Podnikání. Smluvní strany dohodly:
Podnikání podstatou podnikání je samostatné rozhodování určité osoby o tom: Podnikání je spojeno s hospodářským rizikem!
Podnikání znamená podnikatelskou činnost pojištěného v rozsahu uvedeném ve smlouvě vykonávanou na základě živnostenského nebo jiného oprávnění v souladu s příslušnými právními předpisy.
Podnikání. Doprava a přepravaBezpečnost práce, Základní pojmy v dopravě, Základní přepravní a obchodní podmínky, Dopravní a přepravní prostředky, Dopravníinfrastruktura, Dopravní a přepravní provoz, Nekonvenční doprava a přeprava LogistikaVlastnosti a hodnocení zboží, Obaly a balení zboží Dopravní zeměpisHospodářská mapa světa, zeměpis České republiky, Evropská unie
Podnikání. Doprava a přepravaZákladní pojmy v dopravě, Základní přepravní a obchodní podmínky, Dopravní a přepravní provoz
Podnikání. Každý Zavázaný účastník se zavazuje provozovat Hlavní předmět podnikání v rozsahu existujícím ke dni uzavření této smlouvy.
Podnikání. Podle § 2 obchodního zákoníku (dále jen „ObchZ“) je podnikání činnost, kterou podnikatel vykonává soustavně, samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku. Subjekty podnikatelské činnosti označujeme souhrnným názvem „podnikatel“. Náš právní řád používá pojem podnikatel pro označení jak fyzické tak i právnické osoby. V jiných právních řádech se můžeme setkat i s označením jako je například obchodník či kupec. Má práce obsahuje i několik grafů, které jsou sestaveny z dat uvedených v Registru ekonomických subjektů. V tomto registru jsou evidovány ekonomické subjekty, které mají postavení podnikatele. Za statistickou jednotku typu podnik se považuje ekonomický subjekt, který podle informací ze statistických zjišťování nebo z administrativních zdrojů vykazuje ekonomickou aktivitu.
Podnikání. Nová pravidla pro kosmetiku se zjednoduší Právní úpravy kosmetiky se v rámci boje proti přílišné byrokracii v Evropské unii zjednoduší. Celých 27 národních legislativních norem, které mají dohromady více než 3500 stránek, bude do budoucna nahrazeno jediným nařízením. To – na rozdíl od směrnice – platí pro členské státy přímo, není třeba ho převádět do národní legislativy. Stávající směrnice o kosmetice z roku 1976, která byla 55x novelizována, přestane platit. „Právní úprava kosmetiky je příkladem evropské legislativy, které může být zralá pro zjednodušení. Pracovat s 27 různými převedenými zákony je pro kosmetické firmy nákladnější a pracnější více, než je nezbytné“, uvedl při příležitost představení nařízení místopředseda Evropské komise pro podnikání a průmysl Xxxxxx Xxxxxxxxx. Toto nařízení by zároveň měla posílit bezpečnost výrobků, jako jsou například deodoranty, zubní pasty či krémy na opalování, a snížit náklady pro podnikatele. Požadavky na hodnocení bezpečnosti výrobků budou zpřehledněny a díky zavedení systému zjednodušené notifikace dojde ke snížení administrativních nákladů až o 50 %. Stávající pravidla, zakazující testování kosmetických přípravků na zvířatech, zůstala zachována. Nařízení rovněž harmonizuje reportování škodlivých efektů kosmetických výrobků dozorovým orgánům, pravidla stahování výrobků z prodeje a koordinace při vymáhání těchto požadavků mezi odpovědnými orgány v jednotlivých členských státech. xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxx=XX/ 08/184 Zaměstnanost v EU stále roste V reakci na výzvy globalizace a demografických změn stanovila Evropská rada několik cílů týkajících se zaměstnanosti: • v roce 2010 by měla míra zaměstnanosti dosáhnout 70 % (v roce 2005 to bylo 67 %), • zaměstnanost žen by měla v roce 2010 dosahovat 60 % (v roce 2005 byla 57 %), • zaměstnanost nejstarší věkové skupiny osob v produktivním věku (55+) by v roce 2010 měla být 50 %. Pokrok dosažený na cestě k těmto cílům uvádějí čtvrtletně připravované zprávy o situaci na trhu práce (Labour Market Review). Dalším podkladem byla Společná zpráva o zaměstnanosti, která posuzuje, jak členské státy na trhu práce implementovaly opatření, která vyplývají z jejich národních programů reforem, jež jsou součástí Lisabonské strategie. Podle zpráv se zaměstnanost zvyšovala ve všech členských zemích EU s výjimkou Dánska, kde zřejmě došlo k nasycení