Analýza doporučení, jaké drivery objednatel má a jaké by měl mít po upgrade firmware nainstalované. Pokud nové drivery požadují nové verze OS, nebo určitou verzi patch levelu pak objednatel požaduje i následující bod č. 7.
Analýza doporučení nebo přístup k materiálům, které popisují i dopad na vyšší aplikační vrstvy
a. na HPUX serverech provozuje objednatel Oracle DB, v části ROS provozuje RAC
Analýza. Samostatně výdělečně činní hudebníci bez zaměstnanců se z hlediska podřízenosti a podobnosti úkolů nacházejí v situaci srovnatelné se situací zaměstnanců společnosti X. Plní stejné úkoly jako zaměstnaní hudebníci (tj. hrají hudbu na akcích), podléhají stejným pokynům společnosti X, pokud jde o obsah, místo a čas vystoupení, a jsou angažováni na podobnou dobu jako zaměstnaní hudebníci. Za těchto okolností nespadá kolektivní smlouva upravující pracovní podmínky hudebníků do oblasti působnosti článku 101 SFEU.
Examples of Analýza in a sentence
Analýza trhu je jedním ze základních podkladů při určení obvyklé ceny, případně tržní hodnoty.
Analýza řešených problémových situací a návrh opatření pro jejich eliminaci.
Objednatel je oprávněn v Zadání změnového požadavku uvést, že v případě, že se k Analýze změnového požadavku navržené Poskytovatelem na základě Zadání změnového požadavku nevyjádří do uplynutí určité lhůty, považuje se Analýza změnového požadavku za odsouhlasenou.
Analýza vytížení propojení Poskytovatele a InterConnectu CMS je prováděna na základě dat poskytnutých provozovatelem CMS (tzn.
Analýza zadaného požadavku s návrhem na jeho řešení a definice pracnosti, ceny a termínu zpracování.
More Definitions of Analýza
Analýza. Členský stát A zavedl odvětvovou výjimku z vnitrostátních právních předpisů o hospodářské soutěži s ohledem na sociální cíle. I když oblast působnosti opatření může jít nad rámec situace osob samostatně výdělečně činných bez zaměstnanců, jak je uvedeno v oddíle III těchto pokynů, nebude Komise zasahovat proti kolektivním smlouvám uzavřeným osobami samostatně výdělečně činnými bez zaměstnanců podle vnitrostátního opatření.
Analýza. Členský stát B výslovně udělil právo na kolektivní vyjednávání určité kategorii osob samostatně výdělečně činných, konkrétně novinářům. To znamená, že kolektivní smlouvy uzavřené mezi novináři a společnostmi, jimž poskytují služby, nejsou podle vnitrostátních právních předpisů o hospodářské soutěži považovány za protisoutěžní. Komise by proto v tomto případě nezasahovala proti kolektivním smlouvám uzavřeným samostatně výdělečně činnými novináři bez zaměstnanců.
Analýza. Údaje o cenách, které jsou vyměňovány telefonicky, nejsou skutečně veřejnými informa cemi, jelikož získání stejných informací jiným způsobem by vyžadovalo vynaložení značného času a dopravních nákladů. Bylo by nutno často cestovat daleko, aby byly získány informace o cenách zobrazených na tabulích čerpacích stanic nacházejících se v celé zemi. Tyto náklady jsou poten- ciálně vysoké, takže tyto údaje by v praxi nemohly být bez výměny informací získány. Výměna je mimoto systematická a zahrnuje celý relevantní trh, který je úzkým, nesložitým, stabilním oligo polem. Je proto pravděpodobné, že vytvoří ovzduší vzájemné jistoty, pokud jde o cenovou politiku soutěžitelů, a pravděpodobně tudíž usnadní tajně dohodnutý výsledek. Tato výměna informací proto pravděpodobně vyvolá omezující účinky na hospodářskou soutěž ve smyslu čl. 101 odst. 1.
Analýza. Ačkoliv je trh poměrně koncentrovaný a vyměňované údaje jsou nové a strategické, není velmi pravděpodobné, že by tato výměna usnadnila tajně dohodnutý výsledek, jelikož na takovémto nestabilním trhu k tajně dohodnutému výsledku pravděpodobně nedojde. I když výměna informací vytváří určité riziko vzniku omezujících účinků na hospodářskou soutěž, růst efektivnosti plynoucí z vyšší nabídky v místech s vysokou poptávkou a snížení nabídky v místech s malou poptávkou pravděpodobně vyrovná potenciální omezující účinky. Informace jsou vyměňovány veřejně v souhrnné podobě, což znamená nižší rizika narušení hospodářské soutěže než v případě neveřejné výměny individualizovaných informací. Výměna informací proto nepřekračuje to, co je nezbytné pro nápravu selhání trhu. Je proto pravděpodobné, že tato výměna informací splňuje kritéria stanovená v čl. 101 odst. 3.
Analýza. Výrobek bude patrně patřit na nový relevantní trh. Strany přinášejí do spolupráce vzájemně se doplňující zdroje a odbornosti a pravděpodobnost, že výrobek přijde na trh, se výrazně zvyšuje. Avšak skutečnost, že se společnost B plně zaváže k nové technologii společnosti A, může pravděpodobně vést k tomu, že oba konkurenční póly výzkumu upustí od svých projektů, jelikož pro ně bude obtížné získat další finanční prostředky, jakmile přijdou o nejpravděpodobnějšího potenciálního odběratele jejich technologie. V této situaci nebudou potenciální soutěžitelé schopni v budoucnu ohrozit monopolní postavení společnosti B. Pak je pravděpodobné, že se bude mít za to, že vylučující účinek dohody vyvolá omezující účinky na hospodářskou soutěž ve smyslu čl. 101 odst. 1. Aby bylo možno využít čl. 101 odst. 3, musely by strany prokázat, že udělená exkluzivita je nezbytná pro uvedení nové technologie na trh. Příklad č. 4 Situace: Společnost A má tržní sílu na trhu, jehož součástí je její úspěšný lék. Malá společnost (společnost B), která se podílí na farmaceutickém výzkumu a a výrobě účinné léčivé látky („API“), objevila nový postup, který umožňuje vyrábět API úspěšného léku společnosti A mnohem hospo dárněji, podala patentovou přihlášku týkající se tohoto postupu a postup dále vyvíjí pro průmys lovou výrobu. Platnost patentu týkajícího se složky (API) úspěšného léku skončí dříve než za tři roky; poté bude i nadále existovat řada patentovaných postupů, které se vztahují na daný lék. Společnost B se domnívá, že nový postup, který vyvinula, neporušuje stávající patentované postupy společnosti A a jakmile skončí platnost patentu týkajícího se API, umožní výrobu verze úspěšného léku, která neporušuje patenty. Společnost B by mohla vyrábět dotyčný výrobek sama nebo udělit licenci na daný postup třetím stranám, které o to projeví zájem, například výrobcům generických léků nebo společnosti A. Před ukončením výzkumu a vývoje v této oblasti uzavře společnost B se společností A dohodu, v níž se společnost A zavazuje poskytnout finanční příspěvek na projekt v oblasti výzkumu a vývoje, který provádí společnost B, pod podmínkou, že získá výhradní licenci na kterýkoli z patentů společnosti B souvisejících s tímto projektem. Existují další dva nezávislé póly výzkumu, které vyvíjejí postup neporušující patenty, jenž se týká výroby úspěšného léku, dosud však není jasné, kdy dospějí k průmyslové výrobě.
Analýza. Postup, jehož se týká patentová přihláška společnosti B, neumožňuje výrobu nového výrobku. Pouze zdokonaluje stávající výrobní postup. Společnost A má tržní sílu na stávajícím trhu, jehož součástí je úspěšný lék. Ačkoliv by se tato tržní síla po skutečném vstupu konkurentů vyrábějících generické léky na trh významně snížila, výhradní licence zajišťuje, že postup, který vyvinula společnost B, není dostupný třetím stranám, a může tudíž zpozdit vstup výrobců gene rických léků na trh (v neposlední řadě proto, že výrobek je dosud chráněn řadou patentovaných postupů), a proto omezuje hospodářskou soutěž ve smyslu čl.101 odst. 1. Jelikož jsou společnosti A a B jsou potenciálními konkurenty, nepoužije se nařízení o blokové výjimce pro výzkum a vývoj, jelikož podíl společnosti A na trhu, jehož součástí je úspěšný lék, je vyšší než 25 %. Úspory nákladů společnosti A na základě nového výrobního postupu nejsou dostatečné, aby převážily omezení hospodářské soutěže. K dosažení úspor ve výrobním postupu není výhradní licence každopádně nezbytná. Není proto pravděpodobné, že by dohoda splňovala podmínky čl. 101 odst. 3.
Analýza. Trh se vyznačuje malým počtem účastníků a má spíše symetrickou strukturu. Spolupráce mezi společnostmi A a B vytvoří další vazbu na trhu, což fakticky zvýší koncentraci na trhu, jelikož by spojila společnost D se společnostmi A a B. Je pravděpodobné, že tato spolupráce zvýší riziko tajně dohodnutého výsledku, a tím pravděpodobně vyvolá omezující účinky na hospodářskou soutěž ve smyslu čl. 101 odst. 1. Kritéria čl. 101 odst. 3 by mohla být splněna pouze v případě významného růstu efektivnosti, který bude přenesen na spotřebitele v míře, která převáží omezující účinky na hospodářskou soutěž.