Lisabonská smlouva Vzorová ustanovení

Lisabonská smlouva. V roce 2007 byla uspořádána mezivládní konference, během níž byl vypracován text budoucí Reformní smlouvy. Samotná Charta základních práv Evropské unie byla vyčleněna z textu Lisabonské smlouvy a slavnostně vyhlášena ve formě nezávazné deklarace 12. prosince 200737 ve Štrasburku, den před podepsáním Lisabonské smlouvy. „Text Lisabonské smlouvy odráží nálady a postoje členských zemí vůči neúspěšnému návrhu Ústavní smlouvy. Jedná se o kompromis, který primárně opouští jakoukoli ústavní terminologii a symboliku, které byly podle proklamací odpůrců výraznou příčinou konstitučního fiaska.“38 Přesto lze podotknout, že většinu ustanovení obsažených v odmítnuté Ústavní smlouvě však Lisabonská smlouva přejímá. Vstupem Lisabonské smlouvy v platnost získala Charta základních práv Evropské unie právní závaznost, čehož bylo dosaženo odkazem v článku 6 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii39, který stanoví stejnou právní sílu Charty základních práv Evropské unie a Smluv. Deklarování právní závaznosti Charty základních práv Evropské unie se tak stalo
Sample 1
Law Insider
+
Microsoft® Word Add-in

Get the Official Word Add-in

Open in AppSource
Add to Word Now
Lisabonská smlouva. Smlouva pro Evropu 21. století. [citováno 15. října 2010]. Dostupný z: xxx.xxxxxx.xx/xxxxxx_xxxxxx 147 Analýza dopadů Lisabonské smlouvy. Koncepční a institucionální odbor Útvaru ministra pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR. [citováno 15. října 2010]. Dostupný z: xxx.xxxxx.xx/xx/xxxxxxxx-xxxxxxxxxxx/xxxxxxxxx/xxxxxxx-xxxxxx-xxxxxxxxxx-xxxxxxx-00000/, s. 20 148 tamtéž, s. 20 149 tamtéž, s. 20
Sample 1
Lisabonská smlouva. Lisabonská smlouva je jedním ze stěžejních dokumentů, který byl v posledních letech státy Evropské unie přijat. Co do charakteristiky její důležitosti a vlivu na jednotlivé členské státy, můžeme tuto smlouvu řadit na stejnou, ne-li vyšší, úroveň jako například Maastrichtskou smlouvu, Jednotný evropský akt, Smlouvu z Nice, Amsterodamskou smlouvu a několik dalších významných dokumentů. Jedná se, alespoň prozatím, o nejnovější z řady smluv, které zakládají nebo nějakým způsobem novelizují nebo mění charakteristiku a strukturu Evropské unie.14 Podle Lisabonské smlouvy je právním základem Evropské unie stále Smlouva o Evropské unii a Smlouva o Evropském společenství, která od Lisabonu mění svůj název na Smlouvu o fungování Evropské unie.15 16 Proces ratifikace Lisabonské smlouvy odstartoval v roce 2007, 13. prosince jejím podpisem vysokými představiteli jednotlivých států.17 Tohoto procesu se účastnily všechny tehdejší členské státy. Ve většině případů se k procesu ratifikace uchýlily národní parlamenty jednotlivých členských států a ve většině případů také ratifikovaly dříve či později úspěšně. Výjimkou je Irsko, které jako jediné vyhlásilo o ratifikaci Lisabonské smlouvy referendum (irskému referendu se bude autor věnovat detailně v následujících kapitolách). Jako první z celé řady států úspěšně ratifikovalo Maďarsko, a to pouhé čtyři dny po podpisu Lisabonské smlouvy.18 Jako poslední Xxxxxxx ratifikovala Česká republika v roce 200919, a to po táhlých jednáních a obstrukcích, kdy konečné slovo vyslovil český Ústavní soud prostřednictvím svých dvou nálezů o Lisabonské smlouvě.
Sample 1
Lisabonská smlouva. 2. Litina základních práv Evropské unie
Sample 1
Lisabonská smlouva. V roce 2009 se po přípravných jarních jednáních a po dokončení ratifikací v členských státech Evropské unie na podzim podařilo zajistit, že Lisabonská smlouva nabyla právní účinnosti dnem1. 12. 2009. Na Evropské radě 18. a 19. 6. 2009 se české předsednictví v roli mediátora zdárně zhostilo politických jednání, která dala vzniknout dohodě o zvýšení počtu poslancŧ Evropského parlamentu odpovídajícímu příslušným ustanovením Lisabonské smlouvy. Počet poslancŧ Evropského parlamentu se zvýší ze 736 na 754. Statut se všemi právy, včetně hlasovacího, získají dodateční europoslanci až poté, co změna bude stvrzena náležitou právní formou. Dne 2. 10. 2009 v Irsku proběhlo druhé, opakované referendum k Lisabonské smlouvě. K volebním urnám přišlo 59 % oprávněných voličŧ. 67,13 % z nich se vyslovilo pro přijetí Lisabonské smlouvy, 32,87 % vyjádřilo hlasováním názor opačný. České předsednictví se ve svém závěru postaralo o dojednání čtyř stěžejních „irských záruk“, které vytvořily předpoklad pro kladný výsledek referenda. Do politické atmosféry ratifikace Lisabonské smlouvy promluvily v roce 2009 mj. verdikt německého spolkového ústavního soudu z 30. 6. 2009 i ratifikační podpisy prezidentŧ Polska X. Xxxxxxxxxxx z 10. 10. 2009 a prezidenta České republiky X. Xxxxxx z 3. 11. 2009. K ratifikačnímu podpisu hlavy českého státu vedlo dojednání výjimky pro Českou republiku z budoucího uplatňování Listiny práv občanů Evropské unie, připojené k Lisabonské smlouvě, na Evropské radě 29. a 30. 10. 2009. Z politické dohody na zmíněné říjnové Evropské radě vyplynulo, že platnost české výjimky z Listiny základních práv občanŧ Evropské unie bude později stvrzena připojením České republiky k Protokolu, jejž si již dříve vyjednaly Polsko a Velká Británie. Právně zakotvit českou výjimku umožní rozšíření platnosti příslušného Protokolu, vtělené např. do Smlouvy o přistoupení dalšího členského státu, třeba Chorvatska. Česká výjimka na straně jedné nijak neoslabuje domáhání se práv obsažených v Listině českými občany, na straně druhé zaručuje, že Evropský soudní dvŧr v Lucemburku nebude moci vynášet verdikty vztahující se k české legislativě. Obsah a forma výjimky byly zvoleny tak, aby se pro případy nepředvídatelných okolností posílila majetková práva českých občanŧ potenciálně napadaná žalobami na navrácení majetku osobami zpochybňujícími některé právní akty související s výsledky 2. světové války. Na podnět skupiny senátorŧ Parlamentu České republiky přezkoumával Ústavní soud České republ...
Sample 1
Lisabonská smlouva. Lisabonská smlouva, jež vstoupila v platnost v prosinci 2009, změnila situaci tím, že transformovala minimální normy v oblasti azylu do společného systému zajišťujícího jednotné postavení osob, jimž byl udělen azyl, a stanovila jednotné postupy. Tento společný systém musí zahrnovat následující prvky: — jednotný azylový status, — jednotný status doplňkové ochrany, — společný režim dočasné ochrany, — společný postup pro udělování a odnímání jednotného azylového statusu nebo statusu doplňkové ochrany, — kritéria a mechanismy pro určení členského státu příslušného pro posouzení žádosti, — normy týkající se podmínek pro přijímání žadatelů, — partnerství a spolupráce se třetími zeměmi. Od přijetí Lisabonské smlouvy je zásada solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti mezi členské státy, včetně finančních dopadů, výslovně stanovena také v článku 80 SFEU. Postup EU v oblasti azylu by v případě nutnosti měl zahrnovat i vhodná opatření určená k tomu, aby bylo zajištěno naplňování této zásady v praxi. Smlouva rovněž výrazně změnila postup rozhodování v otázkách týkajících se azylu a jako běžný postup zavedla spolurozhodování. Výrazně se navíc zlepšila soudní kontrola ze strany Soudního dvora Evropské unie. O rozhodnutí o předběžné otázce může nyní požádat kterýkoli soud v členském státě, tedy nikoli už jen vnitrostátní soud nejvyššího stupně, jak tomu bylo dříve. Soudnímu dvoru EU to umožnilo ve větší míře rozvíjet judikaturu v oblasti azylu. Dne 10. prosince 2009 přijala Evropská rada Stockholmský program na období 2010–2014, který potvrdil „cíl vytvoření společného prostoru ochrany a solidarity na základě společného azylového postupu a jednotného statusu osob, kterým byla přiznána mezinárodní ochrana“. Poukázal především na nezbytnost skutečné solidarity s členskými státy, které jsou vystaveny obzvláště silným tlakům, a na ústřední úlohu nového Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO, v současnosti Agentura Evropské unie pro otázky azylu (EUAA)).
Sample 1
Lisabonská smlouva. Před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost byly právní předpisy týkající se ochrany údajů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva rozděleny mezi první pilíř (ochrana údajů pro soukromé a komerční účely za použití metody Společenství) a třetí pilíř (ochrana údajů pro účely vymáhání práva na mezivládní úrovni). Postupy rozhodování v obou oblastech se tak řídily dvěma rozdílnými soubory pravidel. Pilířová struktura zanikla s Lisabonskou smlouvou, která poskytuje pevnější základ pro rozvoj přehlednějšího a účinnějšího systému ochrany údajů a zároveň vymezuje nové pravomoci Parlamentu, jenž se stal spolutvůrcem právních předpisů. Článek 16 SFEU stanoví, že Parlament a Rada určují pravidla ochrany fyzických osob při zpracovávání osobních údajů orgány, institucemi, agenturami a jinými subjekty Unie a členskými státy, pokud vykonávají činnosti spadající do oblasti působnosti práva Unie. V návaznosti na program z Tampere (říjen 1999) a Haagský program (listopad 2004) schválila Evropská rada v prosinci 2009 víceletý program pro prostor svobody, bezpečnosti a práva na období 2010-2014 známý jako Stockholmský program. Ve svých závěrech z června 2014 definovala Evropská rada v souladu s článkem 68 SFEU strategické pokyny pro legislativní a operační plánování pro nadcházející roky v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Jedním z klíčových cílů je lépe chránit osobní údaje v EU.
Sample 1

Related to Lisabonská smlouva

  • Zrušení smlouvy (1) Nebyla-li smlouva, která nabývá účinnosti nejdříve dnem uveřejnění, uveřejněna prostřednictvím registru smluv ani do tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, platí, že je zrušena od počátku.

  • Významné smlouvy Emitent přede dnem vyhotovení Prospektu uzavíral v rámci Podlimitní emise se zájemci o úpis smlouvy o úpisu dluhopisů, na jejichž základě zájemci o upisovali dluhopisy vydané v rámci Podlimitní emise. V souladu s účelem svého založení Emitent přede dnem vyhotovení Prospektu uzavřel s mateřskou společností Saunia, s.r.o. rámcovou smlouvu o zápůjčkách, na jejímž základě Emitent poskytl společnosti Saunia, s.r.o. peněžité zápůjčky za účelem rozvoje podnikatelských aktivit mateřské společnosti. Kromě výše uvedených smluv Emitent ke dni vyhotovení Prospektu neuzavřel žádné významné smlouvy mimo smluv uzavřených v rámci běžného podnikání, ve kterých je smluvní stranou Emitent, ani smlouvy, které obsahují jakékoli ustanovení, podle kterého má Emitent závazky nebo nároky, které jsou k datu vyhotovení tohoto Prospektu pro Emitenta podstatné. Po schválení Prospektu ze strany ČNB bude mezi Emitentem a společností Saunia, s.r.o., která stojí v čele Skupiny Saunia a která je mateřskou společností Emitenta, uzavřena rámcová smlouva o peněžitých zápůjčkách nebo rámcová smlouva o úvěru, na jejímž základě bude Emitent poskytovat peněžní prostředky získané Emisí Dluhopisů ve prospěch společnosti Saunia, s.r.o.

  • Odstoupení od smlouvy a zánik smlouvy 1. Objednatel je oprávněn od této smlouvy odstoupit:

  • Výpověď a zrušení smlouvy 1. Poskytovatel je oprávněn vypovědět smlouvu v případě, že příjemce porušil smluvní povinnost stanovenou touto smlouvou. Výpověď musí mít písemnou formu a nabývá účinnosti uplynutím výpovědní lhůty, která činí 30 dnů od doručení výpovědi. Ve výpovědní lhůtě bude pozastaveno vyplácení dotace.

  • Rozsah předmětu smlouvy 2.1.1. Předmětem smlouvy a těchto obchodních podmínek je zhotovení stavby v rozsahu vymezeném zadávací dokumentací uveřejněnou na profilu zadavatele, která byla podkladem pro zpracování nabídky zhotovitele ze dne ………………. předložené objednateli zhotovitelem jako uchazečem v zadávacím řízení, na základě jehož výsledků byla uzavřena smlouva o dílo, v souladu s ustanoveními této smlouvy a pokyny objednatele (dále jen“dílo“).

  • Součásti Smlouvy 1. Následující přílohy tvoří nedílnou součást této smlouvy: Příloha č. 1 - Obchodní podmínky Příloha č. 2 - Položkový rozpočet

  • Odstoupení od smlouvy, výpověď smlouvy 1. Kterákoliv ze smluvních stran je oprávněna od této smlouvy odstoupit v případě jejího podstatného porušení druhou smluvní stranou. Za podstatné porušení této smlouvy ze strany prodávajícího bude považováno zejména prodlení s dodáním předmětu plnění po dobu delší než 15 dnů, pokud toto prodlení bude způsobeno důvody na straně prodávajícího a dále, pokud objem vadného/nedodaného plnění bude odpovídat alespoň 5% celkového objemu dodávky, který je touto smlouvou předpokládán.

  • Zánik smlouvy Smluvní strany mohou ukončit smluvní vztah písemnou dohodou. Smluvní strany jsou oprávněny odstoupit od smlouvy v případě jejího podstatného porušení druhou smluvní stranou, přičemž podstatným porušením smlouvy se rozumí zejména: neprovedení díla v době plnění dle čl. IV odst. 1 této smlouvy, nepředání kopie pojistné smlouvy na požadované pojištění dle čl. XIII odst. 5 této smlouvy, nepřevzetí staveniště zhotovitelem na výzvu objednatele (s výjimkou případů, kdy převzetí brání důvody na straně objednatele), nedodržení pokynů objednatele, právních předpisů nebo technických norem týkajících se provádění díla, nedodržení smluvních ujednání o záruce za jakost, neuhrazení ceny za dílo objednatelem po druhé výzvě zhotovitele k uhrazení dlužné částky, přičemž druhá výzva nesmí následovat dříve než 30 dnů po doručení první výzvy, nedodržení jakéhokoliv smluvního ujednání dle čl. IX odst. 10 této smlouvy. Objednatel je dále oprávněn od této smlouvy odstoupit v těchto případech: dojde‑li k neoprávněnému zastavení prací z rozhodnutí zhotovitele nebo zhotovitel postupuje při provádění díla způsobem, který zjevně neodpovídá dohodnutému rozsahu díla a sjednanému termínu předání díla, či jeho části objednateli; bylo‑li příslušným soudem rozhodnuto o tom, že zhotovitel je v úpadku ve smyslu zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (a to bez ohledu na právní moc tohoto rozhodnutí);

  • Ukončení smlouvy, odstoupení od smlouvy 1. Závazkový vztah založený touto smlouvou lze ukončit na základě písemné dohody smluvních stran nebo odstoupením.

  • Smlouva o zájezdu Smluvní vztah mezi CK a zákazníkem vzniká na zá- kladě smlouvy o zájezdu, potvrzené ze strany CK. CK vydá zákazníkovi při uzavření smlouvy o zájezdu nebo bezprostředně po jejím uzavření jedno vyhotovení smlouvy o zájezdu nebo potvrzení o zájezdu v texto- vé podobě (např. v pdf.). Po vydání tohoto potvrzení je zákazník povinen uhradit cenu zájezdu dle podmínek a ve lhůtách stanovených níže. Nákup zájezdů přes in- ternetové stránky CK probíhá následujícím způsobem. Nabídka zájezdů prezentovaná na internetových strán- kách CK představuje sortiment zájezdů a zákazník si může vybrat konkrétní zájezd včetně parametrů (jako je termín zájezdu, počet cestujících, doprava, strava aj.). Poté, co si takto zákazník specifikuje vybraný zá- jezd, dává CK návrh na uzavření smlouvy zájezdu (tzv. nabídka). Smlouva o zájezdu vzniká až následným po- tvrzením nabídky zákazníka ze strany CK a zasláním po- tvrzení o zájezdu zákazníkovi (tzv. akceptace). CK tímto vylučuje aplikaci ustanovení § 1732 odst. 2 občanského zákoníku. Obsah smlouvy o zájezdu, podle níž se CK zavazuje, že zákazníkovi poskytne zájezd, a zákazník se zavazuje, že zaplatí smluvenou cenu zájezdu, se blíže určuje dle předložené nabídky, webové nabídky či jiné dodatečné nabídky, v souladu s těmito podmínkami, reklamačním řádem a důležitými informacemi. Text smlouvy o zájez- du má přednost před těmito podmínkami i popisem zájezdu v publikované nabídce, webové, jiné dodateč- né nabídce nebo jiném nabídkovém textu. Zákazník osvědčuje že: