Smlouvy subordinační Vzorová ustanovení

Smlouvy subordinační. V tomto případě jsou to smlouvy, které vznikají mezi subjektem veřejné správy (za subjekt VS považujeme stát, kraj, obec) a fyzickou nebo právnickou osobou, vůči níž směřuje výkon veřejné správy. Subordinační smlouvou se zabývá § 161 správního řádu. ,,Subordinace“ má význam jakési podřazenosti, v tomto případě ale subordinační smlouvou není myšleno, že by se jednalo o vztah nadřízeného s podřízeným. V této smlouvě mají adresáti rovné postavení vůči subjektu veřejné správy. Jedná se o jakousi alternativu, kdy může dojít místo vydání správního aktu k uzavření smlouvy, která bude rozhodnutí nahrazovat. Dohodou jsou upraveny věci, které by v jiném případě musely být řešeny vrchnostensky. Vrchnostenský charakter zůstává v menší míře zachován, a to v situaci, kdy může dojít k udělení sankce za nesplnění podmínek vyplývajících ze smlouvy. Vrchnostenskou pozici zaujímá orgán veřejné správy, který vydává správní akt. Správní akt je tedy vydáván v případě, že jedna ze smluvních stran neplní povinnosti, které byly stanoveny smlouvou. Po takové události může dojít k zániku smlouvy nebo k jejímu nedotčení. Možnost uzavření smlouvy musí být stanovena ve zvláštním zákoně, jelikož je důležitou podmínkou zákonné zmocnění k uzavření subordinační veřejnoprávní smlouvy.
Sample 1
Law Insider
+
Microsoft® Word Add-in

Get the Official Word Add-in

Open in AppSource
Add to Word Now
Smlouvy subordinační. Veřejnoprávní smlouvou subordinační se zabývá § 161 správního řádu. Ve slovníku18 nalezneme u pojmu „subordinace“ výklad, že se
Sample 1
Smlouvy subordinační. U subordinačních smluv je jednou ze smluvních stran orgán veřejné správy a druhou stranou soukromá fyzická nebo právnická osoba. Příkladem těchto smluv jsou například smlouvy, podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti – dohoda o zabezpečení pracovní neschopnosti, dohoda o zřízení společensky účelného pracovního místa a řada dalších dohod. Takové smlouvy se uzavírají písemně mezi úřadem práce a zaměstnavatelem či uchazečem o zaměstnání. Dále může jít o smlouvy podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, kde jednou smluvní stranou jsou orgány ochrany přírody a krajiny a druhou smluvní stranou je vlastník, který například chce zřídit přírodní rezervaci, nebo se může jednat o ochranu přírodních památek a památných stromů. Těchto ochránců přírody a krajiny je na světě mnoho, ale přesto tyhle smlouvy nejsou nejčastějšími. Pokud nedojde k uzavření dohody, může správní úřad rozhodnutí vydat.5
Sample 1

Related to Smlouvy subordinační

  • Zánik smlouvy Smluvní strany mohou ukončit smluvní vztah písemnou dohodou. Smluvní strany jsou oprávněny odstoupit od smlouvy v případě jejího podstatného porušení druhou smluvní stranou, přičemž podstatným porušením smlouvy se rozumí zejména: neprovedení díla v době plnění dle čl. IV odst. 1 této smlouvy, nepředání kopie pojistné smlouvy na požadované pojištění dle čl. XIII odst. 5 této smlouvy, nepřevzetí staveniště zhotovitelem na výzvu objednatele (s výjimkou případů, kdy převzetí brání důvody na straně objednatele), nedodržení pokynů objednatele, právních předpisů nebo technických norem týkajících se provádění díla, nedodržení smluvních ujednání o záruce za jakost, neuhrazení ceny za dílo objednatelem po druhé výzvě zhotovitele k uhrazení dlužné částky, přičemž druhá výzva nesmí následovat dříve než 30 dnů po doručení první výzvy, nedodržení jakéhokoliv smluvního ujednání dle čl. IX odst. 10 této smlouvy. Objednatel je dále oprávněn od této smlouvy odstoupit v těchto případech: dojde‑li k neoprávněnému zastavení prací z rozhodnutí zhotovitele nebo zhotovitel postupuje při provádění díla způsobem, který zjevně neodpovídá dohodnutému rozsahu díla a sjednanému termínu předání díla, či jeho části objednateli; bylo‑li příslušným soudem rozhodnuto o tom, že zhotovitel je v úpadku ve smyslu zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (a to bez ohledu na právní moc tohoto rozhodnutí);