Definice Analýza

Analýza doporučení, jaké drivery objednatel má a jaké by měl mít po upgrade firmware nainstalované. Pokud nové drivery požadují nové verze OS, nebo určitou verzi patch levelu pak objednatel požaduje i následující bod č. 7.
Analýza doporučení nebo přístup k materiálům, které popisují i dopad na vyšší aplikační vrstvy
Analýza. Údaje o cenách, které jsou vyměňovány telefonicky, nejsou skutečně veřejnými informa­ cemi, jelikož získání stejných informací jiným způsobem by vyžadovalo vynaložení značného času a dopravních nákladů. Bylo by nutno často cestovat daleko, aby byly získány informace o cenách zobrazených na tabulích čerpacích stanic nacházejících se v celé zemi. Tyto náklady jsou poten- ciálně vysoké, takže tyto údaje by v praxi nemohly být bez výměny informací získány. Výměna je mimoto systematická a zahrnuje celý relevantní trh, který je úzkým, nesložitým, stabilním oligo­ polem. Je proto pravděpodobné, že vytvoří ovzduší vzájemné jistoty, pokud jde o cenovou politiku soutěžitelů, a pravděpodobně tudíž usnadní tajně dohodnutý výsledek. Tato výměna informací proto pravděpodobně vyvolá omezující účinky na hospodářskou soutěž ve smyslu čl. 101 odst. 1.

Examples of Analýza in a sentence

  • Analýza trhu je jedním ze základních podkladů při určení obvyklé ceny, případně tržní hodnoty.

  • Analýza řešených problémových situací a návrh opatření pro jejich eliminaci.

  • Objednatel je oprávněn v Zadání změnového požadavku uvést, že v případě, že se k Analýze změnového požadavku navržené Poskytovatelem na základě Zadání změnového požadavku nevyjádří do uplynutí určité lhůty, považuje se Analýza změnového požadavku za odsouhlasenou.

  • Analýza zadaného požadavku s návrhem na jeho řešení a definice pracnosti, ceny a termínu zpracování.

  • Analýza vytížení propojení Poskytovatele a InterConnectu CMS je prováděna na základě dat poskytnutých provozovatelem CMS (tzn.


More Definitions of Analýza

Analýza. Ačkoliv je trh poměrně koncentrovaný a vyměňované údaje jsou nové a strategické, není velmi pravděpodobné, že by tato výměna usnadnila tajně dohodnutý výsledek, jelikož na takovémto nestabilním trhu k tajně dohodnutému výsledku pravděpodobně nedojde. I když výměna informací vytváří určité riziko vzniku omezujících účinků na hospodářskou soutěž, růst efektivnosti plynoucí z vyšší nabídky v místech s vysokou poptávkou a snížení nabídky v místech s malou poptávkou pravděpodobně vyrovná potenciální omezující účinky. Informace jsou vyměňovány veřejně v souhrnné podobě, což znamená nižší rizika narušení hospodářské soutěže než v případě neveřejné výměny individualizovaných informací. Výměna informací proto nepřekračuje to, co je nezbytné pro nápravu selhání trhu. Je proto pravděpodobné, že tato výměna informací splňuje kritéria stanovená v čl. 101 odst. 3.
Analýza. Výrobek bude patrně patřit na nový relevantní trh. Strany přinášejí do spolupráce vzájemně se doplňující zdroje a odbornosti a pravděpodobnost, že výrobek přijde na trh, se výrazně zvyšuje. Avšak skutečnost, že se společnost B plně zaváže k nové technologii společnosti A, může pravděpodobně vést k tomu, že oba konkurenční póly výzkumu upustí od svých projektů, jelikož pro ně bude obtížné získat další finanční prostředky, jakmile přijdou o nejpravděpodobnějšího potenciálního odběratele jejich technologie. V této situaci nebudou potenciální soutěžitelé schopni v budoucnu ohrozit monopolní postavení společnosti B. Pak je pravděpodobné, že se bude mít za to, že vylučující účinek dohody vyvolá omezující účinky na hospodářskou soutěž ve smyslu čl. 101 odst. 1. Aby bylo možno využít čl. 101 odst. 3, musely by strany prokázat, že udělená exkluzivita je nezbytná pro uvedení nové technologie na trh. Příklad č. 4 Situace: Společnost A má tržní sílu na trhu, jehož součástí je její úspěšný lék. Malá společnost (společnost B), která se podílí na farmaceutickém výzkumu a a výrobě účinné léčivé látky („API“), objevila nový postup, který umožňuje vyrábět API úspěšného léku společnosti A mnohem hospo­ dárněji, podala patentovou přihlášku týkající se tohoto postupu a postup dále vyvíjí pro průmys­ lovou výrobu. Platnost patentu týkajícího se složky (API) úspěšného léku skončí dříve než za tři roky; poté bude i nadále existovat řada patentovaných postupů, které se vztahují na daný lék. Společnost B se domnívá, že nový postup, který vyvinula, neporušuje stávající patentované postupy společnosti A a jakmile skončí platnost patentu týkajícího se API, umožní výrobu verze úspěšného léku, která neporušuje patenty. Společnost B by mohla vyrábět dotyčný výrobek sama nebo udělit licenci na daný postup třetím stranám, které o to projeví zájem, například výrobcům generických léků nebo společnosti A. Před ukončením výzkumu a vývoje v této oblasti uzavře společnost B se společností A dohodu, v níž se společnost A zavazuje poskytnout finanční příspěvek na projekt v oblasti výzkumu a vývoje, který provádí společnost B, pod podmínkou, že získá výhradní licenci na kterýkoli z patentů společnosti B souvisejících s tímto projektem. Existují další dva nezávislé póly výzkumu, které vyvíjejí postup neporušující patenty, jenž se týká výroby úspěšného léku, dosud však není jasné, kdy dospějí k průmyslové výrobě.
Analýza. Postup, jehož se týká patentová přihláška společnosti B, neumožňuje výrobu nového výrobku. Pouze zdokonaluje stávající výrobní postup. Společnost A má tržní sílu na stávajícím trhu, jehož součástí je úspěšný lék. Ačkoliv by se tato tržní síla po skutečném vstupu konkurentů vyrábějících generické léky na trh významně snížila, výhradní licence zajišťuje, že postup, který vyvinula společnost B, není dostupný třetím stranám, a může tudíž zpozdit vstup výrobců gene­ rických léků na trh (v neposlední řadě proto, že výrobek je dosud chráněn řadou patentovaných postupů), a proto omezuje hospodářskou soutěž ve smyslu čl.101 odst. 1. Jelikož jsou společnosti A a B jsou potenciálními konkurenty, nepoužije se nařízení o blokové výjimce pro výzkum a vývoj, jelikož podíl společnosti A na trhu, jehož součástí je úspěšný lék, je vyšší než 25 %. Úspory nákladů společnosti A na základě nového výrobního postupu nejsou dostatečné, aby převážily omezení hospodářské soutěže. K dosažení úspor ve výrobním postupu není výhradní licence každopádně nezbytná. Není proto pravděpodobné, že by dohoda splňovala podmínky čl. 101 odst. 3.
Analýza. Trh se vyznačuje malým počtem účastníků a má spíše symetrickou strukturu. Spolupráce mezi společnostmi A a B vytvoří další vazbu na trhu, což fakticky zvýší koncentraci na trhu, jelikož by spojila společnost D se společnostmi A a B. Je pravděpodobné, že tato spolupráce zvýší riziko tajně dohodnutého výsledku, a tím pravděpodobně vyvolá omezující účinky na hospodářskou soutěž ve smyslu čl. 101 odst. 1. Kritéria čl. 101 odst. 3 by mohla být splněna pouze v případě významného růstu efektivnosti, který bude přenesen na spotřebitele v míře, která převáží omezující účinky na hospodářskou soutěž.
Analýza. Společnosti A a B nejsou skutečnými soutěžiteli, co se týká výrobků X, Y nebo Z. Jelikož je však výrobek X jednoduchou přeměnou vstupu Z, je pravděpodobné, že by společnost B mohla snadno vstoupit na trh výrobku X, a tudíž ohrozit postavení společnosti A na tomto trhu. Dohoda o společné výrobě výrobku Z může snížit motivaci společnosti B, aby tak učinila, jelikož společná výroba může být využita k vedlejším platbám a omezit pravděpodobnost toho, že společnost B bude prodávat výrobek X (jelikož společnost A bude mít pravděpodobně kontrolu nad množstvím výrobku Z pořízeného společností B u společného podniku). Pravděpodobnost vstupu společnosti B na trh výrobku X v případě neexistence dohody však závisí na předpokládané ziskovosti vstupu. Jelikož je výrobek X výrobkem s malou přidanou hodnotou, vstup by nemusel být ziskový, vstup společnosti B by tudíž nebyl v případě neexistence dohody pravděpodobný. Vzhledem ke skuteč­ nosti, že společnosti A a B již mají tržní sílu, dohoda pravděpodobně vyvolá omezující účinky na hospodářskou soutěž ve smyslu čl. 101 odst. 1, pokud dohoda skutečně sníží pravděpodobnost vstupu společnosti B na trh společnosti A, tj. trh výrobku X. Vyšší efektivnost v podobě úspor z rozsahu, jichž je dosaženo dohodou, není velká, a proto pravděpodobně nepřeváží omezující účinky na hospodářskou soutěž.
Analýza. Skutečnost, že si společnosti A a B - které jsou soutěžitelé - vyměňují části své výroby, sama o sobě nevyvolává obavy z narušení hospodářské soutěže. Plánovaná dohoda o výměně mezi společnostmi A a B však stanoví výměnu informací obou stran týkajících se výrobních a dopravních nákladů s ohledem na výrobek Z. Společnosti A a B mají mimoto silné společné postavení na poměrně koncentrovaném trhu s homogenním obchodním výrobkem. Kvůli rozsáhlé výměně informací o klíčovém parametru hospodářské soutěže s ohledem na výrobek Z je proto pravděpo­ dobné, že dohoda o výměně mezi společnostmi A a B bude mít za následek omezující účinky na hospodářskou soutěž ve smyslu čl. 101 odst. 1, jelikož může vést k tajně dohodnutému výsledku. I když dohoda zajistí značný růst efektivnosti v podobě úspor nákladů obou stran, omezení hospodářské soutěže způsobené dohodou není k jejich dosažení nezbytně nutné. Strany by mohly podobných úspor nákladů dosáhnout sjednáním cenového vzorce, který nevyžaduje zveřej­ nění informací o výrobních a dopravních nákladech. Ve stávající podobě proto dohoda o výměně nesplňuje kritéria stanovená v čl. 101 odst. 3.
Analýza. Je pravděpodobné, že by tato dohoda o nákupu stranám umožnila koordinovat jejich chování na prodejním trhu, vedla by tudíž k tajně dohodnutému výsledku. Strany mají tržní sílu na prodejním trhu a dohoda o nákupu vede k významné shodnosti nákladů. Mimoto není pravděpo­ dobný vstup dalších účastníků na trh. Motivace stran ke koordinaci jejich chování by se zvýšila, pokud by byly struktury jejich nákladů podobné ještě před uzavřením dohody. Riziko tajně dohod­ nutého výsledku by dále zvýšilo podobné ziskové rozpětí stran. Tato dohoda rovněž vytváří riziko, že zadržováním poptávky stran a následným snížením množství by došlo ke zvýšení prodejních cen na navazujících trzích. Dohoda o nákupu tudíž pravděpodobně vyvolá omezující účinky na hospo­ dářskou soutěž ve smyslu čl. 101 odst. 1. I když je velmi pravděpodobné, že dohoda o nákupu povede k růstu efektivnosti v podobě úspor nákladů, kvůli významné tržní síle stran na prodejním trhu není pravděpodobné, že tato vyšší efektivnost bude přenesena na spotřebitele v míře, která převáží omezující účinky na hospodářskou soutěž. Není proto pravděpodobné, že dohoda o nákupu splňuje kritéria stanovená v čl. 101 odst. 3.