Právní účinek „nezávaznosti pro spotřebitele“ Vzorová ustanovení

Právní účinek „nezávaznosti pro spotřebitele“. Pojem „nezávaznost zneužívajících smluvních ujednání pro spotřebitele“ lze na vnitrostátní úrovni převést do různých právních koncepcí, je-li dosaženo ochrany, o kterou usiluje směrnice o zneužívajících ujednáních. Zdá se však, že zamýšlené ochrany dosáhne nejúčinněji neplatnost zneužívajících smluvních ujednání. Soudní dvůr (285) zdůraznil, že „[…] čl. 6 odst. 1 směrnice 93/13 musí být vykládán v tom smyslu, že smluvní ujednání, které je prohlášeno za zneuží­ vající, musí být v zásadě považováno za ujednání, které nikdy neexistovalo, takže nemůže mít účinky vůči spotře­ biteli. Důsledkem soudního rozhodnutí o zneužívající povaze takového ujednání musí být v zásadě obnovení právní a faktické situace spotřebitele, ve které by se nacházel, kdyby uvedené ujednání nebylo sjednáno.“ Nezávaznost zneužívajících smluvních ujednání vyplývá přímo ze směrnice a nevyžaduje předchozí prohlášení o zneuží­ vající povaze či neplatnosti smluvního ujednání vydané soudem či jiným oprávněným orgánem. Tato prohlášení však poskytují právní jistotu ohledně (ne)zneužívající povahy daného smluvního ujednání, zejména v případech, kdy se s ohledem na jeho zneužívající povahu mohou objevit odlišné názory. Nezávaznost proto nemůže záviset na tom, zda nebo kdy spotřebitel upozornil na zneužívající povahu daného smluv­ ního ujednání nebo napadl jeho platnost, jak potvrdil Soudní dvůr (286), když konstatoval, že „[…] čl. 6 odst. 1 směrnice musí být vykládán v tom smyslu, že spotřebitel není zneužívající smluvní klauzulí vázán a že v tomto ohledu není nezbytné, aby tuto klauzuli nejprve úspěšně napadl“. To rovněž znamená, že spotřebitelům nelze v zásadě bránit v tom, aby prodávajícího nebo poskytovatele požádali o odstranění daného zneužívajícího ujednání ze smlouvy, aby požádali vnitrostátní soud, aby smluvní ujednání prohlásil za neplatné, nebo aby vznesli námitky proti nárokům prodávajících nebo poskytovatelů, které jsou založeny na zneuží­ vajících smluvních ujednáních, z důvodu platných prekluzivních lhůt (287). Totéž platí pro pravomoc vnitrostátních soudů týkající se posouzení zneužívající povahy smluvních ujednání i bez návrhu. Soudní dvůr (288) konstatoval, že
Právní účinek „nezávaznosti pro spotřebitele“. 4.3 Důsledky zneužívající povahy smluv­ ních ujednání pro práva a povinnosti smluv­ ních stran 4.4 Vrácení výhod získaných prostřednic­ tvím zneužívajících smluvních ujednání 5.1 Význam čl. 6 odst. 1 a čl. 7 odst. 1 směrnice o zneužívajících ujednáních a zásad rovnocennosti a efektivity obecně 5.2 Zásada kontroly zneužívajících smluv­ ních ujednání z úřední pravomoci 5.4 Posouzení z úřední pravomoci a účin­ nost prostředků nápravy 5.5
Právní účinek „nezávaznosti pro spotřebitele“. Pojem „nezávaznost zneužívajících smluvních ujednání pro spotřebitele“ lze na vnitrostátní úrovni převést do různých právních koncepcí, je-li dosaženo ochrany, o kterou usiluje směrnice o zneužívajících ujednáních. Zdá se však, že zamýšlené ochrany dosáhne nejúčinněji neplatnost zneužívajících smluvních ujednání. Soudní dvůr282 zdůraznil, že „[…] čl. 6 odst. 1 směrnice 93/13 musí být vykládán v tom smyslu, že smluvní ujednání, které je prohlášeno za zneužívající, musí být v zásadě považováno za ujednání, které nikdy neexistovalo, takže nemůže mít účinky vůči spotřebiteli. Důsledkem soudního rozhodnutí o zneužívající povaze takového ujednání musí být v zásadě obnovení právní a faktické situace spotřebitele, ve které by se nacházel, kdyby uvedené ujednání nebylo sjednáno.“ Nezávaznost zneužívajících smluvních ujednání vyplývá přímo ze směrnice a nevyžaduje předchozí prohlášení o zneužívající povaze či neplatnosti smluvního ujednání vydané soudem či jiným oprávněným orgánem. Tato prohlášení však poskytují právní jistotu ohledně 279 Viz oddíl 1.2.5 o obchodnících usazených ve třetích zemích.

Related to Právní účinek „nezávaznosti pro spotřebitele“

  • Práva a povinnosti pronajímatele Pronajímatel je povinen zajistit řádný a nerušený výkon nájemních práv nájemce po celou dobu nájemního vztahu, aby bylo možno dosáhnout účelu nájmu. Pronajímatele a jím pověření zaměstnanci jsou oprávněni vstoupit do předmětu nájmu, a to v době, kdy se v těchto prostorách nachází jakýkoliv pracovník nájemce, a to zejména za účelem kontroly dodržování podmínek této smlouvy, jakož i provádění údržby, nutných oprav či provádění kontroly elektrického, plynového, vodovodního a dalšího vedení. Není-li možné do prostor vstoupit, vyzve pronajímatel nájemce ke zpřístupnění prostor a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu. Po uplynutí lhůty může pronajímatel do předmětu nájmu vstoupit a provést zamýšlené činnosti. Pronajímatel a jím pověření zaměstnanci jsou oprávněni vstoupit do předmětu nájmu i v případech, kdy to vyžaduje náhle vzniklý havarijní stav či jiná podobná skutečnost. O tomto musí pronajímatel nájemce neprodleně uvědomit ihned po takovémto vstupu do předmětu nájmu, jestliže nebylo možno nájemce informovat předem. Rovněž v případě, že pronajímatel bude požádán o provedení drobných úprav v předmětu nájmu, je oprávněn takto provést i bez přítomnosti pracovníka nájemce, jestliže nemá možnost provést tuto opravu v jiném čase a na tuto skutečnost nájemce upozorní. Nájemce bere na vědomí, že pronajímatel bude mít v držení náhradní klíče k předmětu nájmu a nájemce není oprávněn provést bez písemného souhlasu pronajímatele výměnu zámků. Všechny předané klíče, případně i jejich kopie, odevzdá nájemce zpět pronajímateli při předání předmětu nájmu po skončení nájmu bez nároku na náhradu nákladů spojených s jejich pořízením. Pronajímatel má právo v rámci definovaného účelu nájmu dle čl. III této nájemní smlouvy nájemci písemně zakázat prodej některého druhu zboží nebo poskytování určitých služeb, které jsou například nevhodné s ohledem na charakter areálu, ve kterém je předmět nájmu umístěn, nebo jsou v rozporu s povahou, posláním a zájmy pronajímatele. Pronajímatel má právo v rámci definovaného účelu nájmu dle čl. III této nájemní smlouvy nájemci písemně určit minimální rozsah nabízeného zboží, služeb nebo jejich minimální kvalitu. Podmínky dle předchozích dvou odstavců jsou stanoveny v příloze této smlouvy. Takto stanovené podmínky mohou být v případě potřeby pronajímatelem písemně změněny. Nájemce je povinen v případě porušení podmínek stanovených pronajímatelem dle předchozích tří odstavců uhradit smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý takovýto případ.

  • Záruka za jakost a odpovědnost za vady 1. Prodávající poskytne na zboží záruku za jakost podle § 2113 občanského zákoníku v délce min. 24 měsíců ode dne podpisu předávacího protokolu dle čl. III. odst. 2 této Smlouvy, není-li v příloze č. 1 této Smlouvy stanoveno jinak.