Nakládání s Účtem. 14.1 S Účtem je oprávněn nakládat Majitel účtu, nebo jeho zákonný zástupce.
Nakládání s Účtem. S Účtem je oprávněn nakládat, tj. zejména uzavřít smlouvu o účtu, dohodnout změnu jejího obsahu, založit a změnit Podpisový vzor, ukončit vztah založený smlouvou o účtu, jen Klient - majitel Účtu, jiná osoba jen na základě zvláštní plné moci udělené Klientem - majitelem Účtu způsobem stanoveným právním předpisem. *(6)
Nakládání s Účtem. 15. Jiná osoba než Majitel účtu může nakládat s účtem pouze na základě zákonného zmocnění nebo zvláštní plné moci udělené Majitelem účtu, ve které je výslovně vymezeno konkrétní právní jednání při nakládání s účtem.
Nakládání s Účtem. Z dikce zákonné úpravy je třeba rozlišovat mezi nakládáním s účtem jako takovým a nakládáním pouze s peněžními prostředky na tomto účtu. Pod pojmem nakládání s účtem je třeba chápat úkony týkající se samotného účtu, případně smlouvy o 22 Liška, P.: K některým otázkám smlouvy o běžném účtu podle obchodního zákoníku, časopis Právní rozhledy, č. 17/2006, s. 612 - 613 běžném účtu. Podle ustanovení § 709 odst. 3 ObchZ pod tento pojem řadíme uzavření smlouvy, její změny a její ukončení, ať už dohodou nebo výpovědí. Právo nakládat s účtem má přímo ze zákona majitel účtu, který jedná osobně. Ovšem v praxi často nastává situace, že za majitele účtu mohou jednat jeho zástupci, ať zákonní nebo smluvní. V případě jednání zástupce zmocněného na základě plné moci, je potřeba v důsledku požadavku písemné formy smlouvy o běžném účtu, aby i tato plná moc byla udělena písemně. Od 1.1.2005, kdy bylo ustanovení § 709 odst. 3 novelizováno zákonem č. 554/2004 Sb., je třeba k nakládání s účtem udělení majitelem účtu speciální plné moci s úředně ověřeným podpisem. Před tímto datem banky požadovaly speciální plné moci k uzavření smlouvy o běžném účtu23. Pokud za majitele účtu jedná zástupce určený ze zákona (zákonný zástupce), tak se musí řídit v mezích zákonné úpravy občanského zákoníku podle § 26 a násl. ObčZ. Majitelem běžného účtu může být také právnická osoba, za kterou ovšem jedná podle § 13 odst. 1 ObchZ a § 20 odst. 1 ObčZ její statutární orgán nebo zástupce. Právní úkony činěné statutárním orgánem jsou považovány za úkony právnické osoby. Jsou tedy činěny jejím jménem. Pokud přejde právo statutárního orgánu jednat za právnickou osobu na jinou osobu (např. v důsledku likvidace na likvidátora), pak i tato osoba jedná za právnickou osobu jejím jménem. V případě právnické osoby existuje i skupina osob, které právo nakládat s účtem nemají, pokud jim ovšem nebude udělena zvláštní plná moc. Jde osoby uvedené v ustanoveních § 13 odst.3 a § 15 ObchZ a ustanovení § 20 odst. 2 ObčZ. Určitý názorový střet vzniká při otázce, zda právo nakládat s účtem má bez zvláštní plné moci prokurista. Názorový proud odpovídající na tuto otázku kladně, uvádí na podporu svého názoru argument, vycházející z dikce ustanovení § 14 odst. 1 ObchZ., které říká, že prokurista je zásadně oprávněn ke všem právním úkonům, k nimž dochází při provozu podniku, i když se k nim vyžaduje zvláštní plná moc. Zastánci opačného názoru24 především oponují, cituji, „že prokurista neprojevuje vůli majitele účtu, nejedná s...
Nakládání s Účtem. V zásadě pouze majitel účtu má přímo ze zákona oprávnění nakládat s účtem. ☞ uzavření smlouvy (zřízení běžného účtu), ☞ každá změna smlouvy včetně změny příloh smlouvy, které tvoří součást jejího obsahu, ☞ založení a změna podpisových vzorů, ☞ zrušení smlouvy, resp. všechny právní úkony směřující k ukončení vztahu založeného smlouvou o běžném účtu (s tím souvisí např. i právo naložit se zůstatkem zrušeného účtu).50 Zcela zásadní je přitom důsledné rozlišování úpravy nakládání s účtem (§ 709 odst. 3) a úpravy nakládání s prostředky na účtu (§ 710 odst. 2), která bude vyložena dále. Jiná osoba než majitel účtu je podle výše uvedeného ustanovení oprávněna s účtem nakládat pouze na základě zvláštní plné moci, kterou ji udělí majitel účtu. Bude tak tedy činit jménem majitele účtu jako jeho zmocněnec, přičemž zmocnění musí být formulováno jako oprávnění nakládat s konkrétním účtem zmocnitele. Druhým 48 Centrální registr úvěrů vznikl v roce 2002. Jedná se o informační databázi, kterou vytváří ČNB z údajů získaných od bank, poboček zahraničních bank, popř. dalších osob, ve které se shromažďují informace o pohledávkách za dlužníky (zejm. bankovní spojení, identifikační údaje o majitelích účtů a informace vypovídající o bonitě a důvěryhodnosti klientů). Nejedná se o veřejnou databázi, přístup k ní mají opět pouze banky, pobočky zahraničních bank, popř. další oprávněné osoby, za podmínek stanovených vyhláškou ČNB (vyhl. ČNB č. 164/2002 Sb., o podmínkách přístupu k informacím v informační databázi České národní banky).
Nakládání s Účtem. § 20 § 21 § 22
Nakládání s Účtem. 14.1 S Účtem je oprávněn nakládat Majitel účtu, nebo jeho zákonný zástupce. pozdější den zrušení Účtu. Příkaz k dispozici se
Nakládání s Účtem. Nakládání s účtem se rozumí uzavření, změna smlouvy o běžném účtu a skončení vztahu založeném touto smlouvou. Je třeba tuto činnosti odlišit od nakládání s peněžními prostředky na účtu. K nakládání s účtem je oprávněn pouze majitel účtu. Pokud je majitel účtu fyzická osoba, jedná osobně, případně za ni jedná zákonný zástupce. V případě majitele účtu jako právnické osoby, jedná svým statutárním orgánem. Pokud pravomoci statuárního orgánu přešly na jinou osobu, jako například na likvidátora, je také oprávněn nakládat s účtem. Jiné osoby, které jsou ze zákona oprávněny jednat za právnickou osobu (vedoucí organizační složky podniku, zmocněný při provozu podniku), nemají právo bez zvláštní plné moci k nakládání s účtem. V případě prokuristy není odpověď jednoznačná. Z dikce ustanovení charakterizující prokuru vyplývá, že prokurista je zmocněn ke všem právním úkonům, ke kterým dochází při provozu podniku, ačkoli je k nim jinak potřeba zvláštní plné moci. Je otázkou, zda nakládání s účtem je možné považovat za právní úkon související s provozem podniku. Pochyby také vyvolává samotná konstrukce prokury, která je v první řadě zastoupením podnikatele.106 Nakládat s účtem může jiná osoba mimo majitele účtu, pokud je vybavena zvláštní plnou mocí s úředně ověřeným podpisem. Pokud je plná moc udělena před bankou, úřední ověření se nepožaduje. Nakládáním s peněžními prostředky se rozumí platební příkazy bance, neboli pokyny bance k výplatám a platbám z účtu. Nakládat s peněžními prostředky mohou osoby uvedené v podpisových vzorech, které mají náležitosti plné moci. I sám majitel účtu musí být uveden v podpisových vzorech, aby mohl nakládat s peněžními prostředky. Banka může nakládat s peněžními prostředky na účtu, pokud je tak výslovně ujednáno ve smlouvě nebo na základě zákona. Způsob úročení peněžních prostředků na účtu primárně stanoví smlouva. Smlouva může vyloučit placení úroků ze zůstatku bankou, pokud tak neučiní, banka je povinna úroky platit.
Nakládání s Účtem. Tato podkapitola pojednává o právním institutu nakládání s účtem u obou právních režimů smluv, neboť příslušná úprava v obchodním zákoníku není vyloučena. Za nakládání s účtem je považováno především jednání majitele účtu, na základě kterého dochází k uzavření či změně smluv a rovněž též k jejich zrušení. Rozumějí se jím tedy právní úkony majitele účtu, které se týkají účtu samotného. "Uzavřít nebo změnit smlouvu o běžném účtu anebo ukončit vztah založený smlouvou o běžném účtu je oprávněn jen majitel účtu."109 Majitelem účtu je osoba, pro kterou byl účet zřízen. Může se jednat o osobu fyzickou i právnickou. Obě musí jednat osobně110, což znamená, že fyzická osoba jedná sama za sebe, popřípadě za ní jedná její zákonný zástupce a právnická osoba jedná prostřednictvím svého statutárního orgánu. Pokud má účet více než jednoho majitele, je tedy zřízen společně pro více majitelů, hovoříme o spolumajitelích účtu. Každý spolumajitel má postavení majitele účtu s tím omezením, že nakládat s účtem mohou pouze společně. Rovněž mohou uzavřít dohodu ve smlouvě o běžném účtu, že s účtem nakládá jeden z nich. 111 Vzhledem k tomu, že příslušná úprava je dispozitivní, lze sjednat např. i dohodu, že s účtem nakládají společně dva z pěti spolumajitelů apod. tedy, že s účtem mohou nakládat jen někteří ze spolumajitelů. "Jiná osoba než majitel účtu může nakládat s účtem jen na základě zvláštní plné moci udělené majitelem účtu, na níž je jeho podpis úředně ověřen. Úřední ověření podpisu se nevyžaduje, je-li plná moc udělena před bankou."112 109 Ustanovení § 709 odst. 3 věta první obchodního zákoníku. Ustanovení je kogentní. 110 Příslušným jednáním projevuje svou vlastní vůli.
Nakládání s Účtem. 1. Majitel účtu je oprávněn získávat informace a vydávat pokyny týkající se všech karet vydaných k jeho účtu.