § 3a zákona o obecní policii, jelikož plní jen informační funkci. Lhůta ke splnění informační povinnosti ani její forma navíc nejsou
XXXXXXXX, Xxxxx. Právnický slovník. 3., podstatně rozš. vyd. V Praze: C.H. Xxxx, 2009, xxii, 1459 s. Beckovy odborné slovníky. ISBN 978-80-7400-059-1.
XXXXXXXX, Xxxxx. Rizika při vývoji podnikového softwaru. IT SYSTEMS [online]. 2010, č. 11 [cit. 2014-02-27]. Dostupné z: xxxx://xxx.xxxxxxxxxxxx.xx/xxx/xxxxxx-xxx-xxxxxx- podnikoveho-softwaru.htm
XXXXXXXX, Xxxxx. Poznámky spornosti v návrhu nového občanského zákoníku. Právní rozhledy. 2012, č. 2, s. 65. 138Ani v tomto případě nebude muset žalobce dokazovat, že má na rozhodnutí ve věci naléhavý právní zájem.
XXXXXXXX, Xxxxx. Poznámky spornosti v návrhu nového občanského zákoníku.
XXXXXXXX, Xxxxx. Správní právo: obecná část. 9. vydání. V Praze: C.H. Xxxx, 2016. Academia iuris (C.H. Xxxx). ISBN 978-80-7400-624-1., str. 84-85.
XXXXXXXX, Xxxxx. XXXXXX, Xxxxx. Zaměstnavatel a zaměstnanec:Kam až sahá vztah loajality a důvěry?. Právní rádce. 2012, č.12 ,s.62. ISSN 1210-4817 79 XXXXXX, Xxxxxxxx a kol. Zákoník práce: komentář. 1. vyd. V Praze: C.H. Xxxx, 2012. s.214. ISBN 978-80-7179-251-2 Zákon pamatuje na situaci, kdy tomu tak není a pracovní smlouva stanovila pouze základní náležitosti, povinné pro její platný vznik. Tento případ je uveden v ustanovení § 37 KnZP, kde je stanoveno, že zaměstnavatel je povinen zaměstnance do 1 měsíce od vzniku pracovního poměru písemně informovat o právech a povinnostech z pracovního poměru vyplývajících, toto platí i o změnách údajů v pracovní smlouvě. Povinné náležitosti tohoto informačního oznámení jsou uvedeny pod písmeny a) až g) ustanovení § 37 KnZP. Tato povinnost se nevztahuje na pracovní poměry kratší než jeden měsíc. Pracovní poměr můžeme z hlediska jeho trvání rozdělit na pracovní poměr na dobu určitou a pracovní poměr na dobu neurčitou. V případě, že ukončení pracovního poměru není ve smlouvě uvedeno, má se za to, že se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou. Pracovní poměr na dobu neurčitou je pracovním právem preferovaný, má dlouhodobý charakter, je stabilní, z hlediska sociálního tak zaměstnanci vzniká větší jistota zaměstnání. Tím má usnadněny další životní situace. Má větší šance k poskytnutí různých půjček, bankovních úvěrů či hypoték.80 Sjednaní ukončení pracovního poměru není podstatnou náležitostí pracovní smlouvy, v případě, že je ukončení sjednáno, jedná se o pracovní poměr na dobu určitou. Tento typ pracovního poměru se řadí do skupiny tzv. „prekérních zaměstnání“, kde platí nižší zákonná ochrana zaměstnance. Současně však lze považovat pracovní poměr na dobu určitou za flexibilní zaměstnání, které je výhodné pro zaměstnavatele právě díky menší sociální ochraně zaměstnance při skončení pracovního poměru a ve svém důsledku může být výhodné i pro zaměstnance, který dostane větší možnost uplatnění na trhu práce. Zaměstnavatel nebude zastrašen problematickým či nákladným odstoupením od pracovní smlouvy. V případě, kdy zaměstnance už nebude potřebovat. Zaměstnanci se tak zvyšuje šance sehnat zaměstnání, byť jen na přechodnou dobu. Pracovní poměr na dobu určitou tak slouží k zvýšení flexibility pracovního práva, jeho funkce by však měla být pouze přechodná a neměl by nahrazovat standardní pracovní poměr na dobu neurčitou. 80 GALVAS, Milan a kol. Pracovní právo. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2012, s. 237. ISBN 978-80-210-5852-1.
XXXXXXXX, Xxxxx. Aktuální otázky přednostní aplikace komunitárního práva ve vztahu k Listině základních práv a Lisabonské smlouvě. Právny obzor. Bratislava: Ústav štátu a práva Slovenskej akadémie vied, 2009, roč. 92, č. 6. XXXX, Xxxxxxx X. International law. 6th ed. New York: Cambridge University Press, 2008. 1542 s. ISBN 978-052-1728-140. XXXXX, Xxxxxx. Pojem odpovědnosti v mezinárodním právu. Jurisprudence: specialista na komentování judikatury. Praha: Xxxxxxx Kluwer, 2009, roč. 18, č. 4, s. 32-40. ISSN: 1212-9909 [1802-3843]. XXXXXXX, Xxxxxxxxx, Xxxxx XXXXX a Xxxxxxxxx XXXXX-XXXXXXX. EU law. 9th ed. New York: Oxford University Press, 2006. 695 s. ISBN 978-019-9279-593. STRÁŽNICKÁ, Viera. Európska integrácia a právo Európskej únie. 1. vyd. Bratislava: Bratislavská vysoká škola práva, 2009. 312 s. ISBN 978-808-9447-008. XXXXXXX, Xxxxx. Ke vztahu mezinárodních závazků EU a jejích členských států. iPrávník [online]. Praha: C. H. Xxxx, 2002 [cit. 3. 12. 2012]. Dostupné z: xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xx/xxxxxx/xxxxx-xxxxxxxx-x-xxxxxxxxxxx/xxx_0000/xx-xxxxxx-xxxxxxxxxxxxx-xxxxxxx-xx-x-xxxxxx-xxxxxxxxx-xxxxx.xxxx XXXXXXX, Xxxxx. Právní problémy tzv. vnějších smluv Evropské unie. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta, 2009. 135 s. ISBN 978-808-7146-200. XXXXXXX, Xxxxx. Právo vnějších vztahů EU. 1. vyd. Praha: C. H. Xxxx, 2010. 244 s. Xxxxxxx mezioborové učebnice. ISBN 978-807-4003-523.
XXXXXXXX, Xxxxx. Účinky mezinárodních smluv sjednaných Evropským společenstvím ve vnitrostátním právu členských států EU – reflexe současného stavu a budoucího vývoje. Právník. Praha: Ústav státu a práva AV ČR, 2010, roč. 149, č. 2., s. 113-122. ISSN 0231-6625.