Smlouvy subordinační. V tomto případě jsou to smlouvy, které vznikají mezi subjektem veřejné správy (za subjekt VS považujeme stát, kraj, obec) a fyzickou nebo právnickou osobou, vůči níž směřuje výkon veřejné správy. Subordinační smlouvou se zabývá § 161 správního řádu. ,,Subordinace“ má význam jakési podřazenosti, v tomto případě ale subordinační smlouvou není myšleno, že by se jednalo o vztah nadřízeného s podřízeným. V této smlouvě mají adresáti rovné postavení vůči subjektu veřejné správy. Jedná se o jakousi alternativu, kdy může dojít místo vydání správního aktu k uzavření smlouvy, která bude rozhodnutí nahrazovat. Dohodou jsou upraveny věci, které by v jiném případě musely být řešeny vrchnostensky. Vrchnostenský charakter zůstává v menší míře zachován, a to v situaci, kdy může dojít k udělení sankce za nesplnění podmínek vyplývajících ze smlouvy. Vrchnostenskou pozici zaujímá orgán veřejné správy, který vydává správní akt. Správní akt je tedy vydáván v případě, že jedna ze smluvních stran neplní povinnosti, které byly stanoveny smlouvou. Po takové události může dojít k zániku smlouvy nebo k jejímu nedotčení. Možnost uzavření smlouvy musí být stanovena ve zvláštním zákoně, jelikož je důležitou podmínkou zákonné zmocnění k uzavření subordinační veřejnoprávní smlouvy.
Smlouvy subordinační. Veřejnoprávní smlouvou subordinační se zabývá § 161 správního řádu. Ve slovníku18 nalezneme u pojmu „subordinace“ výklad, že se