Skončení pracovního poměru. 1) Pracovní poměr lze skončit pouze zákonem stanoveným způsobem.
2) Při skončení pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele či dohodou ve smyslu § 52 písm. a), b), c) zákoníku práce, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci informaci o právech a povinnostech uchazeče o zaměstnání. V tomto případě bude vyplaceno odstupné minimálně ve výši trojnásobku průměrného výdělku.
3) Délka výpovědní doby nesmí být kratší než 2 měsíce. Prodloužena může být pouze písemnou smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.
4) S vedoucím zaměstnancem může být dohodnuta možnost odvolání z pracovního místa, je-li zároveň dohodnuto, že se vedoucí zaměstnanec může tohoto místa vzdát. Vedoucími místy jsou místa:
a) v přímé řídící působnosti statutárního orgánu, je-li zaměstnavatelem právnická osoba, či zaměstnavatele, je-li zaměstnavatelem fyzická osoba,
b) v přímé řídící působnosti vedoucího zaměstnance přímo podřízeného statutárnímu orgánu, je-li zaměstnavatelem právnická osoba, či zaměstnavateli, je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, a to za podmínky, že tomuto vedoucímu zaměstnanci je podřízen další vedoucí zaměstnanec.
5) Odvolání vedoucího zaměstnance dle bodu 4) může provádět výlučně statutární orgán u právnické osoby nebo zaměstnavatel u fyzické osoby. Odvolání (nebo vzdání se) musí být písemné a doručeno druhému účastníku, jinak je neplatné. Výkon práce končí dnem následujícím po doručení, nebyl-li v odvolání či vzdání se místa uveden den pozdější.
6) Odvoláním nebo vzdáním se místa vedoucího zaměstnance pracovní poměr nekončí. Zaměstnavatel je povinen podat zaměstnanci návrh na změnu jeho dalšího pracovního zařazení na jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Není-li taková, nebo ji zaměstnanec odmítne, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele a současně je dán výpovědní důvod podle § 52 písm. c).
Skončení pracovního poměru. Díl 1 Obecné ustanovení o rozvázání a skončení pracovního poměru
(1) Pracovní poměr může být rozvázán jen
a) dohodou,
b) výpovědí,
c) okamžitým zrušením,
d) zrušením ve zkušební době.
(2) Pracovní poměr na dobu určitou končí také uplynutím sjednané doby.
(3) Pracovní poměr cizince nebo fyzické osoby bez státní příslušnosti, pokud k jeho skončení nedošlo již jiným způsobem, končí
a) dnem, kterým má skončit jejich pobyt na území České republiky podle vykonatelného rozhodnutí o zrušení povolení k pobytu,
b) dnem, kterým nabyl právní moci rozsudek ukládající těmto osobám trest vyhoštění z území České republiky,
c) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno povolení k zaměstnání20), zaměstnanecká karta nebo
(4) Pracovní poměr zaniká smrtí zaměstnance. Zánik pracovního poměru v případě smrti zaměstnavatele, který je fyzickou osobou, upravuje § 342 odst. 1. Díl 2 Dohoda § 49
(1) Dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na rozvázání pracovního poměru, končí pracovní poměr sjednaným dnem.
(2) Dohoda o rozvázání pracovního poměru musí být písemná.
(3) Každá smluvní strana musí obdržet jedno vyhotovení dohody o rozvázání pracovního poměru. Díl 3
Skončení pracovního poměru. Pracovní poměr může být ukončen hned několika způsoby:
Skončení pracovního poměru. (1) Zaměstnavatel může rozvázat pracovní poměr se zaměstnancem v souladu se zákoníkem práce.
(2) Rozvazuje-li zaměstnavatel pracovní poměr z organizačních důvodů (zrušení zaměstnavatele nebo jeho části, přemístění zaměstnavatele nebo jeho části, nadbytečnost zaměstnance) – viz příslušná ustanovení zákoníku práce, informuje o této skutečnosti odborovou organizaci před doručením žádosti odborové organizaci o projednání výpovědí z pracovního poměru. Informováním se rozumí písemné seznámení odborové organizace s jmenným seznamem uvolňovaných pracovníků a podání požadovaných vysvětlení, a to minimálně 1 měsíc před doručením výpovědí zaměstnancům, pokud se smluvní strany nedohodnou jinak.
(3) Dochází-li u zaměstnavatele k hromadnému propouštění je zaměstnavatel povinen splnit veškeré povinnosti dle příslušného ustanovení ZP. Především je zaměstnavatel povinen před dáním výpovědí zaměstnancům projednat s odborovou organizací za účelem dosažení shody opatření směřující k předejití či omezení hromadného propouštění, zmírnění jeho nepříznivých důsledků pro zaměstnance, především možnosti jejich zařazení ve vhodném zaměstnání na jiných pracovištích zaměstnavatele. Pracovní poměr hromadně propouštěného zaměstnance skončí výpovědí nejdříve po uplynutí doby 30 dnů po sobě jdoucích od doručení písemné zprávy zaměstnavatele příslušnému úřadu práce, ledaže zaměstnanec prohlásí, že na prodloužení pracovního poměru netrvá.
(4) Výpovědní doba činí dva měsíce; začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce.
(5) V průběhu výpovědní doby na základě výpovědi ze strany zaměstnavatele z důvodů organizačních změn, zákazu konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání, nebo pro ohrožení touto nemocí, z důvodu dosažení nejvyšší přípustné expozice a z důvodu dlouhodobé ztráty způsobilosti konat dále dosavadní práci (viz příslušná ustanovení ZP), nebo dohody z týchž důvodů, má zaměstnanec k hledání pracovního místa v každém týdnu výpovědní doby nárok na 1/2 dne pracovního volna s náhradou mzdy. Pracovní volno lze se souhlasem zaměstnavatele slučovat.
Skončení pracovního poměru. 3.7.1. Pracovní poměr lze ukončit jedině v souladu se zákoníkem práce, vyjmenovanými důvody a za podmínek stanovených právními předpisy. Výpovědní doba ve společnosti VALEO činí dva měsíce.
3.7.2. Finanční podmínky ukončení pracovního poměru jsou specifikovány ve Mzdovém předpisu.
Skončení pracovního poměru. 1. Pracovní poměr může skončit nebo být rozvázán pouze způsoby a za podmínek uvedených v ZP.
2. Pracovní poměr může být rozvázán jen:
a) dohodou - dohodne-li se zaměstnavatel se zaměstnancem na rozvázání pracovního poměru dohodou, končí pracovní poměr sjednaným dnem. K návrhu na rozvázání pracovního poměru dohodou ze strany zaměstnance se vyjádří vedoucí zaměstnanec a souhlasné nebo nesouhlasné stanovisko vydá vedoucí zaměstnanec rozhodující v pracovněprávních vztazích podle toho, do jakého organizačního útvaru zaměstnanec patří. Toto stanovisko musí být zaměstnanci sděleno písemně. Dohoda o rozvázání pracovního poměru musí být vždy uzavřena písemně, každá ze smluvních stran musí obdržet jedno její vyhotovení.
Skončení pracovního poměru. 3.1. Pracovní poměr může být rozvázán za podmínek stanovených ZP.
3.2. Obě smluvní strany konstatují, že je v oboustranném zájmu nezaměstnávat zaměstnance, kteří porušují povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jimi vykonávané práci, nesplňují požadavky pro řádný výkon práce v důsledku neuspokojivých pracovních výsledků a jednají v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele, čímž ohrožují prosperitu zaměstnavatele. V zájmu objektivního posouzení těchto případů bude zaměstnavatel postupovat takto: - nesplňuje-li zaměstnanec bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon své práce a spočívá-li nesplňování těchto požadavků v neuspokojivých pracovních výsledcích, vyzve jej zaměstnavatel písemně k jejich odstranění v přiměřené době, - poruší-li zaměstnanec méně závažným způsobem povinnosti vyplývající z právních předpisů, vztahujících se k jím vykonávané práci, upozorní jej zaměstnavatel písemně na porušení konkrétní povinnosti a na možnost rozvázání pracovního poměru výpovědí - stejnopis výše uvedené výzvy nebo upozornění předá zaměstnavatel příslušné odborové organizaci, - v případě, že zaměstnanec nezačne dosahovat uspokojivých pracovních výsledků ani po uplynutí lhůty stanovené zaměstnavatelem, může s ním být rozvázán pracovní poměr výpovědí podle § 52 písm. f) ZP, - neupustí-li zaměstnanec ani po písemném upozornění od porušování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci, může s ním být rozvázán pracovní poměr výpovědí podle § 52 písm. g) ZP.
3.3. Zaměstnavatel se zavazuje projednat s příslušnou odborovou organizací závažnost porušování povinností zaměstnance vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci se všemi dopady na možné skončení pracovního poměru.
3.4. Byla-li dána výpověď, skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba je stejná pro výpověď danou zaměstnavatelem i zaměstnancem a činí 2 měsíce, pokud není v pracovní smlouvě sjednána výpovědní doba delší.
Skončení pracovního poměru. 10.1 Skončení pracovního poměru se řídí ust. § 48 a násl. zákoníku práce.
10.2 Výpovědní doba je stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí dva měsíce.
10.3 Výpovědní doba začíná plynout prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém došlo k doručení výpovědi, a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce, s výjimkami vyplývajícími ze zákoníku práce.
Skončení pracovního poměru. Pracovní poměr může být rozvázán: ⮚ dohodou ⮚ výpovědí ⮚ okamžitým zrušením ⮚ uplynutím sjednané doby ⮚ zrušením ve zkušební době Pracovní poměr může být rozvázán jak ze strany zaměstnance, tak i ze strany zaměstnavatele. Podmínky, za kterých může podat výpověď zaměstnavatel, jsou stanoveny v zákoníku práce. Jde-li o rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnance, musí tak být učiněno písemně. V případě pracovního poměru na dobu určitou končí pracovní poměr uplynutím stanovené doby. Okamžité zrušení pracovního poměru je možné podle zákoníku práce. Dohodou končí pracovní poměr dnem sjednaným v písemné smlouvě.
Skončení pracovního poměru. 168
17. Rozhodnutí zaměstnavatele o organizační změně [§ 52 písm. c) ZP] 168