SÝKOROVÁ, Pavla. Bytové spoluvlastnictví v teorii a praxi. Praha: Leges, 2015, s. 13.
SÝKOROVÁ, Pavla. Bytové spoluvlastnictví v teorii a praxi. Praha: Leges, 2015. ISBN 978-80-7502-096-3.
SÝKOROVÁ, Pavla. Bytové spoluvlastnictví v teorii a praxi. Praha: Leges, 2015, s. 61. 63 § 1159 NOZ.
64 § 1 odst. 1 in fine NOZ.
SÝKOROVÁ, Pavla. Bytové spoluvlastnictví v teorii a praxi, s. 33. Současní autoři se v odborné literatuře rozcházejí v tom, zda současná právní úprava bytového spoluvlastnictví dle ObčZ vychází z teorie dualistické, nebo dualisticko-monistické. Ačkoli se shodují, že aktuální koncepce vyjádřená českým právním řádem vychází primárně ze spoluvlastnického vztahu k dělené nemovitosti (a nikoli primárně z vlastnictví bytu, de lege lata z vlastnictví jednotky), čemuž odpovídá i systematické zařazení právní úpravy v ObčZ i její pojmenování, nenacházejí shodu na vazbě tohoto spoluvlastnictví dělené nemovitosti s druhým objektem práv (s bytem). Xxxxx Xxxxxxx,28 Xxxxx Fiala29 nebo Pavla Sýkorová30 se ve svých publikacích přiklánějí k dualistickému pojetí, mírně pozměněnému od BytZ. Uvádějí, že aktuální právní úprava i nadále spočívá hlavně ve spoluvlastnickém vztahu ke společné nemovité věci, k níž přistupuje vlastnictví bytu, a to nedělitelným a významně pevnějším způsobem, než tomu bylo za účinnosti BytZ. Ponechání dualistického pojetí právní úpravy akcentuje ve svém zdůvodnění též důvodová zpráva k ObčZ.31 Naopak Xxxxx Petr32 nebo Adam Zítek33 se kloní k teorii dualisticko-monistické s argumentací, že současnou jednotku, jak je definována zákonem, je třeba považovat za jediný celek v právních vztazích bytového spoluvlastnictví. Závěrem výkladu ke koncepcím vlastnictví bytů jako zajímavost nutno dodat, že pro laickou veřejnost toto členění není vůbec významné, když na předmětný problém hledí spíše socioekonomickým pohledem. Veřejnost za předmět vlastnictví považuje primárně byt (de lege lata jednotku) jako hodnotu uspokojující bytové potřeby člověka, popřípadě rozmnožující bohatství osoby. V praxi tak navzdory zákonodárcem zvolené koncepci vlastnictví bytů lze jen zřídka najít někoho, kdo by vlastnictví jednotky vnímal primárně jako spoluvlastnictví společné dělené nemovitosti, ke které „jeho“ jednotka pouze přísluší.34 28 XXXXXXX, Xxxxx. In: XXXXXXX, Xxxxx, Xxxxx XXXXXXXXXXX a kol. Bytové spoluvlastnictví
SÝKOROVÁ, Pavla. Bytové spoluvlastnictví v teorii a praxi, s. 80.
SÝKOROVÁ, Pavla. Bytové spoluvlastnictví v teorii a praxi, s. 80. přesunul těžiště smyslu právní úpravy výstavby prováděné smlouvou o výstavbě spíše k nástavbám, vestavbám či přístavbám jednotek do již existujících domů. V současné době je využívání smlouvy o výstavbě pro tento účel zdaleka nejčastější,150 proto lze v dnešní době hovořit o částečně posunutém smyslu a účelu výstavby.