Vodní doprava. (123) VD1
Vodní doprava. Územní plán nevymezuje žádnou plochu pro dopravní infrastrukturu vodní dopravy, pro umístění staveb nebo zařízení vodní dopravy.
Vodní doprava. Řešené území není dotčeno zájmy vodní dopravy.
Vodní doprava. V k. ú. Baška se nachází účelová vodní cesta – přehradní nádrž Baška. Jedná se o stabilizovaný prvek.
Vodní doprava. V k. x. Xxxxx se nachází účelová vodní cesta – přehradní nádrž Baška. Jedná se o stabilizovaný prvek.
Vodní doprava. Vodní cesta Dunaj - Odra - Labe, procházející východně řešeného území, je zakreslena v situaci širších vztahů dle Generálního řešení HDP (1970), Vodní cesty České republiky (Aquatis Brno,1993). Západně od města při silnici I/54 se předpokládá umístění přístavu a nákladního překladiště. Ochrana vodní cesty D-O-L je shodná s územními zájmy, které vyplývají z vyhlášení vodního toku Moravy od ústí Bečvy za dopravně významnou využitelnou vodní cestu v zákoně č. 114l95 Sb. „O vnitrozemské plavbě“. Významné je vybudování turistického přístaviště a kotviště lodí na Baťově kanále. V současnosti již probíhá rekreační provoz lodí od Strážnice po Uherský Ostroh a zpět. Ve výhledu by mohlo dojít k propojení Otrokovic a Hodonína (dle studie Atelieru V 51, 1995).
Vodní doprava zlepšení podmínek splavnosti na Labi v úseku Boletice- Hřensko – Ústecký kraj (SEVEROZÁPAD); • zlepšení podmínek splavnosti na Labi v úseku Střekov- Boletice – Ústecký kraj (SEVEROZÁPAD). Téma REGIONÁLNÍ ROZDÍLY V ČESKÉ REPUBLICE Regionální národní účty se v České republice sledují od úrovně územních statistických jednotek typu NUTS 3 (definice NUTS v ČR viz box). Ostatní statistické ukazatele jsou k dispozici i od nižších úrovní. HDP na obyvatele Klíčový ukazatel poměřující hospodářskou vyspělost regionu je ukazatel vyprodukovaného hrubého domácího produktu jedním obyvatelem. Tento indikátor má rozhodující význam při směřování finanční pomoci ze strukturálních fondů Evrospké unie. Nejbohatším regionem v České republice je Praha (viz tabulka), kde v roce 2001 jeden obyvatel hlavního města v průměru vytvořil HDP ve výši 462 tisíc korun, což při přepočtu dle parity kupní síly představovalo přibližně 132 % průměru Evropské unie. Naopak nejmenší hrubý domácí produkt v roce 2001 vytvořil průměrný obyvatel Olomouckého kraje (jako celý region soudržnosti ale Severozápad) – částka 163 125 Kč činí pouze 46,7 % průměru EU-15. PRAHA 461 678 132,2 STŘEDNÍ ČECHY 175 714 50,3 JIHOZÁPAD 194 296 55,6 SEVEROZÁPAD 167 141 47,9 SEVEROVÝCHOD 178 967 51,2 JIHOVÝCHOD 186 925 53,5 STŘEDNÍ MORAVA 169 145 48,4 MORAVSKOSLEZSKO 176 377 50,5 ČESKÁ REPUBLIKA 211 051 60,4 Průměrná měsíční mzda Ekonomická vyspělost regionů může být poměřována i velikostí průměrné měsíční mzdy, kterou pobírají jeho rezidenti. Nejvyšší průměrnou mzdu – mírně přes 21 tisíc korun za měsíc – si v loňském roce v průměru vydělali obyvatelé hlavního města Prahy, což bylo o čtvrtinu více než představoval průměr za celou Českou republiku. Druhou nejvyšší průměrnou mzdu pobírají ve Středočeském kraji. Její hodnota 16 572 korun byla přesto o dvě procenta nižší, než je průměr v celé České republice. Naopak na opačném konci spektra jsou obyvatelé Olomouckého kraje, kteří si v průměru vydělali 14 305 korun, tedy pouze 85 % průměru. Na úrovni NUTS 2 brali loni nejnižší mzdu obyvatelé Střední Moravy (14 504 Kč), kam právě Olomoucký kraj patří. Druhé nejnižší průměrné mzdy byly vypláceny v kraji Vysočina (region soudržnosti Jihovýchod). Měsíční výplata 14 492 korun je vzhledem k průměrné mzdě v celé republice nižší o 14 %. PRAHA 21 081 125 % STŘEDNÍ ČECHY 16 572 98 % JIHOZÁPAD 15 334 91 % SEVEROZÁPAD 15 081 89 % SEVEROVÝCHOD 14 790 87 % JIHOVÝCHOD 14 982 89 % STŘEDNÍ MORAVA 14 504 86 % MORAVSKOSLEZSKO 15 827 94 % ČESKÁ R...