Zásobování teplem. Tato dokumentace řeší vytápění a ohřev vzduchu pro nucené větrání a vytápění. tepelná ztráta objektu 55 kW potřeba tepla pro ohřev vzduchu 35 kW Celkem 90 kW Celková spotřeba tepla bude uhrazena dvěma plynovými teplovodními kotli. Je uvažováno s topným spádem 75/55°C. Kotelna bude vystrojena všemi zabezpečovacími a regulačními prvky dle příslušných norem a předpisů. Zejména se jedná a zablokování kotlů při nedostatku vody- s ohledem na umístění kotelny v 0.XX. Kotle budou v provedení turbo s odkouřením do střechy. Vnitřní výpočtová teplota výstavních prostor 18°C. V objektu budou použity tři systémy vytápění: - teplovzdušné v 1.PP. Vzduch bude ohříván v jednotce – součást dodávky VZT a kanálkem v podlaze rozveden do místností potřebných vytápět. - radiátorový sytém. Bude použit v sociálních zařízeních a kancelářích v 0.XX. Bude navržen klasický systém s použitím deskový radiátorů připojených z podlahy, případně ze zdi. Na tělesech budou osazeny termostatické hlavice. - podlahové vytápění. Bude navržen do všech výstavních a vstupních prostor. V 0.XX bude navržen mokrý systém – do betonové desky. V 0.XX to ze statických důvodů bude suchý sytém – do desek s vyfrézovanými drážkami. V každém podlaží bude umístěn směšovací rozdělovač s příslušným počtem přípojek pro vytápěcí smyčky. Voda do podlahového systému nesmí překročit 50°C, povrchová teplota podlahové krytiny max. 29°C. Rozdělovače budou na kotle připojeny samostatnou větví- objem místnosti : 350 m3 množství větracího vzduchu : 700 m3/h objem místnosti : 250 m3 množství větracího vzduchu : 500 m3/h - množství větracího vzduchu 1 200 m3/h objem místnosti : 170 m3 množství větracího vzduchu : 170 m3/h objem místnosti : 270 m3 množství větracího vzduchu : 270 m3/h - množství větracího vzduchu 440 m3/h objem místnosti : 235 m3 množství odsávaného vzduchu : 700 m3/h
Zásobování teplem. Z h o d n o c e n í s o u č a s n é h o s t a v u : Obec nemá vybudované žádné centrální tepelné zdroje a ani výhledově nejsou plánovány. Teplofikace obce je založena v současné době převážně na využívání tuhých paliv prostřednictvím individuálních kotlů instalovaných u jednotlivých uživatelů. Charakter zástavby jednoznačně předurčuje individuální výrobu tepla. Z dalších médií je v minimální míře využíváno pro vytápění elektrické energie. Pro výhledové záměry je uvažováno s elektrickým vytápěním max. do 10 % bytového fondu. Pro vaření a ohřev TUV je též v maximální míře využíván elektrická energie. Tuhá paliva pro tyto účely jsou využívána v minimálním rozsahu. Obdobná je situace i u objektu občanské vybavenosti a podnikatelské sféry. N á v r h : V rámci dalšího rozvoje obce, zejména v oblasti výstavby rodinných domů, se předpokládá pro vytápění využít v maximální míře ušlechtilých paliv, zejména zemního plynu. Plynovodní sítě jsou projektovány v celé obci. S užitím elektrické energie u nové zástavby se nepočítá plošně, pouze v individuálních případech dle vyvolaného zájmu. Při realizaci elektrického vytápění se předpokládá měrný příkon 12-15 kW na domácnost, při využití plynu 2,6 m3/hod. Pro občanskou vybavenost, komunální odběry a podnikatelské subjekty je nutné určit potřebný příkon individuálně - podle druhu použitého média, rozsahu vytápěných prostor, účelu a velikosti objektu.
Zásobování teplem. Zůstává zachována stávající koncepce tepelného zásobování. soustředěná výstavba bytových domů centrálně ze stávajících tepelných zdrojů, nová výstavba bude řešena individuálně přednostně na bázi zemního plynu (kotelny pro jednotlivé domy nebo byty). Přípustné je dále vytápění ze zdrojů spalujících biomasu a využívajících další obnovitelné zdroje, v okrajových částech využívajících elektrickou energii.
Zásobování teplem. 2.3.2.1. Ve městě Hlučín jsou zastoupeny takřka všechny druhy vytápěcích soustav i způsobů vytápění, od lokálních topidel, domovních a blokových kotelen, po kotelny I. kategorie, s tepelným výkonem nad 3,5 MW.
2.3.2.2. Pro centrální zásobování teplem se doporučuje v maximální míře využívat kapacity stávajících tepelných zdrojů, zejména blokových kotelen, pro stávající i navrhovanou zástavbu. Nové bytové domy (BD) se navrhuje zásobovat teplem s nových domovních nebo blokových kotelen, popřípadě je možné využít přebytek kapacity stávajících kotelen, který vzniká kvůli zateplování a výměně oken v BD. V případě možnosti nové kotelny napojit na SCZT.
2.3.2.3. Decentralizovaný způsob vytápění pro stávající zástavbu zůstane během návrhového období zachován. Jedná se o individuální vytápění RD, objektů druhého bydlení a samostatné kotelny pro některé objekty vybavenosti a podnikatelských aktivit. Zásobování teplem nově navržených rodinných domů, objektů vybavenosti a podnikatelských aktivit navrhuje ÚP řešit lokálním vytápěním s vybudování samostatných kotelen.
2.3.2.4. V palivo - energetické bilanci je preferováno využití zemního plynu, elektrické energie a biomasy (dřevní hmota).
Zásobování teplem. Trasy tepelných napaječů a plochy pro výrobu a distribuci tepla v soustavě CZT. Trasy sítě 110 kV a napájecí sítě 22 kV, uzlové body 110/22 kV a vstupní rozvodny 22 kV.
Zásobování teplem. Stávající způsoby vytápění zůstanou zachovány. Upřednostňováno/doporučováno je využívání alternativních a obnovitelných zdrojů energie (tepelná čerpadla, solární energie).
Zásobování teplem. Vzhledem k vzrůstajícím cenám energií pro vytápění je možno využívat i obnovitelné zdroje energie (například biomasa, tepelná čerpadla, solární energie), není však přípustné spalování nekvalitních pevných paliv (například nekvalitní hnědé uhlí, komunální odpad) v k tomu technicky nezpůsobilých topných zařízeních. V obci nebude zakládán centrální zdroj tepla. Východním okrajem řešeného území prochází katodově chráněná trasa produktovodu ČEPRO a.s. Ochranné pásmo produktovodu je vymezeno 300 m po obou stranách od osy potrubí. Podmínky ochranného pásma a bezpečnostních vzdáleností jsou při řešení ÚP Jivno respektovány a jsou podrobně popsány v kapitole II.c. v textové části II. Odůvodnění.
Zásobování teplem. V obci se neuvažuje se zakládáním centrálního zdroje tepla a vzhledem k velké vzdálenosti od systému CZT města České Budějovice, se neuvažuje ani s napojením na tento systém. Jako alternativních a doplňkových zdrojů tepla je doporučeno využití obnovitelných zdrojů energie. Zejména je však potřeba u nově navrhovaných staveb dosáhnout volbou vhodných konstrukcí dosáhnout standardů nízkoenergetických nebo lépe pasivních domů. Východním okrajem řešeného území prochází katodově chráněná trasa produktovodu ČEPRO a.s.. Všechny stavby a činnosti (např. zástavba, polní cesty, biokoridory atd.) plánované v ochranném pásmu produktovodu musí respektovat minimální vzdálenosti stanovené platnými právními předpisy i ČSN. V území dotčeném vlastním vedením trasy produktovodu je nutné počítat i s výkonem práva provozovatele podzemního produktovodu, kterým je ČEPRO a.s.. Je tudíž potřeba umožnit vstupovat, vjíždět při stavbě, provozování, opravách, změnách nebo odstraňování podzemního potrubního dálkovodu na nemovitosti dotčené produktovodem a odstraňovat a oklešťovat stromoví. Ochranné pásmo produktovodu je vymezeno 300 m po obou stranách od osy potrubí a vyplývá z vládního nařízení č. 29/1959 a ČSN 650204. Vládní nařízení č. 29/1995 Sb. stanoví :
Zásobování teplem. 2.3.3.1. Zásobování teplem řešit přednostně napojením na stávající systém centrálních zdrojů zásobování teplem (blokové a domovní kotelny).
2.3.3.2. Odpojování stávajících odběrů napojených od centrálních zdrojů připouštět pouze výjimečně, při požadavku na změnu topného média pro technologické účely.
2.3.3.3. V palivo-energetické bilanci tepelných zdrojů preferovat využití zemního plynu s doplňkovou funkcí tuhé biomasy.
2.3.3.4. U decentralizovaných zdrojů tepla se navrhuje přednostní využití zemního plynu, elektrické energie, biomasy, tepelných čerpadel a slunečních kolektorů.
Zásobování teplem. Individuální systém zásobování teplem se nemění. Preferovaným palivem zůstává především plyn a ekologická obnovitelná paliva.