Subordinační veřejnoprávní smlouvy. Dalším významným typem veřejnoprávních smluv jsou subordinační smlouvy, což jsou smlouvy, které jsou uzavírány mezi subjektem veřejné správy a tzv. adresátem správně právního působení, který může mít podobu právnické či fyzické osoby. Při spl- nění podmínky zákonného zmocnění tak může tuto smlouvu uzavřít mezi sebou správní orgán, který zde vystupuje jako vykonavatel veřejné správy, a osoby, které jsou účastníky řízení dle § 27 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, což jsou osoby, vůči kte- rým zde směřuje výkon působnosti v rámci veřejné správy. Subordinační veřejnoprávní smlouvy je možné v praxi uzavřít i na místo vydání rozhodnutí, což je podstatné vyzdvid- hnout. Klíčovou podmínkou je zde souhlas všech zúčastněných smluvních stran. Subor- dinační veřejnoprávní smlouvu lze uzavřít také i po zahájení řízení, a to na základě druhé části zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. Po tom, co je veřejnoprávní smlouva uza- vřena, správní orgán řízení zastaví na základě usnesení. Xxx Xxxxxxx (2009, s. 7-8) účast- níci při uzavírání tohoto typu smlouvy disponují rovným postavením a až v okamžiku, kdy je smlouva uzavřena, se jejich postavení mění na nerovné postavení. Lze konstatovat, že subordinační veřejnoprávní smlouvy je možné považovat za určitou alternativu k vy- dání správního aktu. Za smluvní strany je v případě těchto smluv možné označit subjekt veřejné správy a na druhé straně je to fyzická či právnická osoba. Veřejnoprávní subor- dinační smlouvu nelze považovat za exekuční titul, což znamená, že pokud dojde k ne- dodržení této smlouvy na straně osoby, která je účastníkem řízení, musí následně proběh- nout tzv. sporné řízení, a to dle § 169 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. Jeho výsledkem je poté rozhodnutí, které lze označit za exekuční titul. (Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, 2004) Poslední typ veřejnoprávní smlouvy, tedy smlouva, která je uzavřena mezi účastníky správního řízení, je v České republice dosti problematickým, a ne příliš uznávaným ty- pem veřejnoprávní smlouvy. V rámci právní teorie tak není tento druh smlouvy plně ak- ceptován. Jedná se o smlouvy dle § 162 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. „Ti, kdo by byli účastníky podle § 27 odst. 1, kdyby probíhalo řízení podle části druhé, popřípadě
Subordinační veřejnoprávní smlouvy. Druhým typem veřejnoprávních smluv jsou takzvané subordinační smlouvy. Jsou to veřejnoprávní smlouvy uzavírané mezi subjektem veřejné správy a odlišným neveřejnoprávním subjektem (adresátem veřejnosprávního působení - právnickými a
Subordinační veřejnoprávní smlouvy. Subordinační veřejnoprávní smlouvy jsou upraveny v § 161 správního řádu. Jedná se o smlouvy, které může uzavřít správní orgán (jménem subjektu veřejné správy, za který jedná) s adresáty veřejné správy, fyzickými či právnickými osobami, vůči kterým je veřejná správa vykonávána. Těmito adresáty, ale musí být osoby, které by byly účastníky podle § 27 odst. 1 správního řádu (jedná se o účastníky, kteří mají plná procesní práva), kdyby probíhalo řízení podle části druhé správního řádu, a to i v případech, které by jinak musely být vyřešeny vydáním vrchnostenského aktu. Při uzavírání subordinačních veřejnoprávních smluv mají strany v zásadě rovné postavení, jedna strana nemůže diktovat podmínky té druhé, avšak poměr právní
Subordinační veřejnoprávní smlouvy. Dalším druhem veřejnoprávních smluv jsou takzvané smlouvy subordinační. Jedná se o takové smlouvy, které správní orgán může jménem subjektu veřejné správy, za který jedná, uzavřít s osobou, která by byla účastníkem podle § 27 odst. 1 správního řádu, podle kterého: Podmínkou účinnosti subordinační veřejnoprávní smlouvy je souhlas ostatních osob, které by v daném řízení byly účastníky podle právě § 27 odst. 2 nebo 3 správního řádu: