Závěr. 1) Obě smluvní strany se zavazují, že budou v průběhu smluvního vztahu i po jeho ukončení dodržovat mlčenlivost o veškerých informacích týkajících se všech služeb poskytovaných Provozovatelem. Tímto není nijak omezen či snížen nárok na náhradu škod způsobených porušením mlčenlivosti. Veškerá komunikace mezi Provozovatelem a Zákazníkem je považována za přísně důvěrnou. Obě smluvní strany se zavazují, že nebudou bez předchozího písemného souhlasu druhé smluvní strany poskytovat žádné informace týkající se vzájemného obchodního vztahu, tedy včetně uskutečněné komunikace, třetím osobám. Povolenou výjimkou je uveřejňování marketingových informací Provozovatelem o svých Zákaznících, které může být použito na webových stránkách Provozovatele a případně v jeho marketingových a reklamních tiskovinách. Další výjimkou je porušení mlčenlivosti v případě žádosti o sdělení informací orgánům činným v trestním řízení. Výjimkou je také sdělování kladných referencí a doporučení ohledně dobré kvality služeb.
2) Veškerá ujednání mezi Provozovatelem a Zákazníkem se řídí platným a účinným českým právním řádem a vedle těchto Všeobecných smluvních podmínek, případně Dalších smluvních podmínek provozovatele, rovněž veškerými zákonnými předpisy, především zák. č.. 127/2005 Sb. v platném znění, zák. č. 480/2004 Sb., 89/2012 Sb. a pro spotřebitele též zákonem č. 634/1992 Sb. v platném znění.
3) Provozovatel může kteroukoli část Smlouvy nebo Smluvních podmínek změnit v souladu s ust. §1752 NOZ kdykoli, a to s platností a účinností od prvního dne následujícího kalendářního měsíce po zveřejnění změn na stránkách Provozovatele, nestanoví-li tyto Smluvní podmínky jiný termín. Zachováním provozu svých služeb i po změně Smlouvy, Podmínek, Smluvních podmínek či dalších souvisejících dokumentů, dává Zákazník najevo svůj jednoznačný souhlas s novým zněním těchto dokumentů a jejich plnou akceptaci při provozu svých služeb.
4) Zákazník má však právo změny Smlouvy nebo Smluvních podmínek odmítnout, má právo tuto smlouvu vypovědět bez uvedení důvodu a bez jakékoliv sankce a to ve lhůtě 30 dnů od okamžiku zveřejnění změn na stránkách Provozovatele
5) Tyto Podmínky jsou platné a účinné od 1.12.2019 a nahrazují tak všechny dosavadní Smlouvy, Podmínky, Smluvní podmínky a smluvní ujednání. Tato Xxxxxxx a Xxxxxxxx se vztahují na všechny služby poskytované Provozovatelem.
Závěr. Klient bere na vědomí, že toto poučení je obecné a nepokrývá dílčí rizika spojená s některými druhy či typy Cenných papírů Fondů. Klient je vždy povinen se podle svých možností seznámit s jednotlivými aspekty investice, kterou chce učinit, a vždy je oprávněn požádat Banku o potřebné informace či vysvětlení.
Závěr. Na konec bych chtěl zopakovat a zdůraznit ty závěry ke kterým se v práci došlo a které považuji za nejdůležitější a do určité míry i překvapivé. Vzhledem ke zmíněné rekodifikaci občanského práva logicky vznikla potřeba sepsání nové odborné literatury rozebírající právě OZ. V rámci některé z použité literatury je úprava OZ v určitých částech kritizována, je však nasnadě říci, že tato kritika nové úpravy, která byla v práci rozebrána, byla v naprosté většině snadno vyvratitelná a závěry dostatečně argumentačně podloženy. Příkladem může být kritika neupravení zásady rovnosti či závěry o významu existence kauzy pro platnost a vznik závazku. Dále v práci bylo docíleno vhodnějšího výkladu chápání vzniku právního jednání, který je souladnější se smyslem a účelem zákona. Tedy zejména, že právní jednání se stává právním jednání od momentu, kdy naplňuje rozebírané náležitosti. Také bylo docíleno řádného rozlišení mezi účinnosti a účinkem právního jednání. Lze také konstatovat, že bylo dosaženo dostatečného rozboru jednotlivých náležitostí právního jednání, tak i dostatečného rozboru toho co je podstatou smlouvy a závazku a to jak v mezích teoretických, tak i zákonných s možným využitím výsledků v teorii i v praxi. Ustanovení OZ, která byla v práci rozebírána lze shledat za dostačující k účelům, ke kterým by měla sloužit a které jsou třeba upravovat. Určitá ustanovení však předpokládají dotváření obsahu pojmů pomocí doktrín a rozhodování soudů, příkladem může být zásada dobré víry a poctivosti. Ke snadnějšímu výkladu jednotlivě rozebíraných ustanovení napomáhá dodržovaná jednotnost terminologie OZ. Pojmy upravené v OZ jsou zpravidla užívány jednoznačně (smlouva, závazek, ujednání), případně je snadno zjistitelný obsah daného pojmu (poctivý, poctivě v případě dobré víry) ze samotného ustanovení či jeho užívání. V práci byla poměrně důkladně rozebrána a rozlišena kauza od právního důvodu. Kauzu jakožto odpověď k tomu, proč k dané právní skutečnosti došlo od právního důvodu, jakožto odpovědi k tomu, proč má dlužník povinnost. Došlo se také k závěru, že kauza a její samotná existence není podmínkou platnosti a vzniku smlouvy, má však vliv například na vynutitelnost práv a povinností z ní vyplývající. Z této práce by mohla například vycházet další práce zabývající se změnou či zánikem závazku, neplatnosti právního jednání a vliv formy na právní jednání, či rozebírat konkrétní skutkové podstaty pojmenovaných smluv nebo vzniku závazku z jiného právního důvodu.
Závěr. Výklad ust. § 101 odst. 2 ObchZ, který je takřka jednotně uváděn v komentářové i monografické literatuře, považuji za nesprávný. Z uvedeného ustanovení dle mého názoru nemůže jakýmkoliv rozumným výkladem vyplynout důsledek, že jednání komanditisty jménem společnosti bez zmocnění tuto společnost bez dalšího zavazuje, dokonce včetně případů, kdy třetí osoba o nedostatku zmocnění výslovně ví.
16 Bližší pohled by si zasloužil i pojem „smlouva“, který zákon v ustanovení používá. Je použitím spojení „závazky ze smluv“, a nikoliv obecně „závazky z právních úkonů“, myšleno, že ručení se má týkat skutečně jen a pouze závazků vzniklých ze smluv, a nikdy z jednostranných úkonů, pokud by k tomu už výjimečně nějakým způsobem došlo? Z teleologického hlediska lze mít spíše za to, že by ustanovení mělo dopadat na jakékoliv závazky, pokud se dlužníkem na základě komanditistova nezmocněného jednání stane komanditní společnost.
17 Pro solidaritu se vyslovuje např. X. Xxxxx in Xxxxx, X. x xxx. Obchodní zákoník. Komentář. II. díl, Praha: Polygon, 2002, s. 908. Opačně X. Xxxxxx v cit. monografii na s.
Závěr. Toto rozhodnutí se považuje za rozhodnutí zahájit formální šetření ve smyslu čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES a nařízení Rady (ES) č. 659/1999. Postupem podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES žádá Komise Českou republiku, aby předložila své připomínky a poskytla veškeré informace, které by mohly pomoci vyhodnotit danou podporu, do jednoho měsíce od obdržení tohoto dopisu. Jedná se ze- jména o tyto informace: — Skutečnosti vysvětlující rozdíl mezi cenou, kterou za 10,54 % podíl TZ v INH zaplatila vláda, a cenou, kterou za zpětný odkup svých akcií zaplatila společnost INH a kterou schválila KCP. — Podrobné informace o objemu a účelu všech veřejných podpor poskytnutých od roku 1997 Českou republikou společnosti Třinecké železárny, a.s. — Kopie všech projektů společnosti TZ týkajících se vzdě- lávání zaměstnanců na období let 2004 až 2006, které byly hodnoceny ÚOHS a na jejichž základě byla udělena státní podpora. — Informace ohledně motivačního účinku podpory na vzdělávání. — Vysvětlení, jak byla dodržována ustanovení nařízení Komise (ES) č. 68/2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podpory na vzdělávání (obecné a specifické vzdělávání). — Kopie projektů, které mají pokrýt náklady na platby dělníkům společnosti TZ, kteří budou propuštěni nebo předčasně odejdou do důchodu v důsledku částečného ukončení výroby, jež byly hodnoceny ÚOHS a na jejichž základě byla udělena státní podpora. — Vysvětlení, jak byla dodržována ustanovení sdělení Komise o podpoře na záchranu a restrukturalizaci a podpoře na uzavírání kapacit pro sektor ocelářství. — Vysvětlení, jak je možné odstavit pouze část pece. — Potvrzení toho, že všichni zaměstnanci, kteří mají být propuštěni (150 osob), pracují právě v té části pece, která má být odstavena. — Způsob výpočtu nákladů na propouštění.
Závěr. Kontrola plnění usnesení (USN-R3-964/2016) Bere na vědomí
Závěr. Na základě této Metodiky bude CzechELib připravovat zadávací dokumentaci pro veřejné zakázky.
Závěr. Tato Provozní dohoda je vyhotovena ve 2 výtiscích, z nichž 1 si ponechá podnájemce a 1 obdrží nájemce. Změny a dohody lze provést pouze písemnou formou, podepsanou oběma stranami.
Závěr. Rok 2014 přinesl podstatné změny při převodu práv spojených s nemovitostmi. V práci jsem se snažila vysvětlit základní pojmy spojené s nemovitostmi, dále nastínit hlavní změny při převodu nemovitostí nebo postupy týkající se převodů vlastnických práv a povinností. Jedině znalostí právního vymezení a odpovědnému přístupu ke svému vlastnictví se vlastníkům nemovitých věcí nemůže stát, že o své nabyté vlastnictví v budoucnosti přijdou. K právním normám souvisejícím s vlastnictvím patří: nový občanský zákoník, nový katastrální zákon, popř. zákon o obchodních korporacích. NOZ posiluje jistotu kupujících, kteří nemovitosti pořídí v tzv. dobré víře od prodávajících. Také zajistí kupujícímu jistotu, že o nemovitost nepřijde, pokud skutečný stav nebude odpovídat tomu, co je zapsáno v katastru nemovitostí. Práce zachycuje popis několika způsobů nabytí vlastnického práva dle NOZ. Pokusila jsem se upozornit na problematiku, která v souvislosti s aplikací NOZ pozměňuje způsoby převodu vlastnictví, přičemž některé aspekty výše popsaných způsobů nabytí vlastnictví budou jednodušší a některé daleko rozsáhlejší. Jedná se tedy o úvodní náhled či rozbor NOZ, neboť až samotná praxe ukáže, jakým způsobem bude NOZ aplikován a přijat z řad veřejnosti. Novým občanským zákoníkem se řídí vztahy vzniklé od 1. 1. 2014. NOZ řeší právní poměry týkající se věcných práv bez ohledu na okamžik vzniku. NOZ zakládá stranám větší smluvní volnost, popř. řeší jiné právní vztahy (např. smluvní), pokud si to strany dohodly. NOZ je komplexním předpisem jež se rovněž zabývá výslovně otázkami dopadu nové právní úpravy na právní vztahy, které vznikly před koncem roku 2014. Tato ustanovení jsou umístěná v přechodných ustanoveních od § 3028 do § 3079. Změna katastrálního zákona byla nutná z důvodů změny občanského zákona a povinnosti sjednotit normy tak, aby na sebe navazovaly. Od 1. ledna 2014 zákon přebírá právní úpravu dosavadního katastrálního zákona a nově bude katastr nemovitostí např.: věcná práva zapisovat výlučně vkladem, zpřísňuje rozsah přezkumu listin právních vztahů k nemovitostem, je uplatňována zásada pořadí doručených listin, zvyšuje informovanost majitelů před vkladem a během řízení, informace podá i prostřednictvím datových schránek, eviduje údaje o cenách nemovitostí. Přínosem nového katastrálního zákona jsou nová bezpečnostní opatření chránící majitele nemovitostí. Na závěr práce bych ještě k textu dodala pár vět. Díky této práce, uvedené tématice a studiu pramenů či hledání literat...
Závěr. Cílem této práce byla analýza účinné právní úpravy bankovních smluv. V práci jsem postupovala pomocí metody systematické analýzy, kde jsem nejdříve stanovila obecné a společné rysy bankovních smluv a dále postupovala ke konkrétním úpravám smluvních typů. Na bankovní smlouvy je nutné hledět od účinnosti občanského zákoníku subjektivnějším pohledem. Bankovní smlouvy může ze soukromoprávního hlediska platně uzavírat kdokoli. Vždy je však nutné přihlížet k veřejnoprávní úpravě, zda tento okruh subjektů neomezuje. Lze tak konstatovat, že přestože občanský zákoník úpravu bankovních smluv sjednotil do jednoho kodexu, při zkoumání bankovních smluv nepostačí analýza pouze tohoto právního předpisu, ale bude nutné přihlížet i k zákonům dalším, zvláštním. Ačkoli občanský zákoník měl vyjasnit rozporuplné otázky dosavadní právní úpravy a rozhodovací praxe, nelze dospět k závěru, že se mu to ve všech případech povedlo. Především v oblasti úpravy smlouvy o účtu nadále přetrvávají terminologické problémy. Naplněním podstatných náležitostí smlouvy o účtu, je automaticky naplněna podstata smlouvy o platebních službách, naopak v případě jejich nesplnění, smlouva o účtu vůbec nevznikne. Bude tedy zejména na rozhodovací praxi, jaký postoj zaujme k problémovým ustanovením. Občanský zákoník v rámci své pokrokovosti vypouští některá ustanovení, která jsou dle zákonodárce překonána. S tímto závěrem však nelze dle mého názoru vždy souhlasit. Tak je tomu například u právní úpravy vkladní knížky. I důvodová zpráva obsahuje na mnoha místech takové závěry, které jsou rozporuplné se skutečností. Takový rozpor jsem v rámci zkoumání tohoto tématu objevila například u bankovní záruky. Práce zohledňuje i budoucí právní úpravu, která se do českého právního řádu promítne v důsledku implementace směrnic evropského práva. Budoucí změny přinesou do českého právního řádu posílení ochrany spotřebitele na straně jedné a rozšíření povinností podnikatele na straně druhé. Téma bankovních smluv se na první pohled může jevit jako téma jednotvárné, ale jeho komplexní analýza vede k opačnému zjištění. Jedná se o téma velice obsáhlé a zajímavé, neboť se v něm prolíná mnoho institutů jak práva obchodního, tak i občanského a dále významně přesahuje i do oblastí práva veřejného. Toto téma nabízí řadu podnětů k odborné diskuzi.