Energetika příštích čtyř desetiletí. Scénáře představené v kapitole 12 popisují hlavní parametry, které by energetika mohla mít. Lze z nich vyčíst, kolik bychom spotřebovali uhlí či vypustili skleníkových plynů nebo jakou část elektřiny vyráběli z obnovitelných zdrojů. Ale parametry nejsou nic více než souhrnná čísla. Proto v této kapitole jdeme o krok dál a stručně diskutujeme, co by scénáře znamenaly pro skutečnou podobu dvou hlavních odvětví: elektroenergetiky a teplárenství. Zásadní změnou, bez které ovšem nelze emise skleníkových plynů snížit na potřebnou úroveň, je úplný útlum spalování uhlí pro výrobu tepla a elektřiny. Uhlí se bude po roce 2050 využívat pouze k průmyslovým účelům (především v hutnictví). Možná to na první pohled zní poměrně divoce. Ale domácí zásoby jsou omezené a v polovině století budou beztak docházet. Dokonce i kdyby kvůli dolům byl zbourán nejen Horní Jiřetín a Černice, ale také Zahořany, Bylany, Podlesice a Chemopetrol Litvínov, dodávky hnědého uhlí by v roce 2055 činily 6 milionů tun oproti současným 44 milionům.328 Zásoby domácího černého uhlí dojdou kolem roku 2030.329 Náhradě uhlí se tudíž v horizontu desítek let nevyhneme. Co se musí stát, aby česká elektroenergetika a teplárenství opravdu vypadaly takhle, diskutujeme v kapitole X. Navrhujeme v ní hlavní opatření, jež stát musí podniknout, aby rozhýbal investice, nastartoval inovace v průmyslu a pomohl domácnostem snížit účty za energii.
