Platná právní úprava bytového spoluvlastnictví Vzorová ustanovení

Platná právní úprava bytového spoluvlastnictví. Aktuální platná právní úprava bytového spoluvlastnictví je upravena převážně v ObčZ, konkrétně mezi ustanoveními §§ 1158 až 1222 ObčZ. Jako oddíl pátý, dílu čtvrtého, hlavy druhé v části ObčZ věnované absolutním majetkovým právům je součástí právní úpravy spoluvlastnictví jako jeho zvláštní podoba. Navazuje tak na úpravu obecnou. Toto systematické zařazení je dokladem základu vazby mezi předměty právních vztahů v bytovém spoluvlastnictví, kterým je právě spoluvlastnictví dělené nemovitosti.35 Zvláštní povaha bytového spoluvlastnictví, odlišující jej od spoluvlastnictví obecného, spočívá v jeho kombinaci ideální a reálné povahy spoluvlastnictví.36 Jak uvádí Xxxxxxxx Xxxxxxxxx, bytové spoluvlastnictví je „zvláštním podílovým spoluvlastnictvím […] a zvláštním akcesorickým spoluvlastnictvím.“37 Obecná právní úprava spoluvlastnictví je k úpravě bytového spoluvlastnictví subsidiární a přiměřeně použitelná,38;39 byť komplexnost a specifičnost úpravy bytového spoluvlastnictví potřebu obracet se k obecné úpravě a priori nevyvolává. Za korektiv přiměřeného použití se pak, kromě vyloučení obecného ustanovení z důvodu existence ustanovení zvláštního, považuje zejména aplikace norem obecného spoluvlastnictví v souladu se smyslem a účelem bytového spoluvlastnictví.40 Obecná úprava, také nazývaná jako spoluvlastnictví podílové, má při aplikaci touto rigorózní prací zkoumaného právního institutu smlouvy o výstavbě zásadní dopady na právní vztahy z výstavby vzešlé před vznikem jednotek. Například v ustanovení § 1174 odst. 1 ObčZ tak lze nalézt výslovný odkaz k jejímu použití. Vnitřně lze právní úpravu bytového spoluvlastnictví dělit na úpravu věcných práv a na úpravu správy společné věci. Do druhé z uvedených skupin patří úprava postavení vlastníka jednotky, úprava jeho práv a povinností či správy domu a pozemku společenstvím vlastníků jednotek (nebo správcem). Naopak mezi věcná práva se řadí úprava vzniku a změn

Related to Platná právní úprava bytového spoluvlastnictví

  • Výhrada vlastnického práva 6.1 Kupující nabývá vlastnické právo k zboží až úplným zaplacením kupní ceny včetně DPH, kurzových rozdílů, souvisejících úroků z prodlení a smluvních pokut plynoucích kupujícímu z kupní smlouvy. Zboží tak zůstává až do úplného zaplacení všech finančních závazků kupujícího ve vztahu k prodávajícímu ve vlastnictví prodávajícího. 6.2 Po dobu trvání výhrady vlastnictví je prodávající oprávněn za účasti oprávněného zástupce kupujícího kontrolovat, jak je zboží užíváno a udržováno. Kupující je povinen kontrolu prodávajícímu umožnit. 6.3 Po dobu trvání výhrady vlastnictví je kupující povinen a) udržovat zboží v náležitém stavu a provádět potřebné opravy a údržbu autorizovaným servisním střediskem, b) nezastavit, nezcizit zboží, nebo neumožnit jeho užívání třetí osobou bez předchozího písemného souhlasu prodávajícího, c) informovat prodávajícího bez zbytečného odkladu o exekuci nebo ostatních opatřeních třetí osoby na svůj majetek, včetně uplatnění zadržovacího práva třetí osobou ve vztahu ke zboží a odstranit tato opatření na své náklady. 6.4 Pokud je kupující po dobu trvání výhrady vlastnictví v prodlení s plněním jakéhokoli závazku vůči prodávajícímu, a prodávající kupujícího vyzve, a) nesmí kupující zboží anebo jeho části užívat, a/nebo b) je kupující povinen prodávajícímu zboží nebo jeho část vydat za účelem zajištění pohledávek prodávajícího. 6.5 Pokud kupující ani přes písemnou výzvu prodávajícího nezaplatí kupní cenu nebo nevyrovná jakékoli jiné finanční závazky vyplývající z kupní smlouvy nebo pokud nastane některý z případů specifikovaných v bodě 11.2 písmeno b) těchto Obchodních podmínek, má prodávající právo vstoupit prostřednictvím svých pracovníků nebo pověřených zástupců s veškerými nezbytnými a odpovídajícími dopravními prostředky do prostor užívaných kupujícím, nebo do jiných lokalit, kde se může nacházet zboží, k němuž se vztahuje výhrada vlastnictví, za účelem jeho odebrání a kupující je povinen prodávajícímu k odebrání zboží poskytnout veškerou součinnost.

  • OSOBITNÉ USTANOVENIA O ŠTÁTNEJ POMOCI 1. Štátna, resp. minimálna pomoc sa poskytuje v súlade so zákonom o štátnej pomoci. 2. V zmysle § 5 ods. 2 zákona o štátnej pomoci príjemcom je ten, kto vykonáva hospodársku činnosť bez ohľadu na právnu formu a spôsob financovania a v koho prospech bol vykonaný právny úkon, ktorý ho oprávňuje na získanie pomoci. Na účely tohto zákona sa hospodárskou činnosťou rozumie každá činnosť, ktorá spočíva v ponuke tovaru alebo služieb alebo v ponuke tovaru a služieb na trhu. 3. Podľa čl. 107 Zmluvy o fungovaní Európskej únie (ZFEÚ) sa pravidlá štátnej pomoci, resp. minimálnej pomoci vo všeobecnosti uplatňujú len vtedy, keď je príjemcom pomoci „podnik“ (v čl. 107 ZFEÚ označený ako „podnikateľ“), pričom podnikom sa rozumie každý subjekt vykonávajúci hospodársku činnosť bez ohľadu na právne postavenie a spôsob jeho financovania (ďalej len „podnik“). 4. Pod nepriamou štátnou pomocou sa rozumie poskytnutie čo i len časti finančných prostriedkov zúčastnenému podniku alebo zúčastneným podnikom príjemcom z prostriedkov poskytnutých poskytovateľom na účet príjemcu, a to v prípade, ak príjemca nespĺňa aspoň jednu z podmienok uvedených v ods. 10 tohto článku. 5. Zmluvné strany sa dohodli, že v prípade, ak je príjemcom podnik v zmysle ods. 3 tohto článku, vzťahujú sa na neho ustanovenia ods. 2, 7 a 8 tohto článku. Ustanovenia ods. 4, 9 až 15 tohto článku sa na neho nevzťahujú. 6. Zmluvné strany sa dohodli, že v prípade, ak príjemcom nie je podnik v zmysle ods. 3 tohto článku, vzťahujú sa na neho ustanovenia ods. 4, 9 až 15 tohto článku. Ustanovenia ods. 2, 7 a 8 tohto článku sa na neho nevzťahujú. 7. V prípade podniku rozdiel finančných prostriedkov medzi rozpočtom Projektu a výškou finančných prostriedkov poskytnutých poskytovateľom vo forme štátnej pomoci, ktoré nebudú poskytnuté poskytovateľom, je príjemca povinný zabezpečiť z vlastných zdrojov alebo z iných zdrojov ako je štátny rozpočet. 8. V prípade podniku finančné prostriedky poskytnuté poskytovateľom na účet príjemcu predstavujú štátnu pomoc podľa nariadenia Komisie Európskej únie č. 1407/2013 z 18.12.2013 o uplatňovaní článkov 107 a 108 Zmluvy o fungovaní Európskej únie na pomoc de minimis. 9. Príjemca, ktorý nie je podnikom, čestne vyhlasuje, že sa jeho prostredníctvom podniku, ktorý je jeho spoluriešiteľskou organizáciou (zúčastnený podnik), neposkytuje žiadna nepriama štátna pomoc. 10. Za poskytovanie nepriamej štátnej pomoci sa nepovažuje konanie ak je splnená aspoň jedna z týchto podmienok (podľa ods. 28 Rámca pre štátnu pomoc na výskum, vývoj a inovácie – 2014/C 198/01): a) zúčastnený podnik znáša celkové náklady Projektu, alebo b) výsledky spolupráce, ktoré nevedú k vzniku práv duševného vlastníctva, sa môžu vo veľkom rozsahu rozširovať a akékoľvek práva duševného vlastníctva, ktoré sú výsledkom činností výskumnej organizácie/príjemcu, sa v plnej miere pridelia príjemcovi, alebo c) akékoľvek práva duševného vlastníctva vyplývajúce z projektu, ako aj príslušné prístupové práva sú pridelené zúčastnenému podniku spôsobom, ktorý primerane odráža jeho pracovné balíky, príspevky a príslušné záujmy, alebo d) výskumná organizácia/príjemca dostane za práva duševného vlastníctva, ktoré sú výsledkom jej činností a sú prevedené na zúčastnený podnik alebo ku ktorým získal zúčastnený podnik prístupové práva, kompenzáciu zodpovedajúcu trhovej cene. Od uvedenej kompenzácie sa môže odpočítať absolútna výška hodnoty akéhokoľvek finančného alebo nefinančného príspevku zúčastneného podniku na náklady spojené s činnosťami výskumnej organizácie/príjemcu, ktorých výsledkom boli príslušné práva duševného vlastníctva. 11. Pod pridelením v plnej miere sa na účely tejto Zmluvy rozumie, že príjemca má v plnej miere hospodársky prospech z týchto práv, ponechaním si plného práva s nimi disponovať, ide najmä o vlastnícke právo a licenčné právo. Tieto podmienky môžu byť splnené, aj keď sa príjemca rozhodne uzavrieť ďalšie Zmluvy týkajúce sa týchto práv, vrátane ich licencovania spolupracujúcemu partnerovi. 12. Náhrada zodpovedajúca trhovej cene práv duševného vlastníctva sa týka náhrady za hospodársky prospech vyplývajúci z týchto práv v plnej výške. V súlade so všeobecnými zásadami štátnej pomoci a vzhľadom na ťažkosti spojené s objektívnym stanovovaním trhovej ceny práv duševného vlastníctva bude podmienka považovaná za splnenú, ak bude príjemca ako predajca v momente uzatvárania Zmluvy preukázateľne rokovať s cieľom získať maximálny prospech. 13. V prípade porušenia ods. 9 tohto článku príjemcom, poskytovateľ bude požadovať od príjemcu vrátenie finančných prostriedkov poskytnutých zúčastnenému podniku alebo zúčastneným podnikom formou nepriamej štátnej pomoci. 14. Príjemca sa zaväzuje vrátiť finančné prostriedky poskytnuté vo forme nepriamej štátnej pomoci poskytovateľovi v lehote do 15 dní odo dňa doručenia oznámenia o zistení poskytnutia finančných prostriedkov vo forme nepriamej štátnej pomoci a výzvy na ich vrátenie zaslanej poskytovateľom. 15. V prípade, že príjemca nevráti finančné prostriedky poskytnuté vo forme nepriamej štátnej pomoci poskytovateľovi v lehote uvedenej v ods. 14 tohto článku, zakladá toto nesplnenie povinnosti oprávnenie poskytovateľa na odstúpenie od Zmluvy a povinnosť príjemcu na vrátenie nespotrebovaných finančných prostriedkov poskytovateľovi. Týmto nie sú dotknuté ustanovenia všeobecne záväzných predpisov.

  • Změny v projektu, zánik příjemce s likvidací a změny podmínek čerpání poskytnuté dotace (1) Příjemce je povinen průběžně a prokazatelným způsobem informovat poskytovatele o všech změnách souvisejících s projektem (o změně harmonogramu realizace projektu, změně statutárního orgánu, změně osoby odpovědné za realizaci projektu, zahájení insolvenčního řízení proti příjemci, rozhodnutí o úpadku příjemce, vstupu příjemce do likvidace, sloučení s jiným příjemcem dotace, zrušení právnického osoby, přeměně právnické osoby nebo o jiné situaci směřující k zániku příjemce), vyjma změn uvedených v odst. (3) a odst. (4) tohoto článku, nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o změnách dozvěděl. (2) V případě, že dochází u příjemce k zániku s likvidací, je příjemce povinen vrátit nedočerpané prostředky poskytovateli, a to nejpozději do zahájení likvidace příjemce. V případě, že v důsledku zániku příjemce s likvidací není možné provést projekt, na který byla dotace poskytnuta, je příjemce povinen vrátit celou částku poskytnuté dotace poskytovateli, a to nejpozději do zahájení likvidace příjemce. Stejně tak je příjemce povinen postupovat v případě, že bude zahájeno insolvenční řízení proti příjemci jako dlužníkovi, příslušným soudem bude rozhodnuto o úpadku příjemce nebo nastane jiná situace směřující k zániku příjemce. Pokud příjemce nevrátí do lhůt uvedených výše poskytnutou dotaci, stávají se prostředky dotace zadrženými ve smyslu ustanovení § 22 a násl. zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZORP“ nebo „zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů“), bude postupováno dle tohoto zákona a zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. (3) Příjemce je povinen požádat poskytovatele prokazatelným způsobem o schválení záměru změnit podmínky čerpání poskytnuté dotace vyžadující rozhodnutí orgánu poskytovatele, který schválil poskytnutí dotace. Žádost je nutné podat s takovým předstihem, aby bylo o změně podmínek čerpání poskytnuté dotace rozhodnuto před ukončením doby realizace projektu. (4) Příjemce je povinen požádat poskytovatele prokazatelným způsobem o schválení záměru změnit podmínky čerpání poskytnuté dotace vyžadující změnu této smlouvy (zejména změnu účelu dotace, typu dotace, doby realizace projektu). Žádost je nutné podat s takovým předstihem, aby byl dodatek k této smlouvě uzavřen před ukončením doby realizace projektu.

  • CO NEPOVAŽUJEME ZA POJISTNOU UDÁLOST A ZA CO TEDY POJISTNÉ PLNĚNÍ VŮBEC NEPOSKYTNEME? Za pojistnou událost nepovažujeme smrt, ke které dojde v době: Příčina smrti Xxxx úraz kdy na našem účtu není v okamžiku úrazu připsáno první běžné pojistné sebevražda do 24 měsíců od počátku hlavního pojištění ostatní příčiny než stihneme posoudit pojistné riziko (datum přijetí rizika naleznete na pojistce, může to být nejpozději 2 měsíce od sjednání hlavního pojištění) V takovém případě hlavní pojištění zanikne a my Vám samozřejmě zaplacené pojistné vrátíme.

  • Vlastnická práva 8.5.1 Vlastníkem zhotovovaného díla je od počátku objednatel. 8.5.2 Vlastnické právo k předmětu plnění nabývá objednatel průběžně, jak je dílo prováděno zabudováváním použitých materiálů, dodaných výrobků a technického vybavení, a to okamžikem jejich zabudování do stavby. 8.5.3 Zhotovitel vykonává po dobu přechodu vlastnického práva podle odstavce 8.5.2. tohoto článku do předání a převzetí plnění nad takto vzniklým vlastnictvím objednatele správu. Výkon správy končí okamžikem řádného předání a převzetí díla v souladu s touto smlouvou. 8.5.4 Všechny podklady, které objednatel předá zhotoviteli pro provedení díla, zůstávají ve vlastnictví objednatele a zhotovitel je musí vrátit objednateli včetně všech zhotovených kopií.

  • Režimy, ve kterých náleží zaměstnavateli příspěvek Při splnění všech podmínek uvedených v čl. II a podmínky uvedené v čl. I bod 3. této dohody je zaměstnavatel oprávněn čerpat příspěvek v níže uvedených režimech dle podmínek těchto jednotlivých režimů:

  • KOMUNIKACE MEZI ZADAVATELEM A DODAVATELI Veřejná zakázka je zadávána v plném rozsahu elektronicky pomocí certifikovaného elektronického nástroje E-ZAK dostupného na xxxxx://xxxxxxx.xxxx.xx/. Veškeré úkony v rámci tohoto zadávacího řízení a rovněž veškerá komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem probíhá elektronicky, a to zejména prostřednictvím elektronického nástroje E-ZAK. Veškeré písemnosti zasílané prostřednictvím elektronického nástroje E-ZAK se považují za řádně doručené dnem jejich doručení do uživatelského účtu adresáta v elektronickém nástroji E-ZAK. Na doručení písemnosti nemá vliv, zda byla písemnost jejím adresátem přečtena, případně, zda elektronický nástroj E-ZAK adresátovi odeslal na kontaktní emailovou adresu upozornění o tom, že na jeho uživatelský účet v elektronickém nástroji E-ZAK byla doručena nová zpráva či nikoliv. Za řádné a včasné seznamování se s písemnostmi zasílanými zadavatelem prostřednictvím elektronického nástroje E-ZAK, jakož i za správnost kontaktních údajů uvedených u dodavatele, odpovídá vždy dodavatel. Zadavatel dodavatele upozorňuje, že pro plné využití všech možností elektronického nástroje E-ZAK je dodavatel či účastník zadávacího řízení povinen provést a dokončit registraci xxxxx://xxxxxxx.xxxx.xx/xxxxxxxxxx.xxxx do Centrální databáze dodavatelů (CDD) systému XXX.xx na adrese xxxxx://xxx.xx/#/xxxxxxxxxx. Zadavatel současně upozorňuje účastníky, že registrace není okamžitá a podléhá schválení administrátorem systému, jenž má 2 pracovní dny na akceptaci, nebo zamítnutí registrace, pokud žádost o registraci nebude obsahovat veškeré požadované údaje. Podmínky a informace týkající se elektronického nástroje E-ZAK včetně informací o používání elektronického podpisu jsou dostupné na xxxxx://xxxxxxx.xxxx.xx/xxxxxx_0/xxxx-xxxxxx- dodavatele-cdd-pdf. Pro odpovědi na případné otázky týkající se uživatelského ovládání elektronického nástroje E-ZAK je možné využít uživatelskou podporu E-ZAK (tel.: +000 000 000 000, e-mail: xxxxxxx@xxxx.xx).

  • KOMUNIKACE MEZI ZADAVATELEM A DODAVATELEM Při komunikaci mezi Zadavatelem a Dodavateli nesmí být narušena důvěrnost nabídek a úplnost údajů v nich obsažených. Zadavateli nesmí být umožněn přístup k obsahu nabídek před uplynutím lhůty stanovené pro jejich podání.

  • Přechod vlastnictví Na pojistitele nepřechází vlastnictví nalezeného pojištěného majetku, za který pojistitel poskytl pojistné plnění v důsledku pojistné události na takovém majetku. Pojistitel a pojistník, resp. pojištěný, se mohou ve smlouvě dohodnout jinak.

  • Podmínky pro likvidaci pojistné události 8.1 V případě pojistné události je pojistník povinen předat pojistiteli údaje pouze o po- jištěném (dle odst. 10.7 této smlouvy), u něhož nastala pojistná událost. Pojištěný, kterému nastala pojistná událost, je povinen poskytnout pojistiteli bez zbytečného odkladu tyto prvotní doklady nutné pro posouzení nároku na pojistné plnění: • vyplněný formulář pojistitele „Oznámení pojistné události“, • kopii Potvrzení pracovní neschopnosti s uvedeným datem počátku pracovní neschopnosti, se stanovením příslušného čísla diagnózy a s vyznačením pravi- delných kontrol u lékaře (s čitelnou adresou lékaře), • došlo-li k hospitalizaci, propouštěcí zprávu z nemocničního zařízení (kopie s či- telnou adresou lékaře), • potvrzení zaměstnavatele nebo kopii Živnostenského listu, pokud je pojištěný osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) nebo kopii Zápočtového listu, pokud není pojištěný zaměstnán v pracovním poměru. • vyplněný formulář pojistitele „Oznámení pojistné události“, • kopii pracovní smlouvy včetně všech podepsaných dodatků k pracovní smlouvě, • kopii „Dokladu o rozvázání pracovního poměru“ (výpověď z pracovního pomě- ru, dohoda o ukončení pracovního poměru apod.), • kopii rozhodnutí, že je pojištěný veden v evidenci u příslušného Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, • kopie všech pracovních smluv uzavřených na dobu určitou nebo neurčitou včetně podepsaných dodatků k pracovním smlouvám, ze kterých vyplývá, že pojištěný byl zaměstnán nejméně 12 měsíců před počátkem pojištění. 8.2 Další potřebné šetření je pojistitel povinen a zároveň oprávněn provádět přímo s pojištěným.