Ústní jednání Vzorová ustanovení

Ústní jednání. Považuje-li úřad ústní jednání za účelné, přistoupí k němu z úřední moci nebo na žádost účastníka.

Ústní jednání. Nařídí-li stavební úřad ústní jednání, vyrozumí účastníky řízení a dotčené orgány o termínu jeho konání nejméně 15 dnů předem. Nebude-li nařízeno ústní jednání, stavební úřad v oznámení o zahájení řízení určí lhůtu, která nesmí být kratší než 15 dnů, do kdy mohou účastníci řízení podat námitky.

Ústní jednání. 5.1. Ústní jednání ve věci lze nařídit jen výjimečně, a to pouze, nelze-li zajistit důkaz jinak, a jen tehdy, stanoví-li tak rozhodce. Na základě podnětu jedné se smluvních stran lze ústní jednání nařídit žádostí k nařízení ústního jednání doručené rozhodci a po zaplacení stanoveného poplatku, rozhodce určí, zda povolí ústní jednání. 5.2. Předvolání k ústnímu jednání musí být účastníkům doručeno nejméně tři dny před konáním ústního jednání. Nedodržení této lhůty brání projednání věci jen tehdy, jestliže se toho postižený účastník dovolá. 5.3. Jestliže se bez řádné omluvy doručené řádně Rozhodci alespoň 2 dny přede dnem k ústnímu jednání nedostaví strana, která byla o konání ústního jednání řádně vyrozuměna, nebrání její nepřítomnost projednání sporu. 5.4. Rozhodce je v takovém případě oprávněn rozhodnout rovněž rozhodčím nálezem pro zmeškání. Každá ze stran může prohlásit, že souhlasí s tím, aby se ústní jednání konalo v její nepřítomnosti. Za souhlasné prohlášení se též považuje, nesdělí-li strana na výzvu Rozhodce, že na ústním projednání věci trvá. O tom musí být strana sporu řádně poučena. 5.5. Ve výjimečných případech může rozhodce nařízené ústní jednání odročit. 5.6. Může tak učinit buď na základě vlastní úvahy, nebo na základě omluvy účastníka. Omluva účastníka musí být důvodná, omluvný důvod přezkoumatelný a s omluvou musí být spojeno zaplacení poplatku za odročení jednání. 5.7. Ústní jednání se zpravidla koná v sídle rozhodce, a to v Brně v místě určeném rozhodcem. Přesná adresa odlišná od sídla rozhodce se stanoví v předvolání. O konání mimo Brno rozhoduje rozhodce na návrh jedné ze stran, ale na konání ústního jednání mimo Brno není právní nárok. 5.8. Ústní jednání je neveřejné. Se souhlasem rozhodce však mohou být jednání přítomny osoby, které nejsou účastníky řízení. 5.9. O ústním jednání je pořizován záznam (audio, video) z kterého je posléze vyhotoven protokol. Stranám se na jejich žádost zašle kopie protokolu.

Ústní jednání. 5.1. Ústní jednání ve věci rozhodce zpravidla nenařizuje.

Ústní jednání. Správní orgán může nařídit ústní jednání.

Ústní jednání. Vyvlastňovací úřad nařídí vždy ústní jednání.

Ústní jednání a) Účastníci souhlasí, že odpovědí příznivě na žádosti o časné ústní jednání, tj. d pěti pracovních dnů, obzvláště pokud stávající výměna informací může být považována za nedostatečnou.

Ústní jednání. Rozhodčí soud ve věci nařídil na den 2.10.2014 ústní jednání, kterého se zúčastnila pouze strana žalující. Podle § 28 odst. 3 Řádu, jestliže se nedostaví strana, která byla řádně uvědoměna o čase a místě ústního jednání, nebrání její nepřítomnost projednání sporu. Rozhodčí soud dospěl k závěru, že je oprávněn ve věci jednat a spor projednat a rozhodnout bez účasti strany žalované. Rozhodčí soud provedl a vyhodnotil všechny důkazy na ústním jednání tak, aby byl prokázán skutkový stav věci potřebný pro rozhodnutí sporu. Strana žalovaná ničeho netvrdila a ani nedokazovala, neunesla tak břemeno tvrzení ani břemeno důkazní.

Ústní jednání. 1. Ústní jednání nařídí Úřad nařídí z moci úřední nebo na žádost účastníka řízení. 2. Aniž je dotčen odstavec 3, je ústní jednání před Úřadem neveřejné. 3. Ústní jednání před odvolacím senátem včetně oznámení rozhodnutí je veřejné, pokud odvolací senát nerozhodne jinak v případech, kdy by veřejné řízení mohlo mít zejména pro některou ze stran účastnících se odvolacího řízení za následek závažné a neodůvodněné nevýhody.

Ústní jednání. 1. Pro případ ústního jednání se o tomto jednání pořizuje zápis, který musí obsahovat tyto údaje: a) označení rozhodce, b) číslo sporu, c) místo a datum jednání, d) označení sporných stran a jejich zástupců, e) údaj o účasti stran, f) jména svědků, znalců a ostatních účastníků ústního jednání g) stručný, ale výstižný popis průběhu jednání, h) požadavky stran a obsah jiných důležitých prohlášení, i) uvedení důvodu pro odročení ústního jednání nebo zakončení řízení j) podpis rozhodce.