DOBA ODPOČINKU. Díl 1 Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami
DOBA ODPOČINKU. Díl 1 Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami § 90
DOBA ODPOČINKU. (1) Provozovatel lodě rozvrhne pracovní dobu tak, aby člen posádky lodě měl mezi koncem jedné směny a začátkem směny následující nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 10 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.
DOBA ODPOČINKU. 1. Řidič musí dodržovat denní a týdenní doby odpočinku definované v článku 1, písm. o) a p).
DOBA ODPOČINKU. Dobu odpočinku Xxxxx (2014, s. 136) definuje jako dobu, která není pracovní dobou. Stejně jako zákoník práce nařizuje zaměstnavatelům poskytování přestávek pro oddech, jídlo, tak vymezuje pojmy nepřetržitý denní a týdenní odpočinek a práci během dovolené a svátků. Doba odpočinku je upravena zákoníkem práce, zákonem 262/2006 Sb. § 90–92. Xxxxxxx (2008, s. 263) píše, že odpočinek mezi dvěma směnami je pojmenován jako doba nepřetržitého odpočinku. Podle zákona 262/2006 Sb. se určuje, že zaměstnanec musí mít pracovní dobu rozvrženou takovým způsobem, aby mezi koncem jedné pracovní směny, a začátkem směny další měl pracovník nepřetržitý odpočinek alespoň 11 hodin a zaměstnanec do 18 let, minimálně 12 hodin, během 24 hodin po sobě jdoucích. Zákon dále uvádí výjimky, při kterých může být doba nepřetržitého odpočinku v po sobě jdoucích 24 hodinách, zkrácena na 8 hodin, ovšem za podmínky, že mu následující odpočinek bude prodloužen o dobu, o kterou byl odpočinek zkrácen. Tyto výjimky, mohou být uplatněny pouze u zaměstnanců starších 18 let (Zákon č. 262/2006 Sb. §90). V případě, že se jedná o práce sezónní, může být náhrada za zkrácenou dobu odpočinku, poskytnuta do 3 týdnů od zkrácení (Zákon č. 262/2006 Sb. §90). Tak jako délka nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami je upravena zákonem, stejně tak zákon stanovuje i povinnou dobu odpočinku pro práci o víkendu, v noci a o svátcích. Zákon o těchto dnech hovoří jako o dnech pracovního klidu. Xxxxxxx (2014) říká, že zaměstnavatel má zákonem zakázáno nařídit svým zaměstnancům práci v těchto dnech. Ve dnech pracovního klidu, může být zaměstnanci nařízena pouze ve speciálních případech, které definuje zákon 262/2006 Sb. § 91. Jedná se o výkon nutných prací, které nemůže zaměstnanec vykonat v pracovní den (Zákon č. 262/2006 Sb. §91). Dále zákon 262/2006 Sb. §91 upravuje nařízení práce ve svátek, kde říká, že zaměstnancům může být nařízena práce ve svátek pouze v případě práce v nepřetržitém provozu, nebo při střežení objektu zaměstnavatele. Xxxxxxx (2008, s. 263) říká, že doba odpočinku není tvořena pouze dobou odpočinku mezi dvěma směnami, ale také nepřetržitým odpočinkem v týdnu. Jedná se dle autora o dobu pracovního volna, kdy zaměstnanec není povinen být v práci a má na to ze zákona právo. Tento způsob odpočinku, je také zanesen v zákoníku práce 262/2006 Sb. Xxxxxxx (2014) píše, že zákon zaměstnavatelům nařizuje, aby pracovní doba byla rozvržena tak, že zaměstnanec má právo na 35 hodin nepřetržitého volna v týdnu. ...