DRUHY SMLUV. Do katastru nemovitostí se zapisují práva k nemovitostem na základě níže uvedených smluv: o smlouvy o převodu vlastnictví k nemovitosti, o smlouvy o zástavním právu k nemovitostem, o smlouvy o převodu bytu a nebytového prostoru (včetně rozestavěného) podle zák. č. 72/1994 Sb., zákon o vlastnictví bytů), o smlouvy o výstavbě, jejíž součástí je převod spoluvlastnických podílů pozemků (§ 21 odst. 3 zák. č. 72/1994 Sb.), o dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem, o dohody o vypořádání společného jmění manželů u nemovitosti, která je předmětem evidence katastru, o dohody o vydání věci uzavřené podle zvláštního předpisu (např. restituční zákon č. 403/1990 Sb., 87/1991 Sb., 229/1991 Sb. atd.), o smlouva o zřízení věcného břemene, o smlouvy o zřízení předkupního práva k nemovitostem, o smlouvy o vložení nemovitosti do základního jmění obchodní společnosti nebo družstva, o smlouvy o předkupním právu k nemovitostem, o smlouvy o zástavním právu k nemovitostem.
DRUHY SMLUV. Smlouvy lze z několika hledisek rozlišovat, některá jsou teoretická, některá vyplývají i přímo ze zákona. Toto třízení lze ve většině případů aplikovat z logiky věci i na právní jednání jako celku. Jako první rozlišení lze uvést třídění smluv na pojmenované (typová, nominátní) a nepojmenované (atypická, innominátní). Podstata tohoto třídění spočívá zejména v tom, jestli zákon určitou smlouvu přímo upravuje a označuje určitým pojmenováním resp. typem (př. zápůjčka, výpůjčka) či nikoli.152 Smluvní typy, které jsou přímo upraveny v zákoně, působí podpůrně (pokud strany nestanoví jinak, použije se zákonná úprava) a slouží zejména k tomu, aby stranám pomohly určit práva a povinnosti a tím předejít problémům, jež by nemusely být schopny předvídat. Úprava je tedy v zásadě dispozitivní, takže stranám tato úprava může sloužit jako předloha toho co by si měly upravit a podrobněji si stanovit práva a povinnosti podle svého uvážení. U smíšených smluv, tedy smluv, jež mají prvky vícero smluvních typů, se za pomoci analogie vyplývající z § 10 odst. 1 OZ určí její obsah, jenž nebyl upraven stranami.153 V OZ je toto třízení obsaženo v rámci úpravy obsahu smlouvy pro, pojmenované smlouvy v § 1746 odst. 1: „Zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv.“ a pro nepojmenované v odst. 2: „Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.“ Možnost uzavřít nepojmenovanou (atypickou) smlouvu je projevem smluvní svobody, jak bylo zmíněno v kap. č. 2.1.3. Podstatné náležitosti nějaké smlouvy určují její typ resp. i její atypičnost, která vede k závěru, že nepůjde o pojmenovanou smlouvu, z těchto náležitostí lze seznat i kauzu (zejména v užším smyslu). U nepojmenovaných smluv bude důležité, zda si strany ujednaly dostatečně určitě svá práva a povinnosti a v tom co si strany