PŘECHODOVÁ KLAUZULE. Lisabonská smlouva zavádí zjednodušený postup pro přijímání změn zakládacích smluv (Smlouvy o EU a Smlouvy o fungování EU) v podobě tzv. přechodové klauzule („passerelle“).114 Tento postup umožňuje, aby Evropská rada se souhlasem Evropského parlamentu rozhodla jednomyslně, že v určité oblasti nebo v určitém případě, kde rozhoduje Rada jednomyslně, bude Rada napříště rozhodovat kvalifikovanou většinou nebo že v určité oblasti, kde jsou legislativní akty přijímány zvláštním legislativním postupem, bude napříště platit pro přijímání těchto aktů řádný legislativní postup (kvalifikovaná většina v Radě, spolurozhodování EP). Jedná se tedy ve své podstatě o nepřímou změnu zakládacích smluv, aniž by k ní však bylo zapotřebí ratifikace členskými státy v souladu s jejich ústavními procedurami jako u běžné změny mezinárodní smlouvy. Absence řádného ratifikačního procesu jako nezbytného předpokladu přijetí mezinárodněprávního závazku či přenosu pravomocí suverénního státu na mezinárodní organizaci je vyvážena právem každého vnitrostátního parlamentu odmítnout (vetovat) připravovanou iniciativu. Lisabonská smlouva stanoví, že návrh se oznámí vnitrostátním parlamentům, které mají lhůtu 6 měsíců ode dne tohoto oznámení k případnému vyslovení nesouhlasu.115 Vysloví-li některý vnitrostátní parlament svůj nesouhlas, nemůže být rozhodnutí Evropskou radou přijato.116 Úprava v LS nestanoví, zda vnitrostátní parlamenty mají právo odmítnout iniciativu na základě přechodové klauzule jako celek, anebo u vícekomorových parlamentů každá komora zvlášť. Je proto na jednotlivých členských státech, aby si v souladu s jejich ústavněprávními pravidly tuto otázku upravily a určily svá pravidla upravující proceduru vyslovení nesouhlasu s iniciativou založenou na passerelle. V ČR tuto problematiku řeší novela jednacích řádů Poslanecké sněmovny a Senátu, přijatá v květnu 2009,117 podle které je třeba za uplatnění veta českého parlamentu považovat vyslovení nesouhlasu s příslušnou iniciativou i jediné z komor Parlamentu ČR. Vedle popsané obecné přechodové klauzule bude Lisabonskou smlouvou zavedena ještě tzv. zvláštní přechodová klauzule v oblasti rodinného práva s mezinárodním prvkem.118 Ta předpokládá totožný mechanismus, včetně práva veta každého vnitrostátního parlamentu, pouze s tím rozdílem, že rozhodnutí „určující ty aspekty rodinného práva s mezinárodním prvkem, které mohou být předmětem aktů přijatých řádným legislativním postupem“, přijímá Xxxx (a nikoliv ER) po konzultaci s Evropský...
