PŘÍRODA A KRAJINA. Krajina řešeného území má velmi příjemný ráz polopřírodní kulturní zemědělské krajiny. Při- spívá k tomu zejména veliký podíl lesů a členitý reliéf s hlubokými a strmými erozními údolí- mi vodotečí. Krajina proto lákala k rekreačnímu využití, a tak zde zejména po druhé světové válce vznikla řada obřích chatových kolonií, které znešvařily krajinářsky nejcennější partie území. Západní, méně chatařením zatížená a více lesnatá část řešeného území je od roku 1977 součástí Biosférické rezervace Křivoklátsko a byla též zahrnuta do Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko, která byla zřízena výnosem ministerstva kultury č. 21.972/78 ze dne 24. 11. 1978 a zaujímá rozlohu 63 000 ha. Přímo za hranicí řešeného území se nachází národní pří- rodní rezervace Vůznice s přirozenými lesními společenstvy a společenstvy lesostepí, která byla vyhlášena v roce 1984 v rozloze 231 ha.
PŘÍRODA A KRAJINA. Česká republika má díky geografickým a historickým podmínkám poměrně vysokou rozmanitostí krajiny, rostlin a živočichů i typů přírodních stanovišť. Toto bohatství je však vážně narušeno působením člověka. Významně se snižuje velikost populací řady druhů i rozloha jimi obývaného území, dochází k úbytku a degradaci přírodních stanovišť a významně je narušeno fungování krajiny jako celku.
PŘÍRODA A KRAJINA. V případě ochrany přírody a krajiny předpokládat pokračování výše zmíněných trendů. Vzhledem k současné ekonomické a politické situaci nelze očekávat významnější zvýšení prostředků na ochranu přírody a krajiny, které by bylo potřebné pro zpomalení či zastavení jmenovaných negativních trendů. Rovněž převažující přístup veřejnosti k této problematice nedává naději na brzkou zásadnější pozitivní změnu. Prostředky určené v Dohodě na oblast životního prostředí mohou k řešení některých problémů přispět, záleží samozřejmě na rozdělení prostředků uvnitř oblasti a na konkrétních podpořených projektech. Naopak bez implementace Dohody lze očekávat zdržení nebo nerealizaci některých projektů včetně dopravních staveb, technických opatření pro přizpůsobení se změně klimatu a dalších záměrů, které mohou být se zájmy ochrany přírody a krajiny v konfliktu. Pro budoucí vývoj je významným prvkem ekonomická situace, její zlepšení může znamenat větší přísun prostředků do ochrany přírody a krajiny, zvýšení zájmu o produkty ekologického zemědělství apod., ale také větší množství záměrů např. ve zvláště chráněných územích (sportovní a rekreační areály, ubytovací kapacity). Velký vliv bude mít např. připravovaný zákon o Šumavě, rozhodnutí o prolomení těžebních limitů, změna zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a další legislativní změny. Důležitá budou politická rozhodnutí o vnitrozemských vodních cestách včetně staveb na Labi a kanálu Dunaj-Odra-Labe a o dalších dopravních stavbách. Zanedbatelné nemusí být ani důsledky klimatické změny. Rozhodující vliv bude mít postoj veřejnosti. Tyto faktory jsou do značné míry nejisté.
PŘÍRODA A KRAJINA. Vzhledem k tomu, že Dohoda zahrnuje řadu zájmových oblastí a je formulována velmi obecně, může ovlivnit prakticky všechny složky přírody a krajiny. Byly identifikovány následující hlavní problémy. • Zrychlující se nárůst urbanizovaného území a zastavěných ploch, • vysoký podíl orné půdy, intenzivní využívání zemědělské půdy s vysokými dávkami hnojiv a pesticidů, eroze půdy, • nevhodná druhová a prostorová skladba velké části lesů, uniformní hospodaření a upuštění od tradičních způsobů hospodaření v lesích, • fragmentace a nízká průchodnost krajiny v důsledku realizace liniových staveb, scelování zemědělských pozemků, oplocování rozsáhlejších pozemků, • nízká retenční schopnost krajiny, nevhodné využívání údolních niv, odvodnění mokřadů, • regulace a fragmentace vodních toků, • trvalý pokles odolnosti ekosystémů z důvodu změn ve využívání krajiny i změny klimatu, • rostoucí vlivy lidské činnosti na krajinu (urbanizace, intenzivní zemědělství, rekreace atd.), • sílicí tlaky na využívání OZE (biomasa, větrné elektrárny, fotovoltaické elektrárny, vodní elektrárny), • těžba surovin. • Nedostatečná nebo nikoli ideální péče o ZCHÚ, • tlaky na větší hospodářské, komerční a rekreační využití území, • izolace přírodních území v intenzivně využívané a fragmentované krajině.
PŘÍRODA A KRAJINA. Dohoda o partnerství má vysoký potenciál příznivého vlivu na přírodu a krajinu ve všech složkách – biodiverzita, zvláště chráněné a další původní druhy, společenstva, zvláště chráněná území včetně lokalit Natura 2000, ekologické funkce krajiny a její estetickou hodnotu. Pozitivní vlivy lze očekávat především při naplňování priority „Ochrana životního prostředí a krajiny a přizpůsobení se změně klimatu” a dále „Kvalitní systém celoživotního učení produkující kvalifikovanou a adaptabilní pracovní sílu“ a „Výzkumný a inovační systém založený na kvalitním výzkumu propojeném s aplikační sférou a směřujícím ke komerčně využitelným výsledkům“. Dílčí pozitivní vlivy může mít i priorita „Účinné a efektivní služby zaměstnanosti, které přispějí ke zvýšení zaměstnanosti zejména ohrožených skupin“ a „Podniky využívající výsledků VaV, konkurenceschopné na globálním trhu a přispívající k nízkouhlíkovému hospodářství“. Finanční alokace směřující na ochranu životního prostředí je dle orientačního rozdělení podpory poměrně vysoká, tvoří cca 10 % veškeré podpory. Dohoda tak může zmírnit negativní trendy uvedené v kapitole 2 a přispět k dosažení relevantních cílů stanovených v oblasti ochrany přírody a krajiny ve strategiích na národní a nadnárodní úrovni. Na druhou stranu existuje i potenciál negativních vlivů. Hlavní problematickou prioritou je pochopitelně „Udržitelná infrastruktura umožňující konkurenceschopnost ekonomiky a odpovídající obslužnost území“, která zahrnuje dopravní infrastrukturu. Budování dopravních staveb s sebou nese téměř vždy negativní vlivy na všechny složky přírody a krajiny, přičemž míra vlivů záleží především na umístění stavby, dále na technickém řešení a konkrétním provedení. Možné jsou dále negativní vlivy jednotlivých projektů v rámci priorit „Podniky využívající výsledků VaV, konkurenceschopné na globálním trhu a přispívající k nízkouhlíkovému hospodářství“ a „Ochrana životního prostředí a krajiny a přizpůsobení se změně klimatu”. Výsledný vliv Dohody o partnerství nelze v danou chvíli odhadnout. Záležet bude na nastavení jednotlivých operačních programů, rozdělení finančních alokací v rámci programů, nastavení kritérií a podmínek pro výběr projektů a na samotných podpořených projektech.