Zjišťování průměrného výdělku Vzorová ustanovení

Zjišťování průměrného výdělku. Při zjišťování průměrného výdělku se postupuje podle hlavy XVIII. zákoníku práce.

Zjišťování průměrného výdělku. Při zjišťování průměrného výdělku se postupuje podle ustanovení § 17 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů, s následujícím upřesněním:

Zjišťování průměrného výdělku. 1.2.1. Při zjišťování průměrného výdělku pro pracovněprávní účely se postupuje podle zákonné úpravy obsažené v ustanovení § 351 a násl. zákoníku práce s tímto upřesněním:

Zjišťování průměrného výdělku. 4.1. Pro zjišťování průměrného výdělku pro účely odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání je rozhodným obdobím předchozí kalendářní rok, je-li takto určené rozhodné období pro zaměstnance výhodnější.

Zjišťování průměrného výdělku. Při zjišťování průměrného výdělku se můžou objevit problémy v případě, že zaměstnancům není přidělována práce v plném rozsahu a stálá mzda je vyplácena ve výši 80% resp. 85%. Průměrný výdělek je zjišťován vydělením hrubé mzdy ze předchozích 12 kalendářních měsíců před začátkem vyrovnávacího období odpracovanou dobou v tomto období. Za odpracovanou pracovní dobu by se měla považovat i doba, kdy zaměstnanci nebyla v některých obdobích přidělována práce. Např. pokud je stálá mzda 80% průměrného výdělku, měla by se započíst odpracovaná doba v rozsahu určeném stejným procentem jako stálá mzda. Tzn., že v měsíci s fondem pracovní doby 160 hodin by se jako odpracovaná doba započetlo 128 hodin (160x0,80). Tento postup by byl použitelný pouze v případě, že by zaměstnanci nebyla přidělována práce po většinu vyrovnávacího období. Pokud by se jednalo o nepřidělování práce pouze v jednom měsíci a v ostatních měsících by byla práce přidělována ve větším rozsahu, čímž by došlo k naplnění fondu pracovní doby za vyrovnávací období, není třeba provést zápočet za měsíc, kdy nebyla práce přidělována. DOPORUČENÍ: po skončení vyrovnávacího období vždy porovnat odpracovanou dobu s fondem pracovní doby. V případě výrazného nenaplnění fondu pracovní doby ve vyrovnávacím období, udělat kroky k zreálnění průměrného výdělku, a to buď v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu, jinak by mohlo dojít k tomu, že průměrný výdělek pro další vyrovnávací období by byl takový, že jeho 80% by bylo vyšších než průměrný výdělek před zavedením konta. V případě pracovní neschopnosti zaměstnance mu náleží v době prvních 21 kal. dnů náhrada mzdy podle § 192 ZP. Při poskytování náhrady je třeba vycházet z rozvrhu směn, které měl zaměstnanec rozepsané na toto období. Výše náhrady by se měla podle našeho názoru vypočítat z průměrného výdělku zaměstnance za předchozích 12 kal. měsíců a nikoliv jen ze stálé mzdy, která tvoří jen 80% průměrného výdělku. Vzhledem k tomu, že tato situace není nikde popsána, doporučujeme si ji zakotvit do KS nebo vnitřního předpisu např. takto: „při výpočtu náhrady mzdy v prvních 21 kal. dnech PN se bude vycházet z průměrného výdělku zjištěného za předchozích 12 kal. měsíců před začátkem vyrovnávacího období“. JE TO PRAVDA????? Od 22. kal. dne PN náleží zaměstnanci nemocenské. Výše nemocenského se i v případě uplatnění konta pracovní doby zjistí podle zákona o NP. Tzn., že rozhodným obdobím bude 12 kal. měsíců před kal. měsícem, ve kterém vznikla nemoc. Zde může být prob...