ROZHODOVÁNÍ. Na písemné dotazy zhotovitele objednatel vydá stanovisko písemnou formou v nezbytně nutné době, aby nedošlo ke zdržování služeb.
ROZHODOVÁNÍ. 1. o členství společenství vlastníků v právnické osobě působící v oblasti bydlení,
2. o změně účelu užívání společných prostor bytového domu,
3. o změně podlahové plochy jednotek,
4. o úplném nebo částečném sloučení nebo rozdělení jednotek,
5. o změně podílu na společných částech,
6. o změně v určení společné části sloužící k výlučnému užívání vlastníka jednotky,
7. o opravě nebo stavební úpravě společné části, převyšují-li náklady částku stanovenou prováděcím právním předpisem;
ROZHODOVÁNÍ. Kdykoli tyto obchodní podmínky předpokládají, že správce stavby bude postupovat v souladu s tímto článkem 3.5 aby odsouhlasil nebo rozhodl o nějaké záležitosti, bude to správce stavby konzultovat s oběma stranami a pokusí se dosáhnout shody. Jestliže shody není dosaženo, učiní správce stavby spravedlivé rozhodnutí v souladu se Smlouvou
ROZHODOVÁNÍ. ZHOTOVITEL 15
ROZHODOVÁNÍ. Na písemné dotazy zhotovitele objednatel vydá stanovisko písemnou formou v nezbytně nutné době, aby nedošlo ke zdržování poskytování stavebních prací.
ROZHODOVÁNÍ. Všeobecná snaha novely zjednodušit činnost soudu se promítá i do ustanovení upravujících rozhodnutí soudu. Je to především zjednodušení odůvodnění roz- sudku. Tam, kde není proti rozsudku odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci vzdali odvolání, nebo proti němuž přes výzvu soudu nebylo ohlášeno od- volání, soud v odůvodnění uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. V ostatních případech uvede, čeho se žalobce do- máhal a z jakých důvodů, jak se ve věci vyjádřil žalovaný, stručně a jasně vyloží, které skutečnosti má za prokázané a které nikoliv, o jaké důkazy opřel svá skut- ková zjištění, jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, proč neprovedl i další důkazy, jaký učinil závěr o skutkovém stavu, a jak věc posoudil po právní stránce. Soud přitom dbá, aby odůvodnění rozsudku bylo přesvědčivé. Zákon výslovně za- kazuje ze spisu opisovat skutkové přednesy účastníků a provedené důkazy do odůvodnění rozsudku. Písemné vyhotovení rozsudku zásadně má být doručeno do třiceti dnů po ohlášení odvolání, tady ovšem může docházet k průtahům způsobe- ným doručováním. To ovšem neplatí tam, kde k ohlášení odvolání dojde ihned po vyhlášení rozsudku nebo když ihned po vyhlášení rozsudku se účastníci vzdají práva na odvolání. Pak běží třicetidenní lhůta ihned po vyhlášení. Lhůta může být prodloužena pouze na šedesát dnů a nikoliv devadesát dnů jako dosud. Ke změnám dochází v úpravě rozsudku pro uznání a pro zmeškání. V úpravě rozsudku pro uznání se změna týká nového ustanovení § 114 b) odst. 5, kde se formuluje zákonná domněnka uznání žalovaného nároku pro ten případ, kdy se žalovaný na výzvu soudu nevyjádří. Tato zákonná domněnka má stejné důsledky jak výslovné uznání a tudíž za- kládá důvod pro vydání rozsudku pro uznání. Úprava je dále doplněna o ustano- vení, že pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání. V úpravě rozsudku pro zmeškání je základní změna v tom, že se zde výslovně upravuje, že zmeškání se vztahuje k prvnímu jednání, které se ve věci konalo. Do- jde-li k situaci, že jednání bylo odročeno bez jednání, lze návrh na vydání rozsudku pro zmeškání podat za splnění zákonem předepsaných podmínek až u dalšího jed- nání, které se bude konat, neboť to bude teprve prvé jednání, které se koná. Další změna je, že je-li v jednání ve věci několik žalovaných, lze proti těm, kteří se nedostavili, ač byli řádně obesláni, rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. Pokud však jsou žalovaní vůči sobě navzájem v postav...
ROZHODOVÁNÍ. (1) Každý člen IAB má jeden hlas. Jednotlivé hlasy jsou si rovny.
(2) Při výkonu hlasovacího práva může hlasující s návrhem vyslovit souhlas, nesouhlas, nebo se může zdržet hlasování.
(3) IAB rozhoduje prostou většinou hlasů. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.
(4) Členové IAB, kteří nebyli přítomni, mohou projevit svůj souhlas s navrhovaným rozhodnutím i mimo zasedání. Souhlas členů IAB však musí být předsedovi písemně doručen nejpozději do sedmi dnů ode dne, v němž se konalo zasedání. Je-li rozhodnutí přijato tímto způsobem, doručí předseda všem členům IAB oznámení o jeho přijetí, a to nejpozději do sedmi dnů od jeho přijetí.
(5) Hlasování IAB smí být přítomny pouze osoby vykonávající hlasovací právo, tedy členové IAB a tajemník IAB.
ROZHODOVÁNÍ. 1. Dozorčí rada je schopna se usnášet, je-li přítomna alespoň polovina jejích členů. Dozorčí rada přijímá rozhodnutí většinou hlasů alespoň 2/3 (dvou třetin) svých přítomných členů. Při rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy.
2. Dozorčí rada může přijímat rozhodnutí mimo zasedání (rozhodnutí per rollam); ustanovení článku 19 odstavec 2 se použije obdobně.
3. Činnost dozorčí rady se řídí jednacím řádem jí schváleným.
ROZHODOVÁNÍ. 1. Orgány JHK rozhodují usnesením, které se přijímá veřejným hlasováním. Člen orgánu musí hlasovat osobně, zastupování není při hlasování přípustné.
2. Orgány jsou způsobilé usnášení, je-li přítomna nadpoloviční většina členů orgánu. Toto ustanovení se nevztahuje na náhradní shromáždění delegátů a náhradní shromáždění členů oblastí.
3. Usnesení je přijato, hlasuje-li pro něj nadpoloviční většina přítomných.
4. Připouští se rozhodování per rollam v odůvodněných případech. Osoba oprávněná ke svolání jednání orgánu zašle všem členům orgánu návrh rozhodnutí. Návrh rozhodnutí musí obsahovat text navrhovaného rozhodnutí a jeho zdůvodnění a lhůtu pro doručení vyjádření člena orgánu, která činí minimálně 10 kalendářních dní. Pro počátek běhu lhůty je rozhodné doručení návrhu členu orgánu. Dále návrh rozhodnutí obsahuje podklady potřebné pro jeho přijetí. Nedoručí-li člen orgánu osobě oprávněné svolat jednání orgánu souhlas s návrhem usnesení, platí, že s návrhem nesouhlasí. Souhlas či nesouhlas s návrhem usnesení je člen orgánu oprávněn zaslat i formou emailu, a to z emailové adresy, kterou eviduje JHK jako kontaktní emailovou adresu člena orgánu. K přijetí rozhodnutí tímto způsobem je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů orgánu. Informace o rozhodnutí orgánu přijatém „per rollam“ a jeho obsahu musí být podána na nejbližším jednání orgánu a uvedena v zápisu z jednání. Rozhodování „per rollam“ je nepřípustné u shromáždění delegátů a při rozhodování o personálních záležitostech.
5. Člen orgánu, který nesouhlasí s přijatým usnesením, má právo žádat, aby jeho stanovisko bylo uvedeno v zápise z jednání.
ROZHODOVÁNÍ. 1. Představenstvo je schopno se usnášet, jsou-li přítomny alespoň 3/5 (tři pětiny) jeho členů. Představenstvo přijímá rozhodnutí alespoň 3/4 (tří čtvrtinovou) většinou hlasů svých přítomných členů.
2. Představenstvo může přijímat rozhodnutí mimo zasedání (rozhodnutí per rollam) hlasováním pomocí technických prostředků (telefonu, e-mailu nebo jiného prostředku). Jakýkoli takový způsob přijímání rozhodnutí může být použit pouze s předchozím souhlasem všech členů představenstva. Předseda představenstva určí rozumnou lhůtu, během které mohou být vznášeny připomínky. Rozhodnutí učiněná telefonicky musí být písemně potvrzena. Rozhodnutí per rollam musí být zapsáno v zápisu z následujícího zasedání představenstva.