Ujednání o době trvání pracovního poměru. Jak jsem uvedla již výše, pokud účastníci ve smlouvě neuvedou, že pracovní poměr je uzavírán na dobu určitou platí nevyvratitelná domněnka, že je uzavírán na dobu neurčitou. Toto ujednání se ve smlouvě výslovně neuvádí. To vyplývá z výše zmiňovaného ust. § 39 odst. 1 zákoníku práce. Ujednání o době trvání pracovního poměru má tedy smysl, pokud mají subjekty smlouvy zájem na pracovním poměru na dobu určitou. Vzhledem k tomu, že zákoník práce neuvádí přesný způsob jak je možné uvést čas skončení pracovního poměru na dobu určitou, je tedy ve smlouvě možné uvést přesné datum skončení pracovního poměru, poslední den měsíce ledna roku 2010 nebo např. uplynutím jednoho roku od dne nástupu do práce, po dobu pracovní neschopnosti jiného zaměstnance, či po vykonání určitých prací, do návratu do práce zaměstnankyně na mateřské dovolené atd., zásadně je však nutné, aby toto datum či jinak určená skutečnost v budoucnu nastala a byla dostatečně určitá, a nevzbuzovala pochyby o konci pracovního poměru mezi účastníky. Ustanovení § 39 odst. 2 zákoníku práce ovšem stanovuje maximální možnou délku sjednání pracovního poměru na dobu určitou mezi účastníky a to na dva roky ode dne vzniku pracovního poměru. V případě ujednání pracovního poměru na dva roky, pak další pracovní poměr na dobu určitou až na dva roky mezi týmiž účastníky lze sjednat po uplynutí 6 měsíců od skončení předchozího pracovní poměru. Po uplynutí těchto šesti měsíců se totiž k předchozímu poměru již nepřihlíží. Delší poměr na dobu určitou není možné sjednat a to ani v případě, že by s tím zaměstnanec souhlasil. Jak totiž plyne z ust. § 363 odst.1 zákoníku práce je ustanovení § 39 odst. 2 kogentní, tudíž se od něj není možno odchýlit. Ujednáním času skončení pracovního poměru však není nijak omezena možnost účastníků ukončit pracovní poměr na dobu určitou jinak než jen uplynutím doby, na který byl uzavřen. To znamená, že je možné jej skončit výpovědí, dohodou, okamžitým zrušením pracovního poměru nebo zrušením ve zkušební době (o zkušební době budu podrobně psát v následující části této kapitoly). V případě pochybností, je možné požádat soud o určení, zda byly splněny podmínky zákoníku práce pro uzavření pracovního poměru na dobu určitou, zákon pro toto stanovuje dvouměsíční prekluzívní lhůtu.40 V zájmu zaměstnance je samozřejmě vždy uzavírat pracovní poměr na dobu neurčitou, neboť mu do dává větší pocit právní jistoty v zaměstnání. Může se stát, že i když účastníci ve smlouvě stanovili datum skončení pracovn...
