Spory z veřejnoprávních smluv. Je nesporné, že zásada pacta sunt servanda se jako obecný právní princip vztahuje i na veřejnoprávní smlouvy, což přirozeně znamená, že i tyto se musí dodržovat.184 Pokud se tak neděje, zkrácená strana se může domáhat ochrany svých práv prostřednictvím sporu z veřejnoprávní smlouvy dle § 169 ve spojení s § 141 správního řádu.185 Obtíže však působí skutečnost, že „[s]pory z veřejnoprávních smluv nejsou správním řádem nijak charakterizovány dle důvodu vzniku či obsahu, § 169 odst. 1 správního řádu pouze podle určení smluvních stran upravuje, jaké subjekty o sporech rozhodují.“186 Právě to je důvodem, proč se problematika řešení sporů z veřejnoprávních smluv stala tradiční náplní rozhodovací činnosti soudů. Nedlouho poté, co vstoupil v účinnost správní řád a spolu s ním i jeho § 169, totiž vyvstala otázka, co vše lze vlastně za spor z veřejnoprávní smlouvy považovat. Konečnou odpověď přitom poskytl zvláštní senát až teprve nedávno.187 Ustanovení § 169 odst. 1 správního řádu vymezuje, které orgány jsou příslušné k projednání sporů z veřejnoprávních smluv koordinačních (§ 160), subordinačních (§ 161) a mezi soukromými osobami (§ 162). Konkrétní proces má potom povahu řízení sporného podle § 141 správního řádu. Sporné řízení se v souladu s § 141 odst. 2 správního řádu zahajuje pouze na návrh. Jeho účastníky jsou navrhovatel a odpůrce, kteří mají postavení účastníků řízení podle § 27 odst. 1 správního řádu. Zároveň není vyloučena ani přítomnost vedlejších účastníků, tedy těch osob, které mají zájem na výsledku daného řízení. Nejsrozumitelnější úprava nezpůsobující žádné výkladové obtíže se týká příslušnosti stran rozhodování sporů ze smluv subordinačních, k nimž je příslušný správní orgán nadřízený správnímu orgánu, který je stranou takové veřejnoprávní smlouvy.
Spory z veřejnoprávních smluv. V případě, že se smluvní strany uzavřené veřejnoprávní smlouvy dostanou do sporu, který nejsou schopni vyřešit samostatně, na návrh jedné ze smluvních stran se zahájí sporné řízení (§ 141 správního řádu). Neuplatní se však § 141 odst. 9, neboť proti rozhodnutí sporu z veřejnoprávní smlouvy nelze podat řádný opravný prostředek. (odvolání ani rozklad). Rozhodnutí (případně schválený smír) je (na rozdíl od veřejnoprávní smlouvy jako takové) exekučním titulem. Zákon (§ 169 odst. 1) stanoví, kdo je v případě sporu z veřejnoprávní smlouvy kompetentní rozhodovat.
Spory z veřejnoprávních smluv. Spory jsou další oblastí, kde můžeme rozlišit smlouvy soukromoprávní a veřejnoprávní. Rozdílností je orgán, který rozhoduje o smlouvě. Spory z veřejnoprávních smluv rozhoduje příslušný orgán v klasickém správním řízení (smlouvy soukromoprávní rozhoduje soud v občanském soudním řízení). Věcně příslušné k řešení sporů z veřejnoprávních smluv jsou tyto orgány: ▪ Ministerstvo vnitra, jedná-li se o veřejnoprávní smlouvu koordinační a je-li alespoň jednou ze smluvních stran kraj nebo jsou smluvními stranami obce s rozšířenou působností; Ministerstvo vnitra věc projedná s věcně příslušným ministerstvem nebo jiným věcně příslušným ústředním správním úřadem ▪ příslušný krajský úřad, jde-li o smlouvu koordinační a jsou-li smluvními stranami obce, které nejsou obce s rozšířenou působností, nepřevezme-li věc Ministerstvo vnitra ▪ správní orgán, který je společně nadřízený smluvním stranám, jde-li o jinou veřejnoprávní smlouvu koordinační a není-li takového orgánu, řeší spor v dohodě ústřední správní úřady nadřízené správním orgánům, které jsou nadřízeny smluvním stranám ▪ jde-li o subordinační veřejnoprávní smlouvu, tak je věcně příslušný správní orgán nadřízený správnímu orgánu, který je stranou veřejnoprávní smlouvy ▪ v případě veřejnoprávní smlouvy o převodu nebo způsobu výkonu subjektivních veřejných práv a povinností je příslušný správní orgán, který udělil souhlas k jejímu uzavření. Výsledkem rozhodování příslušného správního orgánu je správní rozhodnutí. Proti tomuto rozhodnutí nelze použít odvolání ani rozklad. Rozhodnutí je tedy pravomocné a vykonatelné dnem, kdy bylo oznámeno účastníkům řízení. Lze ho napadnout jen mimořádnými opravnými prostředky nebo žalobou v rámci správního soudnictví. Účastníci řízení ve sporu z veřejnoprávní smlouvy mohou uzavřít smír, který podléhá schválení správního orgánu. V podmínkách naší republiky se spory z veřejnoprávních smluv týkají především činnosti krajských úřadů. Krajské úřady udělují souhlas k jejímu uzavření, změnu obsahu (§ 166 odst. 1 správního řádu), zrušení, ale ne výpověď. Nový správní řád přinesl v této oblasti novou kompetenci řešit spory z veřejnoprávních smluv, jejichž smluvními stranami jsou obce, které nejsou obcemi s rozšířenou působností, (§ 169 odst. 1 písm.). Na obce (zejména pro menší obce) přešla přenesená působnost navíc, více viz. analýza a názory obcí kapitola 4.6.
Spory z veřejnoprávních smluv. N a r oz díl o d s mlu v so uk r omo p r áv ní c h n e r oz h od uj e sp o r y z v e ře j n op r áv ní c h s ml uv so ud v o b ča n sk ém s ou dn ím ř í z e ní , a l e s p r áv ní o r gá n ve s pr á vn ím ř í z en í , r es p . s po r n ém ř í z ení ( j ed no i n s t an č n ě , p ro t ož e p odl e ust a nov e ní § 1 69 od s t . 2 s pr á vn í h o ř á d u n e l z e p ro t i r oz h od nu t í v e s po rn ém ř í z en í po d a t ž á dn é od vol á ní a n i roz kl ad ) , 140 a t o i kd yž j e sm l u v ní s t r an ou t ěc ht o smluv s ou k ro má os ob a . T o b yl o p ř e d p r vní ob e c no u p r áv ní ú p r av ou v e
Spory z veřejnoprávních smluv. Díky sporům, které nastávají z veřejnoprávních smluv, tak můžeme rozlišit smlouvy soukromoprávní a veřejnoprávní. Rozdílem je tady orgán, který rozhoduje o smlouvě. U sporů soukromoprávních rozhoduje soud v občanském řízení, naopak u sporů veřejnoprávních rozhoduje příslušný orgán ve správním řízení. Orgány, které jsou věcně příslušné k řešení sporů vznikajících z veřejnoprávních smluv, označujeme Ministerstvo vnitra, krajský úřad, správní orgán. Ministerstvo vnitra rozhoduje ve sporech veřejnoprávních smluv koordinačních, a pokud je alespoň jedna ze smluvních stran kraj anebo obce s rozšířenou působností, nepřevezme-li věc Ministerstvo vnitra nebo správní orgán, který je společně nadřízený smluvním stranám.33 Krajský úřad rozhoduje také ve smlouvách koordinačních a též jsou-li stranami obce, ale které nejsou obce s rozšířenou působností nýbrž s působností samostatnou. Správní orgán rozhoduje ve sporech veřejnoprávních smluv, jestliže je nadřazeným smluvním stranám, jde-li o subordinační veřejnoprávní smlouvu, tak je věcně příslušný správní orgán nadřízený správnímu orgánu, který je stranou veřejnoprávní smlouvy. Pokud se jedná o veřejnoprávní smlouvu, kde byl sjednán převod práv a povinností je příslušným správním orgánem k rozhodnutí ten orgán, který dal souhlas k uzavření takovéto smlouvy. Při řešení takto shora uvedených sporů se použije části třetí správního řádu. Výsledkem je správní rozhodnutí příslušného správního orgánu, proti kterému nelze použít odvolání. Rozhodnutí nabude právní moci dnem, kdy bylo rozhodnutí oznámeno účastníkům řízení. V případě rozhodnutí, které je výsledkem přezkoumání souladu veřejnoprávních smluv na návrh smluvní strany, 33 XXXXXX P., Správní právo: obecná část, 7 doplněné a aktualizované vydání, Brno: Masarykova univerzita a nakl. Doplněk, 2007, s. 418 s. 314, ISBN: 978-80-210-4276-6 (Masarykova univerzita), ISBN: 978.80.7239-207-0 (Doplněk) lze přicházet v úvahu napadnutí takového rozhodnutí jen žalobou v rámci správního soudnictví. 34 Avšak na straně druhé může být i výsledkem správního řízení i uzavření smíru mezi účastníky řízení ve sporu z veřejnoprávní smlouvy, který schvaluje správní orgán.
Spory z veřejnoprávních smluv