Práce z domova. Jedná se o práci mimo pracoviště zaměstnavatele. Jak název sám napovídá, tento typ práce umožňuje zaměstnancům pracovat část týdne nebo celou pracovní dobu z domova. Zaměstnanec si sám rozvrhuje pracovní dobu a zákoník práce se u tohoto typu opatření uplatní s některými výjimkami, na tyto zaměstnance se nevzta- huje ustanovené o rozvržení stanovené týdenní pracovní doby a o prosto- jích. Zaměstnavatel je povinen stanovit rozvržení pracovní doby do směn pro účely dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance, a to z důvodů případné platby náhrady mzdy. Zaměstnancům konající práci z domova nenáleží pří- platek za práci přesčas ani příplatek za práci ve svátek. U práce z domova mohou být problémem pracovní úrazy, zejména řešení otázky, zda se tyto úrazy staly v pracovní době a v souvislosti s výkonem práce, či nikoliv. Také ochrana osobních údajů a obchodního tajemství zaměstnavatele a jejich za- bezpečení před zneužitím můžou být při práci z domova ztíženy.
Práce z domova. Podle §317 zákoníku práce zaměstnanec, který nepracuje na pracovišti zaměstna- vatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonává sjednanou práci, si sám rozvrhuje pracovní dobu, s tím, že mu nepřísluší náhrada mzdy nebo platu při jiných důležitýchosobníchpřekážkách v práci, nepřísluší muani mzdanebo plat nebo náhrad- ní volno za práci přesčas ani náhradní volno nebo náhrada mzdy anebo příplatek za práci ve svátek. Ostatní příplatky, na něž zaměstnancům vzniká právo, ať již podle zákoníku práce (příplatek za noční práci a příplatek za práci v sobotu a v neděli) nebo z kolektivní, pracovní či jiné smlouvy, či podle případné úpravy provedené vnitřním předpisem zaměstnavatele, náležejí i těmto zaměstnancům, a to podle sjednaných nebo stano- vených podmínek. Podle nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, přísluší domáckým zaměstnancům náhrada mzdy nebo platu v případě, že důležitou překážkou v práci je vlastní svatba (popř. svatba rodiče nebo dítěte), změna bydliště (přestěhování) nebo úmrtí v rodině. Domácký zaměstnanec nemá nárok na podporu při ošetřování člena rodiny, ale nemo- censká pracovníkovi v případě onemocnění náleží. Občanský zákoník v §§724-732 umožňuje i práci na základě příkazní smlouvy, využitel- nou např. při sousedské výpomoci nebo při hlídání dětí mezi známými. Na tyto čin- nosti, pokud nejsou vykonávány soustavně a za účelem dosažení zisku, nemusí být živnostenské oprávnění. Podnikatelskou činností by bylo, kdyby služba byla nabízena všem, např. prostřednictvím inzerátu. Příkazní smlouva může být sjednána i ústně a sjednaná činnost může být provedena jak bezplatně, tak i za odměnu. Takovýto příjem z příležitostných činností je podle §10 zákona o dani z příjmu osvobozen od daně, pokud úhrn těchto příjmů u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 20 000 Kč.
Práce z domova. Práce z domova (home working)11 má v rámci EU dlouhodobou tradici. Rozvoj moderních technologií však významně rozšířil používání této formy zaměstnávání o tzv. teleworking. Právní regulace home workingu se v jednotlivých zemích EU liší. V některých zemích je tato forma zaměstnávání upravena v rámci pracovního práva (např. v Řecku, Polsku, Portugalsku), ale např. ve skandinávských zemích v kolektivních smlouvách národní úrovně. Také právní status zaměstnanců vykonávajících práci z domova je rozdílný. Zpravidla je práce z domova vykonávána na základě standardního pracovního poměru, ale některé země (např. Německo nebo Velká Británie) umožňují výkon home workingu také jako samostatnou výdělečnou činnost. V ČR upravuje práci z domova zákoník práce12 a je vykonávána na základě uzavřeného pracovního poměru či některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Také v České republice je tato forma zaměstnávání využívána mnoho let, nicméně s rozvojem ICT se významně změnila struktura pracovníků, kteří ji využívají, a také se podstatně rozšířila. U home workingu/teleworkingu vykonává zaměstnanec práci z domova až z 90 %. Ještě před několika lety využívaly tuto formu zaměstnávání především ženy na mateřské dovolené nebo v předdůchodovém věku, popř. osoby se zdravotním postižením. Dnes je teleworking hojně využíván u řady profesí, jako jsou například grafici, programátoři, překladatelé, obchodní zástupci, pojišťovací agenti, účetní atd.