PŘÍRODA A KRAJINA. Krajina řešeného území má velmi příjemný ráz polopřírodní kulturní zemědělské krajiny. Při- spívá k tomu zejména veliký podíl lesů a členitý reliéf s hlubokými a strmými erozními údolí- mi vodotečí. Krajina proto lákala k rekreačnímu využití, a tak zde zejména po druhé světové válce vznikla řada obřích chatových kolonií, které znešvařily krajinářsky nejcennější partie území. Západní, méně chatařením zatížená a více lesnatá část řešeného území je od roku 1977 součástí Biosférické rezervace Křivoklátsko a byla též zahrnuta do Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko, která byla zřízena výnosem ministerstva kultury č. 21.972/78 ze dne 24. 11. 1978 a zaujímá rozlohu 63 000 ha. Přímo za hranicí řešeného území se nachází národní pří- rodní rezervace Vůznice s přirozenými lesními společenstvy a společenstvy lesostepí, která byla vyhlášena v roce 1984 v rozloze 231 ha.
PŘÍRODA A KRAJINA. Česká republika má díky geografickým a historickým podmínkám poměrně vysokou rozmanitostí krajiny, rostlin a živočichů i typů přírodních stanovišť. Toto bohatství je však vážně narušeno působením člověka. Významně se snižuje velikost populací řady druhů i rozloha jimi obývaného území, dochází k úbytku a degradaci přírodních stanovišť a významně je narušeno fungování krajiny jako celku.
PŘÍRODA A KRAJINA. V případě ochrany přírody a krajiny předpokládat pokračování výše zmíněných trendů. Vzhledem k současné ekonomické a politické situaci nelze očekávat významnější zvýšení prostředků na ochranu přírody a krajiny, které by bylo potřebné pro zpomalení či zastavení jmenovaných negativních trendů. Rovněž převažující přístup veřejnosti k této problematice nedává naději na brzkou zásadnější pozitivní změnu. Prostředky určené v Dohodě na oblast životního prostředí mohou k řešení některých problémů přispět, záleží samozřejmě na rozdělení prostředků uvnitř oblasti a na konkrétních podpořených projektech. Naopak bez implementace Dohody lze očekávat zdržení nebo nerealizaci některých projektů včetně dopravních staveb, technických opatření pro přizpůsobení se změně klimatu a dalších záměrů, které mohou být se zájmy ochrany přírody a krajiny v konfliktu. Pro budoucí vývoj je významným prvkem ekonomická situace, její zlepšení může znamenat větší přísun prostředků do ochrany přírody a krajiny, zvýšení zájmu o produkty ekologického zemědělství apod., ale také větší množství záměrů např. ve zvláště chráněných územích (sportovní a rekreační areály, ubytovací kapacity). Velký vliv bude mít např. připravovaný zákon o Šumavě, rozhodnutí o prolomení těžebních limitů, změna zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a další legislativní změny. Důležitá budou politická rozhodnutí o vnitrozemských vodních cestách včetně staveb na Labi a kanálu Dunaj-Odra-Labe a o dalších dopravních stavbách. Zanedbatelné nemusí být ani důsledky klimatické změny. Rozhodující vliv bude mít postoj veřejnosti. Tyto faktory jsou do značné míry nejisté.
PŘÍRODA A KRAJINA. Vzhledem k tomu, že Dohoda zahrnuje řadu zájmových oblastí a je formulována velmi obecně, může ovlivnit prakticky všechny složky přírody a krajiny. Byly identifikovány následující hlavní problémy. • Zrychlující se nárůst urbanizovaného území a zastavěných ploch, • vysoký podíl orné půdy, intenzivní využívání zemědělské půdy s vysokými dávkami hnojiv a pesticidů, eroze půdy, • nevhodná druhová a prostorová skladba velké části lesů, uniformní hospodaření a upuštění od tradičních způsobů hospodaření v lesích, • fragmentace a nízká průchodnost krajiny v důsledku realizace liniových staveb, scelování zemědělských pozemků, oplocování rozsáhlejších pozemků, • nízká retenční schopnost krajiny, nevhodné využívání údolních niv, odvodnění mokřadů, • regulace a fragmentace vodních toků, • trvalý pokles odolnosti ekosystémů z důvodu změn ve využívání krajiny i změny klimatu, • rostoucí vlivy lidské činnosti na krajinu (urbanizace, intenzivní zemědělství, rekreace atd.), • sílicí tlaky na využívání OZE (biomasa, větrné elektrárny, fotovoltaické elektrárny, vodní elektrárny), • těžba surovin. • Nedostatečná nebo nikoli ideální péče o ZCHÚ, • tlaky na větší hospodářské, komerční a rekreační využití území, • izolace přírodních území v intenzivně využívané a fragmentované krajině.
PŘÍRODA A KRAJINA. Dohoda o partnerství má vysoký potenciál příznivého vlivu na přírodu a krajinu ve všech složkách – biodiverzita, zvláště chráněné a další původní druhy, společenstva, zvláště chráněná území včetně lokalit Natura 2000, ekologické funkce krajiny a její estetickou hodnotu. Pozitivní vlivy lze očekávat především při naplňování priority „Ochrana životního prostředí a krajiny a přizpůsobení se změně klimatu” a dále „Kvalitní systém celoživotního učení produkující kvalifikovanou a adaptabilní pracovní sílu“ a „Výzkumný a inovační systém založený na kvalitním výzkumu propojeném s aplikační sférou a směřujícím ke komerčně využitelným výsledkům“. Dílčí pozitivní vlivy může mít i priorita „Účinné a efektivní služby zaměstnanosti, které přispějí ke zvýšení zaměstnanosti zejména ohrožených skupin“ a „Podniky využívající výsledků VaV, konkurenceschopné na globálním trhu a přispívající k nízkouhlíkovému hospodářství“. Finanční alokace směřující na ochranu životního prostředí je dle orientačního rozdělení podpory poměrně vysoká, tvoří cca 10 % veškeré podpory. Dohoda tak může zmírnit negativní trendy uvedené v kapitole 2 a přispět k dosažení relevantních cílů stanovených v oblasti ochrany přírody a krajiny ve strategiích na národní a nadnárodní úrovni. Na druhou stranu existuje i potenciál negativních vlivů. Hlavní problematickou prioritou je pochopitelně „Udržitelná infrastruktura umožňující konkurenceschopnost ekonomiky a odpovídající obslužnost území“, která zahrnuje dopravní infrastrukturu. Budování dopravních staveb s sebou nese téměř vždy negativní vlivy na všechny složky přírody a krajiny, přičemž míra vlivů záleží především na umístění stavby, dále na technickém řešení a konkrétním provedení. Možné jsou dále negativní vlivy jednotlivých projektů v rámci priorit „Podniky využívající výsledků VaV, konkurenceschopné na globálním trhu a přispívající k nízkouhlíkovému hospodářství“ a „Ochrana životního prostředí a krajiny a přizpůsobení se změně klimatu”. Výsledný vliv Dohody o partnerství nelze v danou chvíli odhadnout. Záležet bude na nastavení jednotlivých operačních programů, rozdělení finančních alokací v rámci programů, nastavení kritérií a podmínek pro výběr projektů a na samotných podpořených projektech.
PŘÍRODA A KRAJINA. V tématu jsou řešeny tyto jevy dané vyhláškou č. 500/2006 Sb:
PŘÍRODA A KRAJINA. Podoblast 4. 1 Zvláště chráněná území Podporované aktivity 4. 1. A – Podpora výkupů pozemků ve zvláště chráněných územích a jejich ochranných pásmech, vč. území navržených a oznámených k vyhlášení Oprávnění příjemci podpory Česká republika – Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Správa Národního parku České Švýcarsko, Správa Krkonošského národního parku, Správa Národního parku Podyjí, Správa Národního parku Šumava. Termíny výzvy Žádosti je možné podávat v období od 29. 4. 2024 do 31. 12. 2026, nejpozději však do vyčerpání alokace. Období realizace Podpořené projekty musí být realizovány nejpozději do 31. 12. 2032. Výše podpory Výše podpory na jeden projekt činí 100 % z celkových způsobilých výdajů. korespondenční a kontaktní adresa: Xxxxxxxxxxx 0000/0, 000 00 Xxxxx 0; IČ: 00020729
1. Cíl výzvy