Perspektiva Turecka do budoucna. Jak již bylo zmíněno, v souvislosti s možným rozšířením Evropské unie o Turecko bývá zmiňováno množství především negativních aspektů. Několik z nich bylo zmíněno první kapitole, kdy se jako nejvýznamnější a politicky nejcitlivější z pohledu členských států jeví počet obyvatel a také islámské náboženství, které ovlivňuje nejen kulturu a hodnoty, ale i celkový pohled na demokracii a lidská práva – tedy další problematické oblasti vztahů s Tureckem. Z finančního hlediska je to pak problematika podpory tureckých zemědělců skrze společnou zemědělskou politiku, popřípadě další finanční pomoc v rámci politiky soudržnosti.34 Souhlas s rozšířením musí být ze strany EU dán jednomyslně. V rámci EU můžeme najít v podstatě jen jednu zemi, která je velmi silně pro vstup Turecka a velmi jen podporuje, a to je Velká Británie.35 Oproti tomu současná německá kancléřka Xxxxxx Xxxxxx i francouzský prezident Xxxxxxx se vyjádřili, že raději by Turecko viděli ne jako členský stát, ale ve vztahu „privilegovaného partnerství“ s EU.36 Francie obecně patří k tradičním odpůrcům členství Turecka v Unii. V tomto smyslu se vyjádřil například bývalý francouzský prezident Xxxxxx Xxxxxxx x’Xxxxxxxx, který řekl, že „přijetí Turecka by znamenalo konec Evropy“37. Francie velmi těžce nese nejen to, že by se stala až třetím nejlidnatějším státem Unie, ale také velmi silnou podporu Spojených států pro členství Turecka v EU. V tomto smyslu se vyjádřil např. bývalý prezident Xxxxxx Xxxx, který na summitu NATO v Ankaře v roce 2004 vyjádřil svůj názor, že Turecko je na členství připraveno, na což velmi výmluvně reagoval tehdejší francouzský prezident Xxxxxxx Xxxxxx, který mu řekl, ať si hledí svého.38 Francouzský postoj k rozšíření o Turecko je vyjádřen také v nedávné změně francouzské ústavy z roku 2008, která mimo jiné počítá s referendem o každém novém rozšíření.39 Negativní postoj a kritika nezaznívají jen z francouzské strany. Podle některých autorů ostatní země tento otevřený postoj Francie a také Německa využívají a schovávají se za něj. Od skandinávských států a také od Evropského parlamentu zaznívá především kritika týkající se dodržování lidských práv etnických a národnostních menšin v Turecku a velmi nevýrazného pokroku v této oblasti.40 Postoje zástupců členských států na otázku rozšíření bývá často velmi silně ovlivněn názorem společnosti. V některých zemích je dokonce souhlas s rozšířením předmětem referenda. Proto téma rozšíření a názoru obyvatel na něj bývá pravidelně předmětem průz...
