Lisabonská smlouva Vzorová ustanovení

Lisabonská smlouva. V roce 2007 byla uspořádána mezivládní konference, během níž byl vypracován text budoucí Reformní smlouvy. Samotná Charta základních práv Evropské unie byla vyčleněna z textu Lisabonské smlouvy a slavnostně vyhlášena ve formě nezávazné deklarace 12. prosince 200737 ve Štrasburku, den před podepsáním Lisabonské smlouvy. „Text Lisabonské smlouvy odráží nálady a postoje členských zemí vůči neúspěšnému návrhu Ústavní smlouvy. Jedná se o kompromis, který primárně opouští jakoukoli ústavní terminologii a symboliku, které byly podle proklamací odpůrců výraznou příčinou konstitučního fiaska.“38 Přesto lze podotknout, že většinu ustanovení obsažených v odmítnuté Ústavní smlouvě však Lisabonská smlouva přejímá. Vstupem Lisabonské smlouvy v platnost získala Charta základních práv Evropské unie právní závaznost, čehož bylo dosaženo odkazem v článku 6 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii39, který stanoví stejnou právní sílu Charty základních práv Evropské unie a Smluv. Deklarování právní závaznosti Charty základních práv Evropské unie se tak stalo východiskem pro výstavbu systému ochrany základních práv a svobod v Evropské unii. Více se otázce právní závaznosti Charty základních práv Evropské unie věnuji v následující kapitole.
Sample 1
Law Insider
+
Microsoft® Word Add-in

Get the Official Word Add-in

Open in AppSource
Add to Word Now
Lisabonská smlouva. Lisabonská smlouva, jež vstoupila v platnost v prosinci 2009, změnila situaci tím, že transformovala minimální normy v oblasti azylu do společného systému zajišťujícího jednotné postavení osob, jimž byl udělen azyl, a stanovila jednotné postupy. Tento společný systém musí zahrnovat následující prvky: — jednotný azylový status, — jednotný status doplňkové ochrany, — společný režim dočasné ochrany, — společný postup pro udělování a odnímání jednotného azylového statusu nebo statusu doplňkové ochrany, — kritéria a mechanismy pro určení členského státu příslušného pro posouzení žádosti, — normy týkající se podmínek pro přijímání žadatelů, — partnerství a spolupráce se třetími zeměmi. Od přijetí Lisabonské smlouvy je zásada solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti mezi členské státy, včetně finančních dopadů, výslovně stanovena také v článku 80 SFEU. Postup EU v oblasti azylu by v případě nutnosti měl zahrnovat i vhodná opatření určená k tomu, aby bylo zajištěno naplňování této zásady v praxi. Smlouva rovněž výrazně změnila postup rozhodování v otázkách týkajících se azylu a jako běžný postup zavedla spolurozhodování. Výrazně se navíc zlepšila soudní kontrola ze strany Soudního dvora Evropské unie. O rozhodnutí o předběžné otázce může nyní požádat kterýkoli soud v členském státě, tedy nikoli už jen vnitrostátní soud nejvyššího stupně, jak tomu bylo dříve. Soudnímu dvoru EU to umožnilo ve větší míře rozvíjet judikaturu v oblasti azylu. Dne 10. prosince 2009 přijala Evropská rada Stockholmský program na období 2010–2014, který potvrdil „cíl vytvoření společného prostoru ochrany a solidarity na základě společného azylového postupu a jednotného statusu osob, kterým byla přiznána mezinárodní ochrana“. Poukázal především na nezbytnost skutečné solidarity s členskými státy, které jsou vystaveny obzvláště silným tlakům, a na ústřední úlohu nového Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO, v současnosti Agentura Evropské unie pro otázky azylu (EUAA)).
Sample 1
Lisabonská smlouva. Před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost byly právní předpisy týkající se ochrany údajů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva rozděleny mezi první pilíř (ochrana údajů pro soukromé a komerční účely za použití metody Společenství) a třetí pilíř (ochrana údajů pro účely vymáhání práva na mezivládní úrovni). Postupy rozhodování v obou oblastech se tak řídily dvěma rozdílnými soubory pravidel. Pilířová struktura zanikla s Lisabonskou smlouvou, která poskytuje pevnější základ pro rozvoj přehlednějšího a účinnějšího systému ochrany údajů a zároveň vymezuje nové pravomoci Parlamentu, jenž se stal spolutvůrcem právních předpisů. Článek 16 SFEU stanoví, že Parlament a Rada určují pravidla ochrany fyzických osob při zpracovávání osobních údajů orgány, institucemi, agenturami a jinými subjekty Unie a členskými státy, pokud vykonávají činnosti spadající do oblasti působnosti práva Unie.
Sample 1
Lisabonská smlouva. Lisabonská smlouva je jedním ze stěžejních dokumentů, který byl v posledních letech státy Evropské unie přijat. Co do charakteristiky její důležitosti a vlivu na jednotlivé členské státy, můžeme tuto smlouvu řadit na stejnou, ne-li vyšší, úroveň jako například Maastrichtskou smlouvu, Jednotný evropský akt, Smlouvu z Nice, Amsterodamskou smlouvu a několik dalších významných dokumentů. Jedná se, alespoň prozatím, o nejnovější z řady smluv, které zakládají nebo nějakým způsobem novelizují nebo mění charakteristiku a strukturu Evropské unie.14 Podle Lisabonské smlouvy je právním základem Evropské unie stále Smlouva o Evropské unii a Smlouva o Evropském společenství, která od Lisabonu mění svůj název na Smlouvu o fungování Evropské unie.15 16 Proces ratifikace Lisabonské smlouvy odstartoval v roce 2007, 13. prosince jejím podpisem vysokými představiteli jednotlivých států.17 Tohoto procesu se účastnily všechny tehdejší členské státy. Ve většině případů se k procesu ratifikace uchýlily národní parlamenty jednotlivých členských států a ve většině případů také ratifikovaly dříve či později úspěšně. Výjimkou je Irsko, které jako jediné vyhlásilo o ratifikaci Lisabonské smlouvy referendum (irskému referendu se bude autor věnovat detailně v následujících kapitolách). Jako první z celé řady států úspěšně ratifikovalo Maďarsko, a to pouhé čtyři dny po podpisu Lisabonské smlouvy.18 Jako poslední Xxxxxxx ratifikovala Česká republika v roce 200919, a to po táhlých jednáních a obstrukcích, kdy konečné slovo vyslovil český Ústavní soud prostřednictvím svých dvou nálezů o Lisabonské smlouvě.
Sample 1
Lisabonská smlouva. Litina základních práv Evropské unie
Sample 1
Lisabonská smlouva. V roce 2009 se po přípravných jarních jednáních a po dokončení ratifikací v členských státech Evropské unie na podzim podařilo zajistit, že Lisabonská smlouva nabyla právní účinnosti dnem1. 12. 2009. Na Evropské radě 18. a 19. 6. 2009 se české předsednictví v roli mediátora zdárně zhostilo politických jednání, která dala vzniknout dohodě o zvýšení počtu poslancŧ Evropského parlamentu odpovídajícímu příslušným ustanovením Lisabonské smlouvy. Počet poslancŧ Evropského parlamentu se zvýší ze 736 na 754. Statut se všemi právy, včetně hlasovacího, získají dodateční europoslanci až poté, co změna bude stvrzena náležitou právní formou. Dne 2. 10. 2009 v Irsku proběhlo druhé, opakované referendum k Lisabonské smlouvě. K volebním urnám přišlo 59 % oprávněných voličŧ. 67,13 % z nich se vyslovilo pro přijetí Lisabonské smlouvy, 32,87 % vyjádřilo hlasováním názor opačný. České předsednictví se ve svém závěru postaralo o dojednání čtyř stěžejních „irských záruk“, které vytvořily předpoklad pro kladný výsledek referenda. Do politické atmosféry ratifikace Lisabonské smlouvy promluvily v roce 2009 mj. verdikt německého spolkového ústavního soudu z 30. 6. 2009 i ratifikační podpisy prezidentŧ Polska X. Xxxxxxxxxxx z 10. 10. 2009 a prezidenta České republiky X. Xxxxxx z 3. 11. 2009. K ratifikačnímu podpisu hlavy českého státu vedlo dojednání výjimky pro Českou republiku z budoucího uplatňování Listiny práv občanů Evropské unie, připojené k Lisabonské smlouvě, na Evropské radě 29. a 30. 10. 2009. Z politické dohody na zmíněné říjnové Evropské radě vyplynulo, že platnost české výjimky z Listiny základních práv občanŧ Evropské unie bude později stvrzena připojením České republiky k Protokolu, jejž si již dříve vyjednaly Polsko a Velká Británie. Právně zakotvit českou výjimku umožní rozšíření platnosti příslušného Protokolu, vtělené např. do Smlouvy o přistoupení dalšího členského státu, třeba Chorvatska. Česká výjimka na straně jedné nijak neoslabuje domáhání se práv obsažených v Listině českými občany, na straně druhé zaručuje, že Evropský soudní dvŧr v Lucemburku nebude moci vynášet verdikty vztahující se k české legislativě. Obsah a forma výjimky byly zvoleny tak, aby se pro případy nepředvídatelných okolností posílila majetková práva českých občanŧ potenciálně napadaná žalobami na navrácení majetku osobami zpochybňujícími některé právní akty související s výsledky 2. světové války. Na podnět skupiny senátorŧ Parlamentu České republiky přezkoumával Ústavní soud České republ...
Sample 1
Lisabonská smlouva. Smlouva pro Evropu 21. století. [citováno 15. října 2010]. Dostupný z: xxx.xxxxxx.xx/xxxxxx_xxxxxx 147 Analýza dopadů Lisabonské smlouvy. Koncepční a institucionální odbor Útvaru ministra pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR. [citováno 15. října 2010]. Dostupný z: xxx.xxxxx.xx/xx/xxxxxxxx-xxxxxxxxxxx/xxxxxxxxx/xxxxxxx-xxxxxx-xxxxxxxxxx-xxxxxxx-00000/, s. 20 148 tamtéž, s. 20 149 tamtéž, s. 20
Sample 1

Related to Lisabonská smlouva

  • Odstoupení od smlouvy a zánik smlouvy Objednatel je oprávněn od této smlouvy odstoupit: jestliže je poskytovatel v prodlení s provedením činností dle této smlouvy trvajícím déle než 7 dnů; ocitne-li se poskytovatel v úpadku v úpadku a je-li na něj podán insolvenční návrh podle zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů. V případě odstoupení od této smlouvy účinky odstoupení od smlouvy nastávají okamžikem doručení písemného sdělení druhé smluvní straně. Odstoupení od této Xxxxxxx je účinné okamžikem doručení písemného vyhotovení takového odstoupení Poskytovateli. Poskytovatel není oprávněn jednostranně ukončit tuto Smlouvu z žádných důvodů stanovených dispozitivními ustanoveními obecně závazných právních předpisů. Odstoupení od této Smlouvy musí být vyhotoveno písemně a doručeno Poskytovateli. Objednatel je oprávněn tuto Smlouvu vypovědět, a to s tříměsíční výpovědní lhůtou, která počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení písemné výpovědi Poskytovateli. Před uplynutím sjednané doby lze zrušit smlouvu po vzájemné dohodě stran. Zrušení smlouvy dohodou nezakládá nárok žádné smluvní strany na náhradu jakékoliv újmy, zejména náhrady škody nebo ušlého zisku spojeného se zrušením Smlouvy.

  • Výpověď a zrušení smlouvy 1. Poskytovatel je oprávněn vypovědět smlouvu v případě, že příjemce porušil smluvní povinnost stanovenou touto smlouvou. Výpověď musí mít písemnou formu a nabývá účinnosti uplynutím výpovědní lhůty, která činí 30 dnů. Ve výpovědní lhůtě bude pozastaveno vyplácení dotace. 2. Smluvní strany můžou podat písemný návrh na zrušení smlouvy z důvodů uvedených v § 167 odst. 1 správního řádu. Pokud strana smlouvy, které byl návrh doručen, s ním vysloví souhlas, smlouva zaniká dnem, kdy písemný souhlas dojde smluvní straně, která návrh podala. Pokud strana smlouvy, které byl návrh doručen, s ním nevysloví souhlas, smlouva nezaniká. 3. Smlouvu lze ukončit také na základě písemné dohody smluvních stran. 4. Spory z právních poměrů při poskytnutí dotace rozhoduje podle správního řádu Ministerstvo financí ČR.

  • Rozsah předmětu smlouvy 2.1.1. Předmětem smlouvy a těchto obchodních podmínek je zhotovení stavby v rozsahu vymezeném zadávací dokumentací uveřejněnou na profilu zadavatele, která byla podkladem pro zpracování nabídky zhotovitele ze dne ………………. předložené objednateli zhotovitelem jako uchazečem v zadávacím řízení, na základě jehož výsledků byla uzavřena smlouva o dílo, v souladu s ustanoveními této smlouvy a pokyny objednatele (dále jen“dílo“). 2.1.2. Zhotovitel se zavazuje k provedení díla specifikovaného v čl. 2.1.1. této smlouvy a objednatel se zavazuje zaplatit mu za to cenu, specifikovanou v čl. 4 této smlouvy. 2.1.3. Závazek zhotovitele provést dílo bude splněn jeho řádným předáním objednateli, bez jakýchkoliv vad a nedodělků. 2.1.4. Zhotovením stavby se rozumí úplné, funkční a bezvadné provedení všech stavebních a montážních prací, včetně dodávek potřebných materiálů a zařízení nezbytných pro řádné dokončení díla. Dále provedení všech činností souvisejících s dodávkou stavebních a montážních prací, jejichž provedení je pro řádné dokončení díla nezbytné (např. zařízení staveniště, zábor prostranství, bezpečnostní opatření, provedení revizí, různá odborná posouzení a vyjádření, konzultace s Odborem památkové péče MMB, apod.) včetně koordinační a kompletační činnosti celé stavby. 2.1.5. Mimo všechny definované činností patří do dodávky stavby i následující práce a činnosti: 2.1.5.1. zajištění všech nezbytných průzkumů nutných pro řádné provádění a dokončení díla, 2.1.5.2. zajištění a provedení všech opatření organizačního a stavebně technologického charakteru k řádnému provedení díla, zejména pak zajištění bezpečného provozu v okolí stavby z pohledu ochrany zdraví všech osob, které se budou v okolí stavby nacházet 2.1.5.3. zajištění a provedení všech nutných zkoušek dle ČSN (případně jiných norem vztahujících se k prováděnému dílu včetně pořízení protokolů a revizí k uvedení do provozu), 2.1.5.4. odvoz a uložení vybouraných hmot a stavební suti na skládku včetně poplatku za uskladnění v souladu s ustanoveními zákona o odpadech, doložení likvidace (vážní lístky, daňové doklady) 2.1.5.5. uvedení všech povrchů dotčených stavbou do původního stavu (komunikace, chodníky, zeleň, příkopy, propustky apod.) 2.1.5.6. zhotovení dokumentace skutečného provedení díla včetně fotodokumentace 2.1.5.7. zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, prostřednictvím koordinátora BOZP a dle požadavků stanovených v §15 zákona č. 309/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů, pokud je podle tohoto zákona vyžadován, a jeho předání objednateli dle čl. 8.2. této smlouvy, 2.1.5.8. předkládání vzorků materiálů a výrobků určených pro osazení či zabudovaní do stavby k odsouhlasení TDI do 1 týdnů od předání staveniště, 2.1.5.9. celkový úklid stavby, staveniště a okolí staveniště před předáním a převzetím. Celkový úklid před předáním díla, případně před předáním jednotlivě předávaných objektů, zahrnuje kompletní a úplné vyčistění stavby, staveniště a okolí staveniště před předáním a převzetím a to v takovém rozsahu, který umožní okamžité užívání bez provádění jakéhokoliv dalšího úklidu ze strany objednatele. Součástí úklidu je i úklid okolních ploch a komunikací. Uvedení okolí stavby do stavu podle projektu (pokud je okolí stavby projektem řešeno) nebo do stavu před zahájením realizace (u ploch a komunikací, které nejsou projektem řešeny). 2.1.6. Při provádění díla budou dodrženy všechny platné zákony, vyhláška a normy v platném znění vztahující se k předmětu plnění, zejména pak ČSN 730540-2, ČSN 733610, ČSN 732901, ČSN 732901, ČSN 730802, ČSN 730834, ČSN 730833, ČSN 730810 a vyhl. 410/2005 Sb. 2.1.7. Zhotovitel prohlašuje, že se v plném rozsahu seznámil s rozsahem a povahou jím prováděného díla, že jsou mu známy veškeré technické, kvalitativní a jiné podmínky nezbytné k realizaci díla a prohlašuje, že jeho zástupci na stavbě jsou osoby s prokazatelnou odbornou kvalifikací odpovídající předmětu díla. 2.1.8. Xxxxxxxxxx dále prohlašuje, že je na základě svých podnikatelských oprávnění a dle jiných oprávnění oprávněn a schopen zhotovit dílo v požadovaném rozsahu, kvalitě a termínu, a je k tomu vybaven potřebnými materiálními, technickými a organizačními prostředky. 2.1.9. Zhotovitel prohlašuje, že povinnosti vyplývající z této smlouvy, byly zohledněny v cenové nabídce.

  • Součásti smlouvy 1. Následující přílohy tvoří nedílnou součást smlouvy: Příloha č. 1 - Obchodní podmínky Příloha č. 2 - Položkový rozpočet Příloha č. 3 – Technická specifikace 2. Tyto přílohy jsou chápány jako vzájemně se vysvětlující a doplňující. V případě nejednoznačnosti nebo rozporů mají přednost ustanovení smlouvy před ustanoveními výše uvedených příloh.

  • Odstoupení od smlouvy, výpověď smlouvy Objednatel si vyhrazuje právo na odstoupení od Xxxxxxx v případě, že zhotovitel bude v prodlení s plněním Smlouvy z důvodů na straně zhotovitele delším než 15 kalendářních dnů, nebo pokud bude provádět Dílo nekvalitně v rozporu s platnými právními předpisy nebo Smlouvou. V případě provádění Díla v rozporu s touto Smlouvou nebo pokyny objednatele je objednatel oprávněn dožadovat se toho, aby zhotovitel odstranil vady vzniklé vadným prováděním Díla a prováděl Dílo řádným způsobem. Jestliže zhotovitel tak neučiní ani ve lhůtě mu k tomu poskytnuté a postup zhotovitele by vedl nepochybně k podstatnému porušení Smlouvy, je objednatel oprávněn odstoupit od Smlouvy. Objednatel je oprávněn dále písemně odstoupit od Smlouvy, pokud: probíhá insolvenční řízení proti majetku zhotovitele, v němž bylo vydáno rozhodnutí o úpadku nebo byl konkurs zrušen proto, že majetek zhotovitele byl zcela nepostačující, nebo zhotovitel vstoupí do likvidace; v případě podstatného porušení této Smlouvy zhotovitele, zejména v případě prodlení s řádným zahájením prací, předáním dílčího plnění či zhotovení Díla, po dobu delší než 3 kalendářních dnů, prodlení s řádným protokolárním předáním díla delším než 15 kalendářních dnů, neoprávněného zastavení či přerušení prací na Díle na dobu delší než 10 kalendářních dnů v rozporu s touto Smlouvou, kdy zhotovitel využil k plnění předmětu této Smlouvy poddodavatele v rozporu s nabídkou zhotovitele v rámci zadávacího řízení na veřejnou zakázku nebo bez předchozího souhlasu objednatele, kdy vyjde najevo, že zhotovitel uvedl v rámci zadávacího řízení nepravdivé či zkreslené informace, které by měly zřejmý vliv na výběr zhotovitele pro uzavření této Smlouvy, jiného porušení povinnosti dle této Smlouvy, které nebude odstraněno ani v dostatečné přiměřené lhůtě 14 kalendářních dnů. Odstoupení od Smlouvy musí být učiněno písemným oznámením o odstoupení od této Smlouvy druhé straně, účinky odstoupení nastávají dnem doručení oznámení druhé straně. Odstoupení od Smlouvy může být učiněno i prostřednictvím datové schránky. V případě zániku účinnosti Smlouvy odstoupením je zhotovitel povinen učinit veškerá opatření k tomu, aby zabránil vzniku škody hrozící objednateli v důsledku ukončení činností zhotovitele a o těchto opatřeních objednatele bezodkladně informovat. V opačném případě odpovídá zhotovitel za škodu způsobenou v důsledku porušení této povinnosti. Objednatel se zavazuje převzít a zhotovitel se zavazuje předat dosud provedené práce i nedokončené dodávky do 5 kalendářních dnů ode dne účinnosti odstoupení od této Smlouvy a o takovém předání a převzetí sepsat zápis s náležitostmi protokolu o předání a převzetí Díla. V protokolu bude podrobně popsán stav rozpracovanosti Díla, provedeno jeho ohodnocení, vymezeny vady a nedodělky a sjednán způsob jejich odstranění. Objednatel má v případě odstoupení od této Smlouvy i u odstranitelných vad právo požadovat slevu z ceny, namísto odstranění takových vad. V případě, že se smluvní strany na finanční hodnotě Díla neshodnou, nechají vypracovat příslušný znalecký posudek soudním znalcem. Smluvní strany se zavazují přijmout tento posudek jako konečný ke stanovení finanční hodnoty Díla. K určení znalce, jakož i k úhradě ceny za zpracování posudku je příslušný objednatel. Případné vzájemné pohledávky smluvních stran, vzniklé ke dni odstoupení od Smlouvy, se vypořádají vzájemným zápočtem, přičemž tento zápočet provede objednatel. Odstoupením od Smlouvy nejsou dotčena práva smluvních stran na úhradu splatné smluvní pokuty a na náhradu škody. Objednatel je oprávněn tuto Smlouvu vypovědět i bez uvedení důvodu na základě písemné výpovědi. Výpovědní doba činí 30 kalendářních dnů a počíná běžet od prvního kalendářního dne měsíce následujícího po doručení výpovědi zhotoviteli.

  • Zánik smlouvy Smluvní strany mohou ukončit smluvní vztah písemnou dohodou. Smluvní strany jsou oprávněny odstoupit od smlouvy v případě jejího podstatného porušení druhou smluvní stranou, přičemž podstatným porušením smlouvy se rozumí zejména: neprovedení díla v době plnění dle čl. IV odst. 1 této smlouvy, nepředání kopie pojistné smlouvy na požadované pojištění dle čl. XIII odst. 5 této smlouvy, nepřevzetí staveniště zhotovitelem na výzvu objednatele (s výjimkou případů, kdy převzetí brání důvody na straně objednatele), nedodržení pokynů objednatele, právních předpisů nebo technických norem týkajících se provádění díla, nedodržení smluvních ujednání o záruce za jakost, neuhrazení ceny za dílo objednatelem po druhé výzvě zhotovitele k uhrazení dlužné částky, přičemž druhá výzva nesmí následovat dříve než 30 dnů po doručení první výzvy, nedodržení jakéhokoliv smluvního ujednání dle čl. IX odst. 10 této smlouvy. Objednatel je dále oprávněn od této smlouvy odstoupit v těchto případech: dojde‑li k neoprávněnému zastavení prací z rozhodnutí zhotovitele nebo zhotovitel postupuje při provádění díla způsobem, který zjevně neodpovídá dohodnutému rozsahu díla a sjednanému termínu předání díla, či jeho části objednateli; bylo‑li příslušným soudem rozhodnuto o tom, že zhotovitel je v úpadku ve smyslu zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (a to bez ohledu na právní moc tohoto rozhodnutí);

  • Ukončení smlouvy, odstoupení od smlouvy 1. Smluvní vztah bude ukončen řádným splněním závazků obou smluvních stran, vyplývajících z ujednání této smlouvy. 2. Příkazce je oprávněn příkaz kdykoliv odvolat. V takovém případě uhradí příkazníkovi odměnu, která mu náleží do okamžiku ukončení této smlouvy, resp. odvolání příkazu. 3. Smlouvu lze rovněž ukončit dohodou obou smluvních stran. 4. Příkazce je oprávněn odstoupit od smlouvy v případě, že dojde závažnému porušení smlouvy ze strany příkazníka. Závažné porušení smlouvy představuje zejména: - neprovádění AD řádným způsobem, tedy zejména v rozporu s právními předpisy, projektovou dokumentací či správními rozhodnutími, - příkazník neoprávněně přerušil nebo zastavil provádění činnosti, - v ostatních případech porušení povinnosti příkazníka ve smyslu příslušných ustanovení občanského zákoníku, jiné platné legislativy, technických norem, apod. 5. Příkazce je oprávněn odstoupit od této smlouvy také v případě, nepodaří-li se mu zajistit financování díla. 6. Příkazník je oprávněn odstoupit od smlouvy v případě, že příkazce je opakovaně v prodlení s úhradou odměny po dobu delší než 30 kalendářních dnů, aniž byla dohodnuta delší lhůta splatnosti. 7. Účinky odstoupení nastávají dnem doručení druhé smluvní straně, pokud v dokumentu o odstoupení od smlouvy není uvedeno jiné datum odstoupení. 8. Po odstoupení od smlouvy je příkazník povinen písemně upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo škodám, hrozícím příkazci či třetím osobám nedokončením sjednané činnosti, jinak je příkazník odpovědný za takto vzniklou škodu.

  • Základní ustanovení a účel smlouvy Tato smlouva je uzavřena dle § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Občanský zákoník“); práva a povinnosti stran touto smlouvou neupravená se řídí příslušnými ustanoveními Občanského zákoníku. Objednatel je investorem stavby „Rekonstrukce havarijního stavu elektroinstalace – II. etapa“ (dále „Stavba“ nebo také „dílo“). Účelem této smlouvy a zhotovení Stavby je uspokojení potřeb Objednatele spočívající v pokračování rekonstrukce nevyhovujícího stavu elektroinstalace a modernizaci budovy gymnázia novými elektrickými spotřebiči a zařízeními. Objednatel je oprávněn pro jednotlivé úkony související s plněním dle této smlouvy pověřit jednáním za Objednatele technický dozor. Technický dozor objednatele vykonává osoba uvedená v příloze č. 2 této smlouvy (dále také „TDI“). Objednatel, resp. TDI zajištěný ze strany Objednatele, je oprávněn rozhodovat ve vztahu ke všem objektům realizovaným v rámci Stavby, není-li dále stanoveno jinak. Taková pravomoc Objednatele, resp. TDI se vztahuje také na schvalování faktur a přebírání Díla. Tato smlouva je uzavřena v návaznosti na výsledek zadávacího řízení na podlimitní veřejnou zakázku s názvem „Rekonstrukce havarijního stavu elektroinstalace – II. etapa“ (dále jen „Veřejná zakázka“), které bylo realizováno podle ust. § 53 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Smluvní strany si proto sjednávají, že veškeré změny této smlouvy lze provádět pouze za splnění podmínek stanovených ZZVZ. Zhotovitel potvrzuje, že se detailně seznámil s rozsahem a povahou plnění, že jsou mu známy veškeré technické, kvalitativní a jiné podmínky nezbytné k realizaci plnění a že disponuje takovými kapacitami a odbornými znalostmi, které jsou nezbytné pro realizaci plnění za dohodnutou smluvní cenu uvedenou v čl. V. této smlouvy. Pojmy s velkými počátečními písmeny definované v této smlouvě mají význam, jenž je jim ve smlouvě připisován. Pro vyloučení jakýchkoliv pochybností se smluvní strany dále dohodly, že: v případě jakékoliv nejistoty ohledně výkladu ustanovení smlouvy budou tato ustanovení vykládána tak, aby v co nejširší míře zohledňovala účel Xxxxxxx zakázky vyjádřený v zadávací dokumentaci a smlouvě; Zhotovitel je vázán svou nabídkou předloženou Objednateli v rámci zadávacího řízení na Veřejnou zakázku, která se pro úpravu vzájemných vztahů vyplývajících ze smlouvy použije subsidiárně.

  • Výpověď smlouvy 1. Obě smluvní strany mohou smlouvu vypovědět písemnou formou, a to s výpovědní dobou 2 měsíců, bez udání důvodů. Výpovědní doba začíná běžet prvého dne měsíce následujícího po doručení výpovědi druhé straně. 2. Objednatel je oprávněn od smlouvy odstoupit, nesplní-li nebo poruší-li zhotovitel kteroukoli svou povinnost vyplývající z této smlouvy. Odstoupení je účinné dnem doručení zhotoviteli.

  • Pojistná smlouva 6.1 Pojistná smlouva má písemnou formu a její nedílnou součástí jsou tyto pojistné podmínky. 6.2 Pojistník i pojištěnj jsou povinni odpovědět pravdivě a úplně na všechny písemné dotazy pojistitele tjkající se sjednávaného soukro- mého neživotního pojištění. To platí též, jde-li o změnu soukromého neživotního pojištění. Stejnou povinnost má pojistitel vůči pojistníkovi a pojištěnému.