Odůvodnění podmínek pro využití nezastavěného území Vzorová ustanovení

Odůvodnění podmínek pro využití nezastavěného území. 25 K.2.1 Údaje o celkovém rozsahu řešených ploch a podílu půdy náležící do ZPF, zařazení do tříd ochrany zemědělské půdy 28 K.2.2 Informace o existenci závlah, odvodnění a staveb k ochraně pozemku před erozní činností vody 31
Odůvodnění podmínek pro využití nezastavěného území. Územní plán definuje v kapitole E.9 podmínky pro využití nezastavěného území. Tyto podmínky jsou definovány pro plochy krajinné ZZ, AP.t, AP.p, XX, LU, MU a MU.s. První podmínkou je, že stavby, zařízení a jiná opatření musí být umisťovány v souladu s charakterem plochy a v souladu s charakterem nezastavěného území. Tím je myšleno, že např. stavby pro lesnictví by měly být umisťovány v lese nebo např. v pásmu 50 m od okraje lesa. S ohledem na významné krajinné hodnoty území, zachovalý krajinný ráz, současnou praxi při povolování problematických staveb v nezastavěném území, kdy dochází ke snaze umísťovat různé objekty s obytnou funkcí, či skrytou obytnou nebo rekreační funkcí do volné krajiny (na což upozornila i agentura ochrany přírody a krajiny) se definuje jednoznačná podmínka, která uvádí, že ochrana nezastavěného území je nadřazena osobního komfortu potenciálního stavebníka. Cílem je eliminovat takové záměry, které umožňují skryté bydlení či rekreaci. Není nutné, aby stavby pro zemědělství byly dispozičně upraveny na několikapokojové stavby např. s dispozicí 2+kk, byly odkanalizovány, napojeny na elektřinu, měli zajištěny dostatečný osvit místností, či dokonce opatřeny krbovými kamny. Dalším případem mohou být např. objekty vydávané za myslivecké posedy, které mají komfortní vnitřní krytý prostor o rozměrech cca 2,5 × 2,5 × 3 m, osazený na železné konstrukci a zásadně se tak odlišují od původních posedů, které mají podobu pouze vyvýšené dřevěné plošiny o rozměru cca 1,0 × 1,0 m s lavicí, doplněnou stříškou nebo i obvodovými stěnami. V nezastavěném území je možné výslovně umísťovat stavby pro zemědělství a rybolov, které jsou nepodsklepené, do 60 m2 zastavěné plochy a max. do výšky 5m. Podmínky prostorového uspořádání vychází ze stavebního zákona, kdy je v § 103 stavebního zákona odst. 1 písm. e) bod 2. uvedeno, že stavební povolení ani ohlášení nevyžadují stavby pro zemědělství do 60 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky bez podsklepení. Uvedené parametry umožňují realizaci pouze staveb drobného měřítka, které zásadně nenaruší krajinný ráz. Dále se umožňuje realizace staveb pro lesnictví, hospodaření v lesích, pro výkon práva myslivosti (např. krmelec, posed, přístřešek pro uskladnění oplocenek, apod.), pro vodní hospodářství (různé typy staveb, zařízení, opatření, terénních úprav souvisejících se zlepšením vodního režimu v krajině), ochranu přírody a krajiny, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu včetně přípojek např. elektrickým ohradníkům. Pro ...

Related to Odůvodnění podmínek pro využití nezastavěného území

  • DOPLŇUJÍCÍ USTANOVENÍ O VYUŽÍVÁNÍ VÝSLEDKŮ (VČETNĚ PRÁV DUŠEVNÍHO A PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ) Vedle ustanovení článku II.9.3 platí, že pokud příjemce vytvoří v rámci projektu vzdělávací materiály, musí být takové materiály zpřístupněny prostřednictvím internetu zdarma a v rámci otevřených licencí3.

  • CO NEPOVAŽUJEME ZA POJISTNOU UDÁLOST A ZA CO TEDY POJISTNÉ PLNĚNÍ VŮBEC NEPOSKYTNEME? Za pojistnou událost nepovažujeme smrt, ke které dojde v době: Příčina smrti Xxxx úraz kdy na našem účtu není v okamžiku úrazu připsáno první běžné pojistné sebevražda do 24 měsíců od počátku hlavního pojištění ostatní příčiny než stihneme posoudit pojistné riziko (datum přijetí rizika naleznete na pojistce, může to být nejpozději 2 měsíce od sjednání hlavního pojištění) V takovém případě hlavní pojištění zanikne a my Vám samozřejmě zaplacené pojistné vrátíme.

  • Změny v projektu, zánik příjemce s likvidací a změny podmínek čerpání poskytnuté dotace (1) Příjemce je povinen průběžně a prokazatelným způsobem informovat poskytovatele o všech změnách souvisejících s projektem (o změně harmonogramu realizace projektu, změně statutárního orgánu, změně osoby odpovědné za realizaci projektu, zahájení insolvenčního řízení proti příjemci, rozhodnutí o úpadku příjemce, vstupu příjemce do likvidace, sloučení s jiným příjemcem dotace, zrušení právnického osoby, přeměně právnické osoby nebo o jiné situaci směřující k zániku příjemce), vyjma změn uvedených v odst. (3) a odst. (4) tohoto článku, nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o změnách dozvěděl. (2) V případě, že dochází u příjemce k zániku s likvidací, je příjemce povinen vrátit nedočerpané prostředky poskytovateli, a to nejpozději do zahájení likvidace příjemce. V případě, že v důsledku zániku příjemce s likvidací není možné provést projekt, na který byla dotace poskytnuta, je příjemce povinen vrátit celou částku poskytnuté dotace poskytovateli, a to nejpozději do zahájení likvidace příjemce. Stejně tak je příjemce povinen postupovat v případě, že bude zahájeno insolvenční řízení proti příjemci jako dlužníkovi, příslušným soudem bude rozhodnuto o úpadku příjemce nebo nastane jiná situace směřující k zániku příjemce. Pokud příjemce nevrátí do lhůt uvedených výše poskytnutou dotaci, stávají se prostředky dotace zadrženými ve smyslu ustanovení § 22 a násl. zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZORP“ nebo „zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů“), bude postupováno dle tohoto zákona a zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. (3) Příjemce je povinen požádat poskytovatele prokazatelným způsobem o schválení záměru změnit podmínky čerpání poskytnuté dotace vyžadující rozhodnutí orgánu poskytovatele, který schválil poskytnutí dotace. Žádost je nutné podat s takovým předstihem, aby bylo o změně podmínek čerpání poskytnuté dotace rozhodnuto před ukončením doby realizace projektu. (4) Příjemce je povinen požádat poskytovatele prokazatelným způsobem o schválení záměru změnit podmínky čerpání poskytnuté dotace vyžadující změnu této smlouvy (zejména změnu účelu dotace, typu dotace, doby realizace projektu). Žádost je nutné podat s takovým předstihem, aby byl dodatek k této smlouvě uzavřen před ukončením doby realizace projektu.

  • NABYTÍ VLASTNICKÉHO PRÁVA A PŘECHOD NEBEZPEČÍ ŠKODY 47. Vlastnické právo k Předmětu koupě Kupující nabývá okamžikem, kdy Prodávající splní podle odstavce 40 Kupní smlouvy povinnost odevzdat Předmět koupě Kupujícímu. 48. Nebezpečí škody na Předmětu koupě přechází na Kupujícího okamžikem, kdy Prodávající splní podle odstavce 40 Kupní smlouvy povinnost odevzdat Předmět koupě Kupujícímu. 49. Smluvní strany se dohodly, že § 2121 – 2123 Občanského zákoníku a rovněž obchodní zvyklosti, jež jsou svým smyslem nebo účinky stejné nebo obdobné uvedeným ustanovením, se nepoužijí.

  • PŘECHOD VLASTNICKÉHO PRÁVA A NEBEZPEČÍ ŠKODY 57. Vlastnické právo k Předmětu koupě přechází na Kupujícího okamžikem, kdy Kupující potvrdí Dodací list. 58. Nebezpečí škody na Předmětu koupě přechází na Kupujícího okamžikem, kdy Kupující potvrdí Dodací list, nebo kdy Kupující bezdůvodně odmítne Dodací list potvrdit. 59. Ustanovení §2121–2123 Občanského zákoníku se neužijí.

  • Kdo je osobou nabízející cenné papíry nebo osobou, která žádá o přijetí k obchodování? Osobou nabízející cenné papíry je Emitent.

  • Nebezpečí škody na věci a přechod vlastnického práva 1. Zhotovitel nese od doby převzetí staveniště do řádného předání díla Objednateli a řádného odevzdání staveniště Objednateli nebezpečí škody a jiné nebezpečí na: a) díle a všech jeho zhotovovaných, obnovovaných, upravovaných a dalších částech, a b) plochách, případně objektech umístěných na staveništi a na okolních pozemcích, či pod staveništěm nebo těmito pozemky, a to od doby převzetí staveniště do řádného předání díla jako celku a řádného odevzdání staveniště Objednateli, pokud nebude v jednotlivých případech dohodnuto jinak. 2. Zhotovitel nese, do doby řádného protokolárního předání díla Objednateli, nebezpečí škody vyvolané použitím věcí, přístrojů, strojů a zařízení jím opatřenými k provedení díla či jeho části, které se z důvodu své povahy nemohou stát součástí či příslušenstvím díla a které jsou či byly použity k provedení díla, a kterými jsou zejména: a) zařízení staveniště provozního, výrobního či sociálního charakteru; a/nebo b) pomocné stavební konstrukce všeho druhu nutné či použité k provedení díla či jeho části (např. podpěrné konstrukce, lešení); a/nebo c) ostatní provizorní či jiné konstrukce a objekty použité při provádění díla či jeho části. 3. Zhotovitel nese nebezpečí škody a jiná nebezpečí na všech věcech, které Xxxxxxxxxx sám či Objednatel opatřil za účelem provedení díla či jeho části, a to od okamžiku jejich převzetí (opatření) do doby řádného protokolárního předání díla, popř. u věcí, které je Xxxxxxxxxx povinen vrátit, do doby jejich vrácení. Zhotovitel rovněž odpovídá Objednateli za škodu způsobenou jeho činností v souvislosti s plněním Smlouvy. 4. Objednatel je od počátku vlastníkem zhotovovaného díla a všech věcí, které Xxxxxxxxxx opatřil k provedení díla od okamžiku jejich zabudování do díla. Xxxxxxxxxx je povinen ve smlouvách se všemi poddodavateli toto ujednání respektovat tak, aby Objednatel takto vlastnictví mohl nabývat, a nesmí sjednat výhradu ve smyslu ustanovení § 2132 a násl. občanského zákoníku, ani jinou podobnou výhradu ohledně přechodu či převodu vlastnictví. Splnění této povinnosti Xxxxxxxxxxx je zajištěno zárukou za provedení díla. V případě porušení tohoto ustanovení je Objednatel oprávněn již bez dalšího od Xxxxxxx odstoupit. 5. Veškeré věci, podklady a další doklady, které byly Objednatelem Zhotoviteli předány a nestaly se součástí díla, zůstávají ve vlastnictví Objednatele, resp. Objednatel zůstává osobou oprávněnou k jejich zpětnému převzetí. Zhotovitel je Objednateli povinen tyto věci, podklady či ostatní doklady vrátit na výzvu Objednatele, a to nejpozději ke dni řádného předání díla, s výjimkou těch, které prokazatelně a oprávněně spotřeboval k naplnění svých závazků ze Xxxxxxx.

  • Vlastnické právo ke zboží a nebezpečí škody na zboží 1. Kupující nabývá vlastnické právo ke zboží okamžikem převzetí zboží od prodávajícího. 2. Nebezpečí škody na zboží přechází na kupujícího okamžikem převzetí zboží od prodávajícího.

  • Vznik smluvního vztahu 9.1 Banka uzavírá s Klientem Smlouvy zpravidla ve svých obchodních místech. Smlouvu lze uzavřít též elektronicky či jinými technickými prostředky s využitím prostředků umožňujících určení jednající osoby (např. elektronický podpis) a zachycení obsahu Smlouvy. Není-li ve Xxxxxxx stanoveno jinak, je Xxxxxxx uzavírána na dobu neurčitou. 9.2 Smlouva je uzavřena až po dosažení shody o všech jejích náležitostech. Na uzavření Smlouvy nevzniká Klientovi nárok a Banka má právo ukončit kdykoli jednání o jejím uzavření i bez uvedení důvodu. Přijetí nabídky Banky učiněné Klientovi nesmí obsahovat žádné změny, ani nesmí odkazovat na jiné obchodní podmínky než na VOP nebo příslušné Produktové podmínky. Je-li Smlouva uzavřena v jiné formě než písemné, platí tato Smlouva za uzavřenou pouze s obsahem, na kterém se strany dohodly nebo který Banka Klientovi písemně potvrdila ve svém potvrzení. Klient i Banka na sebe přebírají nebezpečí změny okolností v souvislosti s právy a povinnostmi smluvních stran vyplývajícími ze Smlouvy a zároveň vylučují uplatnění ustanovení § 1766 občanského zákoníku6 na svůj smluvní vztah založený Smlouvou.

  • Odůvodnění projektu a jeho cíle Popište co vás k podání žádosti vede; jaká je výchozí situace, jaký problém chcete vyřešit; co tím chcete dosáhnout, jaké jsou cíle projektu - co chcete zlepšit, zkvalitnit...