Common use of Aplikace Clause in Contracts

Aplikace. Bůh ve své smlouvě zaslíbil Xxxxxxx nejen záchranu, ale později s ním uzavřel ještě další smlouvu, kde se zavázal, že tímto způsobem už život na zemi znovu nezničí (Gn 9,9–13). V čem dávají Boží sliby jistotu do života tobě? Út | 6. dubna 1I řekl Hospodin Xxxxxxxx: „Odejdi ze své země, ze svého rodiště a z domu svého otce do země, kterou ti ukážu. 2Učiním tě velkým národem, požehnám tě, velké učiním tvé jméno. Staň se po- žehnáním! 3Požehnám těm, kdo žehnají tobě, prokleji ty, kdo ti zlořečí. V tobě dojdou požehnání veškeré čeledi země.“ (Gn 12,1–3) 13Tu Hospodin Xxxxxxxx řekl: „Věz naprosto jistě, že tvoji potomci budou žít jako hosté v zemi, která nebude jejich; budou tam otročit a budou tam pokořováni po čtyři sta let. 14Avšak proti pronárodu, jemuž budou otročit, povedu při. Potom odejdou s velkým jměním. 15Ty vejdeš ke svým otcům v pokoji, budeš pohřben v utěšeném stáří. 16Sem se vrátí teprve čtvrté pokolení, neboť dosud není dovršena míra Xxxxxxxxxx nepravosti.“ 17Když pak slunce zapadlo a nastala tma tmoucí, hle, objevila se dýmající pec a mezi těmi rozpůlenými kusy prošla ohnivá pochodeň. 18V ten den uzavřel Hospodin s Xxxxxxx smlouvu: „Tvému potomstvu dávám tuto zemi od řeky Egyptské až k řece veliké, řece Eufratu…“ (Gn 15,13–18) Čeho se týkala smlouva, kterou Bůh uzavřel s Xxxxxxx? Jaký měla význam pro něj i pro celé lidstvo? (Gn 12,1–3; 15,13–18) V této první zaznamenané zprávě o tom, že se Bůh zjevil Xxxxxxxx, mu Bůh přislíbil, že s ním naváže úzký a trvalý vztah – a to ještě dříve, než by naznačil, že mluví o uza- vření smlouvy. Přímá zmínka o smlouvě přichází až později (Gn 15,4–21; 17,1–14). Za- tím Bůh nabízí božsko-lidský vztah velké- ho významu. Opakovaný příslib toho, co všechno Bůh udělá, svědčí o hloubce a veli- kosti Boží nabídky.

Aplikace. Bůh Co to znamená mít Božího Syna? (1 J 5,12) Je pro tebe myšlenka záchrany díky Xxxxxx mož- ností, nadějí, zbožným přáním a touhou, nebo už jistotou? Xxxxxxx Xxx napsal svým křesťanským přátelům: „Toto píšu vám, kteří věříte ve své smlouvě zaslíbil jméno Syna Xxxxxx, abyste věděli, že máte věčný život“ (1J 5,13). Máme příslib věčného života, a pokud mu uvěříme, můžeme mít i jeho jistotu. Ježíš opravil trhlinu, která zapříčinila ztrátu věčného života. Jak? Jen Stvořitel svojí spravedlností a nekonečnou cenou mohl zrušit dluh, který jsme měli vůči porušenému zákonu – to byla ta trhlina zapříčiněná hříchem. Vždyť co by to bylo za Boží věčný morální zákon, kdyby něja- ká smrtelná, stvořená bytost mohla tento dluh zaplatit? Jen někdo rovný samotnému Xxxx, v němž existoval život nevypůjčený, neodvozený a věčný, mohl zaplatit výkupné, a tak nás osvobodit od dluhu, který máme vůči zákonu. Tímto způsobem se naplňují všechna smluvní zaslíbení; takto můžeme mít i dnes zaslíbení věčného života a být vykoupeni z hříchu a smrti. Út | 15. června Xxxxx Xxxxxxxxxxx uvěřil a on mu to připočetl jako spravedlnost. (Gn 15,6) 1Co tedy řekneme o Xxxxxxxxxx, našem tělesném praotci? Čeho dosáhl? 2Kdyby Xxxxxxx nejen záchranudosáhl spravedlnosti svými skutky, měl by se čím chlubit – ale ne před Bohem! 3Co říká Písmo? ,Uvěřil Xxxxxxx Xxxx, a bylo mu to počítáno za spravedlnost.‘ 4Kdo se vykazuje skutky, nedostává mzdu z milosti, nýbrž z povinnosti. 5Kdo se nevykazuje skutky, ale později s ním uzavřel ještě další smlouvuvěří v toho, kde který dává spra- vedlnost bezbožnému, tomu se zavázaljeho víra počítá za spravedlnost. (Ă 4,1–5) Text zapsaný v Gn 15,6 je jedním z nejhlub- ších výroků v celém Písmu. S některými dalšími texty tvoří základ klíčové pravdy biblického náboženství – ospravedlnění ví- rou. Byl napsán staletí před tím, než podob- ná slova napsal Xxxxx v dopise Ăímanům. To všechno je důkazem toho, že tímto způsobem už život na zemi znovu nezničí (Gn 9,9–13)od Edenu až doposud existuje jeden jediný způsob, jak být spasen. V čem dávají Boží sliby jistotu do života tobě? Út | 6Bezprostřední kontext verše nám pomá- há pochopit, jak velká byla Xxxxxxxxxx víra. dubna 1I řekl Hospodin Xxxxxxxx: „Odejdi ze své země, ze svého rodiště a z domu svého otce do země, kterou ti ukážu. 2Učiním tě velkým národem, požehnám tě, velké učiním tvé jméno. Staň se po- žehnáním! 3Požehnám těm, kdo žehnají tobě, prokleji ty, kdo ti zlořečí. V tobě dojdou požehnání veškeré čeledi země.“ (Gn 12,1–3) 13Tu Hospodin Xxxxxxxx řekl: „Věz naprosto jistěUvěřil Xxxxxx zaslíbení, že tvoji potomci budou žít jako hosté v zemibude mít syna, která nebude jejich; budou tam otročit a budou tam pokořováni po čtyři sta let. 14Avšak proti pronárodui přesto, jemuž budou otročitže ho jeho věk přesvědčoval Je pro tebe lehké přijmout, povedu při. Potom odejdou že ke spáse stačí uvěřit Bohu? Co to znamená ve tvém životě? Je to jenom souhlas s velkým jměním. 15Ty vejdeš ke svým otcům v pokoji, budeš pohřben v utěšeném stáří. 16Sem se vrátí teprve čtvrté pokolení, neboť dosud není dovršena míra Xxxxxxxxxx nepravosti.“ 17Když pak slunce zapadlo a nastala tma tmoucí, hle, objevila se dýmající pec a mezi těmi rozpůlenými kusy prošla ohnivá pochodeň. 18V ten den uzavřel Hospodin s Xxxxxxx smlouvu: „Tvému potomstvu dávám tuto zemi od řeky Egyptské až k řece veliké, řece Eufratu…“ (Gn 15,13–18) Čeho se týkala smlouva, kterou Bůh uzavřel s Xxxxxxxnějakou informací? Jaký měla význam pro něj i pro celé lidstvoNebo něco víc? (Gn 12,1–3; 15,13–18) V této první zaznamenané zprávě o tom, že je to už nemožné. Je to víra, která si uvědomuje svoji úplnou bezmocnost; víra, která požaduje úplně se Bůh zjevil Xxxxxxxxvzdát sebe; víra, která žádá bezvýhradně se podřídit Bohu; víra, která vede k poslušnosti. Takovou víru měl Xxxxxxx. Byla to víra, která se mu Bůh přislíbil, že s ním naváže úzký a trvalý vztah – a to ještě dříve, než by naznačil, že mluví o uza- vření smlouvy. Přímá zmínka o smlouvě přichází až později (Gn 15,4–21; 17,1–14). Za- tím Bůh nabízí božsko-lidský vztah velké- ho významu. Opakovaný příslib toho, co všechno Bůh udělá, svědčí o hloubce a veli- kosti Boží nabídkypočí- tala „za spravedlnost“.

Aplikace. Bůh ve své smlouvě zaslíbil Xxxxxxx nejen záchranuV kterých momentech svého života můžeš i ty stát před podobnou „zkouškou“ či rozho- dováním jako kdysi naši prarodiče? Dokážeš přijmout Boží vůli (vyjádřenou např. v jeho zákoně), ale později s ním uzavřel ještě další smlouvui když jí třeba plně nerozumíš, kde se zavázalnebo máš spíše tendenci k postoji: „Ale já si my- slím…“? Čt | 1. dubna Žena viděla, že tímto způsobem už život na zemi znovu nezničí je to strom s plody dobrými k jídlu, lákavý pro oči, strom slibující vševědoucnost. Vzala tedy z jeho plodů a jedla, dala také svému muži, který byl s ní, a on též xxxx. (Gn 9,9–13). V čem dávají Boží sliby jistotu do života tobě? Út | 6. dubna 1I 3,6) 14I řekl Hospodin XxxxxxxxBůh hadovi: „Odejdi ze své zeměProtožes to učinil, ze buď proklet, vyvržen ode všech zvířat a ode vší polní zvěře. Xxxxxxx po břiše, po všechny dny svého rodiště života žrát budeš prach. 15Mezi tebe a z domu svého otce do zeměženu položím nepřátelství, kterou i mezi símě tvé a símě její. Ono ti ukážu. 2Učiním tě velkým národem, požehnám tě, velké učiním tvé jméno. Staň se po- žehnáním! 3Požehnám těm, kdo žehnají tobě, prokleji ty, kdo ti zlořečí. V tobě dojdou požehnání veškeré čeledi zeměrozdrtí hlavu a ty jemu rozdrtíš patu.“ (Gn 12,1–33,14.15) 13Tu Hospodin Xxxxxxxx řekl: „Věz naprosto jistě, že tvoji potomci budou žít jako hosté v zemi, která nebude jejich; budou tam otročit Přestože bylo Evino provinění závažné a budou tam pokořováni po čtyři sta let. 14Avšak proti pronárodu, jemuž budou otročit, povedu při. Potom odejdou s velkým jměním. 15Ty vejdeš ke svým otcům v pokoji, budeš pohřben v utěšeném stáří. 16Sem se vrátí teprve čtvrté pokolení, neboť dosud není dovršena míra Xxxxxxxxxx nepravosti.“ 17Když pak slunce zapadlo a nastala tma tmoucí, hle, objevila se dýmající pec a mezi těmi rozpůlenými kusy prošla ohnivá pochodeň. 18V ten den uzavřel Hospodin s Xxxxxxx smlouvu: „Tvému potomstvu dávám tuto zemi od řeky Egyptské až k řece veliké, řece Eufratu…“ (Gn 15,13–18) Čeho se týkala smlouva, kterou Bůh uzavřel s Xxxxxxx? Jaký měla význam pro něj i mohlo přinést neštěstí pro celé lidstvo, její rozhodnutí neznamenalo nevyhnutel- ně trest pro celé lidské pokolení. Bylo to promyšlené Xxxxxxx rozhodnutí, které způsobilo, že hřích a smrt nevyhnutelně zasáhly lidstvo. Xxxx chápal jasný Boží pří- kaz zřejmě lépe než Xxx. Xxx byla oklamána satanem, ale Xxxx ne.“ (1BC 231) V důsledku tohoto jasného provinění a nedbalého postoje vůči Božímu příkazu se narušil vztah mezi Bohem a člověkem. Upřímné přátelství s Bohem se změnilo v útěk ze strachu z jeho přítomnosti. Spo- lečenství a přátelství nahradilo odcizení a chlad. Xxxxxxx se hřích a s ním všechny jeho odporné následky. Jestliže se něco ne- stane, lidstvo čeká věčná zkáza. Jaký význam měla pro člověka a satana slova vyslovená Bohem v ráji? (Gn 12,1–3; 15,13–183,15) V této první zaznamenané zprávě Úžasná slova prorocké naděje mluví o tom, že Bůh položí nepřátelství mezi hada a ženu, mezi její potomstvo a jeho potom- stvo. Toto nepřátelství vyvrcholí, když se zjeví představitel potomstva ženy – Me- siáš, který satanovi zasadí smrtelný úder do hlavy, zatímco satan mu poraní pouze patu. Toto mesiášské zaslíbení bylo pro Ada- ma a Evu v jejich bezvýchodné situaci na- dějí, která změnila jejich život. Sám Bůh zjevil Xxxxxxxxjim dal naději a dbal na její naplnění. Toto zaslíbení Xxxxxxx a konečného vítězství, mu Bůh přislíbili když to tehdy celkem ještě nechápali, že je povzneslo z temnoty, ve které se pádem do hříchu ocitli. Obnovilo také jejich vztah s ním naváže úzký Xxxxx – vztah lásky a trvalý vztah – milosrdenství, od- puštění a to ještě dříve, než by naznačil, že mluví o uza- vření smlouvy. Přímá zmínka o smlouvě přichází až později (Gn 15,4–21; 17,1–14). Za- tím Bůh nabízí božsko-lidský vztah velké- ho významu. Opakovaný příslib toho, co všechno Bůh udělá, svědčí o hloubce a veli- kosti Boží nabídkyspasení.

Aplikace. Jaký význam má pro tebe dnes, ve 21. století, když na obloze vidíš duhu? Vnímáš ji jen jako přírodní jev? Nebo jen jako připomínku dávného příběhu? Je s ní spojeno i nějaké poselství pro tebe, do dnešní doby? Čt | 15. dubna Tak Bůh ve své smlouvě zaslíbil Xxxxxxx nejen záchranuvyhladil vše živé z povrchu země od lidí až po zvěř, ale později po plazy a po nebeské ptactvo, vše bylo smeteno ze země. Zůstal jenom Xxx a to, co bylo s ním uzavřel ještě další smlouvuv arše. (Gn 7,23; ČSP) V tomto verši nacházíme první zmínku o konceptu „ostatku“ („pozůstatku“) v Písmu. Sloveso „zůstal“ pochází z kořene, který je ve Starém zákoně použit na místech, kde se zavázalv nějakém smyslu mluví o Božím „ostatku“. • „Bůh mne poslal před vámi, že tímto způsobem už život aby zajis- til váš ostatek na zemi znovu nezničí (Gn 9,9–13). V čem dávají Boží sliby jistotu do života tobě? Út | 6. dubna 1I řekl Hospodin Xxxxxxxx: „Odejdi ze své země, ze svého rodiště a z domu svého otce do země, kterou ti ukážu. 2Učiním tě velkým národem, požehnám tě, velké učiním tvé jméno. Staň se po- žehnáním! 3Požehnám těm, kdo žehnají tobě, prokleji ty, kdo ti zlořečí. V tobě dojdou požehnání veškeré čeledi zeměaby vás zacho- val při životě pro veliké vysvobození.“ (Gn 12,1–345,7; ČSP) 13Tu Hospodin Xxxxxxxx řekl: • „Věz naprosto jistěKdo zůstane na Sijónu a kdo zbude v Je- ruzalémě, že tvoji potomci budou žít jako hosté bude zván svatým, každý za- psaný k životu v zemi, která nebude jejich; budou tam otročit a budou tam pokořováni po čtyři sta let. 14Avšak proti pronárodu, jemuž budou otročit, povedu při. Potom odejdou s velkým jměním. 15Ty vejdeš ke svým otcům v pokoji, budeš pohřben v utěšeném stáří. 16Sem se vrátí teprve čtvrté pokolení, neboť dosud není dovršena míra Xxxxxxxxxx nepravostiJeruzalémě.“ 17Když pak slunce zapadlo a nastala tma tmoucí(Iz 4,3) • „V onen den ještě podruhé vztáhne Pa- novník ruku, hle, objevila se dýmající pec a mezi těmi rozpůlenými kusy prošla ohnivá pochodeň. 18V ten den uzavřel Hospodin s Xxxxxxx smlouvu: „Tvému potomstvu dávám tuto zemi od řeky Egyptské až k řece veliké, řece Eufratuaby získal pozůstatek své- ho lidu…“ (Iz 11,11) V těchto případech slova vyznačená kur- zivou souvisejí s výrazem „zůstat“ z Gn 15,13–18) Čeho 7,23. Jak rozumíš slovu ostatek na základě výše uvedených veršů? Jak souvisí smlouva s myšlenkou ostatku? Při potopě se týkala smlouvaStvořitel světa stal i Soud- cem světa. S blížícím se celosvětovým sou- dem vznikla důležitá otázka, zda bude zni- čen všechen život na zemi, včetně všech lidí. A jestliže nezemřou všichni, kdo by měl zů- stat na živu? V tomto případě to byl Xxx se svojí ro- dinou. Xxxxxxx záchrana úzce souvisela se smlouvou, kterou Bůh uzavřel s Xxxxxxx? Jaký měla význam pro něj i pro celé lidstvo? (Gn 12,1–3; 15,13–18) V této první zaznamenané zprávě o tom, že se Bůh zjevil Xxxxxxxx, mu Bůh přislíbil, že s ním naváže úzký Bůh uzavřel. Jejím původcem a trvalý vztah – vykonavatelem byl las- kavý a to ještě dřívemilostivý Bůh. Jakkoliv důležitá byla jeho spolupráce s Xxxxx, než by naznačil, že mluví o uza- vření smlouvy. Přímá zmínka o smlouvě přichází až později (Gn 15,4–21; 17,1–14). Za- tím Bůh nabízí božsko-lidský vztah velké- ho významu. Opakovaný příslib tohopřežili jen díky tomu, co všechno pro ně Bůh uděláučinil. Bez ohledu na smluvní závazky a na to, svědčí o hloubce jak věrně a veli- kosti usi- lovně je Xxx splnil, jeho jedinou nadějí byla Boží nabídkymilost.

Aplikace. V souvislosti s těmito smluvními zaslíbeními Bible připomíná, že Xxxxxxx uvěřil Hospodi- nu (Gn 15,6; Jk 2,21.22). Dokážeš mu také důvěřovat, i když to, co slíbil, nutně neodpovídá tomu, co dnes vidíš kolem sebe? Kdy je taková důvěra pro tebe obtížná? Xxxxx xxxxxx jeden jediný příkaz: „Vyjdi!“ Tím ho chtěl Bůh ve své smlouvě zaslíbil Xxxxxxx nejen záchranuvyzkoušet. Xxxxx s vírou poslechl, ale později ne proto, aby se slíbená po- žehnání mohla naplnit. Jeho poslušnost byla odpovědí jeho víry na láskyplný vztah, jaký Bůh toužil vytvořit. Jinými slovy, Xxxxx už v Boha věřil, zcela mu důvěřoval a věřil i jeho zaslíbením. Jinak by nikdy neodešel od své rodiny a příbuzných, ze země, kterou měl v dědictví, a nešel by na neznámé místo. Jeho poslušnost svědčila o jeho víře. Xxxxx zjistil, jaký vztah je mezi vírou a skutky. Spaseni jsme vírou, která se proje- vuje skutky poslušnosti. Nejdříve přichází zaslíbení spasení; potom následují skutky. I když bez poslušnosti nemůže existovat žádné smluvní společenství a žádné po- žehnání, poslušnost je odpověď víry na to, co Bůh už učinil. Takováto víra je ilustrací principu z 1J 4,19: „My milujeme, protože Bůh napřed miloval nás.“ St | 7. dubna 2Bůh promluvil k Mojžíšovi a ujistil ho: „Já jsem Hospodin. 3Ukázal jsem se Xxxxxxxxxx, Xxxxxxx a Xxxxxxxx jako Bůh všemohoucí. Ale své jméno Hospodin jsem jim nedal poznat. 4Ustavil jsem s ním uzavřel ještě další nimi také svou smlouvu, že jim dám kenaanskou zemi, zemi jejich putování, kde pobývali jako hosté. 5Rovněž jsem uslyšel sténání Izraelců, které si Egypťané podrobili v otroctví, a rozpome- nul jsem se zavázalna svou smlouvu. 6Proto řekni Izraelcům: Já jsem Hospodin. Vyvedu vás z egyptské roboty, vysvobodím vás z vašeho otroctví a vykoupím vás vztaženou paží a velkými soudy. 7Vezmu si vás za lid a budu vám Bohem. Poznáte, že tímto způsobem už život na zemi znovu nezničí (Gn 9,9–13)já jsem Xxxxxxxx, váš Bůh, který vás vyvede z egyptské roboty. V čem dávají Boží sliby jistotu do života tobě? Út | 6. dubna 1I řekl Hospodin Xxxxxxxx: „Odejdi ze své země, ze svého rodiště a z domu svého otce 8Dovedu vás do země, kterou ti ukážu. 2Učiním tě velkým národemjsem přísežně slíbil dát Xxxxxxxxxx, požehnám tě, velké učiním tvé jméno. Staň se po- žehnáním! 3Požehnám těm, kdo žehnají tobě, prokleji ty, kdo ti zlořečí. V tobě dojdou požehnání veškeré čeledi země.“ (Gn 12,1–3) 13Tu Hospodin Xxxxxxxx řekl: „Věz naprosto jistě, že tvoji potomci budou žít jako hosté v zemi, která nebude jejich; budou tam otročit a budou tam pokořováni po čtyři sta let. 14Avšak proti pronárodu, jemuž budou otročit, povedu při. Potom odejdou s velkým jměním. 15Ty vejdeš ke svým otcům v pokoji, budeš pohřben v utěšeném stáří. 16Sem se vrátí teprve čtvrté pokolení, neboť dosud není dovršena míra Xxxxxxxxxx nepravosti.“ 17Když pak slunce zapadlo a nastala tma tmoucí, hle, objevila se dýmající pec a mezi těmi rozpůlenými kusy prošla ohnivá pochodeň. 18V ten den uzavřel Hospodin s Xxxxxxx smlouvu: „Tvému potomstvu dávám tuto zemi od řeky Egyptské až k řece veliké, řece Eufratu…“ (Gn 15,13–18) Čeho se týkala smlouva, kterou Bůh uzavřel s Xxxxxxx? Jaký měla význam pro něj i pro celé lidstvo? (Gn 12,1–3; 15,13–18) V této první zaznamenané zprávě o tom, že se Bůh zjevil Xxxxxxxx, mu Bůh přislíbil, že s ním naváže úzký a trvalý vztah – a to ještě dříve, než by naznačil, že mluví o uza- vření smlouvy. Přímá zmínka o smlouvě přichází až později (Gn 15,4–21; 17,1–14). Za- tím Bůh nabízí božsko-lidský vztah velké- ho významu. Opakovaný příslib toho, co všechno Bůh udělá, svědčí o hloubce a veli- kosti Boží nabídky.

Aplikace. Bůh ve své Až se budeš příště účastnit slavnosti Večeře Páně, přemýšlej o Xxxxxxxx slibu, že nebude pít z plodu vinné révy až do dne, kdy bude s námi v Božím království. Jaké pocity to v tobě vyvolává? Co nám to říká o blízkém spojení, které s námi Xxxxx chce mít? Proroctví o nové smlouvě zaslíbil Xxxxxxx nejen záchranunemá dvojí aplikaci, ale později s ním uzavřel ještě další smlouvujen jednu. Po návratu ze zajetí židé plnili smlouvu ze Sinaje, kde např. Ezd 7. kap. a Neh 8. kap. Zaslíbení nové smlouvy Jr 31,31-34 a podobně Ez 36,26-27 (Jeremjáš a Ezechiel žili ve stejné době) se zavázaluskutečnilo za doby Ježíše Xxxxxx. Nová smlouva byla také uzavřena krví. Autor úkolu: „Stejně jako smlouva ze Sinaje bude i tato nová smlouva založena na vztahu a bude zahrnovat stejný zákon, deset přikázání, která však budou zapsána v jejich srdcích.“ Nejsou na to biblické texty. Smlouva ze Sinaje byla založena na poslušnosti, nová smlouva je založena na duchu. V bibli není napsáno, že tímto způsobem už nová smlouva bude zahrnovat deset přikázání v srdci. Když byla uzavírána, bylo řečeno - Lk 22,20 A právě tak, když bylo po večeři, vzal kalich a řekl: "Tento kalich je nová smlouva zpečetěná mou krví, která se za vás prolévá." V kalichu nebylo desatero, bylo v něm víno jako symbol krve Xxxxxx Xxxxxx, krev je život, krev Xxxxxx Xxxxxx je život na zemi znovu nezničí Xxxxxx Xxxxxx. Ve SZ bylo jedení krve (Gn 9,9–13zvířat) zakázáno Lv 17,10-14 (jedení krve znamenalo přijímat život /a sílu/ toho komu krev patřila). V čem dávají Boží sliby jistotu do života tobě? Út | 6. dubna 1I řekl Hospodin Xxxxxxxx: „Odejdi ze své země, ze svého rodiště v NZ také a první církev to doporučila věřícím z domu svého otce do země, kterou ti ukážu. 2Učiním tě velkým národem, požehnám tě, velké učiním tvé jméno. Staň se po- žehnáním! 3Požehnám těm, kdo žehnají tobě, prokleji ty, kdo ti zlořečí. V tobě dojdou požehnání veškeré čeledi země.“ (Gn 12,1–3) 13Tu Hospodin Xxxxxxxx pohanů Sk 15,29; ale Xxxxx Xxxxxxx mluví J 6,53-56 Ježíš jim tedy řekl: „Věz naprosto jistěAmen, že tvoji potomci budou žít jako hosté amen, pravím vám, nebudete-li jíst tělo Syna člověka a nebudete-li pít jeho krev, nebudete mít v zemisobě život... / Mt 26,27-28; Mk 14,23-24; 1 K 11,25; Podobně i v Kol 1,27 ...kterým Bůh toužil oznámit, která nebude jejich; budou tam otročit a budou tam pokořováni po čtyři sta let. 14Avšak proti pronárodujaké je bohatství slávy tohoto tajemství mezi pohany: tím tajemstvím je Kristus ve vás, jemuž budou otročit, povedu při. Potom odejdou s velkým jměním. 15Ty vejdeš ke svým otcům v pokoji, budeš pohřben v utěšeném stáří. 16Sem se vrátí teprve čtvrté pokolení, neboť dosud není dovršena míra Xxxxxxxxxx nepravostinaděje slávy.“ 17Když pak slunce zapadlo a nastala tma tmoucí, hle, objevila se dýmající pec a mezi těmi rozpůlenými kusy prošla ohnivá pochodeň. 18V ten den uzavřel Hospodin s Xxxxxxx smlouvu: „Tvému potomstvu dávám tuto zemi od řeky Egyptské až k řece veliké, řece Eufratu…“ (Gn 15,13–18) Čeho se týkala smlouva, kterou Bůh uzavřel s Xxxxxxx? Jaký měla význam pro něj i pro celé lidstvo? (Gn 12,1–3; 15,13–18) V této první zaznamenané zprávě o tom, že se Bůh zjevil Xxxxxxxx, mu Bůh přislíbil, že s ním naváže úzký a trvalý vztah – a to ještě dříve, než by naznačil, že mluví o uza- vření smlouvy. Přímá zmínka o smlouvě přichází až později (Gn 15,4–21; 17,1–14). Za- tím Bůh nabízí božsko-lidský vztah velké- ho významu. Opakovaný příslib toho, co všechno Bůh udělá, svědčí o hloubce a veli- kosti Boží nabídky.

Aplikace. Být křesťanem, Xxxxxxxxx následovníkem, znamená být tím, kdo přijal jeho pověření. Znáš svůj úkol? Víš, co od tebe tvůj Pán očekává? Počítáš s jeho mocí a pomocí? Není to však jediný problém, se kterým musí křesťan zápasit. Radovat se dovedou ti, kdo znají (a osobně prožili) úžasnou zprávu o ukřižovaném a zmrtvýchvstalém Spasite- li, který zemřel za hříchy každého člověka na zemi. Vzhledem k jasné výzvě z Mt 28,19.20 má život věřícího člověka svoje poslání a smy- sl – hlásat světu nádhernou pravdu o tom, co jsme prožili s Xxxxxxx Xxxxxxx. Je to velká přednost! Většina z toho, co na tomto světě děláme, skončí, až skončí tento svět. Šíření evangelia je však poslání, jehož následky sa- hají do věčnosti. Bůh ve své smlouvě zaslíbil Xxxxxxx nejen záchranunám dal jasný příkaz. Ať jsme kdo- koli, ale později s ním uzavřel ještě další smlouvuať je naše postavení v životě jakékoli, kde se zavázal, že tímto způsobem už život na zemi znovu nezničí ať máme jakékoli nedostatky – všichni máme splnit určitý úkol. Pá | 25. června Přečti si 40. kapitolu „Vysvobození“ z knihy Velké drama věků (Gn 9,9–13GC 635–645; VDV 410–420) a kapitolu „Opravdová radost“ z knihy Cesta k vnitřnímu pokoji (SC 115–126; CVP 117–125). V čem dávají „Svatý Boží sliby jistotu Syn nenesl žádné svoje hříchy a bolesti – nesl bolesti jiných, protože na něho byla položena nepravost nás všech. S božským soucitem se spojuje s člověkem a jako zá- stupce lidského pokolení trpí jako hříšník. Nahlédl do života tobě? Út | 6. dubna 1I řekl Hospodin Xxxxxxxx: „Odejdi ze své zeměpropasti bídy zapříčiněné našimi hříchy a přemostil roklinu, ze svého rodiště a z domu svého otce do země, kterou ti ukážu. 2Učiním tě velkým národem, požehnám tě, velké učiním tvé jméno. Staň se po- žehnáním! 3Požehnám těm, kdo žehnají tobě, prokleji ty, kdo ti zlořečí. V tobě dojdou požehnání veškeré čeledi zeměkterá nás odděluje od Boha.“ (Gn 12,1–37BC 462) 13Tu Hospodin Xxxxxxxx řekl: „Věz naprosto jistěPojď, můj bratře, pojď takový, jaký jsi, hříšný a poskvrněný. Polož své břemeno viny na Je- žíše a vírou se dožaduj jeho zásluh. Pojď hned, dokud je čas milosti, neváhej; vyznej svoje hří- chy, čiň pokání a Bůh ti zcela odpustí. Neopovažuj se promarnit novou příležitost. Naslouchej hlasu lásky, který tě vyzývá, abys vstal z mrtvých a Kristus ti mohl dát světlo. Zdá se, že tvoji potomci budou žít jako hosté v zemikaž- dý nynější okamžik je přímo spojen s údělem neviditelného světa. Xxxxxxx, která nebude jejich; budou tam otročit aby tě tvoje pýcha a budou tam pokořováni po čtyři sta letnevěra vedly k tomu, abys nadále odmítal nabídku milosti. 14Avšak proti pronároduJestli ji však zavrhneš, jemuž budou otročitnakonec budeš naříkat: ‚Minula žeň, povedu při. Potom odejdou s velkým jměním. 15Ty vejdeš ke svým otcům v pokojiskončilo léto, budeš pohřben v utěšeném stáří. 16Sem se vrátí teprve čtvrté pokolení, neboť dosud není dovršena míra Xxxxxxxxxx nepravostia spása nikde‘ (Jr 8,20).“ 17Když pak slunce zapadlo a nastala tma tmoucí, hle, objevila se dýmající pec a mezi těmi rozpůlenými kusy prošla ohnivá pochodeň. 18V ten den uzavřel Hospodin s Xxxxxxx smlouvu: „Tvému potomstvu dávám tuto zemi od řeky Egyptské až k řece veliké, řece Eufratu…“ (Gn 15,13–18) Čeho se týkala smlouva, kterou Bůh uzavřel s Xxxxxxx? Jaký měla význam pro něj i pro celé lidstvo? (Gn 12,1–3; 15,13–18) V této první zaznamenané zprávě o tom, že se Bůh zjevil Xxxxxxxx, mu Bůh přislíbil, že s ním naváže úzký a trvalý vztah – a to ještě dříve, než by naznačil, že mluví o uza- vření smlouvy. Přímá zmínka o smlouvě přichází až později (Gn 15,4–21; 17,1–145T 353). Za- tím Bůh nabízí božsko-lidský vztah velké- ho významu. Opakovaný příslib toho, co všechno Bůh udělá, svědčí o hloubce a veli- kosti Boží nabídky.

Aplikace. Bůh ve své smlouvě zaslíbil Xxxxxxx nejen záchranu, ale později s ním uzavřel ještě další smlouvu, kde Čas od času se zavázalstává, že tímto způsobem lidé jsou tak zklamaní hříchem, odpadnutím či pokrytectvím, které vidí u některých členů církve, že se rozhodnou, že s ní už život na zemi znovu nezničí (Gn 9,9–13)nechtějí mít nic společného. V čem dávají Boží sliby jistotu do života toběCítil ses někdy podobně? Út Jak ti v takových momentech může pomoci vědomí, že Bůh měl, navzdory problémům, ve svém lidu vždy své věrné děti? Čt | 6. dubna 1I řekl Hospodin května 26Vy všichni jste přece skrze víru syny Xxxxxx v Kristu Ježíši. 27Neboť vy všichni, kteří jste byli pokřtěni v Xxxxxx, také jste Xxxxxx oblékli. 28Není už rozdíl mezi židem a pohanem, otrokem a svo- bodným, mužem a ženou. 29Vy všichni jste jedno v Kristu Ježíši. Xxxx-xx Xxxxxxxx, jste potomstvo Xxxxxxxxxx a dědicové toho, co Bůh zaslíbil. (Ga 3,26–29) Bez ohledu na chyby a nedostatky starověké- ho Izraele se Bůh nevzdal plánu mít věrný lid, který mu bude sloužit. Starý zákon ve sku- tečnosti očekává na chvíli, kdy Bůh ustanoví duchovní Izrael – Židy a pohany, kteří budou hlásat evangelium celému světu. Na základě výše uvedených veršů se za- myslete nad následujícími otázkami: O jakém zaslíbení mluví Xxxxx v Ga 3,29? Co rozhoduje o tom, zda se člověk stane dědicem těchto zaslíbení? Co to znamená být „Odejdi ze své zemějedno v Kristu“? Jako syn Xxxxxxxx se Kristus stal v urči- Co pro tebe znamená vědomí, ze svého rodiště že se díky Kristu můžeš stát také „Xxxxxxxxxxx potom- kem“ a „dědicem“ toho, co zaslíbil jemu a jeho národu? Co z domu svého otce do zemětoho pro tebe vyplývá? tém smyslu dědicem smluvních zaslíbení. Při odevzdání našeho života Xxxxxx při křtu získáváme jeho prostřednictvím právo mít účast na zaslíbeních daných Xxxxxxxxxx. Všechno, co Bůh zaslíbil Xxxxxxxxxx, na- cházíme v Xxxxxx a přivlastňujeme si jeho zaslíbení – a to ne díky národnosti, původu nebo pohlaví, ale prostřednictvím milosti, kterou ti ukážunám Bůh uděluje, jestliže mu důvě- řujeme celým srdcem. 2Učiním tě velkým národem„Dar zaslíbený Xxxxxxxxxx a jeho seme- ni neznamenal jen zemi Xxxxxx, požehnám těale zahrno- val celou zemi. Apoštol praví: ‚Zaslíbení, velké učiním tvé jménože dostane svět za dědictví, nebylo dáno Xxxx- xxxxxx a jeho potomstvu na základě záko- na, nýbrž na základě spravedlnosti z víry‘ (Ă 4,13). Staň se po- žehnáním! 3Požehnám těmA Bible jasně říká, kdo žehnají toběže zaslíbení xxxx Xxxxxxxxxx splní Kristus. Všichni, prokleji tykteří náleží Kristu, kdo ti zlořečí. V tobě dojdou požehnání veškeré čeledi zemějsou ‚potomstvo Xxxxxxxxxx a dědicové toho, co Bůh zaslíbil‘ (Ga 3,29), dědici ‚dědictví nehynoucího, neposkvrně- ného a nevadnoucího‘ (1Pt 1,4), dědici země prosté kletby hříchu.“ (Gn 12,1–3PP 170; PP 117–117) 13Tu Hospodin Xxxxxxxx řekl: „Věz naprosto jistěToto zaslíbení se doslova naplní, že tvoji potomci až budou svatí žít jako hosté v zemi, která nebude jejich; budou tam otročit a budou tam pokořováni po čtyři sta letna nové zemi navěky s Kristem. 14Avšak proti pronárodu, jemuž budou otročit, povedu přiPá | 7. Potom odejdou s velkým jměním. 15Ty vejdeš ke svým otcům v pokoji, budeš pohřben v utěšeném stáří. 16Sem se vrátí teprve čtvrté pokolení, neboť dosud není dovršena míra Xxxxxxxxxx nepravosti.“ 17Když pak slunce zapadlo a nastala tma tmoucí, hle, objevila se dýmající pec a mezi těmi rozpůlenými kusy prošla ohnivá pochodeň. 18V ten den uzavřel Hospodin s Xxxxxxx smlouvu: „Tvému potomstvu dávám tuto zemi od řeky Egyptské až k řece veliké, řece Eufratu…“ (Gn 15,13–18) Čeho se týkala smlouva, kterou Bůh uzavřel s Xxxxxxx? Jaký měla význam pro něj i pro celé lidstvo? (Gn 12,1–3; 15,13–18) V této první zaznamenané zprávě o tom, že se Bůh zjevil Xxxxxxxx, mu Bůh přislíbil, že s ním naváže úzký a trvalý vztah – a to ještě dříve, než by naznačil, že mluví o uza- vření smlouvy. Přímá zmínka o smlouvě přichází až později (Gn 15,4–21; 17,1–14). Za- tím Bůh nabízí božsko-lidský vztah velké- ho významu. Opakovaný příslib toho, co všechno Bůh udělá, svědčí o hloubce a veli- kosti Boží nabídky.května

Aplikace. Bůh ve své smlouvě zaslíbil Xxxxxxx nejen Naše naděje na záchranu vychází jen z Xxxxxxxx spravedlnosti, která je nám připočtena, pokud věříme. Jak velikou naději a radost můžeš čerpat z tohoto úžasného daru a zaslíbení? U Xxxxxx - Xxxxxxxx se nejednalo o záchranu, ale později s ním uzavřel ještě další ani o spasení, ani o víru v Boží milost. V Gn 12,1-3 se nejednalo o smlouvu, kde se zavázal, že tímto způsobem už život na zemi znovu nezničí (Gn 9,9–13). V čem dávají Boží sliby jistotu do života tobě? Út | 6. dubna 1I byl to slib - I řekl Hospodin Xxxxxxxx: „Odejdi Xxxxxx ze své země, ze svého rodiště a z domu svého otce do země, kterou ti ukážu. 2Učiním Učiním tě velkým národem, požehnám tě, velké učiním tvé jméno. Staň se po- žehnánímpožehnáním! 3Požehnám Požehnám těm, kdo žehnají tobě, prokleji ty, kdo ti zlořečí. V tobě dojdou požehnání veškeré čeledi země.. Tento slib přešel do smlouvy později. Gn 15,1-6 rozhovor o původním slibu, pak na otázku Abrama ve v. 8 jak to pozná, následuje způsob a uzavření smlouvy v. 9-21, výskyt slova „smlouva“ (1x - Gn 12,1–3) 13Tu Hospodin Xxxxxxxx řekl: „Věz naprosto jistě, že tvoji potomci budou žít jako hosté v zemi, která nebude jejich; budou tam otročit a budou tam pokořováni po čtyři sta let. 14Avšak proti pronárodu, jemuž budou otročit, povedu při. Potom odejdou s velkým jměním. 15Ty vejdeš ke svým otcům v pokoji, budeš pohřben v utěšeném stáří. 16Sem se vrátí teprve čtvrté pokolení, neboť dosud není dovršena míra Xxxxxxxxxx nepravosti.“ 17Když pak slunce zapadlo a nastala tma tmoucí, hle, objevila se dýmající pec a mezi těmi rozpůlenými kusy prošla ohnivá pochodeň. 18V 15,18n V ten den uzavřel Hospodin s Xxxxxxx smlouvu: „Tvému potomstvu dávám tuto zemi od řeky Egyptské až k řece veliké, řece Eufratu…,… Ap. Xxxxx v Ga 3,6-9 (6-18) + Ř 4,1-22 použil tuto událost a ukázal na víru - uvěření Hospodinu, tomu co řekl, jeho slovu: Gn 15,6 Xxxxx Xxxxxxxxxxx uvěřil a on mu to připočetl jako spravedlnost. Ga 3,6 Pohleďte na Xxxxxxxx: `uvěřil Xxxx, a bylo mu to počítáno za spravedlnost.´ Ř 4,3 Co říká Písmo? `Uvěřil Xxxxxxx Xxxx, a bylo mu to počítáno za spravedlnost.´ Ř 4,9b Čteme přece: `Xxxxxxxxxx byla víra počítána za spravedlnost.´ Gn 17,1-22 připomenutí a rozšíření smlouvy, slovo „smlouva“ 13x vv 2.4.7.7.9.10.11.13.13.14.19.19.21 (Nová jména Gn 15,13–1817,4.15) Čeho se týkala smlouvaZnamení je obřízka, kterou Bůh uzavřel s Xxxxxxx? Jaký měla význam pro něj i pro celé lidstvo? ap. Xxxxx o obřízce Ř 4,9-12. Smlouva na Sinaji (Gn 12,1–3; 15,13–18) V této první zaznamenané zprávě o tom, že se Bůh zjevil Xxxxxxxx, mu Bůh přislíbil, že s ním naváže úzký a trvalý vztah – a to ještě dříve, než by naznačil, že mluví o uza- vření smlouvy. Přímá zmínka o smlouvě přichází až později (Gn 15,4–21; 17,1–14Út 8.12.). Za- tím Bůh nabízí božsko-lidský vztah velké- ho významu. Opakovaný příslib toho, co všechno Bůh udělá, svědčí o hloubce a veli- kosti Boží nabídky.

Aplikace. Bůh ve své smlouvě zaslíbil Co to pro tebe znamená „chlubit se Kristovým křížem“? Je to téma, které tě naplňuje ra- dostí a nadšením, nebo ti přijde spíše smutné, ba morbidní? „Kdyby lidé v plné míře pochopili vý- znam velké oběti, kterou přinesl Majestát nebe, když zemřel za člověka, vyvýšili by plán spasení. V srdcích křesťanů by se roz- jímáním o Golgotě probudily čisté, svaté a živé pohnutky. Svými srdci i ústy by osla- vovali Boha a Beránka. Pýše a samolibos- ti se nemůže dařit v srdcích těch, kteří si neustále připomínají golgotské události… Všechno bohatství tohoto světa nemá tako- vou hodnotu, aby mohlo vykoupit jediného hynoucího člověka. Kdo může změřit Kris- tovu lásku ke ztracenému světu, když visel na kříži a trpěl za hříchy viníků? Tato láska byla nezměrná, nekonečná. Xxxxxxx nejen záchranu, ale později s ním uzavřel ještě další smlouvu, kde se zavázalukázal, že tímto způsobem už život na zemi znovu nezničí (Gn 9,9–13)jeho láska je silněj- ší než smrt. Vydobyl pro člověka spasení; uprostřed nejtěžšího boje se silami temno- ty jeho láska stále sílila. Snášel to, že tvář jeho Otce se od něho odvrátila. V čem dávají Boží sliby jistotu do života toběhořkosti své duše musel zvolat: ,Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil? Út | 6Jeho rameno přineslo spasení. dubna 1I řekl Hospodin XxxxxxxxCena za vykoupení člověka byla zaplacena, když v posledním duševním zá- pase vyslovil požehnaná slova, která se jako ozvěna šířila celým stvořením: „Odejdi ze své země, ze svého rodiště a z domu svého otce do země, kterou ti ukážu. 2Učiním tě velkým národem, požehnám tě, velké učiním tvé jméno. Staň se po- žehnáním! 3Požehnám těm, kdo žehnají tobě, prokleji ty, kdo ti zlořečí. V tobě dojdou požehnání veškeré čeledi země,Dokonáno jest.‘“ (Gn 12,1–32T 212. 213) 13Tu Hospodin Xxxxxxxx řekl: „Věz naprosto jistěPo | 14. června 18Víte přece, že tvoji potomci budou žít jste z prázdnoty svého způsobu života, jak jste jej přejali od otců, nebyli vykou- peni pomíjitelnými věcmi, stříbrem nebo zlatem, 19nýbrž převzácnou krví Xxxxxxxxx. On jako hosté v zemiberánek bez vady a bez poskvrny 20byl k tomu předem vyhlédnut před stvořením světa a přišel kvůli vám na konci časů. (1Pt 1,18–20) 12Kdo má Syna, která nebude jejichmá život; budou tam otročit a budou tam pokořováni po čtyři sta letkdo nemá Syna Božího, nemá život. 14Avšak proti pronárodu13Toto píšu vám, jemuž budou otročitkteří věříte ve jmé- no Syna Xxxxxx, povedu při. Potom odejdou s velkým jměním. 15Ty vejdeš ke svým otcům v pokoji, budeš pohřben v utěšeném stáří. 16Sem se vrátí teprve čtvrté pokolení, neboť dosud není dovršena míra Xxxxxxxxxx nepravosti.“ 17Když pak slunce zapadlo a nastala tma tmoucí, hle, objevila se dýmající pec a mezi těmi rozpůlenými kusy prošla ohnivá pochodeň. 18V ten den uzavřel Hospodin s Xxxxxxx smlouvu: „Tvému potomstvu dávám tuto zemi od řeky Egyptské až k řece veliké, řece Eufratu…“ (Gn 15,13–18) Čeho se týkala smlouva, kterou Bůh uzavřel s Xxxxxxx? Jaký měla význam pro něj i pro celé lidstvo? (Gn 12,1–3; 15,13–18) V této první zaznamenané zprávě o tomabyste věděli, že se Bůh zjevil Xxxxxxxx, mu Bůh přislíbil, že s ním naváže úzký a trvalý vztah – a to ještě dříve, než by naznačil, že mluví o uza- vření smlouvymáte věčný život. Přímá zmínka o smlouvě přichází až později (Gn 15,4–21; 17,1–141J 5,12.13). Za- tím Bůh nabízí božsko-lidský vztah velké- ho významu. Opakovaný příslib toho, co všechno Bůh udělá, svědčí o hloubce a veli- kosti Boží nabídky.

Aplikace. Ze zprávy o stvoření muže a ženy vidíme, jak blízký vztah chce mít Bůh ve své smlouvě zaslíbil Xxxxxxx nejen záchranu, ale později s člověkem. Jak s ním uzavřel ještě další smlouvu, kde se zavázal, že tímto způsobem už život na zemi znovu nezničí (Gn 9,9–13)můžeš také ty dnes – i přes svou slabost a hříšnost – navázat osobní vztah? Co ti pomáhá prohlubovat jej a rozvíjet? St | 31. března 16A Hospodin Bůh člověku přikázal: „Z každého stromu zahrady smíš jíst. 17Ze stromu poznání dobrého a zlého však nejez. V čem dávají Boží sliby jistotu do života tobě? Út | 6. dubna 1I řekl Hospodin Xxxxxxxx: „Odejdi ze své zeměden, ze svého rodiště a kdy bys z domu svého otce do zeměněho pojedl, kterou ti ukážu. 2Učiním tě velkým národem, požehnám tě, velké učiním tvé jméno. Staň se po- žehnáním! 3Požehnám těm, kdo žehnají tobě, prokleji ty, kdo ti zlořečí. V tobě dojdou požehnání veškeré čeledi zeměpropadneš smrti.“ (Gn 12,1–32,16.17) 13Tu Hospodin Xxxxxxxx řekl: „Věz naprosto jistěTato zkouška poskytla Xxxxxxx a Evě pří- ležitost využít jejich svobodnou vůli. Byla to také výzva reagovat pozitivně nebo ne- gativně na vztah ke Stvořiteli. Byl to důkaz, že tvoji potomci budou žít Bůh je stvořil jako hosté svobodné, morální by- tosti. Vždyť kdyby neměli příležitost nepo- slechnout, proč by se Bůh namáhal varovat je před neposlušností? „Všechno, co tomu předchází, je přípra- vou na vyvrcholení. Budoucnost lidského pokolení závisí na tomto jediném zákazu. Člověk se nemůže zamotat v zemimnožství růz- ných otázek. Musí pamatovat na jedno jedi- né Boží nařízení. Skutečnost, která nebude jejich; budou tam otročit a budou tam pokořováni po čtyři sta letže mu dal jen jeden zákaz, je projevem Božího milosrden- ství. 14Avšak proti pronárodu, jemuž budou otročit, povedu při. Potom odejdou s velkým jměním. 15Ty vejdeš ke svým otcům v pokoji, budeš pohřben v utěšeném stáří. 16Sem se vrátí teprve čtvrté pokolení, neboť dosud není dovršena míra Xxxxxxxxxx nepravosti.“ 17Když pak slunce zapadlo a nastala tma tmoucí, hle, objevila se dýmající pec a mezi těmi rozpůlenými kusy prošla ohnivá pochodeň. 18V ten den uzavřel Hospodin s Xxxxxxx smlouvu: „Tvému potomstvu dávám tuto zemi od řeky Egyptské až k řece veliké, řece Eufratu…“ (Gn 15,13–18) Čeho se týkala smlouva, kterou Bůh uzavřel s Xxxxxxx? Jaký měla význam pro něj i pro celé lidstvo? (Gn 12,1–3; 15,13–18) V této první zaznamenané zprávě Pozadí široké Boží nabídky – ‚z každé- ho stromu zahrady smíš jíst‘ – svědčí o tom, že tento jeden zákaz není něčím, co by člo- věka omezovalo.“ (Xxxxxxx, H. C. Exposition of Genesis, sv. 1, Columbus, OH: Wartburg Press, 1942, s. 127) Výzvou k poslušnosti xxx Xxx chtěl říci: Já jsem váš Stvořitel. Učinil jsem vás ke své- mu obrazu. Já vás udržuji při životě, díky mně žijete, hýbete se Bůh zjevil Xxxxxxxxa jste. Postaral jsem se o vše, mu Bůh přislíbilco potřebujete pro svoje štěstí a blaho (potravu, domov, společnost), a ustanovil jsem vás pány tohoto světa. Jestliže jste ochotni z lásky ke mně potvrdit vztah se mnou, potom budu vaším Bohem a vy bu- dete mými dětmi. Tento vztah a důvěru, která z něho automaticky vyplývá, můžete potvrdit tak, že poslechnete můj konkrétní příkaz. Náš vztah s ním naváže úzký Bohem může být efektivní a trvalý vztah – a to ještě dřívejen tehdy, než by naznačiljestliže se svobodně roz- hodneme přijmout jeho vůli. Odmítnout jeho vůli v podstatě znamená, že mluví o uza- vření smlouvy. Přímá zmínka o smlouvě přichází až později (Gn 15,4–21na něm chceme být nezávislí; 17,1–14). Za- tím Bůh nabízí božsko-lidský vztah velké- že si myslíme, že ho významu. Opakovaný příslib toho, co všechno Bůh udělá, svědčí o hloubce a veli- kosti Boží nabídkynepotřebujeme.

Aplikace. Bůh ve své smlouvě zaslíbil Xxxxxxx nejen záchranuCo z toho, ale později s ním uzavřel ještě další smlouvuco Xxxxx udělal, kde se zavázalmá právě dnes pro tebe největší význam, že tímto způsobem už život na zemi znovu nezničí (Gn 9,9–13). V čem dávají Boží sliby jistotu do života toběco ti přináší aktuálně největší radost a povzbuzení? Út | 6. dubna 1I řekl Hospodin Xxxxxxxx: „Odejdi ze své země, ze svého rodiště a z domu svého otce do země, kterou ti ukážu. 2Učiním tě velkým národem, požehnám tě, velké učiním tvé jméno. Staň se po- žehnáním! 3Požehnám těm, kdo žehnají tobě, prokleji ty, kdo ti zlořečí. V tobě dojdou požehnání veškeré čeledi země.“ (Gn 12,1–3) 13Tu Hospodin O stavu člověka Xxxxxxxx řekl: „Věz naprosto jistě, že tvoji potomci budou žít jako hosté v zemi, která nebude jejich; budou tam otročit a budou tam pokořováni po čtyři sta let. 14Avšak proti pronárodu, jemuž budou otročit, povedu při. Potom odejdou s velkým jměním. 15Ty vejdeš ke svým otcům v pokoji, budeš pohřben v utěšeném stáří. 16Sem se vrátí teprve čtvrté pokolení, neboť dosud není dovršena míra Xxxxxxxxxx nepravosti.“ 17Když pak slunce zapadlo a nastala tma tmoucí, hle, objevila se dýmající pec a mezi těmi rozpůlenými kusy prošla ohnivá pochodeň. 18V ten den uzavřel Hospodin s Xxxxxxx smlouvu: „Tvému potomstvu dávám tuto zemi od řeky Egyptské až k řece veliké, řece Eufratu…“ (Gn 15,13–18) Čeho se týkala smlouva, kterou Bůh uzavřel s Xxxxxxx? Jaký měla význam Tento náš život – jestli je to vůbec vhodný název pro něj i pro celé lidstvo? (Gn 12,1–3; 15,13–18) V této první zaznamenané zprávě tolik utrpení – svědčí o tom, že pokolení smrtelných lidí je odsouzeno od samého za- čátku. Myslím především na bezednou pro- past neznalosti, která je pramenem všech omylů a která svojí temnotou pohlcuje Xxx- movy syny do té míry, že z ní nikdo bez těžké námahy, slz a obav nemůže uniknout. A tak si člověk oblíbil všechno to, co je zby- tečné a zlé a co přináší tolik žalu, trápení, zármutku a strachu: Nesmyslnou radost z neshod, sporů a válek; podvody, krádeže a loupeže; bezcharakternost a pýchu, nená- vist a ctižádost, vraždy a zabíjení, krutost a divokost, zločinnost a žádostivost; všech- ny hanebné a nečisté vášně…“ (Xxxxxxxx z Hippa. The City of God, New York: Double- day & Co., 1958), sv. 22, kap. 22, s. 519) I když byl tento citát napsán před více než 1500 lety, je stále aktuální. Bez ohledu na to, jaká je naše víra, přesvědčení a morál- ní povědomí, dříve či později se Bůh zjevil každý z nás setká s tím, o čem mluvil Xxxxxxxx, mu Bůh přislíbila bude mnohým z toho do jisté míry ovlivněn. Je strašné, že s ním naváže úzký a trvalý vztah jak hluboko lidstvo padlo. Ať je však naše současná situace jakákoliv, budoucnost je jasná – a to ještě dřívedíky tomu, než by naznačilco Bůh pro nás udělal prostřednictvím života, smrti, vzkříšení a velekněžské služby Xxxxxx Xxxxxx. Je to definitivní naplnění smluvního zaslíbe- ní daného Xxxxxxxxxx, že mluví o uza- vření smlouvyv jeho potomstvu budou požehnány všechny čeledi země. Přímá zmínka o smlouvě přichází až později (Gn 15,4–21; 17,1–14)St | 28. Za- tím Bůh nabízí božsko-lidský vztah velké- ho významu. Opakovaný příslib toho, co všechno Bůh udělá, svědčí o hloubce a veli- kosti Boží nabídky.dubna